Tisíce předmětů se po letech vrátily do zámku v Hradci nad Moravicí

Nahrávám video
Tisíce předmětů se vrátily do zámku Hradec nad Moravicí
Zdroj: ČT24

Po šestatřiceti letech se na zámek v Hradci nad Moravicí vrátilo zámecké vybavení. Jde o tisíce uměleckých a historických předmětů. V moderních depozitech je tak opět uložena největší zámecká sbírka orientálního umění v Česku, vzácné knihy či oblečení šlechty.

První zmínky o Hradci a jeho hradisku pocházejí z poloviny jedenáctého století, svou současnou podobu ale získala dnešní památka až empírovou přestavbou. Sbírky dokládající jeho historii se dochovaly i díky tomu, že se zámku vyhnulo poválečné rabování.

Víno se vypilo, vybavení ale zůstalo

Nicméně Rudá armáda, přestože na vrata pověsila ceduli, že je objekt pod vojenskou ochranou, v něm zanechala stopy. V památce se usadila na tři měsíce a vojáci se k zámeckým interiérům nechovali zrovna s úctou. „Rozsekali šlechticům na obrazech obličeje a vymlátili dveře ve sklepeních, kde vypili všechna vína,“ popisuje kastelán Radomír Přibyla. 

Škody po vojácích se podařilo napravit, i tak se ale všechno vybavení před třiceti šesti lety stěhovalo kvůli rekonstrukci na zámek Raduň. Vracelo se postupně od poloviny devadesátých let, kdy byl objekt po téměř dvou desetiletích znovu otevřen veřejnosti.

Zámecký mobiliář a další předměty se nejprve umístily do zámecké instalace, později do depozitářů vybudovaných ve východním křídle. „Dneska jsou úplně plné,“ podotýká kastelán.

Meč japonského kata i portrét od Kokoschky

Portrét Mechtilde Lichnovské od Oskara Kokoschky
Zdroj: NPÚ

Ve sbírkách má hradecký zámek přes šestnáct tisíc kusů mobiliáře, stejný počet knih a stovky předmětů ze sbírek moderního umění. Lichnovští, kteří zámek koupili v druhé polovině osmnáctého století, byli vášnivými sběrateli. A také cestovateli – mezi vzácné předměty patří ty, jež si dovezli z Orientu, třeba japonský popravčí meč či oblek mandarína. 

V depozitáři obrazů se najdou například díla Oskara Kokoschky, který mimo jiné v roce 1916 vyobrazil manželku tehdejšího knížete, německou spisovatelku a skladatelku Mechtilde Lichnovskou. „Je to populární obraz, často je vystavován ve Vídni i v Německu,“ poznamenává kastelán. 

Šlechta ze zámku prchla v dubnu 1945 před postupující frontou, po válce byl zámek coby německý majetek zkonfiskován. Veřejnost mohla do obsáhlých sbírek nahlédnout třeba při Hradozámecké noci, další výstavy kastelán chystá, až to protiepidemická opatření umožní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...