Írán omezil jaderný program, odměnou jsou mírnější sankce

Teherán - Írán začal plnit předběžnou dohodu, kterou uzavřel s mocnostmi loni v listopadu. Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) už odpojili kaskádu centrifug v íránských jaderných provozech Natanz a Fordo. Teherán tak přestal obohacovat uran na 20 procent. Výměnou za splněný slib Západ zmírnil tvrdé sankce, které od roku 2006 přiškrcují íránské hospodářství. Během příštích měsíců by díky vývozu mohla země získat až 9 miliard dolarů. Předběžná dohoda má ale platit jen půl roku. Ta definitivní ještě není na světě.

„Sankční ledovec proti Íránu taje,“ komentoval dění v Natanzu šéf íránské agentury pro atomovou energii Alí Akbar Sálehí. „MAAE potvrzuje, že 20. ledna 2014 Írán přestal obohacovat uran nad pět procent ve dvou kaskádách PFEP (Natanz) a ve čtyřech kaskádách ve Fordo, které k tomuto účelu předtím používal,“ uvedla MAAE ve svém prohlášení. Organizace zároveň potvrdila, že Írán začal neutralizovat zásoby uranu obohaceného na 20 procent. Írán podle ní také ujistil, že v příštích šesti měsících nebude uran obohacovat v jiných pracovištích.

Evropská unie, podobně jako třeba Spojené státy, už oznámila, že zmírňuje sankce vůči Íránu. Uvolní se ovšem jen jejich část. Írán získá přístup k miliardám dolarů z exportu - například ropy. Bude také možné obchodovat se zlatem a drahými kovy s íránskou vládou i institucemi. Teherán přitom zlepšení ekonomiky potřebuje. Prezident Hasan Rouhání díky tomuto programu vyhrál volby. „Musíme obnovit důvěru v naší zemi, získat to, co jsme v posledních letech ztratili. Západ žádá, aby se mohl znovu spolehnout na íránský lid,“ konstatoval ministr zahraničí Mohamed Džavád Zaríf.

Jednání o definitivní dohodě by mohlo začít za pár týdnů

Šéfka diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonová mezitím oznámila, že nové kolo rozhovorů s Íránem o definitivním urovnání sporu by mohlo začít za několik týdnů. „Vše záleží na tom, co se bude dít dnes. Doufáme, že začneme znovu jednat za několik týdnů,“ řekla Ashtonová novinářům v Bruselu. Ashtonová koordinuje postup šesti zemí vyjednávajících s Íránem: USA, Ruska, Francie, Británie, Číny a Německa.

Írán v listopadu souhlasil, že zastaví obohacování uranu nad hranici pěti procent a zneutralizuje zásoby uranu obohaceného na 20 procent. Snížit je má pod hranici pěti procent nebo přeměnit do podoby nevhodné pro obohacování. Může si ale ponechat své centrifugy, a provoz obohacování tak kdykoli obnovit.

Teodor Marjanovič, zahraniční komentátor, MF DNES

„Realita je taková, že všichni odborníci, lidé, kteří se o toto téma zajímají, od začátku o dohodě pochybují. Myslí si, že to je svého druhu nová mnichovská dohoda – že Írán obelstil světové společenství a nyní už nebudou platit sankce, což Írán velmi potřebuje. Teherán slíbil, že nebude nadále obohacovat uran. Vtip je ale v tom, že bude nadále existovat jaderná infrastruktura, která umožní zemi kdykoli produkci znovu rozjet.“

Podstatou dlouhodobých jednání s Íránem je podezření, že Teherán za energetickým programem ukrývá program zbrojní. Právě obohacování na vyšší hodnoty toto podezření vyvolávalo. K výrobě bomby je potřebný uran obohacený na nejméně 90 procent. Původně se odhadovalo, že Írán je schopen získat jeho potřebné množství do letošního léta.

Díky dohodě už vstoupili inspektoři MAAE do Aráku

Experti MAAE už začátkem prosince zkontrolovali reaktor v Aráku. Šlo o první inspekci tohoto jaderného zařízení, kterou íránské úřady zahraničním odborníkům umožnily. I tento krok byl součástí realizace předběžné dohody.

Zdejší jaderné zařízení bylo zahraničním expertům nepřístupné téměř dva roky. Nachází se v něm továrna na výrobu těžké vody i těžkovodní jaderný reaktor, který chce Írán uvést do provozu koncem tohoto roku. Právě tento reaktor vyvolává obavy velmocí, neboť Íránu poskytne možnost získávat plutonium, které lze po zpracování využít k výrobě nukleárních zbraní.

Íránská jaderná elektrárna
Zdroj: ČTK/AP/Ebrahim Norouzi

Mocnosti teď Írán testují, dohoda rozlítila Izraelce

Předběžná dohoda z Ženevy dává mocnostem prostor Írán šest měsíců testovat. Pokud země poruší podmínky, mocnosti přísnější sankce znovu zavedou.

Zatímco mocnosti v čele s americkým prezidentem Barackem Obamou i jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem hovořily v souvislosti s dohodou o „průlomu“, ani trochu nadšeně se netvářil židovský stát. Izraelská vláda označila dohodu za „špatnou“ a ministr mezinárodních vztahů Juval Steinic prohlásil, že je založena na „klamu“. Jde prý o „největší diplomatické vítězství Íránu za poslední roky“.

HLAVNÍ BODY DOHODY

ZÁVAZKY ÍRÁNU:

- zastavit obohacování uranu nad hranici pěti procent a demontovat technické zařízení potřebné k takovému obohacování;

- neutralizovat své zásoby uranu obohaceného na 20 procent, snížit je pod hranici pěti procent nebo přeměnit do podoby nevhodné pro obohacování;

- zastavit proces obohacování uranu, neinstalovat nové centrifugy pro obohacování;

- nezprovoznit zhruba polovinu již instalovaných centrifug v jaderném zařízení v Natanzu a tři čtvrtiny centrifug instalovaných v podzemním jaderném středisku Fordo;

- omezit výrobu centrifug, které mají nahradit poškozená zařízení, a nebudovat nové kapacity pro obohacování uranu;

- zastavit hromadění zásob uranu obohaceného na 3,5 procenta tak, aby se během příštích šesti měsíců jeho množství nezvýšilo;

- zastavit spouštění jaderného reaktoru v Aráku, nezavážet do něj palivo a zastavit jeho testování;

- umožnit přístup inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) do Natanzu a Fordo na denní bázi a poskytnout jim záznamy bezpečnostních kamer a přístup do provozů pro kompletaci centrifug;

- umožnit přístup inspektorů MAAE do uranových dolů a závodů na zpracování uranu;

- poskytnout MAAE dokumentaci reaktoru v Aráku a umožnit častější návštěvu inspektorů v tomto zařízení.

ZÁVAZKY ŠESTI MOCNOSTÍ:

- nezavádět během šesti měsíců nové sankce ve vazbě na íránský jaderný program, pokud Írán dodrží své dojednané závazky;

- zrušit určité sankce v oblasti zlata a cenných kovů, íránského automobilového průmyslu a petrochemického exportu, čímž Írán získá příjem zhruba 1,5 miliardy dolarů;

- umožnit bezpečnostní opravy a inspekce v Íránu pro vybrané íránské letecké společnosti;

- zachovat nákupy íránské ropy na jejich nynější, významně omezené úrovni, která je asi o 60 procent nižší ve srovnání se stavem před dvěma lety. Částka 4,2 miliardy dolarů z těchto obchodů smí být postupně využita, splní-li Írán své závazky;

- umožnit, aby 400 milionů dolarů z vládního vzdělávacího programu bylo vyvedeno ze zablokovaných íránských účtů do jmenovitých vzdělávacích institucí ve třetích zemích, aby tam byly uhrazeny náklady na vzdělávání íránských studentů;

- usnadnit finanční transakce v humanitární a zdravotnické oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po vykolejení tramvaje v Miláně jsou dva mrtví a čtyři desítky zraněných

Dva lidé zemřeli a čtyři desítky dalších utrpěly zranění poté, co v italském Miláně vykolejila tramvaj, píše Reuters. Dříve agentura informovala o jedné oběti a jednom člověku v kritickém stavu. Zatím není jasné, co bylo příčinou nehody ve městě, které v současné době hostí Týden módy a kde minulý týden skončily zimní olympijské hry.
17:33Aktualizovánopřed 4 mminutami

Pákistán bombardoval Kábul a Kandahár

Pákistán v pátek ráno v odvetě za čtvrteční přeshraniční údery bombardoval pozice Talibanu v afghánských městech včetně Kábulu a Kandaháru. Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif na síti X napsal, že jeho zemi došla trpělivost a nachází se už v otevřené válce s afghánským Talibanem. Obě strany hlásí vysoké ztráty, údaje o obětech se ovšem výrazně rozcházejí a není je možné ověřit, píše agentura Reuters. Výbuchy jsou podle agentury AFP hlášeny i z provincií Kandahár a Paktía.
00:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Warner Bros. podepsala smlouvu o převzetí s Paramountem

Společnost Warner Bros. Discovery (WBD) podepsala smlouvu, podle níž ji za 110 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) přebírá mediální skupina Paramount Skydance. Vyplývá to ze záznamu globální porady firmy, který má k dispozici agentura Reuters. Druhý zájemce o převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu WBD, společnost Netflix, předtím odmítl zvýšit svou nabídku. Spojením obou firem vznikne jedno z největších filmových studií na světě.
03:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA možná „přátelsky převezmou“ Kubu, tvrdí Trump

Spojené státy jednají na vysoké úrovni s kubánským režimem a možná se dohodnou na převzetí této karibské země, řekl v pátek podle agentur Reuters a AFP americký prezident Donald Trump novinářům v Bílém domě. Zdůraznil přitom, jaké má Kuba ekonomické problémy. Za nimi přitom z velké části stojí americké sankce a nedávné Trumpovo ropné embargo, které na ostrově způsobilo bezprecedentní krizi.
před 1 hhodinou

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
11:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Clinton zákonodárcům řekl, že neměl ponětí o Epsteinových zločinech

Bývalý americký prezident Bill Clinton řekl zákonodárcům, že neměl ponětí o zločinech sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V opačném případě by prý nelétal finančníkovým letadlem a naopak by ho nahlásil úřadům. Demokratický politik to uvedl v úvodním prohlášení adresovaném výboru Sněmovny reprezentantů pro dohled. Kongresmani z výboru Clintonovi kladou otázky o jeho vazbách na Epsteina během slyšení v americké obci Chappaqua ve státě New York, kde Clinton žije.
před 3 hhodinami

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
před 5 hhodinami

Anthropic odmítl ultimátum Pentagonu

Společnost Anthropic odmítla požadavky Pentagonu, který chtěl využívat její technologii umělé inteligence (AI) bez omezení pro běžné uživatele. Americké ministerstvo obrany přitom sdělilo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, tak bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun). Společnost dostala čas na rozhodnutí do pátku 17:01 amerického času (23:01 středoevropského času).
12:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...