Dekret

Americký prezident Donald Trump chce maximalizovat těžbu ropy a plynu v USA, zrušil příslušné regulace a vyhlásil stav energetické nouze. Odvolal rovněž čtyři vysoké vládní úředníky jmenované svým předchůdcem Joem Bidenem. Na domácí půdě také v rámci dalších rozhodnutí po své inauguraci omilostnil přibližně patnáct set obviněných z útoku na Kapitol před čtyřmi lety a zmírnil tresty čtrnácti členům krajně pravicových skupin Oath Keepers a Proud Boys. Podepsal také příkaz proti uznávání občanství dětem migrantů narozeným v USA.

Americký prezident Donald Trump začal ihned po návratu do Bílého domu testovat limity svého úřadu, když podepsal řadu dekretů, které byly okamžitě napadeny u soudů a podle expertů mohou být za hranicemi jeho pravomocí, píší některá americká média. Kritika v tisku zaznívá na pondělní milosti oznámené Trumpem i jeho předchůdcem Joem Bidenem. Evropská média v reakci na inauguraci a první kroky šéfa Bílého domu v úřadu píší, že s Trumpem začíná období nejistoty.

Nový americký prezident Donald Trump podepsal první exekutivní příkazy, kterými chce začít naplňovat priority svého druhého čtyřletého funkčního období. Jedním z dokumentů zrušil 78 dekretů a memorand svého předchůdce Joea Bidena, dalším stvrdil dříve avizované odstoupení Spojených států od Pařížské dohody o klimatu. Mezi dalšími příkazy je i odložení zákazu aplikace na sdílení krátkých videí TikTok nebo zahájení vystoupení ze Světové zdravotnické organizace (WHO).

Nastupující americký prezident Donald Trump plánuje velké změny, kterých chce dosáhnout i díky dekretům, a obejít tak Kongres. Na domácí půdě označil za prioritu zabezpečení hranic včetně masových deportací nelegálních imigrantů. S vyššími cly nejspíš musí počítat řada států včetně Číny či Kanady, podle amerických médií ale nakonec rozhodnutí nepadne hned v pondělí. V diplomatické rovině chce Trump usilovat o uklidnění situace na Blízkém východě i na Ukrajině. Sejít se proto hodlá se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.

Americký prezident disponuje širokými pravomocemi v oblasti obrany a zahraniční politiky, jmenuje také ministry či soudce. Na rozdíl od zákonodárců nemůže schvalovat legislativu, čímž se často dostává do křížku s Kongresem ovládaným politickými rivaly. Šéf Bílého domu si prosazuje svou pomocí dekretů, Nejvyšší soud je však může zrušit jako neústavní. Na souhlas zákonodárců prezidenti někdy nečekají ani u zapojení amerických sil do konfliktů v cizině. Právě Kongres ale má pravomoc hlavu státu v krajním případě odvolat.

Italská vláda hledá způsob, jak pokračovat v plánech na omezení imigrace. Soud v Římě totiž v pátek rozhodl, že se první běženci, které úřady vyvezly do zadržovacích zařízení v Albánii, mají vrátit do Itálie. Vláda premiérky Giorgie Meloniové označila soud za politicky zaujatý a hodlá jeho rozhodnutí obejít dekretem. Ten italská vláda schválila v pondělí.

Argentinský libertariánský prezident Javier Milei během prvních měsíců v úřadu začal zemi orientovat od Číny směrem k Západu a prosazovat radikální ekonomické reformy pomocí dekretů. Devalvoval měnu, zrušil dotace na dopravu či energie, ale i tisíce míst ve státní správě a jeho vláda převzala kontrolu nad veřejnoprávními médii. V únoru však Mileiův kabinet narazil v parlamentu se svým „megazákonem“, který měl zajistit exekutivě široké pravomoci. Část chudnoucí společnosti má prezidenta za „blázna“ a demonstruje, Milei ale dokázal řadu Argentinců přesvědčit o nutnosti svých kroků, jež mají zemi oddlužit a zkrotit katastrofální inflaci.

Ekvádorský prezident Guillermo Lasso ve středu dekretem rozpustil parlament a oznámil, že chce předčasné parlamentní a prezidentské volby. Parlament od úterý jednal o prezidentově sesazení kvůli obvinění ze zpronevěry a korupce. Lasso se cítí nevinen.

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal dekret, který Moskvě dočasně umožní převzít kontrolu nad zahraničním majetkem v Rusku. Stane se tak v případě zabavení ruského majetku v zahraničí. Informovala o tom agentura TASS, podle které se dekret vztahuje na ruskou divizi německého dovozce plynu Uniper a majetek finské společnosti Fortum Oyj.

Po nehodě lodi u pobřeží Libye se nadále pohřešuje třicet lidí, sedmnáct se jich podařilo zachránit. Podle zahraničních agentur o tom v neděli večer informovala pobřežní stráž, která tak upřesnila dřívější informace médií a humanitárních organizací o „desítkách pohřešovaných“. Na palubě převržené lodi byli migranti mířící do Itálie, uvedly humanitární organizace. Jedna z nich, Alarm Phone, již v sobotu varovala, že lodi hrozí potopení a 47 uprchlíkům na palubě smrt. Záchranné práce pokračují i za pomoci letadel unijní agentury Frontex.

Alternativní poskytovatel taxislužby Uber se za bývalého vedení neoficiálně domlouval s předními evropskými politiky, pomoc se mu podařilo získat od současného francouzského prezidenta, tehdy ministra hospodářství Emmanuela Macrona či bývalé eurokomisařky Neelii Kroesové. Bývalý séf Uberu také osobně nařídil použít systém označovaný jako „kill switch“, aby zabránil policistům při razii v přístupu do počítačů. Informace z uniklých souborů zveřejnila na svém webu zpravodajská televize BBC. Uber uvádí, že jeho minulé chování nebylo v souladu se současnými hodnotami a že dnes je už jinou společností.

Vůdci neuznávané „Doněcké lidové republiky“ i „Luhanské lidové republiky“ vyhlásili dekretem „všeobecnou mobilizaci“. Pozorovatelé OBSE zaznamenali na východě Ukrajiny za 24 hodin 1500 případů porušení příměří, což je letos rekordní počet násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou Ruskem koordinovanými silami. Ukrajinská armáda uvedla, že v sobotu přišla o dva své vojáky a má čtyři zraněné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvádí, že východ země má vláda pod kontrolou. Navrhuje, aby se bezpečnostním zárukám Ukrajině věnovala Rada bezpečnosti OSN.

Slavnostní prezidentskou přísahou Borise Jelcina začalo 10. července roku 1991 v Kremlu zasedání Sjezdu lidových poslanců Ruské federace. Oficiálně se tak ujal funkce prvního ruského prezidenta – ještě v době existence Sovětského svazu. Jelcin hlásal demokracii, reformy i blahobyt. Pokusy o transformaci ale uvrhly velké počty Rusů do chudoby. Jeho kariéru poznamenal krvavý konflikt s parlamentem v roce 1993 nebo válka v Čečensku. Svým odchodem z funkce na přelomu milénia otevřel dveře Vladimiru Putinovi.

Václav Havel, symbol porozumění a míru v Evropě. Tento nápis je uvedený na medaili a dekretu Ceny Karla Velikého udělené v roce 1991 československému prezidentovi. Cena je od roku 1950 udělována za přínos v oblasti mezinárodního porozumění a spolupráce. Tradičně je předávána v Cáchách, sídelním městě Karla Velikého.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Ústavní soud (ÚS) nařídil Okresnímu soudu v Hradci Králové, aby se znovu zabýval sporem o pozemky u Třebechovic pod Orebem. Pozemkový úřad uznal restituční nárok rodu Colloredo-Mansfeldů, proti vydání se však postavily soudy. Nyní ústavní soudci vyhověli stížnosti Leonharda Josefa Colloredo-Mansfelda, je prý nutné zabývat se postoji jeho děda Josefa za druhé světové války, teprve pak lze zodpovědně rozhodnout.

Prezident Ekvádoru Lenín Moreno v pondělí podepsal dekret, kterým odvolal svůj kontroverzní balíček úsporných opatření. V noci na úterý o tom informovala agentura Reuters. Úsporná opatření vyvolala v zemi vlnu nepokojů. Obyvatele pobouřilo zejména zrušení dotací na pohonné hmoty, po kterém ceny nafty v Ekvádoru vzrostly o více než sto procent.