Jerome Colloredo-Mannsfeld uspěl u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ve sporu s Českou republikou o vydání mobiliáře renesančního zámku Opočno na Rychnovsku. Evropský soud ve čtvrtek konstatoval, že české soudy porušily jeho práva na spravedlivé soudní řízení. Colloredo-Mannsfeld se na základě rozsudku Evropského soudu bude domáhat obnovy řízení u českých soudů, informoval advokát Colloredo-Mansfelda Libor Kasl. Restituční spory o Opočno trvají 25 let.
Colloredo-Mannsfeld uspěl u soudu ve Štrasburku, dál usiluje o mobiliář zámku Opočno
Colloredo-Mannsfeld, kterému již byl dříve vydán rodový majetek v západních a středních Čechách včetně zámku Dobříš, se vydání mobiliáře domáhal se svojí sestřenicí Kristinou Colloredo-Mansfeldovou. Ta se samostatně, zatím neúspěšně, domáhá u českých soudů vydání samotného zámku Opočno.
Ve věci žaloby na vydání opočenského mobiliáře, která byla podaná v roce 1992, české soudy restituentům nejdříve pravomocně vydaly do spoluvlastnictví 68 obrazů. Následně však české soudy, včetně Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, s konečnou platností nárok na vydání celého zbylého mobiliáře zámku Opočno ve dvou samostatných řízeních zamítly. Nálezy k tomu Ústavní soud vydal v letech 2010 a 2012.
Colloredo-Mannsfeld se tedy obrátil k Evropského soudu pro lidská práva. Evropský soud v rozsudku podle Kasla konstatoval, že „české soudy vůbec nedaly stěžovateli možnost vypořádat se se zásadním důkazem, na kterém založily svá negativní rozhodnutí“.
Na základě rozsudku Evropského soudu bude Colloredo-Mannsfeld podávat proti rozhodnutím Ústavního soudu návrh na obnovu řízení tak, aby jeho nárok na vydání mobiliáře zámku Opočno mohl být znovu řádně českými soudy projednán, uvedl Kasl.
U opočenského mobiliáře jde o sbírku s tisíci položkami. Památkáři její hodnotu v minulosti odhadli na více než miliardu korun. Například jde o slavnostní kočár, 38 obrazů, dvě desítky svítidel, 223 věcí ze sbírky zbraní, lovecké trofeje či jídelní servisy.
Podle kastelána Opočna Josefa Jiráka by mobiliář neměl být vydán i proto, že nárok Jerome Colloredo-Mannsfelda na opočenský majetek mohl být přerušen při předválečných dědických řízeních a převodech majetku v rodu Mannsfeldů.
Jiným případem je podle Jiráka sbírka 68 obrazů, která se při dědictví řešila samostatně. Letos zámek podle Jiráka zvýšil návštěvnost asi o desetinu zhruba na 57 tisíc lidí.
Spor o zámek pokračuje
Vleklý spor Kristiny Colloredo-Mansfeldové o samotný zámek bude mít pokračování u Nejvyššího soudu, kam se Colloredo-Mannsfeldová dovolala po negativním rozhodnutí hradeckého krajského soudu z dubna letošního roku.
GALERIE
Zámek Opočno
Zámek Colloredo-Mansfeldům zkonfiskovali v roce 1942 nacisté, po roce 1945 připadl na základě dekretu prezidenta Beneše státu. Mansfeldové se po válce o majetek začali soudit, po nástupu komunistického režimu emigrovali do Rakouska.
V Opočně a jeho okolí už rodina vysoudila desítky obrazů a několik nemovitostí a pozemků.
Opočenský zámek vybudovali na místě středověkého hradu Trčkové z Lípy. Posledním rodovým vlastníkem byl Adam Erdman Trčka, který byl v roce 1634 zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna.
Poté byly trčkovské majetky zkonfiskovány a Opočno získal důstojník císařské armády Rudolf Colloredo. Colloredové na přelomu 17. a 18. století přestavěli zámek v barokním slohu. Renesanční prvky ale zámku zůstaly. Nádvoří obklopené arkádami patří k nejkrásnějším projevům renesance u nás.
V roce 1942 zámek Colloredo-Mansfeldům zkonfiskovali nacisté, po roce 1945 připadl na základě Benešových dekretů státu. Mansfeldové se po válce o majetek začali soudit, po nástupu komunistického režimu emigrovali do Rakouska.
Zámek Opočno