Počet obětí po výbuchu v íránském přístavu vzrostl na čtyřicet

Přinejmenším čtyřicet obětí a více než dvanáct set raněných má sobotní exploze v největším íránském obchodním přístavu u města Bandar-Abbás, uvedly v neděli íránské úřady podle tiskových agentur. Předchozí bilance íránského Červeného půlměsíce čítala 28 mrtvých a více než tisíc raněných.

Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil vyšetřování výbuchu, jehož příčiny zůstávají neznámé, a vydal se na místo neštěstí, aby poděkoval záchranářům, uvedla agentura AFP s odvoláním na záběry odvysílané ve státní televizi. Zevrubné vyšetřování nařídil také duchovní a politický vůdce země ajatolláh Alí Chameneí.

„Dosud zahynulo v důsledku zranění způsobených výbuchem čtyřicet lidí,“ uvedl ve státní televizi šéf provincie Hormozgán, ve které se přístav nachází.

Oheň už mají hasiči pod kontrolou, stále ale není uhašen. Celní odbavení a nakládka kontejnerů v přístavu, jímž prochází 85 procent nákladu ze všech íránských přístavů, byly obnoveny, uvedlo v neděli ministerstvo vnitra.

Celní správa: Šlo o požár ve skladu nebezpečných materiálů

Výbuch podle celní správy pravděpodobně způsobil požár ve skladu nebezpečných a chemických materiálů. Hovoří se o látkách používaných pro výrobu raketového paliva. Ministerstvo obrany v neděli podle AFP uvedlo, že v přístavu nebyl skladován žádný materiál pro vojenské účely. Dříve totiž list The New York Times s odvoláním na anonymní zdroj blízký Revolučním gardám tvrdil, že explozi způsobil chloristan sodný, což je látka používaná v tuhých raketových palivech. Toto tvrzení dalo ministerstvo podle agentury Reuters do souvislosti s „nepřátelskými psychologickými operacemi“.

Agentura AP poukázala na to, že žádný íránský představitel nenaznačil, že výbuch je následkem útoku. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve středu zmínil dřívější případy pokusů o sabotáže, když řekl, že bezpečnostní složky islámské republiky jsou na vysokém stupni pohotovosti.

Íránskému vedení v neděli vyjádřil soustrast po tragédii ruský vládce Vladimir Putin, uvedla agentura RIA. Rusko, které patří mezi hlavní íránské spojence, nabízí podle Putina pomoc při odstraňování následků výbuchu. Ruská státní agentura TASS tvrdí, že Moskva vyšle na pomoc několik letounů. Kondolence zaslal íránskému prezidentovi Masúdovi Pezeškjánovi také saúdskoarabský král Salmán a korunní princ Muhammad bin Salmán.

Bandar-Abbás má zhruba 690 tisíc obyvatel a leží u Hormuzského průlivu, který je klíčový pro přepravu ropy z Perského zálivu. Zasažený přístav, kterým ročně projde přes 70 milionů tun zboží, je určen především pro nákladní kontejnerovou dopravu. Jeho součástí jsou ale také ropné nádrže a další petrochemická zařízení. Přístav byl pojmenován podle íránského exprezidenta Muhammada Alího Radžáího zavražděného v roce 1981.

Průmyslové nehody se v Íránu stávají zejména ve stárnoucích ropných zařízeních, která se kvůli mezinárodním sankcím potýkají s nedostatkem dílů, připomněla AP. Tentokrát však íránská státní televize vyloučila, že by exploze souvisela s energetickou infrastrukturou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Farageovi spolupracovníci domlouvali, jak obejdou volební zákon, ukázala reportáž

Dva vysoce postavení představitelé britské Reform UK předsedy Nigela Farage odstoupili z funkcí, uvedla v pátek pravicová protiimigrační strana. Důvodem je reportáž stanice Channel 4 News, v níž mluvili o obcházení volebního zákona a financování průzkumů veřejného mínění ze zahraničí, napsal web BBC a další média. Jedné ze zaznamenaných schůzek o finančním daru se účastnil i sám Farage. Strana v pátek zahájila svůj výroční kongres.
před 49 mminutami

Darja uprchla z okupovaného Krymu. Na Ukrajině se poprvé cítila doma a v bezpečí

Osmnáctiletá Darja se narodila a dlouho vyrůstala na okupovaném Krymu. Nikdy nenavštěvovala ukrajinskou školu, ukrajinštinu se však svépomocí naučila sama, což její učitelé ani spolužáci v Rusku, kam její rodina načas přesídlila, nechápali. Letos mladá žena z Krymu odešla a začala studovat na univerzitě v Kyjevě. Novinářům ze Suspilne Krym popsala, jak si během okupace zachovala ukrajinskou identitu a jak začíná nový život na svobodné Ukrajině.
před 2 hhodinami

USA budou po Evropě chtít zaplatit za Bidenovu vojenskou pomoc Ukrajině, prohlásil Trump

Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. V příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 4 hhodinami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 5 hhodinami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.