Cenu Tony za nejlepší hru dostal Stoppard za drama o Židech. I jeho rodina utíkala před Hitlerem

Americkou cenu Tony za nejlepší divadelní hru obdržel Tom Stoppard. Britský autor českého původu si ocenění vysloužil dramatem Leopoldstadt o židovské rodině. Stoppard sám má židovské kořeny, jeho rodiče odešli ze Zlína před hrozbou nacismu.

Stoppardova hra pojmenovaná po jedné z vídeňských čtvrtí začíná v roce 1899 v dobře situované židovské rodině Merzových, kteří s nadějí sledují společenské změny, jež podle nich konečně ukončí období antisemitismu v Rakousku-Uhersku. Končí v roce 1955, kdy většina členů rodiny zahynula.

Ve hře se Stoppard věnuje svým židovským kořenům, antisemitismu a tragédii holocaustu. Do příběhu vložil mnoho osobních a rodinných traumat, napsal ji ale tak, aby nepůsobila autobiograficky.

Stoppardova rodina uprchla před Hitlerem, ale ne celá

Stoppard se narodil 3. července 1937 v židovské rodině ve Zlíně jako Tomáš Straussler. V roce 1939 se všichni odstěhovali do Singapuru, kde měla pobočku Baťova firma. Tomášův otec pracoval jako lékař Baťovy nemocnice. Zemřel v bojích druhé světové války jako dobrovolník britské armády. 

Čtyři sestry Stoppardovy matky a všichni prarodiče zahynuli během holocaustu, o kterém matka dlouho nemluvila. O tom, že je Žid, se Stoppard dozvěděl až na začátku devadesátých let.

Příjmení Stoppard získal po svém novém otci, anglickém důstojníkovi, s nímž se rodina přestěhovala z Indie do Anglie. V Londýně se Stoppard živil nejprve jako kritik a žurnalista, později začal psát vlastní divadelní hry. Neméně úspěšný je jako filmový scenárista, Oscara obdržel za příběh Zamilovaný Shakespeare o svém slavném předchůdci.

Zajímal se o dodržování lidských práv v zemích střední a východní Evropy. V roce 1977 se v komunistickém Československu setkal s dramatikem Václavem Havlem, jehož hry překládal do angličtiny.

V Československu podporoval disidenty, organizoval petice za propuštění Havla a v roce 1983 založil cenu pro československé autory, kteří nemohli za komunistického režimu vycházet. Napsal také aktovku Krhútův Macbeth, kterou věnoval spisovateli Pavlu Kohoutovi, jenž byl StB donucen k emigraci, a inspiroval se v ní bytovým divadlem Vlasty Chramostové.

Leopoldstadt je i v Brně

Leopoldstadt měl světovou premiéru v roce 2020 v Londýně, na Broadwayi se hraje od loňského podzimu. Čeští diváci na ni můžou zajít do Národního divadla Brno.

„Je to trochu jako čítanka dějin dvacátého století, z perspektivy osudů židovských či smíšených rodin. Z českého (či středoevropského) pohledu se některé dílčí motivy, ale možná i sága jako celek mohou zdát až důvěrně známé a pro někoho dokonce snad příliš ilustrativní. Ale Stoppard napsal dílo především pro anglické publikum, které snad může leccos z tohoto tematického okruhu ještě překvapit, navzdory současnému silnému akcentování tématu holocaustu,“ napsaly po české premiéře Divadelní noviny.

Leopoldstadt v nastudování Národního divadla Brno
Zdroj: Tereza Jiroušková

Antisemitismus tématem cen Tony

Stoppard je už pětinásobným laureátem cen Tony, hra Leopoldstadt patřila k favoritům letošního ročníku, kromě ocenění za nejlepší hru uspěla i v dalších kategoriích. „Děkuji Tomovi Stoppardovi za to, že napsal hru o židovské identitě, antisemitismu a falešném slibu asimilace,“ řekl herec Brandon Uranowitz, který za svou roli ve hře dostal rovněž cenu Tony. Leopoldstadt dostal také ceny za nejlepší režii a nejlepší kostýmy v kategorii divadelních her.

Antisemitismus patřil k hlavním tématům letošních cen Tony, píše deník The New York Times. Dvě ceny dostal také muzikál Parade, který se věnuje osudu židovského průmyslníka Lea Franka. Ten byl na začátku dvacátého století v USA odsouzen za vraždu jedné své zaměstnankyně. Kvůli tomu, že mu byl trest smrti změněn na doživotí, ho unesla skupina ozbrojenců a zabila. Dnes panuje konsenzus, že Frank se vraždy nedopustil.

Cenu za nejlepší muzikál dostala hra Kimberly Akimbová o dospívající dívce, která kvůli genetické nemoci předčasně stárne.

Ceny za nejlepší herecké výkony si poprvé odnesli za role v muzikálech umělci, kteří se identifikují jako nebinární: J. Harrison Ghee za roli v muzikálu, který je adaptací filmu Někdo to rád horké, a Alex Newell za roli v muzikálu Shucked (Vyloupnutý). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
před 6 hhodinami

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
před 7 hhodinami

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
před 16 hhodinami

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
12. 2. 2026

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
12. 2. 2026

Filmové premiéry: Bouřlivé výšiny, Christy či Kaprálová

Do české kinodistribuce přibyly nové tituly. Očekávanou novinkou je snímek Bouřlivé výšiny, adaptace románu britské spisovatelky Emily Brontëové s Margot Robbieovou a Jacobem Elordim v rolích osudového páru. V životopisném dramatu Christy se Sydney Sweeneyová postavila do ringu jako profesionální boxerka Christy Martinová. Příběh silné ženy, která prorazila v oboru, jemuž dominovali muži, zobrazuje také dokument Kaprálová. V koprodukci České televize vypráví o skladatelce a dirigentce první poloviny dvacátého století.
12. 2. 2026
Načítání...