Zámek Opočno zůstane státu, rozhodl Ústavní soud

3 minuty
UDÁLOSTI: Zámek v Opočně zůstane státu
Zdroj: ČT24

Zámek Opočno na Rychnovsku zůstane státu. Ústavní soud zamítl stížnost dcery posledního šlechtického majitele zámku Kristiny Colloredo-Mansfeldové. Spor o vydání trval skoro 29 let. V poslední stížnosti poukazovala Colloredo-Mansfeldová na údajně rasový motiv perzekuce rodiny, podle soudu se to ale s dostatečnou jistotou neprokázalo. Vyhlášení nálezu se Colloredo-Mansfeldová nezúčastnila, nedostavil se ani její právní zástupce.

Spor o vydání zámku Opočno na Rychnovsku trval od roku 1991. Justice památku v dubnu 2016 pravomocně přiřkla státu, Nejvyšší soud potvrdil verdikt v únoru 2017. Na rozhodnutí Ústavního soudu se čekalo od dubna 2017.

Soudy se případem zabývaly opakovaně, a to s několika zvraty. Zámek Colloredo-Mansfeldům původně zkonfiskovali nacisté v roce 1942, po roce 1945 připadl na základě dekretu prezidenta Edvarda Beneše státu.

Mansfeldové se po válce o vrácení majetku soudili, ale s nástupem komunistického režimu emigrovali do Rakouska a spory utichly. Po pádu režimu požádala Kristina Colloredo-Mansfeldová, dcera posledního majitele, o vydání zámku. 

Rasový, nikoliv politický motiv konfiskace? Podle soudu to nestačí

Colloredo-Mansfeldová namítala v ústavní stížnosti mimo jiné to, že nacistická konfiskace měla rasový motiv, a nikoliv spíše politický. Argumentovala tím, že matce posledního majitele panství Josefa Colloredo-Mansfelda byl majetek ve Francii konfiskován jako Židovce. Kontakt s matkou rodině vytýká i zpráva nacistické Bezpečnostní služby, stejně jako údajně pozitivní vztah k židovství.

Podle ústavních soudců ale nestačí „prokázání jiných motivů perzekuce, k nimž se rasové důvody eventuálně mohly přidat“. Soud zdůraznil, že nelze pochybovat o zločinnosti konfiskační praxe nacistických úřadů, restituční zákonodárství však nemohlo odčinit všechny křivdy.

„Sedm desítek let po skončení války je tato reparace nesmírně obtížná, ne-li nemožná. I proto omezil restituční zákon o mimosoudních rehabilitacích přezkoumávání přechodů majetku předcházejících rozhodnému období na nejextrémnější případy z důvodu rasové perzekuce,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Radovana Suchánka. Tříčlenný senát nebyl jednotný, soudce Jiří Zemánek s výrokem nesouhlasil.

Podle původního pravomocného verdiktu pokládali nacisté Colloredo-Mansfeldy za „rod ve smyslu rakousko-monarchistickém, jehož mladší členové se hlásí k české národnosti“.

Colloredo-Mansfeldová po žádosti o vydání dokonce zámek po jistou dobu spravovala. Po zásahu Ústavního soudu ale stát v dubnu 2007 objekt znovu převzal do péče. Poté díky dalšímu nálezu Ústavního soudu dosáhla Colloredo-Mansfeldová obnovy řízení. Padlo však stejné rozhodnutí jako předtím, zámek tedy dosud spravoval Národní památkový ústav.

Colloredo-Mansfeldová vede u Ústavního soudu od listopadu 2018 také restituční spor o vydání zámeckého mobiliáře stejně jako její bratranec Jerome (ten od září 2017). Ve snaze o obnovu řízení před českými soudy dal oběma za pravdu Evropský soud pro lidská práva.

Památkáři verdikt vítají, starostka ho nekomentuje

Památkáři verdikt soudu vítají, protože státní zámek neukončený restituční spor limitoval ohledně případných velkých investic. „Pro nás je to pozitivní zpráva, objekt potřebuje daleko větší finanční prostředky, dosud jsme tím byli velice limitováni, je to ve prospěch zámku,“ řekl ředitel památkového ústavu na Sychrově Miloš Kadlec.

Starostka Opočna Šárka Škrabalová rozhodnutí Ústavního soudu nechtěla komentovat s tím, že pro město se jím nic nemění. „Je zklamáním, že to tak dlouho trvalo, abychom se dozvěděli věc, která byla na začátku. S paní hraběnkou se velice dobře známe. Budeme věřit, že paní Kristina Colloredo-Mansfeldová bude do Opočna i nadále jezdit,“ řekla s tím, že má kousek od zámku dům. „Paní hraběnce jsme fandili, drželi jsme palce. Doufali jsme, že se to rozhodne nejlepším možným způsobem, jaký může být.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Čeští politici i duchovní v nového papeže vkládají naději

Tuzemští politici věří, že papež Lev XIV. může spojovat. Nově zvolené hlavě katolické církve gratulují. Premiér Petr Fiala (ODS) papeži popřál, aby jeho působení světu přineslo pokoj a porozumění, šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zase přála sílu chránit ty nejzranitelnější. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je zvolení v den 80. výročí konce jedné z nejhorších válek symbolické a představuje naději pro celý svět. Výběr nástupce zesnulého papeže Františka zhodnotili také pražský a olomoucký arcibiskup Jan Graubner a Josef Nuzík.
21:13Aktualizovánopřed 39 mminutami

Prostřelená čepice připomíná hrdinství policisty-odbojáře

Hrdinství lidí z května 1945 připomínají zbraně či dopisy na rozloučenou. Jedním takovým předmětem je i rozstřílená čepice, jež patřila odbojáři a policistovi Ctiboru Andrásovi. Ten dostal rozkaz dovést z Bartolomějské ulice jednotku čtrnácti kolegů a dostat do vysílání rozhlasu zásadní vzkaz. Po cestě byl třikrát střelen do hlavy, nakonec ale přežil a získal řadu ocenění.
před 1 hhodinou

Česko si připomnělo Den vítězství. Zazněly projevy, byla rozdána ocenění

Den vítězství si ve čtvrtek ráno před Národním památníkem na Vítkově připomněli nejvyšší představitelé státu a armády. Prezident Petr Pavel ve svém projevu během pietního aktu k osmdesátému výročí konce druhé světové války v Evropě vyzdvihl pomoc Ukrajině; totéž se podle něj očekávalo od československých spojenců v roce 1938. Později uvedl, že se Rusko v některých ohledech chová jako nacistické Německo. Odpoledne ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předala čtyři desítky ocenění in memoriam za zásluhy v boji proti nacismu. Výročí si lidé připomínali i na dalších místech v Praze i po celé republice.
09:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Praze se demonstrovalo proti výdajům na obranu

V Praze se ve čtvrtek na Staroměstském náměstí konala demonstrace s názvem Česko proti válce, na které vystoupili například zástupci SPD, PRO či Trikolory a Svobodných. Organizátoři uvedli, že nechtějí být zatahováni do konfliktů, které nejsou jejich. Protestující kritizovali své politické oponenty i rostoucí výdaje na obranu. Na Náměstí Republiky zase probíhal protest za urovnání vztahů mezi Českem a Ruskem. To před více než třemi lety zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a rozpoutalo nejrozsáhlejší boje v Evropě od roku 1945.
před 3 hhodinami

„Obrovský frajer, rovný chlap“. Zemřel herec Jiří Bartoška

Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška. Filmografie tohoto herce, oblíbeného i díky charismatu, čítá desítky rolí. Zapsal se například v trilogii z pravěké Osady Havranů, jako lékař záchranné služby v seriálu Sanitka či v komedii Teorie tygra, za niž získal Českého lva. Přes tři desetiletí stál také v čele filmového festivalu v Karlových Varech, který po sametové revoluci pomohl znovu vybudovat.
14:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Češi zpřísnění hraničních kontrol v Bavorsku pocítí, uvedla policie

Cestující z Česka pocítí při cestě do Bavorska zpřísnění kontrol na německých pozemních hranicích, o kterém ve středu rozhodl nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Agentuře DPA to řekl mluvčí spolkového policejního ředitelství v Mnichově. Kontroly zpřísnilo už i Sasko, s nímž Česko rovněž sousedí. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu ujistil, že případné komplikace vyplývající ze zpřísnění kontrol bude česká vláda řešit.
11:49Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel povýšil Řehku na armádního generála, Koudelku na generálporučíka

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek jmenoval do hodnosti armádního generála, což je nejvyšší hodnost v české armádě, náčelníka generálního štábu Karla Řehku. Na návrh vlády také po roce povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku z hodnosti generálmajora na generálporučíka. Celkem prezident povýšil dvanáct lidí, dvěma dalším hodnost propůjčil.
11:31Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Výdaje státu související s rusko-ukrajinskou válkou loni klesly

Přímé výdaje státního rozpočtu související s rusko-ukrajinskou válkou loni klesly meziročně o 7,1 miliardy na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard, uvedla vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje.
před 13 hhodinami
Načítání...