Antisemitismus strana 4 z 4

Zmocněnec německé vlády pro boj s antisemitismem Felix Klein vyzval všechny občany spolkové republiky, aby nadcházející sobotu nosili tradiční židovskou pokrývku hlavy zvanou kippa. Mají tak učinit jako výraz solidarity s Židy, kteří v Německu stále častěji čelí antisemitským útokům. Nová výzva jde zcela opačným směrem než Kleinovo nedávné prohlášení, v němž německé Židy před nošením kippy na veřejnosti varoval.

Pověřenec německé spolkové vlády pro boj s antisemitismem Felix Klein v sobotu v rozhovoru pro mediální dům Funke uvedl, že by židé s ohledem na svou bezpečnost neměli vždy na veřejnosti nosit tradiční pokrývku hlavy. „Nemohu doporučit, aby židé v Německu nosili kippu vždy a všude,“ řekl komisař s tím, že úřady v minulém roce zaznamenaly prudký nárůst antisemitismu. Prohlášení vyvolalo vlnu nevole nejen v Německu, ale i ve světě. Podle kritiků Klein vybízí k podrobení se antisemitismu.

Při sobotní střelbě v synagoze ve městě Poway poblíž San Diega v USA zemřel nejméně jeden člověk a další byli zraněni. Podle úřadů je obětí žena, která podlehla zraněním. Policie jako pachatele zadržela devatenáctiletého Johna Earnesta, který sám zavolal tísňovou linku a po příjezdu hlídky vystoupil ze svého auta s rukama nad hlavou. Podle médií zřejmě neměl komplice. Americký prezident Donald Trump a další politici útok označili za antisemitský a odsoudili jej.

V Polsku se o Velikonocích opět rozběhly debaty o hrozbě rostoucího antisemitismu. Kritiku vyvolalo dění ve městě Pruchnik na jihovýchodě země, kde místní oživili zapomenutý lidový zvyk, takzvaný soud nad Jidášem. Rozruch vyvolaly i reakce na přání americké velvyslankyně k židovskému svátku pesach. Debatu umocňuje napětí v nejvyšších patrech polské politiky i citlivé zahraniční vztahy země.

Sílící protižidovské nálady nejsou jen záležitostí Evropy, v posledních dvou letech vlády prezidenta Donalda Trumpa v USA dramaticky přibylo antisemitských incidentů. V rozhovoru pro Události, komentáře to uvedl politolog Michael Kraus. Trump podle něj přispívá k vytváření prostředí šovinismu a nenávisti k menšinám, v němž antisemitismus vzkvétá. Rozhovor s ním vedl Michal Kubal.

Čtyřicet procent evropských Židů uvažovalo v poslední době o emigraci. Důvodem je rostoucí antisemitismus, jehož podoba se na evropském kontinentě výrazně proměňuje. Podle lednového průzkumu Eurobarometru považuje antisemitismus za problém ve své vlastní zemi polovina lidí v Evropské unii. Poláky před pár dny šokoval článek v krajně pravicovém týdeníku, který se věnoval tématu „jak rozpoznat Žida“.

Neznámý vandal poškodil v noci na sobotu pomník, který stojí na místě bývalé synagogy ve Štrasburku. Zástupce radnice tohoto východofrancouzského města označil čin za nový akt antisemitismu, informovala agentura AFP. Ve Francii se v poslední době odehrálo několik antisemitských činů. Minulý týden kdosi poškodil židovský hřbitov v obci Quatzenheim asi deset kilometrů severozápadně od Štrasburku.

Ve Francii roste počet útoků na obyvatele židovského původu a přibývá případů zneuctění hřbitovů nebo majetku. V úterý večer kvůli tomu protestovaly tisíce lidí. Demonstrací se konalo sedm desítek. Nejvíc lidí se sešlo v Paříži, na náměstí Republiky dorazili také členové vlády i bývalí prezidenti. Prezident Emmanuel Macron slibuje sílící vlnu protižidovských projevů zastavit. Konkrétní opatření chce představit ještě během středečního večera.

V britském parlamentu sílí protestní politické hnutí, které doposud tvořilo osm někdejších poslanců opozičních labouristů nesouhlasících s vedením strany. V úterý pozdě večer se k platformě nazvané Nezávislá skupina přidala další labouristická poslankyně a ve středu trojice dosavadních konzervativních poslankyň, které stranu premiérky Theresy Mayové opustily kvůli nesouhlasu s brexitovým postupem vlády.

Vzpomínka na druhou světovou válku je v Polsku stále velmi živá a Poláci sami jsou vůči svým předkům poměrně kritičtí, říká ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj. Vadí jim ale, že jejich pohledu a vzpomínkám na válku svět věnuje málo pozornosti a místo toho zdůrazňuje roli některých polských občanů v nacistické mašinerii. Přitom jen minimum současných obyvatel země je podle Ruczaje ochotno tvrdit, že žádný Polák za války nekolaboroval.

Na desítky hrobů židovského hřbitova ve východofrancouzském městě Quatzenheim někdo v noci na úterý žlutou a modrou barvou namaloval nápisy v němčině a hákové kříže. Podobných incidentů loni ve Francii výrazně přibylo. Proti stále častějším projevům antisemitismu vyšly v úterý večer do ulic tisíce lidí například v Paříži nebo Nice.

Finský dobrovolnický prapor Waffen-SS se během druhé světové války dopouštěl na Ukrajině a na Kavkaze zvěrstev proti Židům i dalším civilistům. Tvrdí to nezávislá zpráva, kterou finská vláda nechala vypracovat na žádost Centra Simona Wiesenthala. Proti závěrům zprávy, která byla vydána před týdnem, se nyní ohradil finský ministr obrany Jussi Niinistö. Ten podle televize YLE dokumentu vytknul, že nepřináší žádné nové důkazy a místo toho jen šíří stíny pochybnosti.

Polovina občanů Evropské unie vnímá antisemitismus ve své vlastní zemi jako problém, vyplývá z nejnovějších zjištění průzkumu Eurobarometr. Nejvíc lidí tak odpovědělo ve Švédsku, a to přes 80 procent. V České republice antisemitismus jako problém vidí 28 procent dotázaných.

Devět z deseti židovských respondentů rozsáhlého průzkumu letos uvedlo, že v jejich zemi v posledních pěti letech vzrostly antisemitské nálady. Nejhorší jsou tyto projevy na internetu a sociálních sítích, vyplývá ze zprávy Evropské agentury pro základní práva (FRA). Více než třetina oslovených uvažuje o emigraci. První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans varoval, že Evropa přestane být Evropou, pokud se v ní Židé necítí bezpečně.

Nizozemský král Vilém Alexandr slavnostně otevřel zrekonstruované muzeum v Domě Anny Frankové. Po dvouleté rekonstrukci má novou vstupní halu, zrenovované výstavní prostory a rovněž se snaží novým způsobem převyprávět příběh dospívající židovské dívky, která si během války psala svůj deník, později proslavený po celém světě.

Skupina pittsburghských židovských předáků v otevřeném dopise sdělila americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že ve městě není vítán. Trump s manželkou Melanií v Pittsburghu uctil památku jedenácti židů, které v sobotu v místní synagoze zastřelil Robert Bowers. Šéf Bílého domu po příletu navštívil synagogu a zapálil svíčku za každou z obětí.