Antisemitismus

Harvardova univerzita podala žalobu na administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli pozastavení federálních grantů ve výši přes 2,2 miliardy dolarů (48 miliard korun). Vláda svůj krok odůvodnila tím, že prestižní vzdělávací instituce nesplnila požadavky ohledně omezení aktivismu na univerzitním kampusu, informovaly světové agentury.

Mezi americkou vládou a Harvardskou univerzitou hrozí velký konflikt. V Událostech, komentářích se na tom shodli publicista Tomáš Klvaňa z New York University Prague a komentátor týdeníku Echo Martin Weiss. Prezident Donald Trump, který pozastavil financování Harvardu, se chová jako doktor Cvach, míní Klvaňa. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavila desítky výzkumných grantů pro Princetonskou univerzitu, která se tak podle agentury AP stala další z prestižních vzdělávacích institucí, jejichž peníze z federálních zdrojů jsou kvůli „nátlakové kampani“ ohroženy.

Ve Spojených arabských emirátech (SAE) byli odsouzeni k trestu smrti tři lidé, kteří loni v listopadu stáli za vraždou izraelsko-moldavského rabína Cviho Kogana. Čtvrtý pachatel má strávit zbytek života za mřížemi. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní agenturu WAM. Podle izraelských médii jde o Uzbeky.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil, že Spojené státy zrušily vízum nejméně třem stovkám studentských aktivistů ze zahraničí, kteří se měli podílet na organizaci radikálních protestů proti válce v Gaze. Úřady tvrdí, že podporou extremistické ideologie islamismu a protižidovskými hesly porušili pravidla pro udělení práva studovat na univerzitách v USA.

Rumunský ústavní soud zamítl stížnost krajně pravicového a proruského politika Calina Georgesca, který se k němu v pondělí odvolal proti rozhodnutí volební komise, jež mu v neděli zabránila kandidovat v květnových opakovaných prezidentských volbách. Georgescu je tak definitivně vyloučen z prezidentského klání, píše agentura AFP s odvoláním na rumunská média. Rozhodnutí ústavního soudu odsoudili někteří tamní krajně pravicoví politici.

Rumunská prokuratura uvedla, že zahájila vyšetřování krajně pravicového a proruského politika Calina Georgesca pro podezření z řady trestných činů včetně antisemitismu. Vítěz prvního kola loňských zrušených prezidentských voleb se dříve ve středu podrobil výslechu, informovala agentura Reuters.

Páteční útok v památníku holocaustu v centru Berlína měl antisemitský motiv, uvedlo tamní státní zastupitelství. Podezřelý, kterým je devatenáctiletý Syřan, chtěl podle vlastní výpovědi zabíjet Židy. Obětí jeho útoku se stal třicetiletý turista ze Španělska, který utrpěl vážná bodná zranění a leží ve stabilizovaném stavu v nemocnici, informovala agentura DPA.

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal nařízení o boji proti antisemitismu a zavázal se deportovat vysokoškolské studenty bez amerického občanství a další osoby, které se účastnily propalestinských protestů. Příkaz cílí na studenty a aktivisty, kteří se zapojili do demonstrací proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy po teroristickém útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023.

V úterý dorazil na bratislavské letiště vládní speciál, který přivezl stíhaného extremistu a dezinformátora Daniela Bombice, na internetu známého také jako Danny Kollar. Podle serveru tvnoviny.sk byly na jeho osobu vydány i mezinárodní zatykače. Bombicovy příspěvky dosahují milionů zhlédnutí měsíčně a pozornost jim věnují i špičky vládního Smeru.

V polském městě Osvětim se v pondělí uskutečnil pietní akt k 80 letům od osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora. Přímo u jeho brány zazněly vzpomínky na hrůzné osudy lidí, jejichž životy ukončila za druhé světové války nacistická vyhlazovací mašinerie. Účastníci ceremoniálu se shodli, že jde o jedno z posledních výročí, kdy mohou o tragédii holocaustu promluvit přímo přeživší Osvětimi.

Osvětim je jen symbol, pronásledování Židů začalo mnohem dříve – pogromy mnohem, mnohem dříve, připomněl v Interview ČT24 sociolog a politolog Fedor Gál, který se narodil na konci druhé světové války v židovském ghettu v Terezíně. Vyrůstal na bratislavské periferii, kde slýchával, že je „židák“. V současnosti je podle něj antisemitismus opět na vzestupu. „Vinni jsou i ti, kteří ve vzdělávacím systému nedostatečně šiří poznání. Vinni jsou i ti, kteří dnes různými slovy dokáží kamuflovat latentní antisemitismus,“ řekl Gál.

Před nadcházejícím 80. výročím osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim, který se připomíná jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu, zjistil francouzský deník Le Monde, že 76 procent evropských Židů pravidelně zapírá svůj původ. Na vině je vlna antisemitismu, která prudce narostla po teroristickém útoku Hamásu proti Izraeli 7. října 2023. Řada posledních pamětníků holocaustu se proto snaží přednáškami udržet povědomí o tragických dopadech protižidovské nenávisti. Vědec a přeživší holocaustu Ivan Lefkovits se pak ve Švýcarsku zúčastnil i vysazení Stromu naděje, stromu dětí z koncentračního tábora Terezín.

Francie si připomíná deset let od atentátu na redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo, při němž dva islamisté automatickými zbraněmi zastřelili dvanáct lidí, včetně osmi členů redakce. Francouzský prezident Emmanuel Macron a starostka Paříže Anne Hidalgová na vzpomínkové akci uctili památku obětí. Atentát šokoval zemi a rozpoutal debatu o náboženství a svobodě vyjadřování.

„Česko vítá dohodu o příměří s Hizballáhem, která umožní návrat obyvatel severního Izraele a jižního Libanonu do svých domovů,“ řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) po jednání s izraelským ministrem zahraničí Gideonem Saarem, který je na návštěvě Česka. Saar prohlásil, že Izrael neukončí válku, dokud nezajistí návrat rukojmí, rozebrání infrastruktury Hamásu a odstranění bezpečnostní hrozby a na případné porušení příměří okamžitě zareaguje. Oznámil také, že Izrael se odvolal proti rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o zatykači premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta.

Ve Spojených arabských emirátech (SAE) našli tělo pohřešovaného izraelsko-moldavského rabína. Ministerstvo vnitra SAE oznámilo, že tamní úřady zadržely tři osoby podezřelé z rabínovy vraždy. Podle úřadu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jde o antisemitský incident a vraždu. Židovský stát už varoval občany před cestami do Emirátů.

Ustavování nové vlády v Litvě budí kontroverzi. Ve volbách vítězní sociální demokraté totiž do nové koalice pozvali i populistickou stranu Úsvit Němenu, jejíž lídr Remigijus Žemaitaitis je souzen za podněcování nenávisti vůči Židům a popírání rozsahu holocaustu. Proti účasti strany ve vládě protestovalo tento týden ve Vilniusu přes pět tisíc lidí.

Den po amerických prezidentských volbách, ve kterých zvítězil kontroverzní republikán Donald Trump, znamenal pro sociální síť X, dříve Twitter, Trumpova velkého spojence Elona Muska největší odchod uživatelů od roku 2022, kdy Musk Twitter převzal. K „exodu“ se přidaly i některé významné osobnosti či značky, jako je autor horrorových bestsellerů Stephen King, britský deník The Guardian nebo rakouské aerolinky Austrian Airlines. Jako důvod pro odchod uživatelé nejčastěji uvádějí nárůst falešných účtů a toxické prostředí, které za Muska na síti vznikly.

Antisemitismus je potřeba jednoznačně odsoudit, uvedli v Událostech, komentářích europoslanci Ondřej Krutílek (ODS) a Ondřej Kovařík (za ANO). Podle bývalé veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové projevů antisemitismu, ale i islamofobie přibylo po útoku Hamásu na Izrael a následně rozpoutaná válka na Blízkém východě situaci stále zhoršuje. Předseda pražské židovské obce František Bányai zdůrazňuje, že je třeba důsledně rozlišovat mezi antisemitismem a legitimní kritikou vlády státu Izrael.

Čtvrtečnímu večernímu zápasu fotbalové Ligy národů mezi francouzskou reprezentací a Izraelem předcházela intenzivní příprava francouzských bezpečnostních složek. Přijatá opatření byla mimořádná poté, co při násilnostech v Amsterdamu utrpělo minulý týden zranění několik desítek Izraelců. Na bezpečnost ve městě i po skončení zápasu dohlížejí tisíce policistů a na samotném stadionu Stade de France bylo z bezpečnostních důvodů výrazně méně diváků. Podle zpravodaje ČT Jana Šmída se utkání obešlo bez větších výtržností.

Cestou k prosperitě Evropy je jednota a rozhodnost, prohlásil v rozhovoru pro ČT24 francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad. Důležité podle něj budou v příštích letech hlavně investice do technologií či obrany. Evropa čelí bezpečnostním hrozbám, hlavně ze strany Ruska, obchodním sporům s budoucí administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo i narůstajícímu antisemitismu, dodal. To, jak se s těmito problémy kontinent vypořádá, je ale především na Evropanech samotných, říká Haddad.

Kanadští poslanci svolali na konci října zasedání Stálého výboru pro veřejnou bezpečnost a obranu, aby projednali dopad ruských dezinformací na kanadské informační prostředí. Ačkoli svědectví o dezinformacích nejsou v zemi ničím novým, toto zasedání si získalo značnou pozornost poté, co bývalý ministr a významný politik z Konzervativní strany Chris Alexander obvinil známého novináře Davida Puglieseho z listu Ottawa Citizen, že pracoval pro sovětské – a následně potenciálně pro ruské – zpravodajské služby.

Amsterdam zažil v noci na úterý nové násilné protesty proti izraelskému postupu v Pásmu Gazy. Místní policie mezitím zatkla dalších pět lidí podezřelých z podílu na lynčování izraelských fotbalových fanoušků minulý čtvrtek. Celkem jich už zadržela sedm desítek. Většina je zpátky na svobodě. Zvláštní vyšetřovací tým zatím dál prochází videozáznamy a vyslýchá svědky.

Od útoku palestinských teroristů na Izrael z loňského 7. října vzrostl v Německu výrazně počet případů antisemitismu. Problém se dotýká i vysokých škol, kde se mimo jiné objevují antisemitské nápisy a židovští studenti se stávají terčem blokád propalestinských aktivistů, výhrůžek či přímého násilí.