Perzekuce

V loňském roce bylo v Rusku na seznam zahraničních agentů zařazeno skoro 230 lidí, médií nebo organizací. Tímto hanlivým názvem ruské úřady označují všechny, kdo jsou podle nich pod zahraničním vlivem. Celkem jde už o 742 subjektů. Kreml tak cíleně umlčuje svoje kritiky.

Nejvyšší soud (NS) zrušil více než čtyřicet let starý verdikt nad hudebníkem a disidentem Karlem „Charliem“ Soukupem. Vyhověl ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS), jenž podal stížnost pro porušení zákona. Za údajné výtržnictví, které podle dobového rozsudku spočívalo ve zpěvu vulgárních písní v hospodě po svatbě, dostal Soukup v roce 1980 desetiměsíční trest vězení. Podle Blažkovy stížnosti však ve skutečnosti šlo o politickou perzekuci, což nyní potvrdil Nejvyšší soud. Ten zrušil také verdikt nad dalším odsouzeným Jindřichem Tomešem, který si tehdy vyslechl roční trest vězení. Oba muži mají šanci na odškodnění.

Hongkongské úřady intenzivně tlačí na vězněné prodemokratické aktivisty. Lidé mladší 21 let zatčení za účast na protestech v roce 2019 podstupují ve vězení takzvaný deradikalizační program, který má potlačit jejich politické přesvědčení a přimět je k přiznání k extremismu. Podle úřadů už nucenou převýchovou mělo projít bezmála 900 mladých lidí. Zpravodajka ČT Barbora Šámalová hovořila nejen o tomto tématu s představitelem hongkongské opozice Nathanem Lawem. Ten je aktuálně v britském exilu.

Policie v Hongkongu zatkla dva muže za to, že u sebe měli obrázkové knihy, které úřady považují za „rozvratné“. Na svých internetových stránkách o tom informuje britská BBC, podle které jde pravděpodobně o první případ zatýkání za pouhé vlastnictví těchto knížek. Jejich vydavatelé loni skončili ve vězení.

Kancelář ruského prezidenta Vladimira Putina obdržela za čtyři měsíce letošního roku téměř 1,2 milionu stížností na ministerstvo obrany, což souvisí s válkou na Ukrajině, upozornil investigativní web Važnyje istorii. Desetitisíce stížností se týkají problémů s hledáním příbuzných pohřešovaných ve válce.

Na veřejnost se dostaly další důkazy o útlaku Ujgurů v čínském Sin-ťiangu. Jde o spisy a fotografie získané z policejního počítače. Hackeři je předali vědci Adrianu Zenzovi ze Spojených států, který se o ně podělil se světovými médii. Britská veřejnoprávní BBC je zveřejnila ve chvíli, kdy do Číny dorazila vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová.

Lekci historie formou počítačové hry nabízí novinka českých tvůrců s názvem Train to Sachsenhausen. Přibližuje události 17. listopadu 1939 a následnou nacistickou perzekuci českých studentů. Na hře se podíleli i historici společnosti Živá paměť. Dostupná je zdarma.

V oknech chrámu v Brně-Lesné je nová křížová cesta. Spojuje motivy z posledních chvil Ježíše Krista s osudem intelektuálů, umělců a kněží v době komunistické totality. Hned první zastavení – „Ježíš udán a odsouzen“ – odkazuje k Milanu Kunderovi. Pozdější slavný literát údajně v roce 1950 jako vysokoškolský student udal člověka, který kvůli tomu skončil ve vězení. Kundera informaci popřel jako lživou. Další zastavení připomínají osudy básníků Ivana Blatného a Jana Zahradníčka nebo kněží perzekvovaných komunisty.

Před rokem začaly v Turecku rozsáhlé demonstrace proti jmenování nového rektora renomované Bosporské univerzity prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Protesty stále pokračují, i když v menší míře. Podle kritiků si vedení státu chce podrobit akademickou sféru, stejně jako média, justici nebo občanskou společnost.

Ústavní soud (ÚS) nařídil Okresnímu soudu v Hradci Králové, aby se znovu zabýval sporem o pozemky u Třebechovic pod Orebem. Pozemkový úřad uznal restituční nárok rodu Colloredo-Mansfeldů, proti vydání se však postavily soudy. Nyní ústavní soudci vyhověli stížnosti Leonharda Josefa Colloredo-Mansfelda, je prý nutné zabývat se postoji jeho děda Josefa za druhé světové války, teprve pak lze zodpovědně rozhodnout.

Přesně před sto lety – 14. března 1921 – se narodila příslušnice řádu bosých karmelitek Anna Magdalena Schwarzová. Náboženskou aktivistku, která se nebála církev kritizovat, věznili nacisté i komunisté. Během normalizace byla v kontaktu s disentem a spolupracovala s chartisty i Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných.

Před třiceti lety napadl dav v Bratislavě prezidenta Václava Havla a jeho doprovod. Demonstranti volali po slovenské samostatnosti a připomínali si výročí odtržení od předválečného Československa v roce 1939. Jiná část slovenské společnosti volala po vzniku konfederace, což čeští politici odmítali.

Ke čtyřem letům vězení byla v Číně odsouzena aktivistka a nezávislá novinářka Čang Čan. Ve městě Wu-chan točila nezávislé reportáže po tamním propuknutí nákazy koronavirem. Soud bývalou právničku shledal vinnou z „vyvolávání nepokojů“, uvedla agentura AFP s odvoláním na jednoho z jejích obhájců.

Turecký novinář Can Dündar, který žije několik let v exilu v Německu, byl v Istanbulu odsouzen k 27 letům a šesti měsícům vězení za špionáž a podporu terorismu. Informovala o tom agentura Anadolu. Dündar ani jeho advokáti se soudu neúčastnili, protože ho považují za politicky motivovaný. Verdikt kritizovaly ve středu i Evropská federace novinářů (EFJ) a Mezinárodní federace novinářů (IFJ).

Organizace Reportéři bez hranic (RSF) zveřejnila statistiku vězněných novinářů. Tento měsíc jich po celém světě bylo za mřížemi 387, podobně jako před rokem v tuto dobu. Více než polovina z nich je vězněna v pěti zemích, nejvíce v Číně. Dalších 54 novinářů je zadržováno jako rukojmí, čtyři se pohřešují. O třetinu vzrostl počet vězněných novinářek. Důvodem pro zatýkání žurnalistů ve světě je podle organizace také snaha zabránit informování o vývoji pandemie covidu-19 a krocích některých vlád.

Z iniciativy českého křesťanského humanisty a pacifisty Přemysla Pittera byly v roce 1945 na zámcích ve Štiříně, Olešovicích, Kamenici a Lojovicích zřízeny ozdravovny pro děti z koncentračních táborů. Už jako obyvatelé Spojených států, Izraele nebo SRN se na zámky po sametové revoluci vraceli, aby se opět setkali se svými vychovateli a společně zavzpomínali.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Cesta do zahraničí, surfování po internetu, nošení šátku nebo plnovousu v mnoha případech stačí k zavření do některého z čínských převýchovných táborů pro menšinové Ujgury. Informují o tom světová média s odvoláním na čínské dokumenty, které se jim podařilo získat. Podle experta se jedná o důkaz, že Peking aktivně pronásleduje a trestá běžné praktiky tradičních náboženství.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se domnívá, že by se bývalá ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) neměla ucházet o post ombudsmanky. Řekl to televizi Prima.

„Jste pýchou Íránu,“ vzkázal loni zoroastrijcům na světovém kongresu prezident Hasan Rouhání. Ve skutečnosti se ale řada stoupenců prastarého náboženství necítí v islámské republice vítaná a od revoluce postupně opouští zemi. Zoroastrijci, jejichž učení inspirovalo západní filozofy i umělce, patří mezi menšiny chráněné ústavou, konzervativní síly však usilují o to, aby byli nejlépe neviditelní. Další náboženské skupiny, jako baháisté, svou víru praktikovat podle zákona vůbec nemohou. A mnohdy končí za mřížemi.

Poslední velký pokus o zastavení komunistické totality rozprášila policie – věrná již novému režimu – v Nerudově ulici před 71 lety. Na Hrad šli studenti s výzvou prezidentu Benešovi, aby neustupoval komunistickým požadavkům. Události roku 1948 si připomněli pamětníci, dnešní studenti i politici u památníku v Nerudově ulici.