Před 70 lety, 21. prosince 1948, schválila komunistická vláda zákon o krajském zřízení. Zrušila tím zemské zřízení a zavedla kraje. Vzorem jim pro to byla struktura řízení komunistické strany. Země Moravskoslezská, která měla hlubokou historii sahající až do středověku, najednou přestala existovat.
Konec moravské samosprávy. Před 70 lety komunisté zrušili země a zavedli kraje
- V Čechách, na Moravě a ve Slezsku:
1. kraj Pražský,
2. kraj Českobudějovický,
3. kraj Plzeňský,
4. kraj Karlovarský,
5. kraj Ústecký,
6. kraj Liberecký,
7. kraj Hradecký,
8. kraj Pardubický,
9. kraj Jihlavský,
10. kraj Brněnský,
11. kraj Olomoucký,
12. kraj Gottwaldovský,
13. kraj Ostravský. - Na Slovensku:
14. kraj Bratislavský,
15. kraj Nitranský,
16. kraj Banskobystrický,
17. kraj Žilinský,
18. kraj Košický,
19. kraj Prešovský. - Zdroj: zákon č. 280/1948 Sb.
Výměnou za staré rozdělení státu na země se staletou tradicí dostali obyvatelé Československa od vlády 19 nových krajů. Šlo o jednu z řady změn, které následovaly po únorovém převzetí moci komunisty. Schválení zákona znamenalo konec Moravy jako svébytně spravovaného území.
Podobné tendence se ale neobjevovaly jen v Československu. „Polovina 20. století byla v celé Evropě bez ohledu na železnou oponu dobou, kdy docházelo k experimentům s modelem samosprávy, třeba slučováním a rušením obcí,“ vysvětlil politolog Masarykovy univerzity Stanislav Balík.
Zdánlivě byrokratické nařízení mělo ale v poválečném Československu hluboké ideologické kořeny. „Samozřejmě chtěli zničit co nejvíc tradičního zřízení. Tvrdili, že zemské zřízení je těžkopádné, je příliš vzdálené lidu,a že když udělají kraje, správa zlidoví. Fakticky jim ale podle mého názoru šlo o rozbití tradiční struktury státu,“ popsal historik Jiří Pernes.
Historie.cs: Češi a Moravané (zdroj: ČT24)
O dlouhodobém záměru komunistů svědčí i dokument nalezený v pozůstalosti Klementa Gottwalda, pocházející z období jeho moskevské emigrace během druhé světové války. V seznamu úkolů, které chtěl prosadit po skončení konfliktu, bylo právě i zavedení krajů.
Komunisté totiž nikdy zemské zřízení nerespektovali, uvnitř strany fungovala krajská struktura. Rozdělení území státu na kraje tuto strukturu kopírovalo. „Zdroj byl v touze po samovládě, aby moc vycházela z jednoho centra, v tomto případě z KSČ. Tomu bránily samozřejmě jakékoliv náznaky a zbytky starých samospráv, identit, loajalit, čemuž mnohem víc odpovídalo uspořádání státu do krajského zřízení,“ uvedl Balík.
Zrušení Moravskoslezské země se promítlo i do myšlení lidí
Zrušení země Moravskoslezské znamenalo konec hospodářsky i politicky životaschopného celku. Následky 70 let starého rozhodnutí působily nejen na rozvoj území, ale i na identitu jeho obyvatel. Podle Pernese se nevnímali jako Moravané, ale hlavně jako moravští Čechoslováci.
„Dodnes to má vliv na cítění lidí. Před lety se při sčítání lidu k moravské národnosti přihlásilo asi 1,5 milionu lidí, teď asi půl milionu. Jsem přesvědčen, že kdyby existovalo zemské zřízení, tak by byli všichni Čechy z Moravy. Ale protože zemské zřízení není, tak to dávají najevo jinak a proklamují se jako etničtí Moravané,“ řekl Pernes.
- V roce 1991 se k moravské národnosti přihlásilo téměř 1,4 milionu lidí.
- V roce 2001 jich bylo o milion méně, jen 380 tisíc.
- V roce 2011 se jen k moravské národnosti přihlásilo 522 tisíc lidí, samostatně nebo v kombinaci s další národností jich bylo 628 tisíc.
Rozdělení krajů je rozporuplné i dnes
Problémy spojené s přetnutím tradičního zemského uspořádání jsou podle Balíka stále viditelné. „Od té doby neustále experimentujeme s tím, jak mají kraje vypadat. V českém a moravském případě jakákoliv jednotka mezi státem a obcí, která dává smysl, je právě země. Od roku 1949 jsme se k tomu ale nikdy neodhodlali. Víme, že cokoliv mezi tím je značně umělé, bez své identity, bez něčeho, co by vytvářelo vyšší politickou obec, ne obecní a ne celostátní,“ řekl Balík.
Právě nízkému propojení mezi lidmi a krajem, ve kterém žijí, napovídají i výsledky volební účasti. Oproti parlamentním volbám si svého krajského zástupce volí o desítky procent méně obyvatel. Ostatně otázka správného územního rozdělení státu provází československou a potažmo českou politickou scénu od sametové revoluce.
V roce 1990 došlo ke zrušení krajských struktur (avšak ne samotných krajů), aby se celá 90. léta diskutovalo o jejich znovuzavedení. Zákon nakonec Poslaneckou sněmovnou prošel a Česká republika se do krajů opět rozdělila v roce 2000.
„Potom, co se nainvestovalo tolik energie do budování krajů, co vznikly krajské mocenské elity, si neumím představit sílu a situaci, ve které by došlo ke změně. Vlastně umím, ale ta situace by byla hodně krizová,“ dodal Balík.