Perzekuce

Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) shledal vůdce súdánské povstalecké milice Alího Muhammada Alího Abdara Rahmána vinným mimo jiné z válečných zločinů páchaných v Súdánu v letech 2003 až 2004. Trest mu bude uložen později, přičemž mu hrozí až doživotní vězení, napsala v pondělí agentura AP.

Danuše Ducháčková byla jako náctiletá nadšenou skautkou. Chodila na schůzky, jezdila na výpravy a účastnila se letních táborů. Dodnes má doma schované uhlíky z ohně, u kterého o půlnoci skládala skautský slib. Velice ji zasáhlo zrušení organizace v roce 1970. Mladí by si podle ní měli vážit toho, že mohou studovat, cestovat a věnovat se koníčkům, jakým chtějí.

V roce 1975 skončil ve funkci československého prezidenta Ludvík Svoboda. Dne 29. května ho nahradil Gustáv Husák, který už v šestnácti letech vstoupil do Svazu komunistické mládeže a významně se podílel na únorovém převratu v roce 1948, aby byl následně komunistickým režimem odsouzen a vězněn. I díky názorovým obratům po událostech v roce 1968 se ale vrátil na politický vrchol a přesně před padesáti lety se stal osmým československým prezidentem.

Bývalým tlumočníkům americké armády a dalším Afgháncům, kteří utekli před teroristickým hnutím Taliban do Spojených států amerických, hrozí deportace. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa jim zrušila status dočasné ochrany (TPS), i když jim po návratu do jejich země hrozí pronásledování. Na odpor se postavila řada amerických veteránů, kteří s Afghánci spolupracovali.

Stát by mohl odškodnit lidi, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval prostřednictvím takzvaného ochranného dohledu. Kabinet schválil dva zákony, podle nichž by se takto perzekvovaní lidé měli dočkat jednorázového odškodnění částkou sto tisíc korun. Odhady dopadů na rozpočet se pohybují v rozmezí 17 až 283 milionů korun. Ministři se naopak neshodli na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro.

V Rusku si lidé připomněli památku obětí politických represí. V letech 1917 až 1991 bylo v Sovětském svazu z politických důvodů zabito přes milion lidí, další miliony skončily v gulazích. Byli mezi nimi i Češi a Slováci. Památný den se však neobešel bez zásahu státu – ruský cenzurní úřad totiž bez udání důvodu nechal zablokovat některé internetové stránky, které informovaly o vzpomínkových akcích po celé zemi.

Vedení Ústeckého kraje si od investice do Žižkových kasáren a dalších historických objektů v Terezíně na Litoměřicku slibuje, že se do města začnou stěhovat noví obyvatelé. Opravy totiž nemají přinést další depozitáře, ale objekty, které budou mít polyfunkční využití. O byty na Litoměřicku je zájem, protože okres je blízko Prahy, říká hejtman Jan Schiller (ANO) a jeho radní Tomáš Rieger (ODS).

Přísná bezpečnostní opatření v Sin-ťiangu na západě Číny provázejí patnácté výročí nepokojů v hlavním městě Urumči. V roce 2009 začaly protestem ujgurských studentů po zabití dvou dělníků na opačné straně Číny. Dnes často Ujgury nasazují na nucenou práci v továrnách včetně těch, které patří zahraničním firmám. Podezření nedávno padlo na německou chemičku BASF a automobilku Volkswagen, informovala zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

V Terezíně na Litoměřicku se v neděli koná tradiční tryzna. Oběti nacistické perzekuce u příležitosti 79. výročí konce druhé světové války uctili politici, diplomati či skauti. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že morální povinností lidí je pamatovat si, co se v Terezíně a na dalších podobně tragických místech událo. Je podle ní třeba důsledně bojovat proti těm, kteří chtějí překrucovat dějiny, hrůzy holocaustu relativizovat, nebo je dokonce zcela popírat.

V areálu strašnického krematoria v Praze skauti slavnostně odhalili obnovený památník věnovaný 749 československým skautům, kteří padli, byli umučeni nebo popraveni během dvou světových válek a komunistického režimu. Národní skautský památník byl umístěn před obřadní budovou krematoria od roku 2003 do března 2017, kdy byl kvůli úpravám prostoru odstraněn. Nyní je pietní místo umístěno za hlavním vstupem do areálu strašnického krematoria.

V loňském roce bylo v Rusku na seznam zahraničních agentů zařazeno skoro 230 lidí, médií nebo organizací. Tímto hanlivým názvem ruské úřady označují všechny, kdo jsou podle nich pod zahraničním vlivem. Celkem jde už o 742 subjektů. Kreml tak cíleně umlčuje svoje kritiky.

Nejvyšší soud (NS) zrušil více než čtyřicet let starý verdikt nad hudebníkem a disidentem Karlem „Charliem“ Soukupem. Vyhověl ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS), jenž podal stížnost pro porušení zákona. Za údajné výtržnictví, které podle dobového rozsudku spočívalo ve zpěvu vulgárních písní v hospodě po svatbě, dostal Soukup v roce 1980 desetiměsíční trest vězení. Podle Blažkovy stížnosti však ve skutečnosti šlo o politickou perzekuci, což nyní potvrdil Nejvyšší soud. Ten zrušil také verdikt nad dalším odsouzeným Jindřichem Tomešem, který si tehdy vyslechl roční trest vězení. Oba muži mají šanci na odškodnění.

Hongkongské úřady intenzivně tlačí na vězněné prodemokratické aktivisty. Lidé mladší 21 let zatčení za účast na protestech v roce 2019 podstupují ve vězení takzvaný deradikalizační program, který má potlačit jejich politické přesvědčení a přimět je k přiznání k extremismu. Podle úřadů už nucenou převýchovou mělo projít bezmála 900 mladých lidí. Zpravodajka ČT Barbora Šámalová hovořila nejen o tomto tématu s představitelem hongkongské opozice Nathanem Lawem. Ten je aktuálně v britském exilu.

Policie v Hongkongu zatkla dva muže za to, že u sebe měli obrázkové knihy, které úřady považují za „rozvratné“. Na svých internetových stránkách o tom informuje britská BBC, podle které jde pravděpodobně o první případ zatýkání za pouhé vlastnictví těchto knížek. Jejich vydavatelé loni skončili ve vězení.

Kancelář ruského prezidenta Vladimira Putina obdržela za čtyři měsíce letošního roku téměř 1,2 milionu stížností na ministerstvo obrany, což souvisí s válkou na Ukrajině, upozornil investigativní web Važnyje istorii. Desetitisíce stížností se týkají problémů s hledáním příbuzných pohřešovaných ve válce.

Na veřejnost se dostaly další důkazy o útlaku Ujgurů v čínském Sin-ťiangu. Jde o spisy a fotografie získané z policejního počítače. Hackeři je předali vědci Adrianu Zenzovi ze Spojených států, který se o ně podělil se světovými médii. Britská veřejnoprávní BBC je zveřejnila ve chvíli, kdy do Číny dorazila vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová.

Lekci historie formou počítačové hry nabízí novinka českých tvůrců s názvem Train to Sachsenhausen. Přibližuje události 17. listopadu 1939 a následnou nacistickou perzekuci českých studentů. Na hře se podíleli i historici společnosti Živá paměť. Dostupná je zdarma.

V oknech chrámu v Brně-Lesné je nová křížová cesta. Spojuje motivy z posledních chvil Ježíše Krista s osudem intelektuálů, umělců a kněží v době komunistické totality. Hned první zastavení – „Ježíš udán a odsouzen“ – odkazuje k Milanu Kunderovi. Pozdější slavný literát údajně v roce 1950 jako vysokoškolský student udal člověka, který kvůli tomu skončil ve vězení. Kundera informaci popřel jako lživou. Další zastavení připomínají osudy básníků Ivana Blatného a Jana Zahradníčka nebo kněží perzekvovaných komunisty.

Před rokem začaly v Turecku rozsáhlé demonstrace proti jmenování nového rektora renomované Bosporské univerzity prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Protesty stále pokračují, i když v menší míře. Podle kritiků si vedení státu chce podrobit akademickou sféru, stejně jako média, justici nebo občanskou společnost.

Ústavní soud (ÚS) nařídil Okresnímu soudu v Hradci Králové, aby se znovu zabýval sporem o pozemky u Třebechovic pod Orebem. Pozemkový úřad uznal restituční nárok rodu Colloredo-Mansfeldů, proti vydání se však postavily soudy. Nyní ústavní soudci vyhověli stížnosti Leonharda Josefa Colloredo-Mansfelda, je prý nutné zabývat se postoji jeho děda Josefa za druhé světové války, teprve pak lze zodpovědně rozhodnout.

Přesně před sto lety – 14. března 1921 – se narodila příslušnice řádu bosých karmelitek Anna Magdalena Schwarzová. Náboženskou aktivistku, která se nebála církev kritizovat, věznili nacisté i komunisté. Během normalizace byla v kontaktu s disentem a spolupracovala s chartisty i Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných.

Před třiceti lety napadl dav v Bratislavě prezidenta Václava Havla a jeho doprovod. Demonstranti volali po slovenské samostatnosti a připomínali si výročí odtržení od předválečného Československa v roce 1939. Jiná část slovenské společnosti volala po vzniku konfederace, což čeští politici odmítali.

Ke čtyřem letům vězení byla v Číně odsouzena aktivistka a nezávislá novinářka Čang Čan. Ve městě Wu-chan točila nezávislé reportáže po tamním propuknutí nákazy koronavirem. Soud bývalou právničku shledal vinnou z „vyvolávání nepokojů“, uvedla agentura AFP s odvoláním na jednoho z jejích obhájců.

Turecký novinář Can Dündar, který žije několik let v exilu v Německu, byl v Istanbulu odsouzen k 27 letům a šesti měsícům vězení za špionáž a podporu terorismu. Informovala o tom agentura Anadolu. Dündar ani jeho advokáti se soudu neúčastnili, protože ho považují za politicky motivovaný. Verdikt kritizovaly ve středu i Evropská federace novinářů (EFJ) a Mezinárodní federace novinářů (IFJ).