Trump slíbil deportovat propalestinské zahraniční studenty

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal nařízení o boji proti antisemitismu a zavázal se deportovat vysokoškolské studenty bez amerického občanství a další osoby, které se účastnily propalestinských protestů. Příkaz cílí na studenty a aktivisty, kteří se zapojili do demonstrací proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy po teroristickém útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023.

„Všem cizincům, kteří se účastnili prodžihádistických protestů, dáváme na vědomí, že v roce 2025 vás najdeme a deportujeme,“ oznámil Trump v informačním přehledu, který vydal Bílý dům. „Také svižně zruším studentská víza všech příznivců Hamásu na vysokoškolských kampusech, které jsou zamořeny radikalismem jako nikdy předtím,“ uvedl prezident. Z informačního listu nebylo jasné, jak úředníci plánují stoupence Hamásu identifikovat.

V přehledu se uvádí, že ministerstvo spravedlnosti přijme okamžitá opatření, aby potlačilo to, co označuje za „prohamásovský vandalismus a zastrašování, a vyšetřilo a potrestalo protižidovský rasismus na levicových, protiamerických vysokých školách a univerzitách“.

Protesty proti izraelské ofenzivě v palestinském Pásmu Gazy a vysokým ztrátám na životech z řad civilistů v minulém roce otřásly americkými univerzitami od východního po západní pobřeží. Účastníci protestů požadovali, aby školy přerušily jakékoli vazby na Izrael i na firmy, které podle nich profitovaly z izraelské ofenzivy.

Experti čekají právní námitky

Podle právních expertů nové opatření poruší právo na svobodu projevu dané ústavou a pravděpodobně bude čelit právním námitkám. „První dodatek (ústavy) chrání všechny osoby ve Spojených státech, včetně občanů cizích zemí na amerických univerzitách,“ uvedla Carrie DeCellová z Kolumbijské univerzity. Deportace těch, kteří nemají americké občanství, na základě jejich politických projevů by podle ní byla protiústavní.

Organizace If Not Now sdružující americké Židy, která podle svých slov organizuje svou komunitu „s cílem ukončit americkou podporu izraelského systému apartheidu“, příkaz odsoudila. „Jsme znechuceni tím, že Trump a jeho antisemitští neonacističtí spojenci plánují deportovat studenty a další imigranty kvůli tomu, že protestovali proti útoku izraelské armády na Gazu, a zároveň omezují akademickou svobodu tím, že vyhrožují, že univerzitám odepřou miliardy z federálních fondů,“ uvedla skupina v prohlášení.

Layla Salibaová, palestinsko-americká studentka na Kolumbijské univerzitě, na sociálních sítích informovala, že protestující studenty ve středu večer monitorovala policie. „Přímo před branami Kolumbijské univerzity pořádají studenti pietní akci na počest Hind Radžábové. Hind byla šestiletá palestinská dívka, kterou zabila izraelská armáda. Newyorská policie monitoruje a natáčí studenty, kteří přednášejí básně,“ napsala Salibaová na sociální síti X.

Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023, kdy ozbrojenci vedení palestinským hnutím Hamás vtrhli do jižního Izraele, kde zabili na dvanáct set lidí, většinou civilistů, a dalších zhruba 250 rukojmí unesli do Pásma Gazy. Izraelská armáda následně zahájila ofenzivu, během které podle úřadů ovládaných Hamásem zabila více než 47 tisíc Palestinců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Úmyslný zkrat v rozvodně na západě Německa vyšetřují úřady jako sabotáž

V rozvodně v Bergheimu na západě Německa někdo v úterý večer úmyslně způsobil zkrat, informovala ve středu ráno s odvoláním na policii agentura DPA. Ministr vnitra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Herbert Reul následně oznámil, že úřady incident vyšetřují jako sabotáž. Kvůli zkratu bylo od sítě odpojeno pět bloků dvou elektráren v okolí. Dopad na zásobování proudem incident podle provozovatelů neměl.
08:21Aktualizovánopřed 2 mminutami

Loď USS Abraham Lincoln po devíti měsících na moři dorazila do Thajska

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se po více než devíti měsících na moři, během nichž čelila kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě, ve středu zakotvila v přístavu Laem Chabang ve východním Thajsku. Po vylodění se přibližně pět tisíc námořníků a členů námořní pěchoty autobusy přesune do města Pattaya, oblíbené turistické destinace.
07:49Aktualizovánopřed 55 mminutami

Předmět nalezený po explozi na nádraží v Augsburgu nebyla výbušnina

Dva lidé brzy ráno utrpěli lehká zranění při výbuchu neznámého předmětu v pasáži nedaleko hlavního vlakového nádraží v jihoněmeckém Augsburgu. Policie následně na nádraží objevila další neznámý předmět, později ale uvedla, že se nejednalo o výbušninu. Nádraží je po uzavírce opět otevřené a vlaky se znovu rozjely. Portál bavorské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) informoval o rozsáhlém policejním zásahu.
08:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Zjištění o incidentu v Lipsku jsou alarmující, proberu je se zpravodajci

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. Zopakoval, že předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou. Chce od ní vysvětlení. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už v úterý jednal se svým německým protějškem.
10:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Budeme postupovat pouze vpřed.“ Putin chce zřejmě eskalovat agresi

Patová situace v rusko-ukrajinské válce, kdy se ani jedné straně nedaří výrazně postupovat na frontě, měla přimět šéfa Kremlu Vladimira Putina k rozhodnutí o eskalaci konfliktu, píše The Economist. Ve hře je dle listu nasazení dalších sta tisíců vojáků z ruských republik – ne však v rámci nepopulární mobilizace, nicméně na regionální úrovni. V médiích se mluví také o možném útoku na členský stát NATO, podle analytika Karla Svobody jde však Moskvě hlavně o Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Epidemie eboly si v Kongu dosud vyžádala přes 3000 obětí

Epidemie eboly si v Kongu vyžádala 3007 mrtvých, napsala agentura DPA s odkazem na tamní úřady. Počet nakažených na konci srpna přesáhl hranici šesti tisíc lidí, země aktuálně hlásí 6186 potvrzených případů nákazy. Smrtnost se tak přibližuje padesáti procentům, což znamená, že tomuto virovému onemocnění podlehne takřka každý druhý nakažený. DPA poznamenala, že velký podíl obětí tvoří malé děti.
před 3 hhodinami

VideoLe Penová by v prezidentském finále porazila kohokoliv, ukazují průzkumy

Francouzská politická scéna zažívá velké překvapení. V zemi s koncem léta začala kampaň před prezidentskými volbami, které proběhnou na jaře příštího roku. Hlavní souboj se aktuálně vede o to, kdo se ve druhém kole postaví představitelce krajní pravice Marine Le Penové. Ta se do klání o post zapojila bez ohledu na své odsouzení za zpronevěru veřejných prostředků. Průzkumy říkají, že vůbec poprvé by v prezidentském finále mohl chybět zástupce středových stran. Aktuální preference favorizují nacionalistku Le Penovou a lídra krajní levice Jeana-Luca Mélenchona.
před 5 hhodinami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý podnikly další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Podle íránské státní agentury IRNA při nich zemřelo jedenáct lidí. Íránská média podle Reuters hlásila výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.