1948

Izrael si připomíná 75. výročí vzniku židovského státu. Letošní oslavy však doprovází jedna z nejhlubších krizí v dějinách země. Demonstranti protestují kvůli sporné justiční reformě z pera vlády Benjamina Netanjahua pravidelně od začátku roku. Neodradilo je ani to, že kabinet její schvalování před měsícem odložil. Nezávislost Izraele byla oficiálně vyhlášena 14. května 1948, v zemi se ale slaví dle židovského kalendáře.

Před třiasedmdesáti lety, 25. února 1948, převzala moc ve státě Komunistická strana Československa a nasměrovala zemi ke stalinistické totalitě. Bolševický puč, dobové studentské protesty i oběti nastoleného režimu si ve čtvrtek připomínají Češi na pietních akcích v Praze i v Brně.

Restituce se staly jedním z výrazných prvků transformace českého hospodářství po roce 1989. K přijetí zákona o mimosoudních rehabilitacích neboli restitučního zákona vedla před třiceti lety tehdejší československé zákonodárce snaha zmírnit následky některých majetkových křivd, kterých se po únoru 1948 dopustil komunistický režim. Federální parlament zákon schválil 21. února 1991.

V době, kdy došlo v Česku k odstranění sochy maršála Ivana S. Koněva nebo posprejování sochy Winstona Churchilla, stojí v Zákolanech u Prahy pomník druhého dělnického prezidenta Antonína Zápotockého. Tedy předního komunistického funkcionáře, který v Československu pomáhal nastolit totalitní režim, podílel se na vykonstruovaných procesech po roce 1948 a spolurozhodoval o trestech smrti. Na druhé straně se za jeho prezidentování začali z komunistických kriminálů vracet první političtí vězni. Pro pořad Reportéři ČT natáčel Karel Vrána.

Vytvořil několik československých rekordů ve skoku o tyči. Ve sportu vítězil, komunistický režim ale porazit nedokázal. Atlet a právník z Brna Jan Koreis v roce 1949 zemřel v tajné cele StB. Jeho příběh připomíná nová kniha, která se věnuje odbojové skupině Petra Křivky.

Státní zástupce obnovil vyšetřování smrti poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka. Důvodem je nedávno objevená nahrávka výpovědi policisty, který byl u Masarykova těla. Původní vyšetřování dospělo k závěru, že politik spáchal sebevraždu. Úřady pak případ několikrát znovu otevřely a přidaly další možné verze, nešťastnou náhodu nebo vraždu.„V dané chvíli rozhodně nemohl vadit komunistům, pro ně bylo jednoznačně výhodné, že jim zůstal sedět ve vládě,“ uvažuje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Kalous, který byl hostem pořadu Události, komentáře. Otázky kladla Světlana Witowská.

Události listopadu 1989 jsou druhou nejpříznivěji hodnocenou událostí české historie za posledních sto let. Nepatrně lépe Češi hodnotí jen období první republiky, vyplývá z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Čím starší respondenti byli, tím více se k sametové revoluci stavěli negativně. Slováci jsou k minulosti skeptičtější, optimisticky se ale koukají do budoucna.

Říjen roku 1952 se zapsal do historie jedním z monstrprocesů, který dopadl na významnou prvorepublikovou organizaci Junák. Komunistům vadila, protože vychovávala mladé lidi v duchu etických zásad, které neladily s komunistickou ideologií. Využili toho, že řada skautů pomáhala lidem s útěkem přes hranice, a ve zinscenovaném procesu je odsoudili k tvrdým trestům. Události známé jako Akce StB Polom zachytil Reportér ČT Miroslav Petráček.

Poslední velký pokus o zastavení komunistické totality rozprášila policie – věrná již novému režimu – v Nerudově ulici před 71 lety. Na Hrad šli studenti s výzvou prezidentu Benešovi, aby neustupoval komunistickým požadavkům. Události roku 1948 si připomněli pamětníci, dnešní studenti i politici u památníku v Nerudově ulici.

Nechci jen oprašovat staré nádobí, historie je důležitá pro přítomnost a hlavně pro budoucnost, nepochybuje Pavel Kosatík. V rekapitulaci letošního, „osmičkového“ roku by se takové spojnice daly najít, jak ukázalo Interview ČT24 s tímto historikem, spisovatelem a scenáristou.

Novoroční, případně vánoční projevy hlav státu jsou už desítky let neodmyslitelnou součástí přelomu roku. Web ČT24 se zaměřil na přelomové osmičkové roky 1918, 1938, 1948 a 1968 v dějinách Česka, respektive Československa.

Před 70 lety, 21. prosince 1948, schválila komunistická vláda zákon o krajském zřízení. Zrušila tím zemské zřízení a zavedla kraje. Vzorem jim pro to byla struktura řízení komunistické strany. Země Moravskoslezská, která měla hlubokou historii sahající až do středověku, najednou přestala existovat.

Růžena Vacková patřila mezi několik málo pedagogů Karlovy univerzity, kteří doprovodili vysokoškolské studenty během protestního pochodu na Pražský hrad v únoru 1948. Komunisté ji odsoudili na 22 let, za mřížemi si odseděla 16 roků. I tak se ale dál angažovala v protirežimních aktivitách. Růžena Vacková byla jednou z nejdéle vězněných žen, dnes ale není tak známá. I proto se v pátek večer koná mše na její počest v katedrále sv. Víta.

Skupina Světlana, která v Československu vznikla v době únorového převzetí moci komunisty, bývá označována za jednu z největších tuzemských organizací bojujících proti rudé totalitě. Pro svou levicovost a početnou infiltraci komunistickými agenty přitom není jasné, do jaké míry představovala autentický odboj a do jaké míry šlo jen o záměrný konstrukt Státní bezpečnosti. Příběh moravských odbojářů nově připomíná výstava v Národním památníku na Vítkově.

Na každého něco věděl a všechno uměl zařídit. Pomáhal komunistům k moci a komunisté mu pak za to od moci odpomohli. Pomáhal i židovským uprchlíkům, zároveň si tím ovšem dopomohl ke slušným penězům. Zahrával si s osudy lidí a s jeho osudem si teď zahrál režisér Ondřej Trojan, který o pozapomenutém šéfovi zahraniční rozvědky poválečného Československa natočil film. Rozporuplný příběh Zdeňka Tomana vypráví v kinech od 4. října. Snímek nazval jednoduše – Toman.

Přesně před sedmdesáti lety zvolilo Národní shromáždění Klementa Gottwalda novou hlavou státu. Ve funkci vystřídal Edvarda Beneše a dobové snímky tehdy slavnostně hlásaly, že bude prezidentem, který „rozvážně a moudře povede svůj lid do krásné socialistické budoucnosti“. Místo toho se ale stal symbolem justičního teroru, na Hradě se utápěl v alkoholu a Československo dostal do područí Sovětského svazu.