Ústavní soud (ÚS) nařídil Okresnímu soudu v Hradci Králové, aby se znovu zabýval sporem o pozemky u Třebechovic pod Orebem. Pozemkový úřad uznal restituční nárok rodu Colloredo-Mansfeldů, proti vydání se však postavily soudy. Nyní ústavní soudci vyhověli stížnosti Leonharda Josefa Colloredo-Mansfelda, je prý nutné zabývat se postoji jeho děda Josefa za druhé světové války, teprve pak lze zodpovědně rozhodnout.
„ÚS výsledek tohoto opakovaného řízení před obecnými soudy v tomto nálezu v žádném případě nepředvídá ani nepředesílá, ať však bude jakýkoliv, bude povinností obecných soudů jej řádně a srozumitelně odůvodnit,“ stojí v nálezu, který je dostupný na webu Ústavního soudu.
Ve sporu jde o 50 hektarů lesů, které patří městu Třebechovice pod Orebem. Rod Colloredo-Mansfeldů lesy v restituci v roce 2008 získal, ale Třebechovice se u soudů v roce 2018 úspěšně domohly jejich navrácení zpět. „Věc se řeší od roku 2005 a myslíme si, že jsme v právu. S touto alternativou jsme museli počítat, i nadále budeme pokračovat v soudním sporu,“ řekl třebechovický starosta Roman Drašnar (Nestraníci). Účetní hodnota pozemků je podle něj asi 15 milionů korun.
Pozemky zkonfiskovala nacistická tajná policie gestapo a v roce 1942 připadly Německé říši. Po druhé světové válce přešly na československý stát, později byly přiděleny obci Štěnkov. Podle královéhradeckých soudů nevznikl restituční nárok, protože vlastnické právo přešlo na stát před rokem 1948.
Ústavní soudci ale dospěli k závěru, že justice porušila právo Colloredo-Mansfelda na soudní ochranu. Soudní rozhodnutí se totiž vyhýbají stěžejní právní otázce, zda na pozemky dopadaly poválečné konfiskační dekrety, což se zase odvíjí od postojů někdejších šlechtických majitelů za druhé světové války.
„Před obecnými soudy bylo vedeno právními nástupci dr. Josefa Colloredo-Mansfelda již mnoho restitučních sporů a prakticky žádný z nich se neobešel bez posuzování těchto rozhodných okolností. Tím, že se jim v nynější věci obecné soudy vůbec nevěnovaly, nezjistily dostatečný skutkový podklad pro správné právní posouzení věci,“ uvedla mluvčí ÚS Miroslava Číhalíková Sedláčková. Okresní soud v Hradci Králové tedy nyní musí rozhodovat znovu.
Restitučními nároky Colloredo-Mansfeldů se soudy zabývaly opakovaně
Colloredo-Mansfeldové uplatnili v Česku řadu restitučních nároků, nejsledovanějí spor vedli o zámek Opočno, který za války zabavili nacisté, poté jej převzal stát. Po pádu komunismu se soudy případem zabývaly opakovaně, s několika zvraty. Kristina Colloredo-Mansfeldová dokonce zámek po jistou dobu spravovala. Po zásahu ÚS ale stát v dubnu 2007 objekt znovu převzal do péče.
Později díky dalšímu nálezu ÚS dosáhla Colloredo-Mansfeldová obnovy řízení. Padlo však stejné rozhodnutí jako předtím, zámek tedy dosud spravuje Národní památkový ústav. Poslední stížnost Kristiny Colloredo-Mansfeldové zamítl ÚS loni v květnu. Rodině se nepodařilo přesvědčit českou justici například o tom, že nacistická perzekuce rodu měla rasový motiv.
Loňský verdikt Ústavního soudu pak v únoru letošního roku potvrdil podle Radiožurnálu i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, když zamítl stížnost rodiny.
Colloredo-Mansfeldové u Ústavního soudu nicméně loni v červnu dosáhli znovuotevření sporu o mobiliář zámku Opočno. Stížnosti Jerome Colloredo-Mannsfelda a Kristiny Colloredo-Mansfeldové původně odmítli také ústavní soudci. Po intervenci Evropského soudu pro lidská práva se ale soudci stížností museli zabývat znovu – a česká justice tak spor o mobiliář zámku znovu otevřela. Nyní se kauzou zabývá Krajský soud v Pardubicích.
