Někdejší místostarosta Prahy 1 Michal Valenta (ODS), firma JCDecaux i její technický ředitel Tomáš Tenzer musí každý zaplatit peněžitý trest ve výši 50 tisíc korun za ovlivnění zakázky městské části na pronájem reklamních ploch v metru. Pravomocně o tom rozhodl odvolací soud, který snížil výši původně uložených trestů. Zároveň zamítl požadavek státní zástupkyně, aby Valenta dostal i podmíněné odnětí svobody.
Obvodní soud původně stanovil, že Valenta a JCDecaux mají zaplatit 300 tisíc a Tenzer 100 tisíc korun. Muži i firma se ve čtvrtek u pražského městského soudu neúspěšně domáhali osvobození. Státní zástupkyně zase tvrdila, že Valenta si zaslouží přísnější trest, protože za trestný čin přijal majetkový prospěch. To se ale neprokázalo.
„Naprosto jsme se ztotožnili s právní kvalifikací tak, jak ji stanovil soud prvního stupně. Trest jsme zmírnili s ohledem na dobu, která uplynula od spáchání trestného činu. Je to pět let a obžalovaní nadále žijí bezúhonnými životy,“ uvedla soudkyně Miroslava Straková. Doplnila, že trestní řízení bylo neúměrně dlouhé, což nezavinili obžalovaní.
Případ se týkal pronájmu takzvaných citylightů ve vestibulu metra Staroměstská, který JCDecaux získala od radnice Prahy 1 v roce 2016. Valenta, který byl místostarostou městské části v letech 2006 až 2010, v té době zasedal v majetkové komisi radnice. Firmu podle rozsudku zvýhodnil tím, že Tenzerovi poslal zprávu s informací o záměru pronajmout plochy konkurenční firmě euroAWK. JCDecaux tak podle obžaloby věděla, jaké cenové podmínky nabízí její konkurent, nabídla pak více peněz a uspěla.
Soudy se ztotožnily s názorem státního zastupitelství, podle které je i záměr pronájmu veřejnou soutěží. Obhájci odsouzených tvrdili opak a odkazovali i na metodiku ministerstva vnitra, podle níž se obdobné aktivity za veřejné soutěže považovat nemají.
Veřejná soutěž a střet zájmů
Valenta v minulosti u soudu argumentoval tím, že u většiny záměrů městské části je výslovně uvedeno, že nejde o veřejnou soutěž. Nyní k tomu doplnil, že ohledně reklamních ploch v metru šlo o dva různé plány, přičemž ten první s euroAWK byl zrušen z objektivních důvodů.
Tenzer se hájil tím, že ze své pozice neměl možnost ovlivňovat, jakou cenu za pronájem jeho firma městské části nabídne. „Dodnes nevím, co jsem vlastně udělal špatně,“ řekl odvolacímu senátu. „Vy se jako odborníci s právním vzděláním nejste schopni shodnout, zda to byly veřejné informace, nebo nebyly. Já to stále nevím a nemohl jsem to vědět v té době. Dostal jsem něco, co jsem si nevyžádal,“ dodal.
Firma dříve u soudu uvedla, že peníze, které od ní Valenta dostal, byly odměnou za poradenství. Muž ve stejné době dostával peníze za konzultace i od městské části Praha 1. Soudkyně ve čtvrtek poukázala na to, že byl tehdy stále v aktivním kontaktu s úředníky, a to jednak vzhledem ke svým funkcím v různých komisích, tak i proto, že si „velmi čile“ dopisoval se starostou Oldřichem Lomeckým (dříve TOP 09).
Francouzská firma JCDecaux v Praze působí zejména na základě dvou velkých smluv z 90. let. První z nich společnosti zajišťovala výhradní právo na umisťování reklamy v MHD. Dopravní podnik ji v roce 2016 označil za nevýhodnou a vypověděl ji. Poté se obě strany začaly soudit o její platnost. Soud loni smlouvu zatím nepravomocně označil za od počátku neplatnou. Spor stále pokračuje a JCDecaux zahájila s ČR mezinárodní arbitráž.
Druhá smlouva, která se týkala 900 zastávek MHD a mobiliáře v ulicích, vypršela letos v červnu. Město chce přístřešky na zastávkách v následujících dvou letech nahradit vlastními.
