Írán začne v pátek jednat s Velkou Británií, Francií, Německem a Evropskou unií o obnovení jaderné dohody z roku 2015, sdělily íránské diplomatické zdroje japonskému zpravodajskému webu Kjódó News. Zmíněná trojice evropských zemí spolu s USA vyjádřila v sobotu hluboké znepokojení nad plánem Teheránu zprovoznit nové pokročilé odstředivky pro obohacování uranu.
Uzavřením jaderné dohody se šesti hlavními mocnostmi – Británií, Čínou, Francií, Německem, Ruskem a Spojenými státy – Írán souhlasil s omezením svých jaderných aktivit výměnou za zrušení ekonomických sankcí.
Rozhovory, které se mají konat ve švýcarské Ženevě, podle zdrojů souvisí s lednovým návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Právě Trump totiž od klíčové dohody odstoupil během své první vlády v roce 2018 s tím, že je příliš mírná. Následné sankce tvrdě dopadly na íránskou ekonomiku a Teherán začal zvyšovat zásoby uranu obohaceného na 60 procent čistoty a omezil inspekce.
Nová jednání mezi Íránem, třemi evropskými národy a EU, která vystupuje jako prostředník, budou prvními jadernými rozhovory od červencového nástupu reformního prezidenta Masúda Pezeškjána. Za původní nukleární smlouvu orodoval před lety jiný umírněný prezident islámské republiky – Hasan Rouhání.
Diskuse o jádru i restrikcích
Podle zdrojů Kjódó News se v souvislosti s jednáním očekává diskuse o íránském jaderném programu a evropských sankcích vůči íránským aerolinkám a lodním společnostem. Íránský tým v Ženevě povede náměstek ministra zahraničí Madžíd Tacht Ravančí, zkušený jaderný vyjednavač, píše japonský web.
Rozhovorů se nezúčastní Čína a Rusko, které v posledních letech posilují své vztahy s Íránem, ani Spojené státy, jež v současné době procházejí postupným přechodem od Bidenovy k Trumpově administrativě.
Washington, Londýn, Paříž a Berlín v sobotu vyjádřily obavy z plánů Teheránu zprovoznit „nové pokročilé odstředivky“ pro obohacování uranu. Írán tak reagoval na rezoluci, kterou den předtím na návrh uvedených čtyř zemí přijala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) a která odsuzuje jaderné aktivity a nedostatečnou spolupráci Teheránu.
„Místo toho, aby (Írán) na rezoluci reagoval spoluprací, hodlá reagovat dalším rozšiřováním svého jaderného programu způsobem, který nemá žádné věrohodné mírové opodstatnění,“ uvedly země v prohlášení. „Očekáváme, že se Írán znovu vydá cestou dialogu a spolupráce s agenturou,“ zdůraznily.
Obavy z atomové zbraně
Uranové obohacování je proces, který v přírodním uranu mění koncentraci uranu-235, tedy štěpitelného izotopu. Zatímco pro využití v medicíně je třeba jen minimální obohacení a pro využití jako palivo v jaderných elektrárnách obohacení v řádu procent, v případě využití pro jadernou zbraň je třeba obohacení na 90 i více procent.
Západní země dlouhodobě Teherán podezřívají z toho, že má v úmyslu vyrobit atomovou zbraň, což islámská republika popírá. Zároveň ale podle MAAE nespolupracuje, jak by měl, a není tak jasné, zda o svém nukleárním programu zveřejňuje veškeré informace.
Loni v září navíc zakázal pracovat v zemi řadě předních expertů MAAE na obohacování uranu. Minulý týden navštívil Teherán šéf agentury Rafael Grossi ve snaze přesvědčit Pezeškjána, aby s agenturou plně obnovil spolupráci.
S lednovým návratem Trumpa do Oválné pracovny a s tím, jak islámská republika už obohacuje uran vysoko nad hodnoty z původní dohody, však podle agentur zdaleka není jasné, zda Trump podpoří jednání s cílem stanovit Teheránu nové limity.
