Kolumbijská univerzita po eskalaci protiizraelských protestů uzavírá kampus

3 minuty
Události: Protesty na Kolumbijské univerzitě
Zdroj: ČT24

Newyorská Kolumbijská univerzita oznámila omezení přístupu na svůj kampus na severu Manhattanu poté, co tam eskalovaly studentské protesty proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. Desítky lidí v noci obsadily jednu ze školních budov ve snaze vynutit si přerušení veškerých finančních vazeb na Izrael. Akce přišla krátce poté, co škola začala s podmíněným vylučováním studentů, kteří do pondělního ultimáta neopustili protestní stanové městečko uprostřed areálu.

Do kampusu nově budou moci jen studenti, kteří tam bydlí na kolejích, a zaměstnanci vykonávající nezbytné činnosti, píše deník The New York Times s odkazem na univerzitní oddělení veřejné bezpečnosti. Omezení má zůstat v platnosti, „dokud okolnosti neumožní změnu“. Už dříve škola zavedla distanční výuku.

V noci na úterý začal nový protest, když desítky lidí vnikly do historické budovy Hamilton Hall a zabarikádovaly se v ní, zatímco další si stoupli před ni. Studentský list Columbia Daily Spectator napsal, že protestující vyvěsili z okna palestinskou vlajku a na místě zazněl slogan „od řeky až k moři, Palestina bude svobodná“, který je podle serveru The Times of Israel nepřátelský k samotné existenci Izraele.

Vedení hledá cestu ke konci

Studenti sympatizující s osudem Palestinců se podle statusů na sociálních sítích připravují na dlouhou okupační stávku. „Kolumbijská univerzita prosazuje pouze protipalestinský úhel pohledu. Studenti mají pocit odcizení. Cítí, že univerzita je velmi silně zaujatá proti nim a jejich aktivismu,“ vzkázal spoluorganizátor protestu Mahmoud Khalil.

Studentský protest na Kolumbijské univerzitě
Zdroj: Reuters/Caitlin Ochs

Bezpečnostní složky jsou zdrženlivé a zasáhnout jsou připraveny pouze na výzvu vedení univerzity. To zatím váhá. „Vyzýváme ty ve stanovém táboře, aby se dobrovolně rozešli. Jednáme s mnoha zástupci naší komunity a hledáme různé možnosti, jak tuto krizi co nejdříve ukončit,“ prohlásila rektorka Kolumbijské univerzity Nemat Minouche Shafiková.

Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby uvedl, že Bílý dům sílící protesty na amerických univerzitách pozorně sleduje. „Prezident (Joe Biden) se domnívá, že násilné převzetí budov v univerzitních kampusech je zcela špatný přístup. To není příklad pokojného protestu,“ dodal. Ačkoliv prezident může nařídit vyslání národní gardy, v tuto chvíli se o takovém postupu v případě Kolumbijské univerzity neuvažuje, dodal podle Reuters Kirby.

Podmíněná vyloučení

V kampusu Kolumbijské univerzity na Manhattanu zůstaly podle agentury AP v pondělí po odpoledním ultimátu stovky studentů, kteří dávali najevo svůj nesouhlas s údajně proizraelským přístupem vedení školy.

Mluvčí ústavu Ben Chang uvedl, že škola začala podmíněně vylučovat studenty, kteří neuposlechli výzvu k vyklizení kampusu. Univerzita podle něj uznává svobodu projevu, jejich protesty však jsou „hlučným rušením“ klidu potřebného k přípravě na probíhající závěrečné zkoušky.

Škola nabídla možnost dokončit akademický rok těm protestujícím studentům, kteří se podpisem zaváží dodržovat pravidla školy, do června příštího roku nebo do dokončení studia, pokud to bude dříve. Hlavní vyjednavač demonstrujících studentů Mahmoud Khalil ultimátum stanovené na pondělních 14:00 (20:00 středoevropského letního času) označil jen za „další zastrašování“ ze strany univerzity.

Krize na Kolumbijské univerzitě, jejíž propalestinští studenti inspirovali protesty na vysokých školách po celých Spojených státech, trvá již téměř dva týdny. Původní „tábor solidarity s Gazou“ 18. dubna vyklidila policie, první vlna zatýkání a přerušování studia ale napětí jen vystupňovala a v univerzitním areálu na severu Manhattanu brzy vyrostl nový protestní tábor.

Studenty zabarikádovaná Hamilton Hall
Zdroj: Reuters/Caitlin Ochs

Další protesty

Na Texaské univerzitě obklopila skupina protestujících policisty a dodávku odvážející několik dříve zadržených. Policisté proti nim použili pepřový sprej a oslepující granáty. Celkem podle úřadů zadrželi na čtyřicet lidí.

Ve stejném kampusu policie zatýkala už minulý týden, kdy skončilo ve vazbě přes padesát lidí. Nezisková organizace Foundation for Individual Rights and Expression (FIRE), která monitoruje svobodu projevu na amerických univerzitách, zásah označila za „pošlapávání práv daných prvním dodatkem“ americké ústavy. „Takovéto nepřiměřené použití síly vykonané na základě obsahu chráněného projevu je zjevně protiústavní,“ uvedla skupina.

Vlnu zatýkání zažila v pondělí také Utažská univerzita v Salt Lake City, kde studenti chtěli vytvořit vlastní protestní tábor. Vedení školy je varovalo, že by tím porušili předpisy, načež zavolalo policii, která zadržela sedmnáct lidí. Stanové městečko vzniklo také v areálu Chicagské univerzity, tam ovšem rektor uvedl, že nezasáhne, pokud iniciativa nebude ohrožovat výuku a bezpečnost ostatních studentů.

„Jsem student Kalifornské univerzity. Mám právo sem přijít. Platím školné, toto je moje škola. Oni mě nechtějí nechat projít,“ ukazoval na sociálních sítích student školy v Los Angeles.

Demonstrace odrážejí silný nesouhlas mnoha mladých Američanů se způsobem, jakým Izrael vede v Pásmu Gazy ofenzivu proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás, kterou zahájil po útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael ze 7. října 2023. Protestující studenti požadují, aby školy přerušily obchodní vazby a investice, které jsou nějakým způsobem spojené s Izraelem, a volají po ukončení zabíjení palestinských civilistů.

Manifestace jsou převážně poklidné, vedení řady škol je ale považuje za příliš rušivé, zatímco někteří židovští studenti uvádějí, že je provází projevy antisemitismu a oni se kvůli tomu necítí bezpečně. Protesty také přitahují aktivisty zvenčí, kteří vášně dál rozdmýchávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda uvedla, že v Pásmu Gazy zahájila první fázi nové ofenzivy

Izraelská armáda v pátek informovala, že v Pásmu Gazy zahájila první fázi nové velké ofenzivy, informuje server The Times of Israel (ToI). Ozbrojené síly uvedly, že za uplynulý den podnikly rozsáhlé útoky, aby ovládly strategické oblasti na palestinském území ovládaném teroristickým hnutím Hamás.
před 1 hhodinou

Nejvyšší soud USA nepovolil deportace Venezuelanů podle zákona z 18. století

Americký nejvyšší soud v pátek ponechal v platnosti svůj dočasný zákaz vyhošťování Venezuelanů na základě zákona o nepřátelských cizincích z konce 18. století. Informuje o tom agentura AP, která připomíná, že zákona, který se dosud využíval jen v dobách válek, se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží využívat pro usnadnění deportací.
před 2 hhodinami

Evropa se probudila a ví, co musí udělat, řekla na summitu EPC von der Leyenová

V Tiraně se v pátek konal summit Evropského politického společenství (EPC). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na něm prohlásila, že se Evropa probudila a ví, co pro svou budoucnost musí udělat. Akce se účastnil i český premiér Petr Fiala (ODS), který s evropskými lídry diskutoval o bezpečnosti, boji proti nelegální migraci či energetice. S von der Leyenovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem hovořil i o dostavbě Dukovan.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prokurátor ICC Khan dočasně odstoupil z funkce, čelí podezření ze sexuálních deliktů

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan dočasně odstoupil ze své funkce v době, kdy ho vyšetřovatelé z OSN prověřují kvůli podezření ze sexuálních deliktů. S odvoláním na Khanův úřad o tom informuje agentura Reuters, podle níž je to bezprecedentní krok a neexistuje žádný jasný postup, jak hlavního prokurátora nahradit.
před 4 hhodinami

Za pokus o vraždu spisovatele Rushdieho dostal útočník 25 let vězení

Za pokus o vraždu spisovatele Salmana Rushdieho americký soud na 25 let poslal do vězení útočníka Hadiho Matara, informuje agentura AP. Matar, který má americké a libanonské občanství, na známého autora zaútočil nožem v srpnu 2022 v neziskovém vzdělávacím centru na západě amerického státu New York a zasadil mu více než deset ran. Rushdie v důsledku útoku oslepl na jedno oko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropští lídři se shodují na nutnosti většího tlaku vůči Moskvě

Rusko-ukrajinské jednání v Istanbulu, kde se obě strany domluvily na dosud největší výměně zajatců, ale nikoliv na příměří, komentovali evropští političtí lídři. Mnozí z nich se shodují na nutnosti většího nátlaku na Kreml, pokud bude dál stát v cestě okamžitému zastavení bojů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko a Ukrajina se dohodly na výměně zajatců

K jednacímu stolu v Istanbulu poprvé od března 2022 zasedli zástupci Ukrajiny, Ruska a Turecka. Ukrajina a Rusko se dohodly na výměně tisícovky zajatců z každé strany. Obě země si podle Ankary také vymění písemné dokumenty s podmínkami pro dosažení příměří. V obecné rovině se též dohodly na dalším jednání. Delegace vedené poradcem Kremlu Vladimirem Medinským a ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem jednaly o zastavení bojů, na příměří se ale neshodly.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Tusk obvinil ruské hackery z útoku na weby vládních stran

Polský premiér Donald Tusk obvinil ruské hackery z útoku na internetové portály své strany Občanská platforma a jejích dvou koaličních partnerů, Levice a Polské lidové strany (PSL). Útok přišel dva dny před prvním kolem prezidentských voleb v zemi, která je klíčovým překladištěm západní pomoci Ukrajině, která se už přes tři roky brání plnohodnotné ruské agresi. Za favorita nedělního hlasování je pokládán kandidát Tuskovy strany.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...