Ústavní soud nařídil znovu otevřít spor o pozemky Colloredo-Mansfeldů

Ústavní soud (ÚS) nařídil Okresnímu soudu v Hradci Králové, aby se znovu zabýval sporem o pozemky u Třebechovic pod Orebem. Pozemkový úřad uznal restituční nárok rodu Colloredo-Mansfeldů, proti vydání se však postavily soudy. Nyní ústavní soudci vyhověli stížnosti Leonharda Josefa Colloredo-Mansfelda, je prý nutné zabývat se postoji jeho děda Josefa za druhé světové války, teprve pak lze zodpovědně rozhodnout.

„ÚS výsledek tohoto opakovaného řízení před obecnými soudy v tomto nálezu v žádném případě nepředvídá ani nepředesílá, ať však bude jakýkoliv, bude povinností obecných soudů jej řádně a srozumitelně odůvodnit,“ stojí v nálezu, který je dostupný na webu Ústavního soudu.

Ve sporu jde o 50 hektarů lesů, které patří městu Třebechovice pod Orebem. Rod Colloredo-Mansfeldů lesy v restituci v roce 2008 získal, ale Třebechovice se u soudů v roce 2018 úspěšně domohly jejich navrácení zpět. „Věc se řeší od roku 2005 a myslíme si, že jsme v právu. S touto alternativou jsme museli počítat, i nadále budeme pokračovat v soudním sporu,“ řekl třebechovický starosta Roman Drašnar (Nestraníci). Účetní hodnota pozemků je podle něj asi 15 milionů korun. 

Pozemky zkonfiskovala nacistická tajná policie gestapo a v roce 1942 připadly Německé říši. Po druhé světové válce přešly na československý stát, později byly přiděleny obci Štěnkov. Podle královéhradeckých soudů nevznikl restituční nárok, protože vlastnické právo přešlo na stát před rokem 1948.

Ústavní soudci ale dospěli k závěru, že justice porušila právo Colloredo-Mansfelda na soudní ochranu. Soudní rozhodnutí se totiž vyhýbají stěžejní právní otázce, zda na pozemky dopadaly poválečné konfiskační dekrety, což se zase odvíjí od postojů někdejších šlechtických majitelů za druhé světové války.

„Před obecnými soudy bylo vedeno právními nástupci dr. Josefa Colloredo-Mansfelda již mnoho restitučních sporů a prakticky žádný z nich se neobešel bez posuzování těchto rozhodných okolností. Tím, že se jim v nynější věci obecné soudy vůbec nevěnovaly, nezjistily dostatečný skutkový podklad pro správné právní posouzení věci,“ uvedla mluvčí ÚS Miroslava Číhalíková Sedláčková. Okresní soud v Hradci Králové tedy nyní musí rozhodovat znovu.

Restitučními nároky Colloredo-Mansfeldů se soudy zabývaly opakovaně

Colloredo-Mansfeldové uplatnili v Česku řadu restitučních nároků, nejsledovanějí spor vedli o zámek Opočno, který za války zabavili nacisté, poté jej převzal stát. Po pádu komunismu se soudy případem zabývaly opakovaně, s několika zvraty. Kristina Colloredo-Mansfeldová dokonce zámek po jistou dobu spravovala. Po zásahu ÚS ale stát v dubnu 2007 objekt znovu převzal do péče.

Později díky dalšímu nálezu ÚS dosáhla Colloredo-Mansfeldová obnovy řízení. Padlo však stejné rozhodnutí jako předtím, zámek tedy dosud spravuje Národní památkový ústav. Poslední stížnost Kristiny Colloredo-Mansfeldové zamítl ÚS loni v květnu. Rodině se nepodařilo přesvědčit českou justici například o tom, že nacistická perzekuce rodu měla rasový motiv.

Loňský verdikt Ústavního soudu pak v únoru letošního roku potvrdil podle Radiožurnálu i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, když zamítl stížnost rodiny. 

Colloredo-Mansfeldové u Ústavního soudu nicméně loni v červnu dosáhli znovuotevření sporu o mobiliář zámku Opočno. Stížnosti Jerome Colloredo-Mannsfelda a Kristiny Colloredo-Mansfeldové původně odmítli také ústavní soudci. Po intervenci Evropského soudu pro lidská práva se ale soudci stížností museli zabývat znovu –⁠ a česká justice tak spor o mobiliář zámku znovu otevřela. Nyní se kauzou zabývá Krajský soud v Pardubicích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Černochová a Hřib se střetli s Havlíčkem kvůli muniční iniciativě

Česká muniční iniciativa dodala do konce letošního dubna na Ukrajinu dalších 400 tisíc kusů velkorážové munice. V Otázkách Václava Moravce to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která odmítla návrh místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka, aby se iniciativa přesunula pod NATO. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je nutné v iniciativě pokračovat.
14:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
před 2 hhodinami

Teplo kvůli modernizaci jeho výroby nejspíš zdraží. Pomoci by mohly dotace

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.
před 3 hhodinami

V Missouri zrestaurovali sochu Churchilla od Bělského, vloží do ní opět časovou kapsli

V americkém Fultonu ve státě Missouri, kde Winston Churchill pronesl slavný projev o spuštění železné opony, znovu po pěti letech odhalili politikovu nadživotní podobiznu od českého sochaře Franty Bělského. Britského státníka zachycuje tak, jak ho jako voják viděl při přehlídce české západní armády v Anglii za druhé světové války. Národní Churchillovo muzeum do sochy plánuje vložit znovu časovou schránku společně se současnými předměty. Předtím tam byla lahev od whiskey, k níž Bělský přidal mince, dobové noviny a dopis.
před 4 hhodinami

Lidé spoří na stáří i přes dlouhodobé investice

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.
před 4 hhodinami

Při pracovních úrazech loni zemřelo sedmdesát lidí

Skoro každý pátý den se v Česku stane smrtelný pracovní úraz. Podle nejnovějších dat jich Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a Český báňský úřad (ČBÚ) loni zaznamenal sedmdesát. Podle ČTK je to nejméně od vzniku samostatné České republiky. K příčinám patří hlavně podcenění rizika a používání nebezpečných pracovních postupů. Často jde o pády z výšky nebo dopravní nehody, například v areálu firmy.
16:30Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Obyvatelé Karolinky v referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren

Obyvatelé Karolinky na Vsetínsku v sobotním referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren do majetku města. Výsledky jsou v této části místního referenda platné a závazné. Hlasující naopak těsně nepodpořili odkoupení ubytovny, o kterém taktéž hlasovali. I v tomto případě je rozhodnutí platné, avšak nezávazné, vyplývá z informací na úřední desce. Město s asi 2500 obyvateli má dlouholetou sklářskou tradici, v roce 2020 se tam však sklárny uzavřely.
09:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ztratili jsme smysl pro bolest a úzkost, míní filozofka Matějčková

Náboženství od lidí vyžaduje něco, čemu už mnozí v západním světě nerozumí, a to oddanost a poslušnost, řekla v Interview ČT24 filozofka a publicistka Tereza Matějčková. Ačkoliv ateismus a sekularizace společností prostoupily, tvrdí, že spiritualita nemizí. Odklon od náboženství však spojuje s nárůstem duševních chorob. „Křesťanství vychází z toho, že život je těžký a plný utrpení. Ztratili jsme smysl pro bolest a úzkost,“ sdělila moderátorce Tereze Willoughby.
před 6 hhodinami
Načítání...