Izraelské politické špičky se obávají, že na ně Mezinárodní trestní soud vydá zatykač

Nahrávám video
Události: Zatykač Mezinárodního trestního soudu na izraelské politické špičky
Zdroj: ČT24

Izrael se obává zatykače Mezinárodního trestního soudu na premiéra, ministra obrany i náčelníka generálního štábu. Důvodem by mohla být obvinění z úmyslného omezování dodávek pomoci pro Palestince v Pásmu Gazy. Jeruzalém to odmítá a označuje za absurdní, že ve válce s teroristickou organizací Hámas musí obhajovat své kroky.

Druhá frontová linie konfliktu na Blízkém východě se nenachází v ulicích Gazy, Chán Júnisu nebo Rafáhu, ale v zasedacích síních Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Právě tam se rozhoduje o tom, zda bude platit zatykač na izraelské politické a vojenské špičky. Přispěly k tomu výroky, jako je ten izraelského ministra obrany Jo‘ava Galanta z října 2023: „Nařídil jsem celkovou blokádu Pásma Gazy. Nebude tam žádná elektřina, žádné jídlo, žádné palivo. Nic.“

Izrael argumentuje, že tuto politiku už po pár dnech opustil a že v současnosti přísun pomoci do Gazy setrvale roste. „V příštích dnech bude humanitární pomoc do Gazy ještě vyšší,“ prohlásil mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.

Počátkem května se očekává dokončení plovoucího přístaviště u břehů Gazy, které má denně odbavit ekvivalent sto padesáti kamionů zboží.

Verdikt Mezinárodního trestního soudu

Palestinci se dlouhodobě snaží přenést boj proti Izraeli do ulic západních měst i na mezinárodní fóra. „Je tu naděje, že zločinní sionističtí předáci budou stíháni Mezinárodním trestním soudem,“ prohlásil mluvčí Hamásu Fauzí Barhúm. Palestinci kritizují dopad izraelské vojenské akce na civilisty v Gaze, Jeruzalém zase tvrdí, že civilisté trpí především kvůli Hamásu, jehož bojovníci se za ně schovávají.

„Riziko verdiktu Mezinárodního trestního soudu izraelská diplomacie bere vážně. Jedná s Američany a dalšími spojenci, aby takovou možnost odvrátila,“ přiblížil zahraniční zpravodaj ČT David Borek. Izraelským politikům a vojákům by totiž v takovém případě hrozilo při cestách do zahraničí zatčení.

„Izrael se snaží bránit před genocidními teroristy. Genocidními teroristy, kteří se skrývají za civilisty. A přitom je to Izrael, který je falešně osočován z genocidy, z vyvolávání hladomoru a všech rozličných válečných zločinů,“ řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Obvinění z genocidy

V lednu 2024 se jiné justiční těleso Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) začal zabývat podnětem, zda se židovský stát nedopouští genocidy. „Stát Izrael má učinit veškerá opatření ve své moci, aby zamezil přímému a veřejnému povzbuzování ke spáchání genocidy,“ řekla prezidentka ICJ Joan E. Donoghueová.

Hamás nepokrytě masakroval izraelské civilisty a jeho předáci mluví o tom, že útok ze 7. října zopakují znovu. Jenže islamisté můžou jakékoliv verdikty mezinárodních institucí ignorovat. Na izolaci jsou zvyklí. Izrael nikoliv, míní Borek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 16 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 2 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 3 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 8 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...