Írán omezil jaderný program, odměnou jsou mírnější sankce

Teherán - Írán začal plnit předběžnou dohodu, kterou uzavřel s mocnostmi loni v listopadu. Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) už odpojili kaskádu centrifug v íránských jaderných provozech Natanz a Fordo. Teherán tak přestal obohacovat uran na 20 procent. Výměnou za splněný slib Západ zmírnil tvrdé sankce, které od roku 2006 přiškrcují íránské hospodářství. Během příštích měsíců by díky vývozu mohla země získat až 9 miliard dolarů. Předběžná dohoda má ale platit jen půl roku. Ta definitivní ještě není na světě.

„Sankční ledovec proti Íránu taje,“ komentoval dění v Natanzu šéf íránské agentury pro atomovou energii Alí Akbar Sálehí. „MAAE potvrzuje, že 20. ledna 2014 Írán přestal obohacovat uran nad pět procent ve dvou kaskádách PFEP (Natanz) a ve čtyřech kaskádách ve Fordo, které k tomuto účelu předtím používal,“ uvedla MAAE ve svém prohlášení. Organizace zároveň potvrdila, že Írán začal neutralizovat zásoby uranu obohaceného na 20 procent. Írán podle ní také ujistil, že v příštích šesti měsících nebude uran obohacovat v jiných pracovištích.

Evropská unie, podobně jako třeba Spojené státy, už oznámila, že zmírňuje sankce vůči Íránu. Uvolní se ovšem jen jejich část. Írán získá přístup k miliardám dolarů z exportu - například ropy. Bude také možné obchodovat se zlatem a drahými kovy s íránskou vládou i institucemi. Teherán přitom zlepšení ekonomiky potřebuje. Prezident Hasan Rouhání díky tomuto programu vyhrál volby. „Musíme obnovit důvěru v naší zemi, získat to, co jsme v posledních letech ztratili. Západ žádá, aby se mohl znovu spolehnout na íránský lid,“ konstatoval ministr zahraničí Mohamed Džavád Zaríf.

Jednání o definitivní dohodě by mohlo začít za pár týdnů

Šéfka diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonová mezitím oznámila, že nové kolo rozhovorů s Íránem o definitivním urovnání sporu by mohlo začít za několik týdnů. „Vše záleží na tom, co se bude dít dnes. Doufáme, že začneme znovu jednat za několik týdnů,“ řekla Ashtonová novinářům v Bruselu. Ashtonová koordinuje postup šesti zemí vyjednávajících s Íránem: USA, Ruska, Francie, Británie, Číny a Německa.

Írán v listopadu souhlasil, že zastaví obohacování uranu nad hranici pěti procent a zneutralizuje zásoby uranu obohaceného na 20 procent. Snížit je má pod hranici pěti procent nebo přeměnit do podoby nevhodné pro obohacování. Může si ale ponechat své centrifugy, a provoz obohacování tak kdykoli obnovit.

Teodor Marjanovič, zahraniční komentátor, MF DNES

„Realita je taková, že všichni odborníci, lidé, kteří se o toto téma zajímají, od začátku o dohodě pochybují. Myslí si, že to je svého druhu nová mnichovská dohoda – že Írán obelstil světové společenství a nyní už nebudou platit sankce, což Írán velmi potřebuje. Teherán slíbil, že nebude nadále obohacovat uran. Vtip je ale v tom, že bude nadále existovat jaderná infrastruktura, která umožní zemi kdykoli produkci znovu rozjet.“

Podstatou dlouhodobých jednání s Íránem je podezření, že Teherán za energetickým programem ukrývá program zbrojní. Právě obohacování na vyšší hodnoty toto podezření vyvolávalo. K výrobě bomby je potřebný uran obohacený na nejméně 90 procent. Původně se odhadovalo, že Írán je schopen získat jeho potřebné množství do letošního léta.

Díky dohodě už vstoupili inspektoři MAAE do Aráku

Experti MAAE už začátkem prosince zkontrolovali reaktor v Aráku. Šlo o první inspekci tohoto jaderného zařízení, kterou íránské úřady zahraničním odborníkům umožnily. I tento krok byl součástí realizace předběžné dohody.

Zdejší jaderné zařízení bylo zahraničním expertům nepřístupné téměř dva roky. Nachází se v něm továrna na výrobu těžké vody i těžkovodní jaderný reaktor, který chce Írán uvést do provozu koncem tohoto roku. Právě tento reaktor vyvolává obavy velmocí, neboť Íránu poskytne možnost získávat plutonium, které lze po zpracování využít k výrobě nukleárních zbraní.

Íránská jaderná elektrárna
Zdroj: ČTK/AP/Ebrahim Norouzi

Mocnosti teď Írán testují, dohoda rozlítila Izraelce

Předběžná dohoda z Ženevy dává mocnostem prostor Írán šest měsíců testovat. Pokud země poruší podmínky, mocnosti přísnější sankce znovu zavedou.

Zatímco mocnosti v čele s americkým prezidentem Barackem Obamou i jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem hovořily v souvislosti s dohodou o „průlomu“, ani trochu nadšeně se netvářil židovský stát. Izraelská vláda označila dohodu za „špatnou“ a ministr mezinárodních vztahů Juval Steinic prohlásil, že je založena na „klamu“. Jde prý o „největší diplomatické vítězství Íránu za poslední roky“.

HLAVNÍ BODY DOHODY

ZÁVAZKY ÍRÁNU:

- zastavit obohacování uranu nad hranici pěti procent a demontovat technické zařízení potřebné k takovému obohacování;

- neutralizovat své zásoby uranu obohaceného na 20 procent, snížit je pod hranici pěti procent nebo přeměnit do podoby nevhodné pro obohacování;

- zastavit proces obohacování uranu, neinstalovat nové centrifugy pro obohacování;

- nezprovoznit zhruba polovinu již instalovaných centrifug v jaderném zařízení v Natanzu a tři čtvrtiny centrifug instalovaných v podzemním jaderném středisku Fordo;

- omezit výrobu centrifug, které mají nahradit poškozená zařízení, a nebudovat nové kapacity pro obohacování uranu;

- zastavit hromadění zásob uranu obohaceného na 3,5 procenta tak, aby se během příštích šesti měsíců jeho množství nezvýšilo;

- zastavit spouštění jaderného reaktoru v Aráku, nezavážet do něj palivo a zastavit jeho testování;

- umožnit přístup inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) do Natanzu a Fordo na denní bázi a poskytnout jim záznamy bezpečnostních kamer a přístup do provozů pro kompletaci centrifug;

- umožnit přístup inspektorů MAAE do uranových dolů a závodů na zpracování uranu;

- poskytnout MAAE dokumentaci reaktoru v Aráku a umožnit častější návštěvu inspektorů v tomto zařízení.

ZÁVAZKY ŠESTI MOCNOSTÍ:

- nezavádět během šesti měsíců nové sankce ve vazbě na íránský jaderný program, pokud Írán dodrží své dojednané závazky;

- zrušit určité sankce v oblasti zlata a cenných kovů, íránského automobilového průmyslu a petrochemického exportu, čímž Írán získá příjem zhruba 1,5 miliardy dolarů;

- umožnit bezpečnostní opravy a inspekce v Íránu pro vybrané íránské letecké společnosti;

- zachovat nákupy íránské ropy na jejich nynější, významně omezené úrovni, která je asi o 60 procent nižší ve srovnání se stavem před dvěma lety. Částka 4,2 miliardy dolarů z těchto obchodů smí být postupně využita, splní-li Írán své závazky;

- umožnit, aby 400 milionů dolarů z vládního vzdělávacího programu bylo vyvedeno ze zablokovaných íránských účtů do jmenovitých vzdělávacích institucí ve třetích zemích, aby tam byly uhrazeny náklady na vzdělávání íránských studentů;

- usnadnit finanční transakce v humanitární a zdravotnické oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 2 mminutami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 12 mminutami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
08:27Aktualizovánopřed 30 mminutami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
13:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 4 hhodinami

ICC na mě vydal zatykač, řekl krajně pravicový izraelský ministr Smotrič

Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.
před 6 hhodinami

Deficit 80 miliard dolarů a bankovní krize. Ukrajinská rozvědka zveřejnila interní ruské údaje

Ukrajinská zahraniční rozvědka získala nové interní ruské dokumenty hodnotící dopady války na ekonomiku země. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se je ruské úřady snaží utajit před mezinárodním společenstvím i vlastními obyvateli.
před 6 hhodinami
Načítání...