Před rokem začaly v Turecku rozsáhlé demonstrace proti jmenování nového rektora renomované Bosporské univerzity prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Protesty stále pokračují, i když v menší míře. Podle kritiků si vedení státu chce podrobit akademickou sféru, stejně jako média, justici nebo občanskou společnost.
Rektor, proti kterému se zvedla první vlna odporu, v létě skončil. Turecký prezident Erdogan však na jeho místo dosadil jiného svého spojence. Protesty tak stále neutichají, i když pokračují v menším rozsahu, než tomu bylo dříve. Vodní děla a těžkooděnci sice zmizeli, areál Bosporské univerzity v Istanbulu nicméně pořád obklopuje bariéra.
Učitelé i studenti stále čelí perzekucím a postihům, jakým je například zákaz vycestovat ze země. Filmaři Canu Candanovi, který na univerzitě učil čtrnáct let, do ní zakázali vstup. Tvrdí, že je to trest za to, že patří mezi nejaktivnější postavy odporu proti vedení instituce. „Novému rektorovi vyslovilo nedůvěru 95 procent akademiků,“ říká režisér. „A protože si nemůže dělat, co chce, používá násilí a ilegální kroky,“ dodává.
„Když se nebudeme bránit teď, dalším nespravedlnostem a potížím budeme čelit později, až univerzitu opustíme,“ říká studentka prvního ročníku Bosporské univerzity Eftelya Koyuncuová, která byla už třikrát ve vazbě.
Kritici upozorňují, že turecký prezident získal právo jmenovat rektory už v roce 2016 a akademická svoboda od té doby výrazně trpí. Projevuje se to i propadem místních univerzit v mezinárodním srovnání.
Nesnáze prohlubuje i hospodářská krize
Příčinou tíživé situace mnoha studentů a akademiků však není pouze dění na Bosporské univerzitě. Dopadají na ně i ekonomické problémy, se kterými se v současnosti potýká celé Turecko. „Nájmy v okolí univerzity vzrostly o tři sta procent. Nemohl jsem tu bez stipendia zůstat,“ svěřuje se Yavuz Selim Şen. V dalším studiu proto kvůli financím pokračuje v Ankaře. Věří však, že změna nakonec přijde.
