Zámek Opočno zůstane státu, rozhodl Ústavní soud

3 minuty
UDÁLOSTI: Zámek v Opočně zůstane státu
Zdroj: ČT24

Zámek Opočno na Rychnovsku zůstane státu. Ústavní soud zamítl stížnost dcery posledního šlechtického majitele zámku Kristiny Colloredo-Mansfeldové. Spor o vydání trval skoro 29 let. V poslední stížnosti poukazovala Colloredo-Mansfeldová na údajně rasový motiv perzekuce rodiny, podle soudu se to ale s dostatečnou jistotou neprokázalo. Vyhlášení nálezu se Colloredo-Mansfeldová nezúčastnila, nedostavil se ani její právní zástupce.

Spor o vydání zámku Opočno na Rychnovsku trval od roku 1991. Justice památku v dubnu 2016 pravomocně přiřkla státu, Nejvyšší soud potvrdil verdikt v únoru 2017. Na rozhodnutí Ústavního soudu se čekalo od dubna 2017.

Soudy se případem zabývaly opakovaně, a to s několika zvraty. Zámek Colloredo-Mansfeldům původně zkonfiskovali nacisté v roce 1942, po roce 1945 připadl na základě dekretu prezidenta Edvarda Beneše státu.

Mansfeldové se po válce o vrácení majetku soudili, ale s nástupem komunistického režimu emigrovali do Rakouska a spory utichly. Po pádu režimu požádala Kristina Colloredo-Mansfeldová, dcera posledního majitele, o vydání zámku. 

Rasový, nikoliv politický motiv konfiskace? Podle soudu to nestačí

Colloredo-Mansfeldová namítala v ústavní stížnosti mimo jiné to, že nacistická konfiskace měla rasový motiv, a nikoliv spíše politický. Argumentovala tím, že matce posledního majitele panství Josefa Colloredo-Mansfelda byl majetek ve Francii konfiskován jako Židovce. Kontakt s matkou rodině vytýká i zpráva nacistické Bezpečnostní služby, stejně jako údajně pozitivní vztah k židovství.

Podle ústavních soudců ale nestačí „prokázání jiných motivů perzekuce, k nimž se rasové důvody eventuálně mohly přidat“. Soud zdůraznil, že nelze pochybovat o zločinnosti konfiskační praxe nacistických úřadů, restituční zákonodárství však nemohlo odčinit všechny křivdy.

„Sedm desítek let po skončení války je tato reparace nesmírně obtížná, ne-li nemožná. I proto omezil restituční zákon o mimosoudních rehabilitacích přezkoumávání přechodů majetku předcházejících rozhodnému období na nejextrémnější případy z důvodu rasové perzekuce,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Radovana Suchánka. Tříčlenný senát nebyl jednotný, soudce Jiří Zemánek s výrokem nesouhlasil.

Podle původního pravomocného verdiktu pokládali nacisté Colloredo-Mansfeldy za „rod ve smyslu rakousko-monarchistickém, jehož mladší členové se hlásí k české národnosti“.

Colloredo-Mansfeldová po žádosti o vydání dokonce zámek po jistou dobu spravovala. Po zásahu Ústavního soudu ale stát v dubnu 2007 objekt znovu převzal do péče. Poté díky dalšímu nálezu Ústavního soudu dosáhla Colloredo-Mansfeldová obnovy řízení. Padlo však stejné rozhodnutí jako předtím, zámek tedy dosud spravoval Národní památkový ústav.

Colloredo-Mansfeldová vede u Ústavního soudu od listopadu 2018 také restituční spor o vydání zámeckého mobiliáře stejně jako její bratranec Jerome (ten od září 2017). Ve snaze o obnovu řízení před českými soudy dal oběma za pravdu Evropský soud pro lidská práva.

Památkáři verdikt vítají, starostka ho nekomentuje

Památkáři verdikt soudu vítají, protože státní zámek neukončený restituční spor limitoval ohledně případných velkých investic. „Pro nás je to pozitivní zpráva, objekt potřebuje daleko větší finanční prostředky, dosud jsme tím byli velice limitováni, je to ve prospěch zámku,“ řekl ředitel památkového ústavu na Sychrově Miloš Kadlec.

Starostka Opočna Šárka Škrabalová rozhodnutí Ústavního soudu nechtěla komentovat s tím, že pro město se jím nic nemění. „Je zklamáním, že to tak dlouho trvalo, abychom se dozvěděli věc, která byla na začátku. S paní hraběnkou se velice dobře známe. Budeme věřit, že paní Kristina Colloredo-Mansfeldová bude do Opočna i nadále jezdit,“ řekla s tím, že má kousek od zámku dům. „Paní hraběnce jsme fandili, drželi jsme palce. Doufali jsme, že se to rozhodne nejlepším možným způsobem, jaký může být.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vyšetření na dálku se rozmáhá, asistuje i AI

On-line objednávání, konzultace, ale i vyšetření – nové technologie a taky telemedicína jsou v Česku na vzestupu. Třeba v Moravskoslezském kraji fungují na pěti místech takzvané telemedpointy. Zájemci se tam mohou nechat vyšetřit, aniž by navštívili lékaře. Naměřené hodnoty s ním pak konzultují pomocí videohovoru.
před 37 mminutami

O abolici pro vojáky či důchodech diskutovali hosté Událostí, komentářů týdne

Tématem Událostí, komentářů týdne bylo udělení abolice prezidentem Petrem Pavlem čtyřem vojákům, kteří působili v Afghánistánu. Jejich vyšetřování se soustředilo na skutečnost, že afghánský voják, který zabil jejich kolegu, armádního psovoda Tomáše Procházku, nepřežil výslech. Hosté se věnovali také situaci v Pásmu Gazy a postojům vůči Izraeli, odchodu do důchodu nebo ohlédnutí za filmovým festivalem v Cannes. Pozvání do pořadu moderovaného Janou Fabianovou přijali redaktorka Deníku N Petra Procházková, právnička a bývalá politička Kateřina Valachová, šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno, herečka Bára Štěpánová a komentátor podcastu Kecy a politika Petros Michopulos.
před 7 hhodinami

Přibývá států, které zavádějí elektronickou registraci cizinců

K návštěvě stále většího množství států postačí českým turistům místo víza vyplnit elektronický formulář. V dubnu elektronickou registraci pro turisty zavedla například Velká Británie a v květnu se přidává Thajsko. S vlastním systémem elektronických formulářů pro osoby ze třetích států přichází i Evropská unie.
před 10 hhodinami

Novou tvář získá pětatřicet nádraží

Správa železnic letos plánuje rekordní investice do modernizace tratí, nádraží a infrastruktury ve výši zhruba čtyřiceti miliard korun. Z toho dvě a půl miliardy korun poputují na rekonstrukce budov. Novou podobu získá celkem 35 stanic. Secesní nádraží ve Františkových Lázních bude navráceno do původní podoby, v Mladé Boleslavi vznikne místo staré stanice nová odbavovací hala. Na hlavním nádraží v Praze pak vzniknou nové interiéry jižní části Fantovy budovy.
před 10 hhodinami

Drábová: Životnost Dukovan půjde prodloužit, když projdou kontrolou

Všechny čtyři bloky Jaderné elektrárny Dukovany by mohly fungovat do roku 2045, možná i déle, odhaduje předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Podmínkou ovšem je, aby uspěly při periodickém hodnocení bezpečnosti, zdůraznila v Otázkách Václava Moravce. Nyní mají povolení do roku 2035.
před 15 hhodinami

Pokud USA spustí zvýšená cla, EU musí zareagovat stejně, řekl Lipavský

V případě, že Spojené státy skutečně spustí od června zvýšená padesátiprocentní cla na dovoz z EU, musí Evropa kolektivně zareagovat stejným způsobem. Balíček odvetných cel má připravený, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Do doby případného spuštění cel je podle něj nutné s USA jednat.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Za hudbou bez peněz v kapse. Další festivaly se přidávají k bezhotovostnímu placení

Festivaly Hrady CZ nebo Pálavské vinobraní se letos přidávají k trendu bezhotovostního placení, takzvaně cashless. Bez hotovosti se obejdou návštěvníci i na novém festivalu Banger nebo na studentském festivalu SHOW Strahov. Důvodem je podle organizátorů hlavně přehled nad tržbami a větší komfort pro návštěvníky. České televizi to potvrdilo šest festivalů z devíti. Doposud se platilo bez hotovosti na festivalech jako Metronome, Mighty Sounds, Rock for People, Votvírák nebo Colours of Ostrava.
před 22 hhodinami

Stále více lidí bydlí ve sdíleném nájmu. Zdražování bude pokračovat

Realitní makléři po celém Česku se shodují, že oproti loňskému roku zdražily nájmy v průměru o desetinu. S rostoucí cenou přibývá lidí, kteří bydlí ve sdíleném nájmu. Zatímco ale ještě před nedávnem se to týkalo hlavně studentů v univerzitních městech, nyní se už do jednoho společného bytu sestěhovávají i starší a pracující lidé. A podle expertů zdražování nekončí.
před 23 hhodinami
Načítání...