Mobiliář

Obrazy, zbraně a další věci ze sbírek zámku v Opočně na Rychnovsku, které soudy po mnohaletém sporu v restitučním řízení vydaly potomkům šlechtického rodu Colloredo-Mansfeldů, zůstanou na zámku. Ten bude nadále ve vlastnictví státu. Kristina Colloredo-Mansfeldová a její bratranec Jeroným se dohodli s Národním památkovým ústavem, že část mobiliáře a rodových sbírek státu pronajmou.

Třicet let se rod Colloredo-Mannsfeldů soudil se státem o zámek Opočno, který mu nejdříve sebrali nacisté a posléze i komunisté. V komplikovaném sporu soudy už před lety rozhodly, že zámek zůstane ve vlastnictví státu. Nyní ale přišel nový verdikt. Rodině se vrátí významná část cenných opočenských sbírek v hodnotě půl miliardy. Na jedné z nejnavštěvovanějších českých památek tak nastává paradoxní situace. Zatímco budova patří státu, její unikátní vybavení původním vlastníkům. Pro Reportéry ČT natáčel David Vondráček.

Odvolací soud v Pardubicích v pondělí rozhodl, že vydá část mobiliáře zámku Opočno rodu Colloredo-Mansfeldů. Potvrdil tak rozsudek okresního soudu z roku 2006. V souboru předmětů je cenný kočár, sbírka obrazů a několik tisíc dalších předmětů, například historické zbraně či nádobí. Hodnota je ve stovkách milionů korun. Rozsudek je pravomocný.

Plzeň za 46 milionů korun včetně DPH upravila park u Mže za obchodním centrem Plaza u centra města. Bude sloužit pro rekreaci, setkávání, sport i pro pořádání veřejných akcí. Během roku je tam třeba prázdninová Sportmania nebo část květnových Slavností svobody. Hlavní fáze úprav začala loni v prosinci, v plánu je ještě druhá etapa, řekl primátor Pavel Šindelář (ODS). Areál umožňuje denně průchod pěším a průjezd cyklistům.

Odvolací soud v Pardubicích uznal nárok Colloredo-Mansfeldů na vydání části mobiliáře zámku Opočno. Konkrétní předměty bude teprve nutné určit. Soud uznal nároky potomků knížete Josefa Colloredo-Mannsfelda narozeného roku 1866. Zamítl další část požadavku na vydání předmětů, které dřív náležely Josefu Colloredo-Mannsfeldovi narozenému v roce 1910. Řízení bylo obnoveno rozhodnutím Ústavního soudu.

Potíže restituentů při navracení komunisty zabaveného majetku líčí reportáž z 21. ledna 1992. Majitel zámku Stránov uvádí, že o navrácení požádal téměř před rokem, ale úřady si dávají na čas.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Magistrát zrušil povolení pro dvě desítky restauračních zahrádek v centru Prahy. A požaduje úpravy, aby úzké ulice byly lépe průchozí a na zahrádkách stály pouze stoly, židle a slunečníky. Restauratéři to odmítají s tím, že zmenšení zahrádek je pro ně nedlouho po covidových restrikcích likvidační.

Někdejší místostarosta Prahy 1 Michal Valenta (ODS), firma JCDecaux i její technický ředitel Tomáš Tenzer musí každý zaplatit peněžitý trest ve výši 50 tisíc korun za ovlivnění zakázky městské části na pronájem reklamních ploch v metru. Pravomocně o tom rozhodl odvolací soud, který snížil výši původně uložených trestů. Zároveň zamítl požadavek státní zástupkyně, aby Valenta dostal i podmíněné odnětí svobody.

Ústavní soud (ÚS) nařídil Okresnímu soudu v Hradci Králové, aby se znovu zabýval sporem o pozemky u Třebechovic pod Orebem. Pozemkový úřad uznal restituční nárok rodu Colloredo-Mansfeldů, proti vydání se však postavily soudy. Nyní ústavní soudci vyhověli stížnosti Leonharda Josefa Colloredo-Mansfelda, je prý nutné zabývat se postoji jeho děda Josefa za druhé světové války, teprve pak lze zodpovědně rozhodnout.

Restituce se staly jedním z výrazných prvků transformace českého hospodářství po roce 1989. K přijetí zákona o mimosoudních rehabilitacích neboli restitučního zákona vedla před třiceti lety tehdejší československé zákonodárce snaha zmírnit následky některých majetkových křivd, kterých se po únoru 1948 dopustil komunistický režim. Federální parlament zákon schválil 21. února 1991.

Po šestatřiceti letech se na zámek v Hradci nad Moravicí vrátilo zámecké vybavení. Jde o tisíce uměleckých a historických předmětů. V moderních depozitech je tak opět uložena největší zámecká sbírka orientálního umění v Česku, vzácné knihy či oblečení šlechty.

Na chodník u Werk Areny v Třinci na Frýdecko-Místecku a v areálu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) v pátek nainstalovali pracovníci šest laviček vyrobených z unikátního materiálu, těžkého betonového kompozitu. Každá lavička váží téměř tři tuny. Těžký beton lze ale využít například i na výrobu obalů pro ukládání radioaktivního odpadu, řekla mluvčí Třineckých železáren (TŽ) Petra Macková Jurásková.

Zámek v Raduni na Opavsku získal od potomků posledního zámeckého správce zpět třináct předmětů z původního mobiliáře. Původní vybavení je jednou ze slabostí raduňské památky. Velkou a nejcennější část si odvezli poslední majitelé z rodiny Blücherů v lednu 1949, když opouštěli tehdejší Československo. Zbytek se během času poztrácel a rozkradl.