Policie před 71 lety rozehnala pochod studentů za demokracii. „Byl jediným činem uprostřed mlčící veřejnosti,“ řekl Pithart


25. 2. 2019Aktualizováno25. 2. 2019|Zdroj: ČT24, ČTK
Pietní shromáždění za účastníky pochodu za svobodu a demokracii 25. února 1948 (zdroj: ČT24)

Poslední velký pokus o zastavení komunistické totality rozprášila policie – věrná již novému režimu – v Nerudově ulici před 71 lety. Na Hrad šli studenti s výzvou prezidentu Benešovi, aby neustupoval komunistickým požadavkům. Události roku 1948 si připomněli pamětníci, dnešní studenti i politici u památníku v Nerudově ulici.

„I po 71 letech je možné slyšet, že se únorový přechod moci odehrál v mezích ústavy, že komunisti byli zkrátka šikovní a ti druzí si za to mohou sami,“ řekl ve svém projevu během pietního shromáždění na připomínku studentského pochodu bývalý předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL). Připomněl však, že tomu tak nebylo, že předseda komunistů Klement Gottwald po demisi většiny svých ministrů neměl 25. února ústavu na své straně.

V té situaci podle Petra Pitharta dva pochody studentů – nejprve 23. února, a pak rozehnaný průvod 25. února – byly na místě. „Nebyly pouhým gestem, ale bohužel byly jediným důsažným činem uprostřed mlčící či nadšeně se na náměstí shromažďující veřejnosti,“ podotkl.

Historik Bílý: V Únoru 1948 těžili komunisté ze společenských nálad

Nynější předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) pak přirovnal poúnorovou dobu k nynější situaci v Česku. „U moci – alespoň formálně – nejsou komunisté. Stále máme – alespoň formálně – demokratická pravidla, demokratické volby a pořád ještě jsou média, která lze označit za nezávislá a svobodná. Slyšíte hrůzu z mých slov? Po 40 letech komunistické totality a po 30 letech od pádu komunistických režimů ve střední Evropě vás opět utěšuji, že ještě není tak zle, aby nemohlo být hůř. Je to špatný výsledek oněch 30 let svobody,“ míní šéf horní komory.

Za riziko považuje případy, kdy „rozvášnění vegani vezmou v Paříži útokem řeznictví“ nebo „kdy úřady rozhodnou o rozbití rodiny“. „Při vzpomínce na studenty, kteří tu byli komunisty krvavě zastaveni, mysleme na to, že totalita se většinou nevrací ve svých dřívějších podobách. Dnes má nové, pro leckoho přívětivější tváře, ale pořád je stejně krutá, nebezpečná a svobodu a demokracii ohrožující,“ dodal Jaroslav Kubera.

Pamětní deska v Nerudově ulici
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

Když společnost propadala apatii, vzplály pochodně studentů, připomněl Šedivý

Místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý pak ve svém projevu připomněl kromě 25. února 1948 také 25. únor 1969, tedy den, kdy se upálil Jan Zajíc. Oběť jeho a předtím Jana Palacha považuje místopředseda konfederace za další příklad toho, že odpor k totalitě vždy vyjadřovali v prvé řadě studenti.

„Po roce 1968 už společnost propadala v apatii – a náhle vzplanuly pochodně, pochodně studentů, které měly probudit lidi, probudit národ, probudit občany této země, aby se vzpamatovali a neupadali do zapomnění všeho, co bylo pro dobro této země učiněno,“ vzpomněl František Šedivý.

Studentský průvod 25. února 1948 vyšel na Pražský hrad ze Staroměstského náměstí. Opakoval se po dvou dnech, 23. února se studentům na Hrad skutečně podařilo dojít a prezident Edvard Beneš přijal jejich delegaci. Druhý pochod zastavila ozbrojená komunistická policie a asi 80 účastníků zatkla. Mnoho lidí, kteří se k pochodu připojili, pak čelilo perzekucím.

Svůj Vítězný únor stvrdili komunisté zbitím studentů. Podpořit Beneše už nesměli

Pieta je součástí festivalu proti totalitě, zlu a násilí

Pietní akt u pamětní desky v Nerudově ulici byl zároveň součástí festivalu proti totalitě, zlu a násilí Mene Tekel. I když formální zahájení proběhne až v pondělí odpoledne, festivalové akce začaly již v pátek pietou v bývalé věznici na Cejlu v Brně.

Jeho součástí budou i výstavy, divadelní představení a páteční konference v Senátu s názvem Pronásledování rodin v době nesvobody. Festival vyvrcholí příští víkend rekonstrukcí procesu se sedláky na Olešnicku a ekumenickou bohoslužbou za popravené, umučené a zemřelé politické vězně v pražské katedrále.

  • již proběhlo:
  • 22. února: Brněnský prolog, 24. února: předání cen Dáma české kultury, Rytíř české kultury a Mecenáš české kultury
  • 25. února
  • - 10:30, Nerudova ulice: pietní akt na památku studentského pochodu
  • - 11:30, Hradčanské náměstí: položení kytice k soše T. G. Masaryka
  • - 13:00, ambit kláštera u chrámu P. Marie Sněžné: vernisáž výstavního projektu Cesty ke svobodě s výstavami Rozkulačeno, Vyhnanci, Umění Pravdivosti-Soucitu-Snášenlivosti a Cesty ke svobodě
  • - 15:00, chrám P. Marie Sněžné: slavnostní zahájení fesivalu
  • 26. února
  • - 9:30, divadlo Minor: program pro školy s představením Záhady hlavolamu
  • - 18:00, kino Ponrepo: Den pro Slovensko – setkání s potomky slovenských obětí totality
  • 27. února:
  • - 9:30, divadlo Minor: program pro školy s představením Záhady hlavolamu
  • - 18:00, kino Ponrepo: film Nickyho rodina
  • - 18:30, kino Mat: film Hanin kufřík
  • 28. února:
  • - 10:00, kino Ponrepo: program pro školy Pronásledování rodin v době nesvobody
  • - 18:00, kino Ponrepo: Den pro Čínu – promítání filmu Cesty úniku o cestě za svobodou a vystoupení autora knihy Jatka Ethana Gutmana a dcery čínských politických vězňů Yu Minghui
  • 1. března:
  • - 14:00, hlavní sál Senátu: mezinárodní konference Pronásledování rodin v době nesvobody s předáním cen Fragmenty paměti
  • 2. března:
  • - 14:00, Vrchní soud v Praze na Pankráci: rekonstrukce politického procesu se sedláky Olešnické memento
  • - 16:30, vestibul Vazební věznice Pankrác: pieta za oběti nacistické a komunistické totality
  • 3. března:
  • - 14:00, katedrál sv. Víta, Vojtěcha a Václava: ekumenická bohoslužba za popravené, umučené a zemřelé politické vězně
  • zdroj: Mete Tekel
Další články o událostech února 1948