Íránský prezident Masúd Pezeškján a ruský vládce Vladimir Putin v Kremlu v pátek podepsali novou dohodu o komplexním strategickém partnerství, oznámily tiskové agentury. Pakt, který vyvolává obavy na Západě a jenž zahrnuje vojenskou spolupráci, Moskva a Teherán uzavřely krátce před návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Podle agentury Reuters však neobsahuje klauzuli o vzájemné obraně podobnou té, již zahrnuje pakt mezi Moskvou a Severní Koreou.
Rusko podepsalo s Íránem dohodu o strategickém partnerství
„Dlouho jsme na tom pracovali a jsem velice rád, že tato práce je završena. Je to důležité, protože (dohoda) nám umožní přidat další impuls prakticky do všech směrů naší spolupráce,“ řekl Putin po přivítání hosta z Íránu. Pezeškján podle agentur na začátku schůzky s Putinem označil dohodu za pevný základ rozvoje spojenectví mezi oběma státy a zdůraznil strategický význam vztahů Teheránu s Moskvou.
Dohoda podle Kremlu pokrývá všechny oblasti od obchodu přes vojenskou spolupráci až po vědu, vzdělávání a kulturu, napsala agentura AP. Podle listu Kommersant úmluva, která nahradí smlouvu z roku 2001, klade důraz na spolupráci obou zemí v bezpečnosti a obraně.
Kanál Nexta na X upozornil, že íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí již dříve v rozhovoru pro IRNA uvedl, že komplexní dohoda o partnerství mezi Moskvou a Teheránem neznamená vytvoření vojenské aliance mezi těmito dvěma národy.
Podle Reuters se v dohodě hovoří například o těsnější spolupráci zpravodajských a bezpečnostních služeb. Země podle úmluvy nedovolí, aby bylo jejich území použito k akcím ohrožujícím toho druhého.
Podle agentury Interfax ve smlouvě stojí, že pokud bude jeden ze signatářů napaden, druhý nepomůže agresorovi, ale bude podporovat urovnání sporů na základě Charty OSN a mezinárodního práva. Neobsahuje však doložku o vzájemné obraně podobnou té mezi Moskvou a Pchjongjangem, napsala Reuters. Vojáci KLDR se loni zapojili do bojů proti Ukrajině.
Pezeškján vyjádřil podporu mírovým rozhovorům
Dále se ve smlouvě hovoří mimo jiné o spolupráci v oblasti energetiky včetně té jaderné. Moskva a Teherán také chtějí vytvořit platební systém nezávislý na třetích zemích.
Vztahy Ruska s Íránem se utužily poté, co Putin v únoru 2022 nařídil vpád ruských vojsk na Ukrajinu. Kyjev a Západ obvinily Teherán, že poskytl Rusku stovky dronů přímo útočících na cíl, což Moskva a Teherán popíraly. V Rusku se mezitím rozběhla výroba dronů íránské konstrukce.
Pezeškján podle AP vyjádřil podporu potenciálním mírovým rozhovorům mezi Ruskem a Ukrajinou se slovy, že „válka není řešením“. A vyzval Západ, aby uznal „bezpečnostní obavy“ ostatních.
Dohoda podle Kremlu pokrývá všechny oblasti od obchodu přes vojenskou spolupráci až po vědu, vzdělávání a kulturu, poznamenala agentura AP. Připomněla také, že oba muži dohodu podepisují krátce před inaugurací nově zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa, který se zavázal ukončit válku Ruska proti Ukrajině a zaujmout tvrdší postoj vůči Íránu, který se potýká s rostoucími ekonomickými potížemi a dalšími problémy, včetně vojenských porážek ve své sféře vlivu na Blízkém východě.
Írán potřebuje jadernou energetiku i zbraně
Rusko a Írán měly v minulosti problematické vztahy, ale ty se oteplily po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Moskva se stala klíčovým obchodním partnerem a dodavatelem zbraní a technologií pro Teherán, který čelil mezinárodním sankcím. Rusko postavilo první íránskou jadernou elektrárnu a staví tam další dva jaderné reaktory.
Rusko bylo součástí dohody z roku 2015 mezi Íránem a šesti jadernými velmocemi, která nabízela zmírnění sankcí proti Teheránu výměnou za omezení íránského jaderného programu. Když USA za prvního Trumpova funkčního období jednostranně od dohody odstoupily, Kreml nabídl Teheránu podporu.
Teherán stále více potřebuje pomoc Moskvy, protože čelí ekonomickým potížím a palčivým neúspěchům ve sféře svého vlivu na Blízkém východě. Írán spolu s Ruskem nedokázaly zabránit zhroucení režimu Bašára Asada v Sýrii a íránské spojence v regionu, teroristické hnutí Hamás v Pásmu Gazy a Hizballáh v Libanonu, těžce zasáhly izraelské ofenzivy.
Problémy by se mohly prohloubit poté, co se Trump vrátí do Bílého domu se svou politikou „maximálního tlaku“ na Írán. Ten usiluje zejména o vyspělé ruské zbraně, jako jsou systémy protivzdušné obrany dlouhého doletu a stíhačky, které by pomohly odrazit případné útoky Izraele, dodala AP.
Moskva od začátku své invaze na Ukrajinu pěstuje užší vztahy nejen s Teheránem, ale také se Severní Koreou, Běloruskem nebo Čínou.
