Írán omezil jaderný program, odměnou jsou mírnější sankce

Teherán - Írán začal plnit předběžnou dohodu, kterou uzavřel s mocnostmi loni v listopadu. Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) už odpojili kaskádu centrifug v íránských jaderných provozech Natanz a Fordo. Teherán tak přestal obohacovat uran na 20 procent. Výměnou za splněný slib Západ zmírnil tvrdé sankce, které od roku 2006 přiškrcují íránské hospodářství. Během příštích měsíců by díky vývozu mohla země získat až 9 miliard dolarů. Předběžná dohoda má ale platit jen půl roku. Ta definitivní ještě není na světě.

„Sankční ledovec proti Íránu taje,“ komentoval dění v Natanzu šéf íránské agentury pro atomovou energii Alí Akbar Sálehí. „MAAE potvrzuje, že 20. ledna 2014 Írán přestal obohacovat uran nad pět procent ve dvou kaskádách PFEP (Natanz) a ve čtyřech kaskádách ve Fordo, které k tomuto účelu předtím používal,“ uvedla MAAE ve svém prohlášení. Organizace zároveň potvrdila, že Írán začal neutralizovat zásoby uranu obohaceného na 20 procent. Írán podle ní také ujistil, že v příštích šesti měsících nebude uran obohacovat v jiných pracovištích.

Evropská unie, podobně jako třeba Spojené státy, už oznámila, že zmírňuje sankce vůči Íránu. Uvolní se ovšem jen jejich část. Írán získá přístup k miliardám dolarů z exportu - například ropy. Bude také možné obchodovat se zlatem a drahými kovy s íránskou vládou i institucemi. Teherán přitom zlepšení ekonomiky potřebuje. Prezident Hasan Rouhání díky tomuto programu vyhrál volby. „Musíme obnovit důvěru v naší zemi, získat to, co jsme v posledních letech ztratili. Západ žádá, aby se mohl znovu spolehnout na íránský lid,“ konstatoval ministr zahraničí Mohamed Džavád Zaríf.

Jednání o definitivní dohodě by mohlo začít za pár týdnů

Šéfka diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonová mezitím oznámila, že nové kolo rozhovorů s Íránem o definitivním urovnání sporu by mohlo začít za několik týdnů. „Vše záleží na tom, co se bude dít dnes. Doufáme, že začneme znovu jednat za několik týdnů,“ řekla Ashtonová novinářům v Bruselu. Ashtonová koordinuje postup šesti zemí vyjednávajících s Íránem: USA, Ruska, Francie, Británie, Číny a Německa.

Írán v listopadu souhlasil, že zastaví obohacování uranu nad hranici pěti procent a zneutralizuje zásoby uranu obohaceného na 20 procent. Snížit je má pod hranici pěti procent nebo přeměnit do podoby nevhodné pro obohacování. Může si ale ponechat své centrifugy, a provoz obohacování tak kdykoli obnovit.

Teodor Marjanovič, zahraniční komentátor, MF DNES

„Realita je taková, že všichni odborníci, lidé, kteří se o toto téma zajímají, od začátku o dohodě pochybují. Myslí si, že to je svého druhu nová mnichovská dohoda – že Írán obelstil světové společenství a nyní už nebudou platit sankce, což Írán velmi potřebuje. Teherán slíbil, že nebude nadále obohacovat uran. Vtip je ale v tom, že bude nadále existovat jaderná infrastruktura, která umožní zemi kdykoli produkci znovu rozjet.“

Podstatou dlouhodobých jednání s Íránem je podezření, že Teherán za energetickým programem ukrývá program zbrojní. Právě obohacování na vyšší hodnoty toto podezření vyvolávalo. K výrobě bomby je potřebný uran obohacený na nejméně 90 procent. Původně se odhadovalo, že Írán je schopen získat jeho potřebné množství do letošního léta.

Díky dohodě už vstoupili inspektoři MAAE do Aráku

Experti MAAE už začátkem prosince zkontrolovali reaktor v Aráku. Šlo o první inspekci tohoto jaderného zařízení, kterou íránské úřady zahraničním odborníkům umožnily. I tento krok byl součástí realizace předběžné dohody.

Zdejší jaderné zařízení bylo zahraničním expertům nepřístupné téměř dva roky. Nachází se v něm továrna na výrobu těžké vody i těžkovodní jaderný reaktor, který chce Írán uvést do provozu koncem tohoto roku. Právě tento reaktor vyvolává obavy velmocí, neboť Íránu poskytne možnost získávat plutonium, které lze po zpracování využít k výrobě nukleárních zbraní.

Íránská jaderná elektrárna
Zdroj: ČTK/AP/Ebrahim Norouzi

Mocnosti teď Írán testují, dohoda rozlítila Izraelce

Předběžná dohoda z Ženevy dává mocnostem prostor Írán šest měsíců testovat. Pokud země poruší podmínky, mocnosti přísnější sankce znovu zavedou.

Zatímco mocnosti v čele s americkým prezidentem Barackem Obamou i jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem hovořily v souvislosti s dohodou o „průlomu“, ani trochu nadšeně se netvářil židovský stát. Izraelská vláda označila dohodu za „špatnou“ a ministr mezinárodních vztahů Juval Steinic prohlásil, že je založena na „klamu“. Jde prý o „největší diplomatické vítězství Íránu za poslední roky“.

HLAVNÍ BODY DOHODY

ZÁVAZKY ÍRÁNU:

- zastavit obohacování uranu nad hranici pěti procent a demontovat technické zařízení potřebné k takovému obohacování;

- neutralizovat své zásoby uranu obohaceného na 20 procent, snížit je pod hranici pěti procent nebo přeměnit do podoby nevhodné pro obohacování;

- zastavit proces obohacování uranu, neinstalovat nové centrifugy pro obohacování;

- nezprovoznit zhruba polovinu již instalovaných centrifug v jaderném zařízení v Natanzu a tři čtvrtiny centrifug instalovaných v podzemním jaderném středisku Fordo;

- omezit výrobu centrifug, které mají nahradit poškozená zařízení, a nebudovat nové kapacity pro obohacování uranu;

- zastavit hromadění zásob uranu obohaceného na 3,5 procenta tak, aby se během příštích šesti měsíců jeho množství nezvýšilo;

- zastavit spouštění jaderného reaktoru v Aráku, nezavážet do něj palivo a zastavit jeho testování;

- umožnit přístup inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) do Natanzu a Fordo na denní bázi a poskytnout jim záznamy bezpečnostních kamer a přístup do provozů pro kompletaci centrifug;

- umožnit přístup inspektorů MAAE do uranových dolů a závodů na zpracování uranu;

- poskytnout MAAE dokumentaci reaktoru v Aráku a umožnit častější návštěvu inspektorů v tomto zařízení.

ZÁVAZKY ŠESTI MOCNOSTÍ:

- nezavádět během šesti měsíců nové sankce ve vazbě na íránský jaderný program, pokud Írán dodrží své dojednané závazky;

- zrušit určité sankce v oblasti zlata a cenných kovů, íránského automobilového průmyslu a petrochemického exportu, čímž Írán získá příjem zhruba 1,5 miliardy dolarů;

- umožnit bezpečnostní opravy a inspekce v Íránu pro vybrané íránské letecké společnosti;

- zachovat nákupy íránské ropy na jejich nynější, významně omezené úrovni, která je asi o 60 procent nižší ve srovnání se stavem před dvěma lety. Částka 4,2 miliardy dolarů z těchto obchodů smí být postupně využita, splní-li Írán své závazky;

- umožnit, aby 400 milionů dolarů z vládního vzdělávacího programu bylo vyvedeno ze zablokovaných íránských účtů do jmenovitých vzdělávacích institucí ve třetích zemích, aby tam byly uhrazeny náklady na vzdělávání íránských studentů;

- usnadnit finanční transakce v humanitární a zdravotnické oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 47 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 1 hhodinou

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 2 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...