Írán omezil jaderný program, odměnou jsou mírnější sankce

Teherán - Írán začal plnit předběžnou dohodu, kterou uzavřel s mocnostmi loni v listopadu. Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) už odpojili kaskádu centrifug v íránských jaderných provozech Natanz a Fordo. Teherán tak přestal obohacovat uran na 20 procent. Výměnou za splněný slib Západ zmírnil tvrdé sankce, které od roku 2006 přiškrcují íránské hospodářství. Během příštích měsíců by díky vývozu mohla země získat až 9 miliard dolarů. Předběžná dohoda má ale platit jen půl roku. Ta definitivní ještě není na světě.

„Sankční ledovec proti Íránu taje,“ komentoval dění v Natanzu šéf íránské agentury pro atomovou energii Alí Akbar Sálehí. „MAAE potvrzuje, že 20. ledna 2014 Írán přestal obohacovat uran nad pět procent ve dvou kaskádách PFEP (Natanz) a ve čtyřech kaskádách ve Fordo, které k tomuto účelu předtím používal,“ uvedla MAAE ve svém prohlášení. Organizace zároveň potvrdila, že Írán začal neutralizovat zásoby uranu obohaceného na 20 procent. Írán podle ní také ujistil, že v příštích šesti měsících nebude uran obohacovat v jiných pracovištích.

Evropská unie, podobně jako třeba Spojené státy, už oznámila, že zmírňuje sankce vůči Íránu. Uvolní se ovšem jen jejich část. Írán získá přístup k miliardám dolarů z exportu - například ropy. Bude také možné obchodovat se zlatem a drahými kovy s íránskou vládou i institucemi. Teherán přitom zlepšení ekonomiky potřebuje. Prezident Hasan Rouhání díky tomuto programu vyhrál volby. „Musíme obnovit důvěru v naší zemi, získat to, co jsme v posledních letech ztratili. Západ žádá, aby se mohl znovu spolehnout na íránský lid,“ konstatoval ministr zahraničí Mohamed Džavád Zaríf.

Jednání o definitivní dohodě by mohlo začít za pár týdnů

Šéfka diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonová mezitím oznámila, že nové kolo rozhovorů s Íránem o definitivním urovnání sporu by mohlo začít za několik týdnů. „Vše záleží na tom, co se bude dít dnes. Doufáme, že začneme znovu jednat za několik týdnů,“ řekla Ashtonová novinářům v Bruselu. Ashtonová koordinuje postup šesti zemí vyjednávajících s Íránem: USA, Ruska, Francie, Británie, Číny a Německa.

Írán v listopadu souhlasil, že zastaví obohacování uranu nad hranici pěti procent a zneutralizuje zásoby uranu obohaceného na 20 procent. Snížit je má pod hranici pěti procent nebo přeměnit do podoby nevhodné pro obohacování. Může si ale ponechat své centrifugy, a provoz obohacování tak kdykoli obnovit.

Teodor Marjanovič, zahraniční komentátor, MF DNES

„Realita je taková, že všichni odborníci, lidé, kteří se o toto téma zajímají, od začátku o dohodě pochybují. Myslí si, že to je svého druhu nová mnichovská dohoda – že Írán obelstil světové společenství a nyní už nebudou platit sankce, což Írán velmi potřebuje. Teherán slíbil, že nebude nadále obohacovat uran. Vtip je ale v tom, že bude nadále existovat jaderná infrastruktura, která umožní zemi kdykoli produkci znovu rozjet.“

Podstatou dlouhodobých jednání s Íránem je podezření, že Teherán za energetickým programem ukrývá program zbrojní. Právě obohacování na vyšší hodnoty toto podezření vyvolávalo. K výrobě bomby je potřebný uran obohacený na nejméně 90 procent. Původně se odhadovalo, že Írán je schopen získat jeho potřebné množství do letošního léta.

Díky dohodě už vstoupili inspektoři MAAE do Aráku

Experti MAAE už začátkem prosince zkontrolovali reaktor v Aráku. Šlo o první inspekci tohoto jaderného zařízení, kterou íránské úřady zahraničním odborníkům umožnily. I tento krok byl součástí realizace předběžné dohody.

Zdejší jaderné zařízení bylo zahraničním expertům nepřístupné téměř dva roky. Nachází se v něm továrna na výrobu těžké vody i těžkovodní jaderný reaktor, který chce Írán uvést do provozu koncem tohoto roku. Právě tento reaktor vyvolává obavy velmocí, neboť Íránu poskytne možnost získávat plutonium, které lze po zpracování využít k výrobě nukleárních zbraní.

Íránská jaderná elektrárna
Zdroj: ČTK/AP/Ebrahim Norouzi

Mocnosti teď Írán testují, dohoda rozlítila Izraelce

Předběžná dohoda z Ženevy dává mocnostem prostor Írán šest měsíců testovat. Pokud země poruší podmínky, mocnosti přísnější sankce znovu zavedou.

Zatímco mocnosti v čele s americkým prezidentem Barackem Obamou i jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem hovořily v souvislosti s dohodou o „průlomu“, ani trochu nadšeně se netvářil židovský stát. Izraelská vláda označila dohodu za „špatnou“ a ministr mezinárodních vztahů Juval Steinic prohlásil, že je založena na „klamu“. Jde prý o „největší diplomatické vítězství Íránu za poslední roky“.

HLAVNÍ BODY DOHODY

ZÁVAZKY ÍRÁNU:

- zastavit obohacování uranu nad hranici pěti procent a demontovat technické zařízení potřebné k takovému obohacování;

- neutralizovat své zásoby uranu obohaceného na 20 procent, snížit je pod hranici pěti procent nebo přeměnit do podoby nevhodné pro obohacování;

- zastavit proces obohacování uranu, neinstalovat nové centrifugy pro obohacování;

- nezprovoznit zhruba polovinu již instalovaných centrifug v jaderném zařízení v Natanzu a tři čtvrtiny centrifug instalovaných v podzemním jaderném středisku Fordo;

- omezit výrobu centrifug, které mají nahradit poškozená zařízení, a nebudovat nové kapacity pro obohacování uranu;

- zastavit hromadění zásob uranu obohaceného na 3,5 procenta tak, aby se během příštích šesti měsíců jeho množství nezvýšilo;

- zastavit spouštění jaderného reaktoru v Aráku, nezavážet do něj palivo a zastavit jeho testování;

- umožnit přístup inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) do Natanzu a Fordo na denní bázi a poskytnout jim záznamy bezpečnostních kamer a přístup do provozů pro kompletaci centrifug;

- umožnit přístup inspektorů MAAE do uranových dolů a závodů na zpracování uranu;

- poskytnout MAAE dokumentaci reaktoru v Aráku a umožnit častější návštěvu inspektorů v tomto zařízení.

ZÁVAZKY ŠESTI MOCNOSTÍ:

- nezavádět během šesti měsíců nové sankce ve vazbě na íránský jaderný program, pokud Írán dodrží své dojednané závazky;

- zrušit určité sankce v oblasti zlata a cenných kovů, íránského automobilového průmyslu a petrochemického exportu, čímž Írán získá příjem zhruba 1,5 miliardy dolarů;

- umožnit bezpečnostní opravy a inspekce v Íránu pro vybrané íránské letecké společnosti;

- zachovat nákupy íránské ropy na jejich nynější, významně omezené úrovni, která je asi o 60 procent nižší ve srovnání se stavem před dvěma lety. Částka 4,2 miliardy dolarů z těchto obchodů smí být postupně využita, splní-li Írán své závazky;

- umožnit, aby 400 milionů dolarů z vládního vzdělávacího programu bylo vyvedeno ze zablokovaných íránských účtů do jmenovitých vzdělávacích institucí ve třetích zemích, aby tam byly uhrazeny náklady na vzdělávání íránských studentů;

- usnadnit finanční transakce v humanitární a zdravotnické oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Dnipro zabil pět lidí, desítky zranil

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito pět lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy regionu Oleksandr Hanža. Dalších 21 osob bylo podle něj zraněno. Rusko hlásí údajné dobytí další vesnice ve východoukrajinské Doněcké oblasti.
12:27Aktualizovánopřed 19 mminutami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 2 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 5 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 13 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 16 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled