Události listopadu 1989 jsou druhou nejpříznivěji hodnocenou událostí české historie za posledních sto let. Nepatrně lépe Češi hodnotí jen období první republiky, vyplývá z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Čím starší respondenti byli, tím více se k sametové revoluci stavěli negativně. Slováci jsou k minulosti skeptičtější, optimisticky se ale koukají do budoucna.
Hodnocení revoluce je pozitivnější u lidí s vyšším vzděláním a vyššími příjmy a také u lidí, kteří jsou spokojeni se současnou ekonomickou situací. Jednoznačně kladně hodnotilo sametovou revoluci 34 procent respondentů, za spíše kladnou ji označilo 32 procent účastníků.
Jednoznačně či spíše záporně se k listopadovým událostem staví 12 procent české populace.„Z hlediska věku se v případě hodnocení listopadu 1989 spolu se zvyšujícím se věkem snižuje podíl nerozhodných odpovědí a narůstá podíl záporného hodnocení,“ uvádí zpráva.
Příznivěji listopad 1989 hodnotí lidé, kteří se politicky zařazují k pravému středu nebo k pravici, hlavně voliči ODS či Pirátů, naopak kritičtější jsou voliči KSČM a rozhodní nevoliči.
Bezmála polovina respondentů výzkumu uvedla, že současné poměry jsou lepší než ty, které panovaly před rokem 1989. Pozitivní hodnocení překonalo své maximum z roku 2009. Bezmála třetina lidí hodnotí poměry jako podobné, předlistopadové poměry považuje za příznivější 12 procent respondentů. Oproti roku 2016 se podíl kladně hodnotících zvýšil o 11 procentních bodů, v porovnání s rokem 2011 pak o 16 bodů.
„Třetina populace vidí nějaká pozitiva i na období před revolucí, ale když se má rozhodnout, tak přece jen říká, že je to lepší teď. Vypovídá to o tom, že to vidění není černo-bílé, že se musíme ptát na to, co bylo pozitivní a negativní. To jsme dělali i v tomto průzkumu, snažili jsme se zmapovat různé oblasti, ne jen zhodnotit jako historickou událost,“ vysvětluje vedoucí CVVM Paulína Tabery.
Poměry před rokem 1989 považují za lepší respondenti z Ústeckého a Moravskoslezského kraje a lidé z malých měst do 5000 obyvatel. Naopak nynější preferují častěji Pražané a obyvatelé Královéhradeckého kraje. V Karlovarském a Libereckém kraji se pak ve zvýšené míře objevovalo neutrální hodnocení.
Nejlépe v průzkumu CVVM dopadlo období první republiky. Kladně ho zhodnotilo 68 procent účastníků. Naopak nejhůře v žebříčku událostí a období posledních sta let skončil protektorát, který negativně hodnotí 78 procent tázaných. Téměř dvě třetiny respondentů označily komunistický puč z února 1948 za negativní, příznivě se k němu postavila desetina dotázaných.
Respondenti hodnotili také vznik samostatné České republiky, který za pozitivní označila polovina dotázaných, stejně jako vstup do NATO. Činnost Charty 77 za kladnou považuje 47 procent dotázaných a vstup do Evropské unie takto označilo 45 procent respondentů. Právě vstup do EU si oproti datům z roku 2014 výrazně polepšil. Podíl kladných odpovědí u něj stoupl o deset procentních bodů, v případě negativních reakcí klesl o sedm.
Slováci jsou negativnější k minulosti, ale optimisté do budoucna
Na Slovensku je hodnocení sametové revoluce mírně horší. Za pozitivní ji považuje 56 procent dotázaných, větší význam má pro ně například Slovenské národní povstání a vznik samostatného Slovenska. Podle zveřejněných výsledků průzkumu je mezi obyvateli Slovenska větší náklonnost k předchozímu režimu. Podle jednoho z autorů výzkumu Roberta Klobuckého to může být zásluhou modernizace Slovenska v druhé polovině 20. století.
„Koncem osmdesátých let byl na Slovensku silnější pocit, že bychom možná potřebovali něco vylepšit, ale nebyla potřeba zásadní změny režimu. Průběh změn na Slovensku byl v porovnání s Českou republikou komplikovanější,“ dodává analytička Institutu pro veřejné otázky Zora Bútorová a připomíná éru mečiarismu či komplikované vztahy mezi Slováky a maďarskou menšinou.
Únor 1948 na Slovensku hodnotí pozitivně 35 procent občanů starších patnácti let. Současné poměry jsou horší než ty za minulého režimu v očích pětiny Slováků. Naopak směrem do budoucna se obyvatelé sousední země dívají optimističtěji.
„Startujeme z kritičtějšího postoje k současnosti. Jsme svědky některých nadějných politických změn, lidé mají pocit, že do věcí mohou více promlouvat,“ zdůvodňuje Bútorová. Optimismus podle ní pramení i z toho, že se v posledních letech velmi dobře dařilo slovenské ekonomice.
Tisíc dotázaných Čechů i Slováků
Sociologové se dotazovali v září tisícovky obyvatel Česka a tisíce obyvatel Slovenska. „Česká veřejnost je pozitivněji naladěna a hodnotí veškeré aspekty, které jsme zkoumali, o něco pozitivněji než slovenská veřejnost. Ať jsme se ptali obecně, jestli změna stála za to, nebo jaké byly poměry před listopadem i po listopadu i v jednotlivých oblastech života, všude jsou Češi optimistější nebo mluví o zlepšení, Slováci v o něco menší míře,“ srovnává socioložka Tabery.
Podobný srovnávací průzkum badatelé provedli před pěti lety. Hodnocení jsou od té doby podle Tabery pozitivnější, což například v otázce životní úrovně vyplývá z objektivní situace. Vliv na odpovědi podle ní nicméně zřejmě má i blížící se 30. výročí sametové revoluce „Podobný lehký nárůst jsme měli i v roce 2009, takže se zdá, že i ta zvýšená mediální pozornost trošičku nahrává lepšímu hodnocení,“ uzavřela.
