Kolumbijská univerzita po eskalaci protiizraelských protestů uzavírá kampus

3 minuty
Události: Protesty na Kolumbijské univerzitě
Zdroj: ČT24

Newyorská Kolumbijská univerzita oznámila omezení přístupu na svůj kampus na severu Manhattanu poté, co tam eskalovaly studentské protesty proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. Desítky lidí v noci obsadily jednu ze školních budov ve snaze vynutit si přerušení veškerých finančních vazeb na Izrael. Akce přišla krátce poté, co škola začala s podmíněným vylučováním studentů, kteří do pondělního ultimáta neopustili protestní stanové městečko uprostřed areálu.

Do kampusu nově budou moci jen studenti, kteří tam bydlí na kolejích, a zaměstnanci vykonávající nezbytné činnosti, píše deník The New York Times s odkazem na univerzitní oddělení veřejné bezpečnosti. Omezení má zůstat v platnosti, „dokud okolnosti neumožní změnu“. Už dříve škola zavedla distanční výuku.

V noci na úterý začal nový protest, když desítky lidí vnikly do historické budovy Hamilton Hall a zabarikádovaly se v ní, zatímco další si stoupli před ni. Studentský list Columbia Daily Spectator napsal, že protestující vyvěsili z okna palestinskou vlajku a na místě zazněl slogan „od řeky až k moři, Palestina bude svobodná“, který je podle serveru The Times of Israel nepřátelský k samotné existenci Izraele.

Vedení hledá cestu ke konci

Studenti sympatizující s osudem Palestinců se podle statusů na sociálních sítích připravují na dlouhou okupační stávku. „Kolumbijská univerzita prosazuje pouze protipalestinský úhel pohledu. Studenti mají pocit odcizení. Cítí, že univerzita je velmi silně zaujatá proti nim a jejich aktivismu,“ vzkázal spoluorganizátor protestu Mahmoud Khalil.

Studentský protest na Kolumbijské univerzitě
Zdroj: Reuters/Caitlin Ochs

Bezpečnostní složky jsou zdrženlivé a zasáhnout jsou připraveny pouze na výzvu vedení univerzity. To zatím váhá. „Vyzýváme ty ve stanovém táboře, aby se dobrovolně rozešli. Jednáme s mnoha zástupci naší komunity a hledáme různé možnosti, jak tuto krizi co nejdříve ukončit,“ prohlásila rektorka Kolumbijské univerzity Nemat Minouche Shafiková.

Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby uvedl, že Bílý dům sílící protesty na amerických univerzitách pozorně sleduje. „Prezident (Joe Biden) se domnívá, že násilné převzetí budov v univerzitních kampusech je zcela špatný přístup. To není příklad pokojného protestu,“ dodal. Ačkoliv prezident může nařídit vyslání národní gardy, v tuto chvíli se o takovém postupu v případě Kolumbijské univerzity neuvažuje, dodal podle Reuters Kirby.

Podmíněná vyloučení

V kampusu Kolumbijské univerzity na Manhattanu zůstaly podle agentury AP v pondělí po odpoledním ultimátu stovky studentů, kteří dávali najevo svůj nesouhlas s údajně proizraelským přístupem vedení školy.

Mluvčí ústavu Ben Chang uvedl, že škola začala podmíněně vylučovat studenty, kteří neuposlechli výzvu k vyklizení kampusu. Univerzita podle něj uznává svobodu projevu, jejich protesty však jsou „hlučným rušením“ klidu potřebného k přípravě na probíhající závěrečné zkoušky.

Škola nabídla možnost dokončit akademický rok těm protestujícím studentům, kteří se podpisem zaváží dodržovat pravidla školy, do června příštího roku nebo do dokončení studia, pokud to bude dříve. Hlavní vyjednavač demonstrujících studentů Mahmoud Khalil ultimátum stanovené na pondělních 14:00 (20:00 středoevropského letního času) označil jen za „další zastrašování“ ze strany univerzity.

Krize na Kolumbijské univerzitě, jejíž propalestinští studenti inspirovali protesty na vysokých školách po celých Spojených státech, trvá již téměř dva týdny. Původní „tábor solidarity s Gazou“ 18. dubna vyklidila policie, první vlna zatýkání a přerušování studia ale napětí jen vystupňovala a v univerzitním areálu na severu Manhattanu brzy vyrostl nový protestní tábor.

Studenty zabarikádovaná Hamilton Hall
Zdroj: Reuters/Caitlin Ochs

Další protesty

Na Texaské univerzitě obklopila skupina protestujících policisty a dodávku odvážející několik dříve zadržených. Policisté proti nim použili pepřový sprej a oslepující granáty. Celkem podle úřadů zadrželi na čtyřicet lidí.

Ve stejném kampusu policie zatýkala už minulý týden, kdy skončilo ve vazbě přes padesát lidí. Nezisková organizace Foundation for Individual Rights and Expression (FIRE), která monitoruje svobodu projevu na amerických univerzitách, zásah označila za „pošlapávání práv daných prvním dodatkem“ americké ústavy. „Takovéto nepřiměřené použití síly vykonané na základě obsahu chráněného projevu je zjevně protiústavní,“ uvedla skupina.

Vlnu zatýkání zažila v pondělí také Utažská univerzita v Salt Lake City, kde studenti chtěli vytvořit vlastní protestní tábor. Vedení školy je varovalo, že by tím porušili předpisy, načež zavolalo policii, která zadržela sedmnáct lidí. Stanové městečko vzniklo také v areálu Chicagské univerzity, tam ovšem rektor uvedl, že nezasáhne, pokud iniciativa nebude ohrožovat výuku a bezpečnost ostatních studentů.

„Jsem student Kalifornské univerzity. Mám právo sem přijít. Platím školné, toto je moje škola. Oni mě nechtějí nechat projít,“ ukazoval na sociálních sítích student školy v Los Angeles.

Demonstrace odrážejí silný nesouhlas mnoha mladých Američanů se způsobem, jakým Izrael vede v Pásmu Gazy ofenzivu proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás, kterou zahájil po útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael ze 7. října 2023. Protestující studenti požadují, aby školy přerušily obchodní vazby a investice, které jsou nějakým způsobem spojené s Izraelem, a volají po ukončení zabíjení palestinských civilistů.

Manifestace jsou převážně poklidné, vedení řady škol je ale považuje za příliš rušivé, zatímco někteří židovští studenti uvádějí, že je provází projevy antisemitismu a oni se kvůli tomu necítí bezpečně. Protesty také přitahují aktivisty zvenčí, kteří vášně dál rozdmýchávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 11 mminutami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 14 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 7 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 10 hhodinami
Načítání...