Evropský soud pro lidská práva podpořil snahu Kristiny Colloredo-Mansfeldové o obnovení řízení ve sporu s Českou republikou o vydání vzácného mobiliáře na východočeském renesančním zámku Opočno. Už minulý týden u Ústavního soudu s návrhem na obnovu řízení o svých dvou ústavních stížnostech uspěl její bratranec Jerome Colloredo-Mannsfeld.
Vleklý spor o mobiliář renesančního zámku Opočno na Rychnovsku se k Evropskému soudu pro lidská práva dostal poté, co české soudy odmítly požadavky Colloredo-Mansfeldové na jeho vydání.
Colloredo-Mansfeldová se ve Štrasburku domáhala obnovy řízení s poukazem na to, že se jí v Česku nedostalo spravedlivého soudu. Naposledy její návrh na obnovu řízení o dvou starších neúspěšných stížnostech zamítl tuzemský Ústavní soud v listopadu 2017. Stejně se zachoval soud také v případě jejího bratrance Jeromea Colloredo-Mansfelda, který rovněž usiluje o vydání mobiliáře.
Štrasburský soud teď připomněl, že Colloredo-Mansfeldová si stěžovala na porušení práva na spravedlivý proces u českých soudů na základě článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech. „Soud konstatuje, že tato stížnost není zjevně nepodložená,“ zaznělo ve verdiktu. Stížnost proto musí být prohlášena za přípustnou a Ústavní soud už vzkázal, že Colloredo-Mansfeldová u něj může požádat o obnovu řízení.
Colloredo-Mansfeldová rozhodnutí evropského soudu vítá. „Ví, že ta cesta není u konce, ale z rozhodnutí má radost,“ řekl její advokát Jakub Fröhlich.
Právní zástupce Národního památkového ústavu Miloš Hošek je přesvědčen o tom, že předchozí rozsudky českých soudů, které vydání mobiliáře odmítly, byly správné.
Mobiliář konfiskovalo gestapo i československý stát
Mezi důkazy, které české soudy vzaly v úvahu, totiž nebylo uvedeno rozhodnutí československého ministerstva zemědělství z roku 1947, o něž později domácí soudy opíraly své rozsudky. Právě 30. dubna 1947 prohlásilo ministerstvo zemědělství zámek Opočno včetně jeho mobiliáře za státní majetek.
„Jenže tento dokument nebyl zanesen mezi důkazy, tudíž se k němu dědička nemohla ani vyjádřit. A právě v tom spatřuje evropský soud porušení práva na spravedlivý proces. Nerozhodoval o tom, jestli má Česká republika majetek vydat, pouze hodnotil procesní průběh řízení a otevřel dědičce dál možnost se o majetek ucházet,“ shrnul kauzu redaktor ČT Václav Svoboda.
Jak Nejvyšší soud, tak Ústavní soud nepodnikly odpovídající opatření k nápravě tohoto nedostatku. Právě na to si Colloredo-Mansfeldová stěžovala ve Štrasburku.
Colloredo-Mansfeldová se považuje za dědičku mobiliáře opočenského zámku. Mobiliář v roce 1942 zkonfiskovalo nejdříve gestapo a hned po válce znovu československý stát.
Zemský národní výbor v lednu 1947 vyvlastnění zrušil na základě zjištění, že předek nynější stěžovatelky byl loajálním československým občanem. Následný osud majetku byl předmětem soudních sporů po roce 2000.
Kristina Colloredo-Mansfeldová se domáhá vydání mobiliáře spolu se svým bratrancem Jerome Colloredo-Mansfeldem. Zatímco jemu byl už dříve vydán rodový majetek v západních a středních Čechách včetně zámku Dobříš, Kristina se samostatně a zatím neúspěšně domáhá u českých soudů vydání samotného zámku Opočno (tzn. bez obsahu interiéru).
Ve věci mobiliáře získal Jerome Colloredo-Mansfeld zastání u štrasburského soudu už předloni. Soud konstatoval, že také v jeho případě české soudy porušily právo na spravedlivé soudní řízení a nedaly mu možnost reagovat na zásadní důkaz, na kterém založily svá negativní rozhodnutí. Štrasburský soud v tom spatřoval rozpor s Evropskou úmluvou o lidských právech.
V září 2017 podal Jerome Colloredo-Mansfeld návrh na obnovu řízení. U Ústavního soudu s návrhem uspěl letos 3. ledna, kdy plénum rozhodlo o obnově řízení. Řízení se tak vrátí zpět téměř o osm let, protože první ústavní stížnost Colloredo-Mannsfelda Ústavní soud zamítl v srpnu 2010 a druhou v dubnu 2012.
Restituční spory o Opočno trvají 27 let. O mobiliář Mansfeld a Mansfeldová u obecných soudů usilovali společně, k Ústavnímu soudu šel se stížností každý sám.
České soudy restituentům nejdříve pravomocně vydaly do spoluvlastnictví 68 obrazů. Následně však nárok na vydání zbylého mobiliáře zámku Opočno ve dvou samostatných řízeních zamítly. Jde o kolekci s tisíci položkami, mezi které patří například slavnostní kočár, 38 obrazů, dvě desítky svítidel či 223 věcí ze sbírky zbraní, lovecké trofeje nebo jídelní servisy. Památkáři hodnotu celé sbírky v minulosti odhadli na více než miliardu korun.
Podle kastelána zámku Opočno by majetek měl zůstat státu. „Domnívám se, že rozhodnutí našich soudů byla správná a korektní. My jako instituce budeme rozhodnutí soudů ctít a vyčkáme, co se bude dít dál,“ řekl Josef Jirák. Loni zámek Opočno navštívilo 54 600 lidí, o 2200 méně než v roce 2016.
