Chazarové po sobě zanechali jen málo. Antisemité je teď vidí za spiknutími i válkou

V moderních dějinách se snad nenašel jediný konflikt, který by konspirační teoretici nepřisoudili židovskému spiknutí. Děje se to i v současné ruské invazi na Ukrajinu. Jenže tentokrát antisemitští dezinformátoři, zřejmě v obavě před algoritmy sociálních sítí, slovo Židé vůbec nepoužívají. Místo toho šíří lži o spiknutí Chazarů. Tedy příslušníků říše, která krátce existovala před více než tisíciletím a po svém zániku po sobě zanechala jen pramalé dědictví. Přesto se konspirace o Chazarech úspěšně šíří.

Jako každá velká krize v digitálním věku vyvolala ruská invaze na Ukrajinu tsunami konspiračních teorií a dezinformací na internetu. Ačkoli narážky na (obvykle zkreslenou a zjednodušenou) minulost jsou v mnoha konspiračních teoriích zaměřených na geopolitiku běžné, v tomto případě se historie stala obzvláště ožehavým tématem.

Ruský vůdce Vladimir Putin ještě před začátkem invaze v dlouhém televizním projevu popíral etnickou identitu Ukrajinců a deklasoval její vládu jako fašistickou. Kremelskou propagandu převzali dezinformátoři a překrucování historie se stalo nástrojem používaným k podkopávání práva Ukrajiny na existenci jako nezávislého a demokratického státu.

  • Pokud se píše s velkým prvním písmenem, označuje slovo Žid příslušníka židovského národa, tedy Žida v etnickém slova smyslu, zatímco žid (s malým písmenem) je příslušníkem židovského náboženství. Významy se do velké míry překrývají, protože židovské náboženství bylo původně náboženstvím národním a bylo jedním z určujících rysů příslušnosti k židovskému národu.

Stejně jako u mnoha současných konspiračních teorií se antisemitismus objevuje v několika narativech o ruské invazi. Jde o přímé útoky na židovský původ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, opakování oblíbených motivů o globálních elitách, kterým Putinova invaze údajně zhatila jejich plány, až po fámy o farmách dětí, z nichž se na Ukrajině získává látka adrenochrom, která má prodlužovat život.

Jednou z antisemitských konspiračních teorií, které se používají k ospravedlnění ruské invaze na Ukrajinu, je také takzvaná chazarská mafie.

Konspirační teorie o Chazarech

Konspirační teorie o Chazarech, polokočovném turkickém národě, který ve středověku založil velkou říši mezi východní Evropou a západní Asií, existují už dlouho, ale většinu této doby existovaly jen v těch nejtemnějších koutech internetu – v konspiračních, pravicově extremistických, ale také islamistických komunitách. Moc ráda ji měla také japonská sekta Óm šinrikjó zodpovědná za smrt třinácti cestujících tokijského metra, kam v polovině 90. let vypustila bojový plyn sarin.

Ale protože se Chazarská říše rozkládala na území dnešního jihovýchodního Ruska, jižní Ukrajiny, Krymu a Kazachstánu, najednou se jí při začátku války dostalo v dezinformačních kruzích větší pozornosti než kdy předtím.

Chazaři se stali oblíbeným tématem mezi zastánci konspiračních teorií, protože elity tohoto národa v průběhu osmého století přinejmenším částečně konvertovaly k judaismu. Od té doby se na tuto říši v podstatě zapomnělo. Donedávna se jí nevěnoval ani dostatečný historický a archeologický průzkum.

„Znovuobjevili“ ji teprve sionisté v 19. století, když se zamýšleli nad vznikem nového Židovského státu. Hledali v dějinách nějaké podobné příklady a jediný významný našli právě v říši Chazarů. I v té době ale zůstávaly nejasné a velmi zmatené informace o tomto státě rozšířené jen mezi úzkou skupinkou historických nadšenců.

  • Jediným dalším samostatným židovským státem od diaspory roku 70 našeho letopočtu do vzniku Izraele roku 1948 bylo Himjárské království.
  • Existovalo na území dnešního Jemenu a v pátém století v něm byl de fakto státním náboženstvím judaismus.

Laický příběh měl ukázat rozmanitost, dosáhl opaku

Všechno změnila jediná kniha. Napsal ji roku 1976 maďarsko-britský spisovatel, původně novinář Arthur Koestler. Sám byl židovského původu, jeho rodina pocházela z Prahy a on sám měl velice složitý život. V knize Třináctý kmen se pokusil svým laickým způsobem odvyprávět vlastní teorii o původu východních neboli aškenázských Židů.

Podle Koestlera ve skutečnosti nebyli semitského původu, ale šlo o uprchlíky ze zanikající Chazarské říše, tedy o turkické obyvatelstvo, které jen spojovala náboženská víra, nikoliv etnický původ. Koestler se snažil tímto příběhem vymezit se proti antisemitismu tím, že chtěl ukázat, že Židé nejsou jednolitá masa lidí, ale mnoho odlišných skupin, které se od sebe významně liší.

Dosáhl ovšem úplného opaku. Jeho kniha, která je založená spíše na víře než na studiu historických, antropologických a archeologických pramenů, totiž způsobila novou vlnu antisemitismu. Antisemitismu, který o sobě může tvrdit, že antisemitismem není, protože Aškenázové a Chazaři „přece nebyli semitského původu“.

Socha Arthura Koestlera v Budapešti
Zdroj: Wikimedia Commons

Jak obejít algoritmy

Americký institut pro sociální dialog (ISD) provedl letos v květnu analýzu německojazyčných krajně pravicových a konspiračních kanálů na sociální sítí Telegram. Podle ní začali Koestlerovu teorii využívat podporovatelé antisemitismu k šíření svých konspirací.

Na těchto kanálech se pro označení Židů používají dnes už častěji výrazy „Chazaři“ a „chazarská mafie“, podobně jako dříve byly synonymy pro Židy výrazy Rothschild nebo sionisté. Snaží se tím zmírňovat antisemitismus, který je pro majoritní společnost po hrůzách druhé světové války a koncentračních táborů nepřijatelný.

Slovní akrobacie jim také umožňuje relativně věrohodně předstírat, že ve skutečnosti vystupují pouze proti „falešným Židům“ a „podvodníkům“. Algoritmy sociálních sítí navíc antisemitismus velmi úspěšně blokují, na zmínky o Chazarech zatím ale reagovat nezvládají. 

Zmiňování Chazarů místo Židů je pouze zastíracím manévrem. Tato konspirace jinak používá všechny staré teorie spiknutí spojené s Židy, všechny mýty o nich (zabíjení a únosy dětí, světovládné cíle a podobně). Antisemité pouze nahradili jedno slovo jiným, obsah zůstává stejný – nenávist vůči snadno identifikovatelné skupině lidí, kteří byli celá staletí v Evropě diskriminováni a nakonec téměř zničeni v koncentračních táborech.

Česká stopa

Konspirátoři a krajně pravicoví aktivisté se na internetu přímo odvolávají na Koestlerův Třináctý kmen. Jiný „důkaz“ o spojení mezi středověkými Chazary a moderními Židy totiž neexistuje. Například odsouzený popírač holocaustu z Německa se na Koestlerovu teorii odvolával ve videu na serveru Bitchute, v němž spekuloval o židovském plánu vybudovat „nebeský Jeruzalém“ na Ukrajině, protože většina Židů je údajně chazarského původu.

Také v Česku působí řada šiřitelů těchto fám, v čele s dezinformačním serverem Tadesco, který tvrdí, že za konflikt na Ukrajině mohou dvě skupinky chazarské mafie ukryté v bunkrech pod Švýcarskem a Kalifornií. Ty podle představ autorů ovládají většinu světa tím, že pomocí holografických emitorů vytvářejí podobizny světových lídrů (podle konspirátorů již mrtvých), jako jsou Joe Biden, papež František nebo čínský vůdce Si Ťin-pching a skrze ně ovlivňují společnost.

Dalším zdrojem fabulací je Pavel Zítko, šiřitel desítek prokazatelně nepravdivých tvrzení, který například v červnu 2022 na sociální síti Facebook mluvil o tom, že chazarská mafie vládne na Ukrajině už od roku 2014 a je viníkem mnoha tisícovek mrtvých.

Pití krve, manipulace DNA, posednutí démony

Vyprávění o mafii lidí, kteří už tisíc let neexistují, je podle zprávy ISD součástí příběhu, který má ospravedlnit ruskou invazi. Vzhledem k tomu, že k Chazarské říši patřila velká část současné Ukrajiny, včetně Ruskem okupovaného Krymu, byly podle analýzy antisemitské konspirační teorie o Chazarech využity v diskusích o válce na kanálech QAnon, Sovereigntist a také v pravicově extremistických skupinách na Telegramu.

Jeden z příspěvků, který si razí cestu těmito kanály, například tvrdí, že „chazarská mafie jsou lidé, kterým dnes říkáme ukrajinští nacisté“. Příspěvek také zdůrazňuje, že Rusové věděli, že současná válka je pokračováním konfliktu z poloviny osmého století, kdy se Chazaři snažili podrobit si ruské kmeny, které odmítaly údajnou chazarskou lásku k pití (nejlépe ruské) krve.

Dále konspirace tvrdí, že Chazaři manipulovali s lidskou DNA, byli posedlí démony a ničili DNA znepřátelených kmenů pomocí biologických zbraní. V příspěvku se také píše, že jakmile ruští útočníci pohrozí odhalením důkazů o chazarských „démonech“, ukrajinští „Chazaři“ budou tvrdit, že jsou masakrováni, aby podnítili globální válku proti Rusku.

Článek s kazarovskou teorií o Ukrajině (Překlad: Chazaři, Rotschildovské dynastie, Nový světový řád, Ukrajina a realizace agendy nefilů)
Zdroj: ISD

Podobná tvrzení čerpají z řady nepravdivých antisemitských stereotypů, včetně mýtu o pití krve, dnes modernizovaného na „čerpání adrenochromu ze slovanských dětí“.

Další „chazarská“ teorie o Ukrajině, která koluje mezi příznivci konspirací, vychází z článku na německém webu, který již dříve tvrdil, že britská královská rodina jsou plazi. Důkazem mají být nepovedená upravená videa. V článku se také tvrdí, že ačkoli rodina Rothschildů jsou Chazaři a ovládají Mezinárodní měnový fond, Putinovi se v podstatě jako jedinému státníkovi podařilo udržet Rusko mimo jejich kontrolu.

Článek trvá na násilném charakteru Chazarů a uvádí, že zatímco „chazarští Rothschildové“ údajně pracují na zničení křesťanství a nastolení jedné světové vlády, mediální pokrytí války na Ukrajině vymývá lidem mozky proti Rusku.

Stále stejné stereotypy

Jiný příspěvek na Telegramu zase tvrdí, že Ukrajina byla dříve Chazarskou říší a že její obyvatelé konvertovali k judaismu, aby se mohli podílet na obchodu s otroky. Zjednodušenou a mylnou představu, že Chazarskou říši tvořila pouze Ukrajina si konspirátoři interpretují také tak, že Ukrajina je centrem globální kabaly nebo takzvaného deep state.

V jednom příspěvku německý neonacista tvrdil, že podpora Ukrajiny ze strany Západu pramení z toho, že pokud Kyjev padne, bude to znamenat „konec mocenské struktury, kterou Chazaři – ‚Rothschildovi pseudožidé‘ – vytvořili za posledních 80 let“.

Podle antiextremistické organizace ADL měl zase významný dopad v šíření lží o chazarské mafii pouliční kazatel a antisemitský provokatér bratr Nathanael, který tvrdí, že Židé vraždí nežidy a používají jejich krev k náboženským rituálům.

Ve videu nazvaném „Krvavý Pesach na Ukrajině“, které má víc 22 tisíc přehrání, Nathanael říká, že válka na Ukrajině je založena na „touze Židů po vraždění a krvi“ a „krev ukrajinských, amerických a evropských vojáků NATO“ by měla „léčivou sílu pro židovstvo“, která „postaví Židy na vrchol“. 

Slovenský web a vysílač Informačná vojna zase ve svém pořadu z dubna 2022 popsal spikleneckou teorii, že se Chazaři mstí celá staletí za pád své říše. Za tím stáli Rusové, takže právě na ně mají potomci Chazarů soustřeďovat svou pozornost. Pořad naznačuje, že právě oni spustili komunistický převrat roku 1917 a v současnosti stojí za válkou na Ukrajině.

Spojenci byzantské říše

Poznatky o dějinách, kultuře a významu Chazarské říše jsou dodnes velmi nedostatečné, už jen proto, že její území zasahovalo do lokalit mnoha současných států.

Chazarové patřili k turkickým kmenům, které směrem na západ migrovaly v druhé fázi období stěhování národů. Jejich původ je velmi nejasný, například jedna z čínských kronik zmiňuje lidi, kteří popisem odpovídají turkickým kmenům, za zřejmý důkaz ale takový pramen považovat nelze.

Přestože šlo původně o kočovníky, začali se Chazaři usazovat v úrodné oblasti na severozápad od Kaspického moře. Nijak zásadně se v té době nelišili od ostatních kmenů v tomto regionu. Stejně jako ony obchodovali s otroky a využívali bohatství nedaleké byzantské říše, supervelmoci své doby.

Mapa Chazarské říše
Zdroj: Wikimedia Commons

Pravděpodobně byli také schopnými válečníky. Podobně jako Římané odvozovaly turkické kmeny svůj původ od chlapce odkojeného vlčicí. Ale na rozdíl od Romula a Réma prapředek Turků navíc s vlčicí zplodil potomky.

Výhodná poloha na spojnici obchodu mezi severem bohatým na zdroje a Byzancí oplývající zlatem ale postupně jejich tvrdost otupovala a Chazaři se stávali „civilizovanějšími“. To se zamlouvalo jejich sousedům, zejména tradičně diplomatické východořímské říši.

Partnerství hrálo významnou roli v osmém století, kdy Byzanc ohrožovali sílící Arabové. Právě v Chazarech našel císař spojence, kteří mu pomohli. Dohodu stvrdilo spojení vládnoucích rodin. Chazarská princezna Čiček si vzala za muže císaře Konstantina V. Kopronyma.

Byla pak pokřtěná, dostala jméno Irena a stala se v Konstantinopoli velmi oblíbenou. Na rozdíl od svého muže, jak naznačuje i jeho přezdívka (Kopronymos se dá slušně přeložit jako Pokálený). Jejich syn, císař Leon IV., dostal přízvisko Chazar.

Císař Leon IV. Chazar na byzantské minci
Zdroj: Wikimedia Commons

Válka ale nakonec skončila pro Chazarskou říší pohromou. Arabové se ukázali jako mocnější, než se zprvu zdálo, a dostali tak pod svůj vliv i chazarské země. V té době se stal významným hráčem v zemi islám, který tam vydržel až do konce její existence.

Rozmanitá říše a králův přechod k judaismu

Židé v té době žili po diaspoře prakticky všude, objevovali se tedy také v oblasti Chazarské říše. Významnou roli hráli zejména Radhanité, kteří se podíleli na obchodním spojení mezi Čínou a Evropou. Ovládali skvěle obchod a jazyky, podle perské Knihy cest a království dokázali bez problémů mluvit persky, slovansky, španělsky, francky, řecky a arabsky.

Jejich obchodní cesta propojovala chazarskou metropoli Itil a německý Regensburg (Řezno), ležela na ní mimo jiné i další důležitá města, jež z ní bohatla – třeba Kyjev a Vídeň. Prosperovali z toho mimo jiné i naši předkové: později na další takové cestě, která vedla severněji z Míšně do Kyjeva, totiž ležela Praha.

Není divu, že od úspěšných, vzdělaných a bohatých Radhanitů se začalo kromě zlata šířit v Chazarské říši i náboženství. Nebylo ale rozhodně dominantní. Tehdejší společnosti totiž byly mnohem rozmanitější, než si mnoho lidí v současnosti připouští.

Křest svatého Vladimíra – zavedení křesťanství se v Rusku spojuje s rokem 988
Zdroj: Wikimedia Commons

Z historických pramenů víme, že v hlavním městě Itilu ležícím v deltě Volhy vedle sebe žili muslimové, židé i křesťané (ortodoxní i západní), ale kromě nich se zde prokazatelně pohybovali i obchodníci z Číny, tehdy ještě pohanští Rusové a pravděpodobně i vyznavačí mnoha jiných náboženství. A to ani nemluvě o původních bozích, které uctívali Chazaři ještě z dob, kdy kočovali. Víme minimálně o jednom, který se jmenoval Tengri.

Příznivé podmínky pro náboženskou toleranci přitahovaly do této říše i uprchlíky z řady zemí, včetně Byzance, která se postupně stala k Židům méně přátelskou.

Kolem roku 740 se ale odehrál zásadní krok. Chazarský král Kagan Bulan nechal uspořádat teologickou debatu mezi židovskými, muslimskými a křesťanskými učenci, a protože v ní ti židovští jasně zvítězili, sám přestoupil na judaismus a nechal se obřezat. Od té doby měli vládcové často židovská jména, jako třeba král Benjamin. K podobnému kroku se odhodlala i další část elity, ale z různých zdrojů se ví, že jiná část dále vyznávala jiná náboženství. A víme to i díky pramenu z Velké Moravy.

Epizoda svatého Konstantina

Velmi důležitým zdrojem poznání je svatý Konstantin neboli Cyril. V polovině devátého století Chazaři vyslali posly do Konstantinopole s prosbou, aby k nim vypravila nejmoudřejší křesťanské učence, kteří by se postavili židovským a muslimským kazatelům.

Tento úkol dostala roku 860 dvojice bratří – Cyril a Metoděj. V učených disputacích se podle staroslověnsky psaného Života Konstantinova před vládcem utkal Cyril v argumentačních soubojích s arabskými a židovskými učenci a podle všeho přinejmenším částečně uspěl. Asi dvě stovky příslušníků turkické elity se od něj nechaly pokřtít a navíc věrozvěst vymohl svobodu podobnému počtu řeckých zajatců.

Konstantinopol rozhodně jejich misi za úspěch pokládala, protože už dva roky později je poslala na další – tentokrát na Velkou Moravu.

Zánik říše

Konstantinova mise měla za cíl spojit Chazarskou a byzantskou říši proti společnému nepříteli – tím byly slovanské kmeny, které se v té době sjednocovaly. Z východu zase Chazarskou říši ohrožovali jejich turkičtí bratranci Pečeněhové.

Zbytky pevnosti Sarkel
Zdroj: Wikimedia Commons

Válka s právě vznikající a sílící slovanskou Kyjevskou Rusí tedy přišla v době, kdy už byla Chazarská říše oslabená a nemohla protivníkovi odolat. Kníže Svatoslav Igorevič dobyl kolem roku 965 pevnost Sarkel a následně získal i hlavní město Itil. Pro zajímavost, před čtrnácti lety část tohoto města objevili ruští archeologové.

  • Sarkel byla velká vápencová chazarská pevnost, která se nacházela na levém břehu dolního toku řeky Don, v dnešní rostovské oblasti v Rusku. V současnosti je archeologické naleziště zalité vodami Cimljanské přehrady.
  • Pevnost Sarkel byla postavena, aby chránila severozápadní hranici Chazarského státu mezi lety 834–837. V roce 833 Chazaři požádali svého spojence, byzantského císaře Theofila, aby jim poskytl stavitele ke stavbě opevněného hlavního města. Theofilos jim poslal svého hlavního inženýra, který se jmenoval Petronas. Za to chazarský panovník postoupil byzantské říši území kolem města Chersonésos a některá další území na Krymu.

Vítězná Kyjevská Rus po porážce svého staršího souseda získala jeho území z velké části pro sebe. Chazarové předali své bohatství, obchodní kontakty a částečně i kulturu a obyvatelstvo Rusům.

Podle historika Kevina Alana Brooka tvořila chazarský státní útvar jakýsi třetí pilíř mezi byzantskou říší a arabským Chalífátem. Pro Evropu měl zásadní význam, který současným dějepiscům dlouho unikal, a sice že dlouho dokázali odolávat arabským vpádům a agresi, které zadržovali na Kavkazu. Role Chazarů na východním křídle Evropy tak podle Brooka byla podobná, jakou měli Frankové na tom západním.

Významný vliv měli Chazarové i na migraci Bulharů, což zase vedlo ke vzniku Bulharska na Balkáně. A pomohli také ovlivnit raný kulturní a vládní systém v Maďarsku a na Rusi.

Co se stalo s Chazary?

Konec reálné Chazarské říše je pro historiky poměrně jednoduchý. Těžší už je odpověď na otázku, kam zmizeli Chazaři. Konspiračních teoretici jsou přesvědčeni, že se z nich stali aškenázští Židé. Opírají se kromě výše zmíněné nevědecké knihy také o jednu starší studii, která popsala, že geny této skupiny pocházejí z Kavkazu, tedy z míst, kde se rozkládala právě říše Chazarů.

Jenže když se na výzkum vědci podívali detailněji, ukázalo se, že jeho výsledky jsou ovlivněné výběrem jen specifické části populace. A další, mnohem reprezentativnější výzkumy analyzující DNA prokázaly něco zcela jiného.

Například studie Arizonské univerzity z přelomu letopočtu přinesla důkazy, že aškenázští Židé jsou geneticky příbuzní jiných semitských národů. Další dvě práce zase v jejich genech našly dominantní vliv národů z jihu Evropy.

  • Podle nových výzkumů zveřejněných po roce 2006 pocházejí geny aškenázských Židů z části od židů sefardských (ze Středomoří), ale mají i významné stopy po znacích, které jsou časté u Poláků.
  • Pozoruhné ale je, že se v genech podařilo najít i stopy po středověkém předkovi z Číny. 

     

Co to znamená? Že tato skupina Židů má zřejmě velmi pestrý původ a rozhodně nemůže být geneticky pokládána za potomky Chazarů. Přesně k tomu také dospěla studie, která se přímo zaměřila na tuto otázku. 

A kam tedy zmizeli? Podle současných poznatků se zřejmě částečně rozptýlili do okolních zemí, částečně splynuli s dobyvateli, některé židovské komunity se dostaly na nejrůznější místa světa, od Španělska přes Istanbul až po Alexandrii.