Američané zahájili stavbu humanitárního mola v Gaze. Může být klíčové při ofenzivě do Rafahu

3 minuty
Události: Stavba mola na břehu Gazy
Zdroj: ČT24

Stavba plovoucího mola u břehu Gazy podle amerického ministerstva obrany začala. O projektu se mluví od března. Má umožnit vykládku humanitární pomoci pro Palestince přímo z lodí. A to v situaci, kdy se Izrael chystá k ofenzivě v Rafahu, která může vyvolat další nápor na systém zásobování civilistů.

Do Gazy nyní míří humanitární pomoc skrz několik hraničních přechodů a do palestinské enklávy je přiváží kamiony. Řidiče čeká poničená silniční síť a neustálé riziko, že se nákladu zmocní teroristické hnutí Hamás nebo rabující dav.

Pásmo Gazy sice leží u moře, ale zásobování po vodě není skoro možné. V Izraeli i Gaze je ploché, písčité pobřeží, bez přirozených přístavů. Třeba izraelská elektrárna Orot Rabin musí mít dvoukilometrovou umělou rampu pro vykládku uhlí. Podobné řešení teď pro Gazu použije americká armáda, ovšem půjde o plovoucí přístaviště.

„Instruoval jsem armádu, aby se ujala vedení mimořádné mise s cílem zřídit dočasné kotviště ve Středozemním moři u Gazy, které by bylo schopné přijímat velké lodě s potravinami, vodou, léky a provizorními přístřešky,“ řekl v březnu prezident Spojených států Joe Biden.

Zásoby na břeh dopraví menší lodě

Vše bude fungovat jako velká stavebnice. Vznikne plovoucí molo pro vykládku zboží a odtud na menších lodích se náklad dopraví ke břehu. „Všechna nezbytná plavidla už jsou ve Středomoří a připravena. Jsme připraveni začít s výstavbou velmi brzy,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva obrany Patrick Ryder.

Americké přístavní molo může výrazně přispět ke zvýšení objemu humanitární pomoci pro Gazu. Zároveň ale jeho výstavba vyvolává některé, zejména bezpečnostní otázky. Jde o to, jak bude zajištěna ochrana přístavu z pevniny a zda se americký personál podílející se na budování a provozu plošiny nemůže stát terčem útoků islamistů. A to vše v situaci, kdy se Izrael chystá na operaci v Rafahu.

„Zasadíme Hamásu další tvrdé údery. Stane se to brzo. V následujících dnech zesílíme vojenský a diplomatický tlak na Hamás,“ prohlásil v neděli předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu.

Právě očekávaná invaze do příhraničního Rafahu může být zátěžovým testem pro doručování humanitární pomoci palestinským civilistům. Zásobování z moře by v takovém případě bylo nezbytné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami
Načítání...