Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci vyzývající k příměří v Pásmu Gazy, deset zemí včetně Česka bylo proti

Valné shromáždění OSN schválilo převážnou většinou rezoluci, která žádá humanitární příměří v Pásmu Gazy. Pro hlasovalo 153 států, proti bylo deset zemí včetně České republiky, dále také Spojené státy a Izrael. Rezoluce Valného shromáždění OSN nejsou právně závazné, podotýká agentura AP.

Mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN nechaly svolat arabské a muslimské země poté, co minulý týden Spojené státy vetovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci, která rovněž vyzývala k zastavení bojů mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás.

Text rezoluce podle agentury AFP vyzývá k „okamžitému humanitárnímu příměří v Pásmu Gazy“ a také k okamžitému a nepodmíněnému propuštění všech rukojmí. Požaduje také ochranu civilního obyvatelstva.

Valné shromáždění naopak neschválilo americký pozměňovací návrh, který do textu chtěl přidat odsouzení „hanebných teroristických útoků“ Hamásu ze soboty 7. října, při kterých teroristé podle izraelských úřadů zavraždili nejméně dvanáct set lidí. Se svým pozměňovacím návrhem neuspělo ani Rakousko, které chtělo do textu uvést, že rukojmí uneslo hnutí Hamás a další organizace.

„Aktivně jsme podporovali, aby text rezoluce zahrnoval odsouzení teroristického útoku Hamásu ze 7. října a jasnější jazyk k okamžitému propuštění rukojmí držených Hamásem a dalšími teroristickými skupinami. Vzhledem k tomu, že tyto změny se do textu nepodařilo prosadit, hlasovalo Česko proti,“ komentoval mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.

Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan označil text rezoluce za pokrytecký. Příměří by podle něj jen vedlo k posílení Hamásu. Naopak palestinský velvyslanec při OSN Rijád Mansúr po hlasování prohlásil, že úterý je „historickým dnem“. „Je naším společným úkolem pokračovat na této cestě, abychom mohli vidět konec této agrese proti našemu lidu.“

Spojené státy podle americké velvyslankyně při OSN Lindy Thomasové-Greenfieldové podporují výzvy k propuštění rukojmí, navýšení humanitární pomoci Pásmu Gazy či zlepšení ochrany civilistů. „Příměří by nyní bylo v nejlepším případě dočasné a v nejhorším nebezpečné,“ konstatovala velvyslankyně.

Úterní rezoluce dostala více hlasů než podobný text, pro který ve Valném shromáždění OSN v říjnu hlasovalo 120 zemí, píše agentura AP. Mezi evropskými zeměmi nyní hlasovalo proti rezoluci vedle Česka také Rakousko. Německo, Slovensko či Maďarsko se hlasování zdržely.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled