Na amerických univerzitách neprotestují jen jejich studenti, upozorňují tamní média

9 minut
Horizont ČT24: Další den protestů na amerických univerzitách
Zdroj: ČT24

Stovky těžkooděnců zasahovaly ve čtvrtek nad ránem na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Rozebraly tam tábor propalestinských demonstrantů, kteří se den předtím střetli se svými odpůrci. Tamní studenti se stále hlasitěji bouří proti způsobu, jakým Izrael vede válku v pásmu Gazy. Americká média navíc upozorňují i na organizace, které za protesty stojí.

K rozchodu vyzývali policisté propalestinské demonstranty dlouhé hodiny. Opakovaně zaznívaly hrozby zatčením, pokud neuposlechnou. Po půlnoci pak kalifornské pořádkové jednotky začaly tábor rozebírat.

Kampus Kalifornské univerzity se stal dalším z míst, kde došlo ke konfrontaci úřadů a protestujících. Ti budují stanová městečka v areálech více než třiceti vysokých škol od poloviny dubna. V návaznosti na to požádala Kolumbijská univerzita v New Yorku v úterý o pomoc policii. Stalo se tak poté, co demonstranti obsadili jednu z budov.

„Kolumbijská univerzita ve svém dopise uvedla, že se škola stala magnetem pro lidi zvenčí,“ upozornila zástupkyně newyorské policie pro boj proti terorismu Rebecca Weinerová. O vnějších vlivech – tedy nejen studentech vyjadřujících svobodně svůj názor – mluvil také starosta nejlidnatějšího města USA Eric Adams.

Důkaz pro to však nepředložil. Stále důraznější protesty ovšem připsal agitátorům, kteří situace zneužívají. „Jde o globální problém. Mladí lidé jsou ovlivňováni profesionály, kteří radikalizují naše děti. To jako starosta New Yorku nedovolím,“ míní Adams.

Protestující na univerzitách mnohdy nejsou studenty

Protesty na desítkách univerzit částečně organizuje skupina Studenti za spravedlnost pro Palestinu (SJP). Má přes dvě stě poboček. Její zakladatel v 90. letech původně ospravedlňoval teroristické útoky na Izrael. Na Pennsylvánské univerzitě se navíc objevila vlajka jedné z palestinských teroristických organizací.

Podle Institutu pro studium globálního antisemitismu a politiky (ISGAP) dostala skupina Studenti za spravedlnost pro Palestinu miliony dolarů od několika charit s údajnými vazbami na Hamás. Reportér americké televize CNN na místě natáčel s jedním z respondentů, který mu potvrdil, že studentem není.

Studenti od univerzit požadují, aby se finančně odstřihly od izraelských společností, případně těch, které jsou se židovským státem spojeny. Školy z výnosů svých investic ovšem financují vše od výzkumu po stipendia. „Lidi z vedení školy s námi dnes mluvili a nepokládali to vůbec za možné,“ tvrdí student práv z Kalifornské univerzity Taylor Gee.

Právě na této univerzitě v Los Angeles zůstává výuka do konce týdne prozatím zrušená. Na různých školách už bylo zadrženo přes patnáct set demonstrujících. V protestech, které se snaží vést poklidně, přesto studenti pokračují.

Demonstrace probíhají také na DePaul University v Chicagu, kde natáčel štáb ČT. Podle zpravodaje Bohumila Vostala tamní protestující volají po zničení státu Izrael a podpoře Palestinců. Vedení univerzity se zatím nedaří dosáhnout dohody s propalestinskými demonstranty, aby kampus opustili.

Na jednání byly přizvány i další skupiny studentů, vedení školy chtělo dát prostor k vyjádření všem skupinám. K násilí v místě zatím nedošlo, podle zpravodaje Vostala proběhlo pouze několik slovních potyček mezi podporovateli židovského státu a Palestiny.

Několikadenní protesty ve Spojených státech nabývají na síle, pokračoval ve večerním vysílání pořadu Události, komentáře zpravodaj ČT Vostal. „V posledních hodinách to byly velmi dramatické záběry, plné násilí. Co mnohé šokovalo, bylo jak jsou výkladní skříně prestižních univerzit – ať už v New Yorku na Kolumbijské univerzitě nebo v Los Angeles – zdemolované, posprejované, terčem vandalství,“ přiblížil.

USA si prý kladou několik otázek – jak dál se situací naložit, kde je hranice, za kterou mohou demonstranti zajít a kam už nikoliv.

8 minut
Události, komentáře: Zpravodaj ČT Vostal o protestech na univerzitách v USA
Zdroj: ČT24

Biden nedokáže zabránit chaosu, tvrdí republikáni

Kritice za své postoje k protestům čelí také prezident Spojených států Joe Biden. Zprvu za to, že nevystoupil ihned po policejním zásahu na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Šéf Bílého domu opakovaně prohlašuje, že každý má právo na svobodu projevu, ovšem odmítá antisemitismus.

Biden posléze vystoupil v reakci na vyklízení kampusů znovu. Upozornil na to, že USA jsou právním státem, kde „nikdo nemá právo na to být vandalem, ničit majetek a znemožňovat dalším studentům, aby chodili na přednášky na univerzitu“. „Zároveň odmítl nasadit národní gardu a také vzkázal demonstrantům, že demonstrace v žádném případě nezmění jeho zahraniční politiku,“ doplnil zpravodaj Vostal.

Nepokoje na amerických univerzitách navíc podle analytiků příliš neprospívají Bidenově prezidentské kampani, během minulých voleb sázel právě na levicové a mladé voliče. Jeho republikánští kritici pak opakují, že je Biden slabým prezidentem, že nedokáže zabránit chaosu.

Protesty na univerzitách jsou ve Spojených státech tématem, které často rezonuje ve veřejném prostoru. Na kampusech podle Vostala rozděluje společnost, studentstvo a profesory, demonstrace tam vedou k vyostřené rétorice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 2 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 3 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
00:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 4 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 7 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
07:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Americká ekonomika klesla. Firmy v očekávání cel masivně dovážely

Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu klesl o 0,3 procenta. Zaznamenal tak první pokles za tři roky. Na vině je příval dováženého zboží, které si firmy objednaly ve snaze předejít vyšším nákladům v souvislosti s očekávaným zavedením vysokých celních poplatků. Ve svém odhadu to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Loni ve čtvrtém kvartálu ekonomika vykázala růst o 2,4 procenta.
před 7 hhodinami

Němečtí sociální demokraté schválili koaliční smlouvu

Členové německé sociální demokracie (SPD) schválili koaliční smlouvu, kterou strana vyjednala s konzervativní unií CDU/CSU. S odkazem na své zdroje o tom ve středu informovaly agentury DPA a Reuters. Krok následně potvrdil i generální tajemník SPD Matthias Miersch. CDU a CSU už dohodu schválily dříve a vzniku nové německé vlády v čele s kancléřem Friedrichem Merzem (CDU) tak nic nestojí v cestě.
09:37Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...