Vytvořil několik československých rekordů ve skoku o tyči. Ve sportu vítězil, komunistický režim ale porazit nedokázal. Atlet a právník z Brna Jan Koreis v roce 1949 zemřel v tajné cele StB. Jeho příběh připomíná nová kniha, která se věnuje odbojové skupině Petra Křivky.
Jan Koreis s atletikou začal v polovině dvacátých let v Sokole Žebětín, později působil v Moravské Slavii Brno. Před druhou světovou válkou byl nejlepším československým skokanem o tyči. Celkem třikrát vytvořil československý rekord, dvakrát se stal mistrem republiky.
„Mezi válkami byl jedním z nejvýznamnějších sportovců v celém Československu. Jeho největším životním úspěchem byla olympiáda v Berlíně, kde skončil na děleném šestém místě,“ říká hlavní pořadatel Brněnského roku sportu Vladimír Koudelka.
V roce 1932 Koreis absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity a po ukončení aktivní sportovní kariéry si v Brně otevřel advokátní kancelář. Během války spolupracoval s odbojem.
Spáchal sebevraždu, nebo byl ubit
Po komunistickém převratu v roce 1948 v odbojové činností pokračoval a organizoval převádění odpůrců režimu z jižní Moravy do Rakouska. Byl přitom napojen na odbojovou skupinu veterána první i druhé světové války Petra Křivky, která působila právě na jižní Moravě.
Janu Koreisovi proto patří hned několik kapitol v nové knize Luďka Navary a Miroslava Kasáčka nazvané Musím jít odvážně vpřed! s podtitulem Tragický osud bojovníka Petra Křivky.
Skupina neunikla pozornosti tajné policie, Státní bezpečnost se rozhodla její činnost zarazit. Do přísně tajné akce byli nasazeni agenti-provokatéři a začalo zatýkání. Koreis se rozhodl opustit republiku, než to však stihl realizovat, byl v létě roku 1949 zadržen a tvrdě vyslýchán.
„Byl bitý, byl fackovaný a byl bitý do nohou,“ říká autor knihy Luděk Navara. Korejs nakonec v úřadovně Státní bezpečnosti v Brně za neobjasněných okolností zemřel. „Spáchal sebevraždu, nebo byl ubit. To není zcela jasné,“ upozorňuje Navara.
Případ byl opakovaně vyšetřován, a to jak v době totality, tak po revoluci a naposledy v letech 2011 až 2012. Vždy se stejným výsledkem, podle kterého je pravděpodobnou verzí sebevražda. Přesto zůstávají přesné okolnosti Koreisovy smrti neznámé.
Po měsících pátrání v archivech se historikům podařilo odhalit, kde se tato tragédie odehrála. V jednom z brněnských domů bylo totiž tajné sídlo StB a cely, ve kterých věznili osoby, které neměly být prozrazeny.
„Členové odboje nesměli vědět, co se s ním stalo. Mohli se třeba domnívat, že je za hranicemi. A StB rozehrávalo s těmito lidmi různé hry, například je donutili v cele napsat pohlednici,“ popisuje Navara. Tajná policie se tak ostatní odbojáře pokoušela nalákat do pastí.
V roce 2004 byla po Janu Koreisovi pojmenována jedna z nových ulic v brněnském Žebětíně, odkud atlet, advokát a odbojář pocházel.
