Na chodník u Werk Areny v Třinci na Frýdecko-Místecku a v areálu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) v pátek nainstalovali pracovníci šest laviček vyrobených z unikátního materiálu, těžkého betonového kompozitu. Každá lavička váží téměř tři tuny. Těžký beton lze ale využít například i na výrobu obalů pro ukládání radioaktivního odpadu, řekla mluvčí Třineckých železáren (TŽ) Petra Macková Jurásková.
V Třinci nainstalovali speciální lavičky z těžkého betonu. Přimíchali do něj odpad z železáren
Materiál vyvinuli odborníci v TŽ ve spolupráci s Hornicko-geologickou fakultou VŠB-TUO a výzkumníkem Jiřím Šafratou. „Výhoda těžkého betonu je především v tom, že se nahrazuje přírodní materiál vedlejšími produkty hutního průmyslu,“ řekla Macková. Beton je tak šetrnější k životnímu prostředí.
Technický ředitel TŽ Henryk Huczala uvedl, že jde o vhodnou kombinaci poměru ocelárenské strusky, metalických odprašků, obrusu ze zpracování kovu a metalurgického granulátu z otryskávání železa. „Jejich vhodnými kombinacemi spolu s cementem vznikne těžký betonový kompozit, jenž je schopný konkurovat těžkým betonům vyráběným z těžkého přírodního kameniva,“ uvedl Huczala.
Lavičky stojí u Werk Areny
Objemová hmotnost třineckého těžkého betonu je vyšší než 2600 kilogramů na metr krychlový. „Objemová hmotnost běžného betonu na bázi přírodního kameniva se pohybuje v intervalu 2200 až 2400 kilogramů na metr krychlový. Její navýšení je možné zajistit použitím těžkého přírodního kameniva či vedlejších produktů hutní výroby,“ uvedl Vojtěch Václavík z VŠB-TUO.
Podle Mackové lze těžký beton využít na městský mobiliář, na různé betonové zábrany, jaké se používají ve městech nebo na dálnicích, ale také například na odstínění sudů pro ukládání radioaktivního odpadu.
„Náš vyvinutý těžký beton, který slouží jako výplň těchto sudů, má výrazně lepší stínicí vlastnosti, a to až 1,86krát více v porovnání s obyčejným betonem na bázi přírodního kameniva, který se v současné době používá,“ uvedl technolog hutě Petr Mlčoch.