Stovky těžkooděnců zasahovaly ve čtvrtek nad ránem na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Rozebraly tam tábor propalestinských demonstrantů, kteří se den předtím střetli se svými odpůrci. Tamní studenti se stále hlasitěji bouří proti způsobu, jakým Izrael vede válku v pásmu Gazy. Americká média navíc upozorňují i na organizace, které za protesty stojí.
K rozchodu vyzývali policisté propalestinské demonstranty dlouhé hodiny. Opakovaně zaznívaly hrozby zatčením, pokud neuposlechnou. Po půlnoci pak kalifornské pořádkové jednotky začaly tábor rozebírat.
Kampus Kalifornské univerzity se stal dalším z míst, kde došlo ke konfrontaci úřadů a protestujících. Ti budují stanová městečka v areálech více než třiceti vysokých škol od poloviny dubna. V návaznosti na to požádala Kolumbijská univerzita v New Yorku v úterý o pomoc policii. Stalo se tak poté, co demonstranti obsadili jednu z budov.
„Kolumbijská univerzita ve svém dopise uvedla, že se škola stala magnetem pro lidi zvenčí,“ upozornila zástupkyně newyorské policie pro boj proti terorismu Rebecca Weinerová. O vnějších vlivech – tedy nejen studentech vyjadřujících svobodně svůj názor – mluvil také starosta nejlidnatějšího města USA Eric Adams.
Důkaz pro to však nepředložil. Stále důraznější protesty ovšem připsal agitátorům, kteří situace zneužívají. „Jde o globální problém. Mladí lidé jsou ovlivňováni profesionály, kteří radikalizují naše děti. To jako starosta New Yorku nedovolím,“ míní Adams.
Protestující na univerzitách mnohdy nejsou studenty
Protesty na desítkách univerzit částečně organizuje skupina Studenti za spravedlnost pro Palestinu (SJP). Má přes dvě stě poboček. Její zakladatel v 90. letech původně ospravedlňoval teroristické útoky na Izrael. Na Pennsylvánské univerzitě se navíc objevila vlajka jedné z palestinských teroristických organizací.
Podle Institutu pro studium globálního antisemitismu a politiky (ISGAP) dostala skupina Studenti za spravedlnost pro Palestinu miliony dolarů od několika charit s údajnými vazbami na Hamás. Reportér americké televize CNN na místě natáčel s jedním z respondentů, který mu potvrdil, že studentem není.
Studenti od univerzit požadují, aby se finančně odstřihly od izraelských společností, případně těch, které jsou se židovským státem spojeny. Školy z výnosů svých investic ovšem financují vše od výzkumu po stipendia. „Lidi z vedení školy s námi dnes mluvili a nepokládali to vůbec za možné,“ tvrdí student práv z Kalifornské univerzity Taylor Gee.
Právě na této univerzitě v Los Angeles zůstává výuka do konce týdne prozatím zrušená. Na různých školách už bylo zadrženo přes patnáct set demonstrujících. V protestech, které se snaží vést poklidně, přesto studenti pokračují.
Demonstrace probíhají také na DePaul University v Chicagu, kde natáčel štáb ČT. Podle zpravodaje Bohumila Vostala tamní protestující volají po zničení státu Izrael a podpoře Palestinců. Vedení univerzity se zatím nedaří dosáhnout dohody s propalestinskými demonstranty, aby kampus opustili.
Na jednání byly přizvány i další skupiny studentů, vedení školy chtělo dát prostor k vyjádření všem skupinám. K násilí v místě zatím nedošlo, podle zpravodaje Vostala proběhlo pouze několik slovních potyček mezi podporovateli židovského státu a Palestiny.
Několikadenní protesty ve Spojených státech nabývají na síle, pokračoval ve večerním vysílání pořadu Události, komentáře zpravodaj ČT Vostal. „V posledních hodinách to byly velmi dramatické záběry, plné násilí. Co mnohé šokovalo, bylo jak jsou výkladní skříně prestižních univerzit – ať už v New Yorku na Kolumbijské univerzitě nebo v Los Angeles – zdemolované, posprejované, terčem vandalství,“ přiblížil.
USA si prý kladou několik otázek – jak dál se situací naložit, kde je hranice, za kterou mohou demonstranti zajít a kam už nikoliv.
Biden nedokáže zabránit chaosu, tvrdí republikáni
Kritice za své postoje k protestům čelí také prezident Spojených států Joe Biden. Zprvu za to, že nevystoupil ihned po policejním zásahu na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Šéf Bílého domu opakovaně prohlašuje, že každý má právo na svobodu projevu, ovšem odmítá antisemitismus.
Biden posléze vystoupil v reakci na vyklízení kampusů znovu. Upozornil na to, že USA jsou právním státem, kde „nikdo nemá právo na to být vandalem, ničit majetek a znemožňovat dalším studentům, aby chodili na přednášky na univerzitu“. „Zároveň odmítl nasadit národní gardu a také vzkázal demonstrantům, že demonstrace v žádném případě nezmění jeho zahraniční politiku,“ doplnil zpravodaj Vostal.
Nepokoje na amerických univerzitách navíc podle analytiků příliš neprospívají Bidenově prezidentské kampani, během minulých voleb sázel právě na levicové a mladé voliče. Jeho republikánští kritici pak opakují, že je Biden slabým prezidentem, že nedokáže zabránit chaosu.
Protesty na univerzitách jsou ve Spojených státech tématem, které často rezonuje ve veřejném prostoru. Na kampusech podle Vostala rozděluje společnost, studentstvo a profesory, demonstrace tam vedou k vyostřené rétorice.
