Policie zadržela po protižidovských násilnostech v Rusku šedesát lidí

3 minuty
Horizont ČT24: Dav v Dagestánu vtrhl na mezinárodní letiště
Zdroj: ČT24

Po nedělních protiizraelských násilnostech, které dočasně zastavily provoz na letišti v Machačkale na jihu Ruska, zadržela policie šedesát lidí. Devět policistů utrpělo zranění, dva z nich skončili v nemocnici. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na ruskou agenturu RIA Novosti. Ruská federální agentura pro leteckou dopravu Rosaviacija prohlásila, že přesměrovává lety směřující z Tel Avivu do Machačkaly na jiná ruská letiště.

K incidentu došlo v neděli večer v hlavním městě převážně muslimské republiky Dagestán. Poté, co zde přistálo letadlo z Izraele, které pak mělo pokračovat do Moskvy, vtrhly na přistávací plochu stovky lidí, podle kanálu Baza jich bylo víc než patnáct set.

Na videozáznamech z letiště je vidět, jak agresivní lidé v davu mávají palestinskými vlajkami, rozbíjejí skleněné dveře, pobíhají po letišti a křičí „Alláhu akbar“ (arabsky Bůh je velký), popsala agentura Reuters.

Situaci, která se vyhrotila v době války mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, se úřadům podařilo dostat pod kontrolu a nikomu z pasažérů letadla se nic nestalo. Zranění utrpěli policisté a podle dosavadních zpráv také dvacet protestujících. Ruské úřady uvedly, že znají identitu sto padesáti nejaktivnějších útočníků.

Incident úřady vyšetřují jako hromadné nepokoje, za které hrozí v Rusku vězení od osmi do patnácti let, napsal server Meduza. Zda však úřady z tohoto trestného činu zadržené obviní, podle něj v současné době není jasné.

Místní vláda v Dagestánu vyzvala občany, aby zůstali v klidu a takovýchto násilností se neúčastnili. Letiště v Machačkale bylo dočasně uzavřené, podle Rosaviaciji v pondělí obnovilo provoz. Dřívější zprávy uváděly, že zůstane uzavřené do 6. listopadu. Rosaviacija také uvedla, že budou na jiných ruských letištích přistávat lety ruských aerolinií Azimut a Red Wings z Tel Avivu do Machačkaly a dalšího kavkazského města Miněralnyje Vody.

Protižidovské nálady v muslimských částech Ruska nabývají na síle. V sobotu obklíčil dav rozzlobených lidí hotel ve městě Chasavjurt v Dagestánu kvůli fámě, že se v něm ubytovali uprchlíci z Izraele. Podle místních zpráv vniklo do hotelu několik desítek mužů, kteří údajně kontrolovali pasy hotelových hostů. Policie hotel uzavřela.

Hledání viníků

Guvernér Dagestánu Sergej Melikov podle nezávislého ruského serveru Meduza obvinil z antisemitských incidentů vnější dezinformace „šířené nepřáteli Ruska“. Řekl, že protestující jsou „horké hlavy“, které „se nechaly zmanipulovat“. Vyzval Dagestánce, aby odolali snahám rozdělovat společnost a dodal, že v regionu není pro antisemitismus místo. Mluvil v této souvislosti dokonce o „zrádcích a banderovcích“ z Ukrajiny.

Ukrajina na Melikovovo tvrzení nereagovala. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve uvedl, že nedělní události v Machačkale jsou „součástí kultury nenávisti vůči jiným národům“, která nyní v Rusku převládá. Šíří ji podle něj státní televize nebo úřady.

„Ruský antisemitismus a nenávist vůči jiným národům jsou systémové a hluboce zakořeněné,“ uvedl Zelenskyj a připomněl loňské výroky ruského ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova. Ten pobouřil Izrael vyjádřením v souvislosti s židovským původem Zelenského. Prohlásil, že to nepopírá údajné nacistické prvky v jeho zemi a že i vůdce nacistického Německa Hitler „měl židovskou krev“ a „největší antisemité bývají Židé“. Podle Izraele se Putin později za Lavrovova slova v telefonátu s tehdejším premiérem Naftalim Bennettem omluvil.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že protest byl důsledkem působení vnějšího vlivu na Rusko. Ruský vůdce Vladimir Putin se kvůli těmto údajným pokusům Západu o rozdělení společnosti bude v pondělí odpoledne radit s vedením země, informuje státní agentura TASS.

Dagestánská vláda dříve uvedla, že posiluje bezpečnostní opatření v celé republice, kde žijí asi tři miliony obyvatel. Nepokoje v tomto regionu jsou nepříjemností pro Putina, který vede válku proti Ukrajině a chce udržet stabilitu doma před prezidentskými volbami v příštím roce, podotkla agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...