Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu začal ve čtvrtek projednávat žádost Jihoafrické republiky (JAR) o zahájení řízení se státem Izrael, který se podle ní v palestinském Pásmu Gazy dopouští genocidy. Africká země žádá soud, aby předběžným opatřením zastavil vojenské operace židovského státu v Gaze. Své argumenty ve čtvrtek přednesli zástupci Jihoafrické republiky, v pátek si soud vyslechne argumenty Izraele, jehož ministerstvo zahraničí označilo jednání za jeden z největších projevů pokrytectví v historii, doplněný řadou nepravdivých a nepodložených tvrzení. Izrael obvinění z genocidy odmítá a tvrdí, že jeho operace v Gaze je aktem sebeobrany.
Soud OSN jedná o obvinění Izraele z genocidy. Právníci JAR celý den předkládali argumenty
Události: Soudní proces s Izraelem v Haagu (zdroj: ČT24)
ICJ prozatím nebude rozhodovat o tom, zda Izrael genocidu páchá, či ne. Během čtvrtka a pátku si pouze vyslechne argumenty obou stran a poté rozhodne, zda se případem vůbec bude zabývat.
Izrael podle JAR porušuje úmluvu OSN o zabránění a trestání genocidy z roku 1948, k níž obě země přistoupily stejně jako dalších asi 150 zemí, včetně České republiky. Africká země podala podnět k ICJ koncem prosince. Židovský stát viní mimo jiné proto, že civilistům v Pásmu Gazy nezajišťuje jídlo, vodu, léky, palivo, bezpečný úkryt a humanitární pomoc, zatímco oblast stále bombarduje.
„Všechny tyto činy lze připsat Izraeli, který nedokázal zabránit genocidě a páchá genocidu ve zjevném porušení Úmluvy o genocidě,“ píše se v žádosti k ICJ. Dokument viní Izrael i z toho, že nepotrestal „veřejné podněcování ke genocidě ze strany vysoce postavených izraelských úředníků“.
„Objevily se zprávy o páchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, stejně tak i zprávy o tom, že v souvislosti s probíhajícími masakry v Gaze byly a stále mohou být páchány činy, které naplňují znaky genocidy nebo souvisejících zločinů, jak jsou definovány v Úmluvě OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948,“ pronesl podle serveru stanice Voice of America mluvčí jihoafrického ministerstva pro mezinárodní vztahy a spolupráci Clayson Monyela.
Pro JAR jsou přijatelná i mírnější opatření, řekl Obrovský
Zahraniční zpravodaj ČT Petr Obrovský popsal čtvrteční průběh jednání soudu tak, že zatím vystoupili diplomaté a právníci JAR, kteří ze svého pohledu popisovali vojenské akce Izraele v Gaze a jejich dopady na tamní civilní obyvatelstvo. „Brali si na pomoc různé důkazy, například výroky izraelských politiků, fotografie, videa, mapy nebo statistiky,“ řekl Obrovský.
Doplnil, že JAR chce sice přimět soud, aby v co nejkratší lhůtě nařídil židovskému státu zastavení vojenských operací v oblasti, podle africké země jsou ale přijatelná i mírnější opatření, jako například vytvoření humanitárních koridorů nebo obnovení dodávek vody či elektřiny do regionu, dodal zpravodaj.
Zpravodaj Obrovský komentuje jednání soudního dvora v Haagu (zdroj: ČT24)
Podle serveru The Times of Israel a deníku Ha’arec citovali právníci Jihoafrické republiky před Mezinárodním soudním dvorem výroky vysokých izraelských činitelů, které podle nich dokazují, že Jeruzalém se v Pásmu Gazy dopouští genocidy. Právníci z „genocidní rétoriky“ obvinili izraelského premiéra Benjamina Netanjahua či ministra obrany Joava Galanta.
Nahrávky zpívajících vojáků a fotografie masových hrobů
„Vojáci věří, že tato rétorika a jejich činy jsou přijatelné, protože zničení palestinského života v Gaze je státní politika,“ prohlásil ve čtvrtek před ICJ jihoafrický právník Tembeka Ngcukaitobi. Podle něj například Netanjahu nejméně dvakrát vzkázal vojákům bojujícím v Gaze s hnutím Hamás, aby „nezapomněli, co jim udělal Amálek“. Ten byl podle bible zarytým pronásledovatelem Izraelitů.
Ngcukaitobi před soudem rovněž přehrál video, které se šířilo dříve na sociálních sítích a na němž izraelští vojáci v Gaze během listopadu zpívali slova „nejsou tu žádní nevinní“, „ať jejich vesnice shoří“ nebo „budou vymazáni“. Jihoafrický právník argumentoval i Galantovým výrokem, který podle něj řekl: „Nebudou mít elektřinu, jídlo, palivo, všechno zavřeme. Bojujeme s lidskými zvířaty a podle toho se budeme chovat.“
Ngcukaitobi zmínil i vyjádření pětadevadesátiletého izraelského veterána Ezry Jahina, který podle něj promluvil k vojákům židovského státu koncem října před zahájením pozemní operace v Pásmu Gazy. „Vymažte je, jejich rodiny, matky a děti. Tato zvířata už nemohou žít. Pokud máte arabského souseda, nečekejte, jděte k němu domů a zastřelte ho. Chceme invazi, ale ne jako ty předtím. Chceme vstoupit a zničit to, co je před námi,“ řekl tehdy Jahin podle Ngcukaitobiho.
Před soudem v Haagu hovořil také jihoafrický ministr spravedlnosti Ronald Lamola, který uvedl, že žádný ozbrojený útok, ať už je jakkoli hrozný a krutý, nemůže ospravedlnit porušení úmluvy o genocidě. „Izraelská reakce na útok ze 7. října překročila linii a vedla k porušení této úmluvy,“ prohlásil.
Další jihoafrická advokátka Adila Hasimová jako důkaz předložila fotografie masových hrobů, v nichž byla pohřbena řada neidentifikovaných obětí. „Izrael shodil na Pásmo Gazy šest tisíc bomb týdně. Nejméně 200krát shodil devítisetkilogramové bomby na jižní Gazu, kterou označoval za bezpečnou zónu. Nikdo není ušetřen, ani novorozenci,“ popsala Hasimová.
„Generální tajemník OSN António Guterres a jeho úředníci popsali situaci v Gaze jako krizi humanity, živoucí peklo, krvavou lázeň či situaci naprosté hrůzy, kdy je celá populace obléhána a pod útokem a je jí v masovém měřítku odepřen přístup k základním věcem pro přežití,“ řekla ve čtvrtek po polední krátké přestávce Blinne Ní Ghrálaighová, další právnička JAR. Podle ní je okamžitě nutné přijmout opatření k ochraně Palestinců v Gaze.
Židovský stát spustil vojenskou operaci do Pásma Gazy v reakci na útok teroristického hnutí Hamás, které oblasti vládne od roku 2007 a jehož ozbrojenci 7. října napadli izraelské pohraničí, kde povraždili na 1200 lidí a zhruba 240 unesli. Islamisté stovku rukojmí propustili koncem listopadu, na 130 lidí dále zadržují. Rozsáhlá izraelská vojenská operace v Gaze vyvolala humanitární krizi a podle tamních úřadů, které teroristé ovládají, zabila přes 23 tisíc Palestinců, včetně členů hnutí Hamás. Tuto bilanci nicméně nelze nezávisle ověřit.
Zpravodaj Obrovský předestřel, že následně by měli vystoupit zástupci Izraele, kteří budou bránit postup vojenských sil Jeruzaléma v Gaze. „Důležité je si uvědomit, že soud nemá nástroje k tomu, aby si své rozhodnutí vynutil. Pokud by ale na Izrael uvalil předběžná opatření, byla by to rána pro mezinárodní reputaci židovského státu, posílilo by to jeho kritiky a vytvořilo významný právní precedens,“ vysvětlil.
Izraelské úřady označily právníky za zástupce Hamásu
Izraelské ministerstvo zahraničí v reakci na tvrzení jihoafrických právníků oznámilo, že JAR ignoruje „vraždění, znásilňování, popravy a únosy izraelských občanů“, které se odehrály při útoku Hamásu 7. října. Mluvčí ministerstva Lior Hajat také řekl, že „Jihoafrická republika funguje jako právní ruka Hamásu“, a jihoafrické právníky účastnící se jednání označil za „zástupce Hamásu“.
„Kde byla Jihoafrická republika, když byly zabíjeny a připravovány o domovy miliony lidí v Sýrii a Jemenu vinou partnerů Hamásu?“ prohlásil vpodvečer izraelský premiér Netanjahu s odkazem na občanské války s účastí muslimských extremistických skupin. Soud podle něj slyšel samá „pokrytectví a lži“.
Izraelský prezident Jicchak Herzog již dříve označil kauzu za „absurdní“. Podle agentury AP ale Jeruzalém poslal do Haagu své přední právníky, protože se obává, že případ poškodí jeho mezinárodní pověst. Netanjahu ve středu na síti X zveřejnil krátký projev, v němž uvedl, že židovský stát v Pásmu Gazy bojuje s teroristickým hnutím Hamás, ne s palestinskými civilisty, a činí tak v plném souladu s mezinárodním právem.
„Naším cílem je zbavit Gazu teroristů a osvobodit naše rukojmí. Jakmile toho dosáhneme, Gaza může být demilitarizována a deradikalizována, což přinese možnost lepší budoucnosti pro Izrael i Palestince,“ uvedl Netanjahu.
Izraelský premiér rovněž zdůraznil, že armádní síly jeho země „dělají maximum pro to, aby umenšily počet civilních obětí, zatímco Hamás dělá maximum, aby jejich počet zvýšil“, když civilisty používá jako lidské štíty a „se zbraní u hlavy“ jim často brání v odchodu do Izraelem vytyčených bezpečných zón.
Hořká věc pro Izrael
Podle zahraničního zpravodaje ČT Davida Borka se pro Izrael jedná o „mimořádně hořkou věc“, k podnětu JAR se v blízkovýchodní zemi vyjadřuje mnoho tamních řadových politiků. „V situaci, kdy 7. října došlo k masakru, o němž Hamás říká, že je připraven ho zopakovat, a je to nakonec Jeruzalém, který musí vysvětlovat spekulace o tom, zda neprovádí genocidu Palestinců. Toto je v Izraeli přijímáno s mimořádnou hořkostí,“ podotkl Borek.
Podle něj je pro židovský stát problematický i samotný fakt, že se podnět JAR k žalobě Izraele projednává a objevuje ve světových médiích. „To spojení slov ‚Izrael‘ a ‚genocida‘ bude možná implicitně rezonovat pro mnoho lidí, kteří to zaslechnou zpovzdálí. Pro propalestinské, radikálně levicové i ultralevicové elementy, a to i na Západě, to bude argumentační nástroj, byť by ten soud třeba nedopadl,“ prohlásil Borek.
Blízkovýchodní zpravodaj David Borek o pozici Izraele (zdroj: ČT24)
O opatřeních by se mělo rozhodnout v řádu týdnů, tvrdí expertka
Podle Veroniky Bílkové, která je místopředsedkyní Evropské společnosti pro mezinárodní právo a výzkumnou pracovnicí pražského Ústavu mezinárodních vztahů, lze velice těžce hodnotit, zda JAR se svým podnětem u ICJ uspěje. „Zatím jsme ve velmi rané fázi, slyšení se ještě netýkají podstaty věci, jedná se o zatímních opatřeních. Ta mají nejčastěji podobu výzvy ze strany ICJ, aby se žalovaný stát zdržel nějakého jednání. V tomto případě JAR žádá po ICJ, aby nařídil Izraeli ukončení operací v Gaze,“ zdůraznila Bílková.
Podle ní je pravděpodobné, že rozhodnutí o takových opatřeních by mělo padnout v řádu dnů až týdnů. Rozhodnutí o samotné podstatě věci, tedy zastavení vojenských operací, by ale mohlo trvat výrazně déle. „Jsou případy, kdy to trvalo třeba deset let. Je to velice komplikovaná kauza. Nelze očekávat, že by finální rozhodnutí padlo v řádu týdnů nebo měsíců,“ dodala výzkumná pracovnice.
Na otázku, zda má soud mechanismy, kterými by případně mohl Jeruzalém přinutit operaci zastavit, odpověděla, že žádnými takovými pravomocemi ICJ sice nedisponuje, ale může se obrátit na Radu Bezpečnosti OSN. „Nepovažuji za pravděpodobné, že by se Rada bezpečnosti OSN v této kauze případně angažovala. Příslušnou rezoluci by nejspíše vetoval alespoň jeden její stálý člen,“ míní Bílková.
Případné nerespektování rozhodnutí ICJ Izraelem by podle ní zhoršilo politickou pozici a reputaci blízkovýchodního státu. To, že by Izrael kvůli rozhodnutí soudu zastavil vojenskou operaci v Pásmu Gazy, ale nepovažuje za pravděpodobné. „Pokud se stát rozhodne pro vojenskou operaci, tak má k tomu silné důvody. Zatímní opatření ICJ stát k zastavení podobné operace jen těžko přiměje,“ dodala výzkumnice.
Vztahy JAR a Palestiny
Podle profesora Gerharda Kempa, který působí na Západoanglické univerzitě v Bristolu a jehož cituje server Voice of America, je podpora JAR vůči Palestině dlouhodobou záležitostí. „Existuje pro to také historický důvod. Vládnoucí strana v JAR, kterou je Africký národní kongres, udržuje dlouholeté vztahy s palestinskými osvobozeneckými hnutími. Takže je tu historický význam v tom, že se JAR v této záležitosti angažuje,“ řekl Kemp.
Africký národní kongres byl kdysi zakázaným osvobozeneckým hnutím, které vedlo ozbrojený boj proti režimu apartheidu. Strana tvrdí, že v Palestině „vidí ozvěny tohoto hnutí“, napsal server Voice of America. Bývalý jihoafrický prezident Nelson Mandela byl rovněž blízkým přítelem někdejšího palestinského lídra Jásira Arafata. Mandela kdysi prohlásil, že svoboda JAR nebude úplná, dokud nebudou svobodní i Palestinci, připomněl Voice of America.
Turecko podporuje postoj JAR
Český premiér Petr Fiala (ODS) a rakouský kancléř Karl Nehammer v totožných příspěvcích na síti X uvedli, že se staví proti jakýmkoliv pokusům politizovat ICJ v Haagu. Doplnili, že respektují nezávislost soudu, současně však uznávají právo Jeruzaléma bránit se po teroristických útocích.
„Obvinění z genocidy, ‚zločinu všech zločinů‘, by neměla být vznášena lehkovážně. Nezapomínejme, že kdokoli může být terčem útoku brutálních teroristů ukrývajících se za lidskými štíty. V odporu vůči brutalitě teroru ve světě musíme držet spolu,“ napsali Fiala a Nehammer. Úvodem svého příspěvku zmínili, že ICJ je „důležitým stavebním kamenem mezinárodní vlády práva“.
Co se týče mezinárodní podpory ze strany jiných států EU, podle serveru Politico se názory evropských zemí různí. Na stranu Izraele se postavilo například Německo, které prostřednictvím jednoho ze svých nejmenovaných zástupců vzkázalo, že tvrzení o páchání genocidy izraelskými silami jsou nepravdivá a nevztahuje se na ně úmluva o zabránění genocidě, napsalo Politico.
Země jako Irsko, Španělsko a Belgie však byly v minulosti vůči Izraeli kritičtější. „Některé vládní strany v Belgii usilují o to, aby se jejich země v Haagu připojila na stranu Jihoafrické republiky. Místopředsedkyně belgické vlády pronesla, že stát je se svým postojem ke konfliktu v rámci EU poměrně izolovaný,“ upozornil server.
Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby označil obvinění JAR za „bezdůvodné a kontraproduktivní“. Naopak například Turecko či Organizace islámské spolupráce krok africké země podporují.
Jihoafrický podnět přivítala světová organizace na obranu lidských práv Human Rights Watch. Její šéfka Tirana Hassanová agentuře Reuters řekla, že organizace zdokumentovala hladovění obyvatel Gazy způsobené Izraelem, což je podle ní mezinárodní zločin. Jeruzalém by podle ní měl respektovat verdikt soudu, případně by mělo zasáhnout mezinárodní společenství.
V Haagu se demonstrovalo
Před budovou soudu se ráno sešlo několik stovek lidí s izraelskými vlajkami, demonstrovat tam přišli také lidé žádající svobodný palestinský stát a konec války v Gaze. Policie dohlížela na to, aby se účastníci obou táborů nestřetli a demonstrovali odděleně. Lidé před budovou soudu také sledovali čtvrteční jednání, které zabralo přes tři hodiny, na velkoplošné obrazovce.
„Izrael má právo na sebeobranu a myslím, že toto je bohužel jediný způsob,“ pronesl podle serveru The Times of Israel aktivista Raul Berghaus. Podle něj Izrael genocidu nepáchá, a pokud ji někdo v tomto konfliktu páchá, tak je to prý Hamás.
Příznivci židovského státu přinesli před budovu soudu kromě izraelských vlajek také například fotky osob unesených Hamásem 7. října. Někteří z nich měli na sobě nápisy „Hamás=ISIS“, s odkazem na teroristickou organizaci Islámský stát.
Příznivci palestinské státnosti přišli před budovu ICJ s palestinskými vlajkami a obřím transparentem se jmény zabitých Palestinců, na němž bylo napsáno „Mají jména, měli své sny, nezapomeňte na oběti genocidy v Palestině“.
