Kolumbijská univerzita po eskalaci protiizraelských protestů uzavírá kampus

Nahrávám video
Události: Protesty na Kolumbijské univerzitě
Zdroj: ČT24

Newyorská Kolumbijská univerzita oznámila omezení přístupu na svůj kampus na severu Manhattanu poté, co tam eskalovaly studentské protesty proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. Desítky lidí v noci obsadily jednu ze školních budov ve snaze vynutit si přerušení veškerých finančních vazeb na Izrael. Akce přišla krátce poté, co škola začala s podmíněným vylučováním studentů, kteří do pondělního ultimáta neopustili protestní stanové městečko uprostřed areálu.

Do kampusu nově budou moci jen studenti, kteří tam bydlí na kolejích, a zaměstnanci vykonávající nezbytné činnosti, píše deník The New York Times s odkazem na univerzitní oddělení veřejné bezpečnosti. Omezení má zůstat v platnosti, „dokud okolnosti neumožní změnu“. Už dříve škola zavedla distanční výuku.

V noci na úterý začal nový protest, když desítky lidí vnikly do historické budovy Hamilton Hall a zabarikádovaly se v ní, zatímco další si stoupli před ni. Studentský list Columbia Daily Spectator napsal, že protestující vyvěsili z okna palestinskou vlajku a na místě zazněl slogan „od řeky až k moři, Palestina bude svobodná“, který je podle serveru The Times of Israel nepřátelský k samotné existenci Izraele.

Vedení hledá cestu ke konci

Studenti sympatizující s osudem Palestinců se podle statusů na sociálních sítích připravují na dlouhou okupační stávku. „Kolumbijská univerzita prosazuje pouze protipalestinský úhel pohledu. Studenti mají pocit odcizení. Cítí, že univerzita je velmi silně zaujatá proti nim a jejich aktivismu,“ vzkázal spoluorganizátor protestu Mahmoud Khalil.

Studentský protest na Kolumbijské univerzitě
Zdroj: Reuters/Caitlin Ochs

Bezpečnostní složky jsou zdrženlivé a zasáhnout jsou připraveny pouze na výzvu vedení univerzity. To zatím váhá. „Vyzýváme ty ve stanovém táboře, aby se dobrovolně rozešli. Jednáme s mnoha zástupci naší komunity a hledáme různé možnosti, jak tuto krizi co nejdříve ukončit,“ prohlásila rektorka Kolumbijské univerzity Nemat Minouche Shafiková.

Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby uvedl, že Bílý dům sílící protesty na amerických univerzitách pozorně sleduje. „Prezident (Joe Biden) se domnívá, že násilné převzetí budov v univerzitních kampusech je zcela špatný přístup. To není příklad pokojného protestu,“ dodal. Ačkoliv prezident může nařídit vyslání národní gardy, v tuto chvíli se o takovém postupu v případě Kolumbijské univerzity neuvažuje, dodal podle Reuters Kirby.

Podmíněná vyloučení

V kampusu Kolumbijské univerzity na Manhattanu zůstaly podle agentury AP v pondělí po odpoledním ultimátu stovky studentů, kteří dávali najevo svůj nesouhlas s údajně proizraelským přístupem vedení školy.

Mluvčí ústavu Ben Chang uvedl, že škola začala podmíněně vylučovat studenty, kteří neuposlechli výzvu k vyklizení kampusu. Univerzita podle něj uznává svobodu projevu, jejich protesty však jsou „hlučným rušením“ klidu potřebného k přípravě na probíhající závěrečné zkoušky.

Škola nabídla možnost dokončit akademický rok těm protestujícím studentům, kteří se podpisem zaváží dodržovat pravidla školy, do června příštího roku nebo do dokončení studia, pokud to bude dříve. Hlavní vyjednavač demonstrujících studentů Mahmoud Khalil ultimátum stanovené na pondělních 14:00 (20:00 středoevropského letního času) označil jen za „další zastrašování“ ze strany univerzity.

Krize na Kolumbijské univerzitě, jejíž propalestinští studenti inspirovali protesty na vysokých školách po celých Spojených státech, trvá již téměř dva týdny. Původní „tábor solidarity s Gazou“ 18. dubna vyklidila policie, první vlna zatýkání a přerušování studia ale napětí jen vystupňovala a v univerzitním areálu na severu Manhattanu brzy vyrostl nový protestní tábor.

Studenty zabarikádovaná Hamilton Hall
Zdroj: Reuters/Caitlin Ochs

Další protesty

Na Texaské univerzitě obklopila skupina protestujících policisty a dodávku odvážející několik dříve zadržených. Policisté proti nim použili pepřový sprej a oslepující granáty. Celkem podle úřadů zadrželi na čtyřicet lidí.

Ve stejném kampusu policie zatýkala už minulý týden, kdy skončilo ve vazbě přes padesát lidí. Nezisková organizace Foundation for Individual Rights and Expression (FIRE), která monitoruje svobodu projevu na amerických univerzitách, zásah označila za „pošlapávání práv daných prvním dodatkem“ americké ústavy. „Takovéto nepřiměřené použití síly vykonané na základě obsahu chráněného projevu je zjevně protiústavní,“ uvedla skupina.

Vlnu zatýkání zažila v pondělí také Utažská univerzita v Salt Lake City, kde studenti chtěli vytvořit vlastní protestní tábor. Vedení školy je varovalo, že by tím porušili předpisy, načež zavolalo policii, která zadržela sedmnáct lidí. Stanové městečko vzniklo také v areálu Chicagské univerzity, tam ovšem rektor uvedl, že nezasáhne, pokud iniciativa nebude ohrožovat výuku a bezpečnost ostatních studentů.

„Jsem student Kalifornské univerzity. Mám právo sem přijít. Platím školné, toto je moje škola. Oni mě nechtějí nechat projít,“ ukazoval na sociálních sítích student školy v Los Angeles.

Demonstrace odrážejí silný nesouhlas mnoha mladých Američanů se způsobem, jakým Izrael vede v Pásmu Gazy ofenzivu proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás, kterou zahájil po útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael ze 7. října 2023. Protestující studenti požadují, aby školy přerušily obchodní vazby a investice, které jsou nějakým způsobem spojené s Izraelem, a volají po ukončení zabíjení palestinských civilistů.

Manifestace jsou převážně poklidné, vedení řady škol je ale považuje za příliš rušivé, zatímco někteří židovští studenti uvádějí, že je provází projevy antisemitismu a oni se kvůli tomu necítí bezpečně. Protesty také přitahují aktivisty zvenčí, kteří vášně dál rozdmýchávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 5 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 8 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 52 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 54 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 10 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 10 hhodinami
Načítání...