Antisemitismus strana 4 z 5

Německem se znovu šíří pravicový teror, který útočí na demokracii, píší německá média po útocích v Hanau, při nichž zemřelo devět lidí s migračními kořeny. Zodpovědnost za ně podle tisku nese i pravicově populistická až radikální Alternativa pro Německo (AfD), protože rozsévá nenávist, paušálně útočí na některé skupiny obyvatel a znejišťuje společnost. AfD je v německém parlamentu nejsilnější opoziční stranou.

Policie stále prošetřuje prodej antisemitských knih v internetových obchodech. Trestní oznámení kvůli titulu Jedovatá houba podala minulý týden Federace židovských obcí. Nacistické dílo pro děti z roku 1938, které vykresluje Židy jako špatné a prolhané, bylo k dostání hned v několika e-shopech. Podle prezidenta Unie státních zástupců Jana Laty je však posuzování trestnosti v podobných případech často komplikované.

Nacistickou knihu pro děti Jedovatá houba z roku 1938 nabízela tuzemská internetová knihkupectví. V textu se například píše, že „Židé jsou špatní a prolhaní“. Obchody knihu stáhly z prodeje po upozornění na sociálních sítích a případem už se zabývá policie. Federace Židovských obcí žádá o předběžné opatření, které by zamezilo dalšímu šíření.

Německý soud už potřetí odmítl žádost o odstranění antisemitského reliéfu z kostela ve Wittenbergu v Sasku-Anhaltsku. Podle žalobce, kterým je člen židovské obce, přispívá plastika k rostoucím protižidovským náladám. Soud uvedl, že pokud by se posuzovalo jen dílo samotné, šlo by skutečně o urážku. V současnosti je ale podle něj středověká pískovcová plastika částí památky, a nemá tak urážlivý charakter. Rozsudek není pravomocný.

Židé patří k národnostním skupinám, které jsou podle průzkumů více Čechům sympatické než nesympatické. Zároveň ale roste počet antisemitských incidentů, byť se většinou odehrávají „pouze“ na verbální rovině. Odborník na extremismus Miroslav Mareš ale v Událostech, komentářích upozornil, že hranice mezi verbální a skutečnou agresí může být velmi křehká. Dodal také, že v Evropě existuje několik druhů antisemitismu, které mají svá specifika.

Frank-Walter Steinmeier v projevu u příležitosti 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi přiznal zodpovědnost Němců za vyvraždění šesti milionů Židů za druhé světové války. V jeruzalémském památníku holocaustu Jad Vašem promluvil jako první poválečný prezident Německa. Do Izraele se sjeli nejvyšší představitelé pěti desítek států. Českou republiku zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO).

Ve Francii jsou židé terčem více než poloviny rasisticky motivovaných útoků. Tamní vláda zřídila v prosinci nový úřad, který má zločiny z nenávisti řešit. Ze země, kde žije nejpočetnější židovská komunita v Evropě, odešlo za posledních dvacet let 60 tisíc lidí. Hlavně z obavy o svoji bezpečnost.

Ve francouzském regionu Alsasko na severovýchodě země se nachází na šest desítek židovských hřbitovů. Už dva z nich letos poničili vandalové. Na náhrobky namalovali hákové kříže a antisemitské nápisy. Odlehlá místa posledního odpočinku alsaských Židů se teď rozhodla chránit občanská iniciativa s názvem Strážci paměti.

Francii šokovalo počínání neznámých vandalů na židovském hřbitově v obci Westhoffen u Štrasburku. Na hroby načmárali hákové kříže a antisemitské nápisy. Na místo činu už dorazil francouzský ministr vnitra Christophe Castaner. Prezident Emmanuel Macron slíbil, že země bude bojovat s antisemitismem „dokud nebudou moci naši mrtví odpočívat v pokoji“. Jen o pár dnů dříve se podobný incident stal ve vesnici poblíž Westhoffenu.

Hlavní město vyčlení dalších 133 svých bytů pro služební účely, v současné době jich má přes 1300. V pondělí o tom rozhodli pražští radní. Na programu měli i další důležitý bod: jednali o tom, že vrátí Židovské obci dlažební kostky z centra města, na jejichž výrobu byly za minulého režimu použity židovské náhrobky.

Antisemitismus v Evropě v poslední době sílí. Počet protižidovských incidentů roste mimo jiné ve Francii, ale také v Itálii. Tam se stala symbolem roztříštěné doby devětaosmdesátiletá senátorka Liliana Segreová. Žena, která přestála hrůzy koncentračního tábora, dostává více než sedm dekád od války kolem dvou set nenávistných vzkazů denně. Nechala totiž zřídit zvláštní výbor proti nenávisti.

Policie v Coloradu zabránila útoku na druhou nejstarší synagogu tohoto amerického státu. Muže, který plánoval s výbušninou zaútočit na židovskou modlitebnu ve městě Pueblo, dopadli agenti v utajení. Sedmadvacetiletému Richardu Holzerovi hrozí až dvacet let vězení.

Kancléřka Angela Merkelová označila rostoucí antisemitismus za hrozbu pro Německo. Nenávist k Židům a pravicový extremismus motivovaly i útočníka z Halle, který před třemi týdny zabil dva lidi. Přibývá také útoků z řad muslimských menšin. Terčem se stal i jeden z nejznámějších rabínů Německa. Úřady ale vyšetřování incidentu zastavily.

Sedmadvacetiletý Němec Stephan B. se přiznal ke spáchání středečního útoku ve východoněmeckém Halle. Informovala o tom agentura DPA. Během výslechu u Spolkového soudního dvora v Karslruhe muž potvrdil, že motivem jeho činu byl antisemitismus a krajně pravicový světonázor.

Podmínka pro předsedu Národní demokracie Adama B. Bartoše za vydávání protižidovských knih platí. Nejvyšší soud odmítl jeho dovolání, zjistila ČT z úřední desky soudu. Předseda krajně pravicové Národní demokracie byl souzen za protižidovské texty a projevy na internetu.

Federace židovských obcí (FŽO) loni zaznamenala celkem 347 antisemitských incidentů, více než v minulých letech. Z nově zveřejněné výroční zprávy vyplývá, že nárůst protižidovských nálad je patrný zejména na internetu, avšak že antisemitské násilí a diskriminace zůstávají v Česku i nadále vzácné. Fyzické útoky eviduje federace dva, podle ní je však oběti často nenahlásí.

Praha vypíše výběrové řízení na zhotovitele Památníku ticha na nádraží Praha-Bubny v Holešovicích, odkud vyjížděly nacistické transporty s pražskými Židy do koncentračních nebo vyhlazovacích táborů, v roce 1945 při odsunu pak pražští Němci. Architektonickou podobu bude mít na starosti studio ARN, které vyhrálo soutěž. Stavba za 150 milionů korun by mohla začít letos, dokončena má být v roce 2021.

Zmocněnec německé vlády pro boj s antisemitismem Felix Klein vyzval všechny občany spolkové republiky, aby nadcházející sobotu nosili tradiční židovskou pokrývku hlavy zvanou kippa. Mají tak učinit jako výraz solidarity s Židy, kteří v Německu stále častěji čelí antisemitským útokům. Nová výzva jde zcela opačným směrem než Kleinovo nedávné prohlášení, v němž německé Židy před nošením kippy na veřejnosti varoval.

Pověřenec německé spolkové vlády pro boj s antisemitismem Felix Klein v sobotu v rozhovoru pro mediální dům Funke uvedl, že by židé s ohledem na svou bezpečnost neměli vždy na veřejnosti nosit tradiční pokrývku hlavy. „Nemohu doporučit, aby židé v Německu nosili kippu vždy a všude,“ řekl komisař s tím, že úřady v minulém roce zaznamenaly prudký nárůst antisemitismu. Prohlášení vyvolalo vlnu nevole nejen v Německu, ale i ve světě. Podle kritiků Klein vybízí k podrobení se antisemitismu.

Při sobotní střelbě v synagoze ve městě Poway poblíž San Diega v USA zemřel nejméně jeden člověk a další byli zraněni. Podle úřadů je obětí žena, která podlehla zraněním. Policie jako pachatele zadržela devatenáctiletého Johna Earnesta, který sám zavolal tísňovou linku a po příjezdu hlídky vystoupil ze svého auta s rukama nad hlavou. Podle médií zřejmě neměl komplice. Americký prezident Donald Trump a další politici útok označili za antisemitský a odsoudili jej.

V Polsku se o Velikonocích opět rozběhly debaty o hrozbě rostoucího antisemitismu. Kritiku vyvolalo dění ve městě Pruchnik na jihovýchodě země, kde místní oživili zapomenutý lidový zvyk, takzvaný soud nad Jidášem. Rozruch vyvolaly i reakce na přání americké velvyslankyně k židovskému svátku pesach. Debatu umocňuje napětí v nejvyšších patrech polské politiky i citlivé zahraniční vztahy země.

Sílící protižidovské nálady nejsou jen záležitostí Evropy, v posledních dvou letech vlády prezidenta Donalda Trumpa v USA dramaticky přibylo antisemitských incidentů. V rozhovoru pro Události, komentáře to uvedl politolog Michael Kraus. Trump podle něj přispívá k vytváření prostředí šovinismu a nenávisti k menšinám, v němž antisemitismus vzkvétá. Rozhovor s ním vedl Michal Kubal.

Čtyřicet procent evropských Židů uvažovalo v poslední době o emigraci. Důvodem je rostoucí antisemitismus, jehož podoba se na evropském kontinentě výrazně proměňuje. Podle lednového průzkumu Eurobarometru považuje antisemitismus za problém ve své vlastní zemi polovina lidí v Evropské unii. Poláky před pár dny šokoval článek v krajně pravicovém týdeníku, který se věnoval tématu „jak rozpoznat Žida“.

Neznámý vandal poškodil v noci na sobotu pomník, který stojí na místě bývalé synagogy ve Štrasburku. Zástupce radnice tohoto východofrancouzského města označil čin za nový akt antisemitismu, informovala agentura AFP. Ve Francii se v poslední době odehrálo několik antisemitských činů. Minulý týden kdosi poškodil židovský hřbitov v obci Quatzenheim asi deset kilometrů severozápadně od Štrasburku.