Dagestán

Dvacet obětí a pět mrtvých teroristů přinesly nedělní útoky v jihoruském Dagestánu v jeho hlavním městě Machačkale a přímořském sídle Derbentu. Útočníci stříleli na synagogy, pravoslavné kostely i na policii. Rusko přitom tvrdí, že se s terorismem na Kavkaze vypořádalo. „Nevypořádalo,“ kontrovala novinářka Deníku N Petra Procházková v Interview ČT24. Čin byl podle ní motivován zřejmě nábožensky, útočníci byli příslušníky „zlaté dagestánské mládeže“, která v nejchudší ruské republice nouzí netrpěla.

Jihoruský Dagestán odvolal režim protiteroristické operace, který začal platit v neděli večer po útocích střelců. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že útok na kostely, synagogy a policii si vyžádal dvacet obětí. Vyšetřovací výbor dosud uváděl patnáct mrtvých policistů a čtyři civilisty. Dagestánské úřady sdělily, že pachatelé patřili k mezinárodní teroristické organizaci. Bezpečnostní složky se s útočníky střetávaly celý večer na třech různých místech.

Při nedělních útocích neznámých pachatelů v ruském Dagestánu zahynulo devět lidí včetně sedmi policistů a údajně i kněz a strážce kostela. Hovoří o tom zprávy ruských tiskových agentur, které informují o útocích v regionální metropoli Machačkale, městě Derbent a nově také o střelbě na policejní vůz ve vesnici Sergokala. List Kommersant s odvoláním na ruský Národní protiteroristický výbor večer napsal, že v Derbentu skončila aktivní fáze protiteroristické operace. Jaká je situace v Machačkale, není zřejmé. Šest útočníků bylo údajně zabito. Události úřady vyšetřují jako terorismus.

Ruský systém má problém se vypořádat s protesty, které nesměřují proti jeho vůdci Vladimiru Putinovi. Ukázaly to víkendové události v Dagestánu, kde dav lidí vtrhl na letištní plochu a hledal cestující letu z izraelského Tel Avivu. Regionální administrativa tváří v tvář nebezpečí zůstala paralyzovaná, napsal americký think-tank Carnegie Endowment for International Peace (CEIP), podle nějž se jedná pouze o jeden z několika systémových problémů současného Ruska.

Po nedělních protiizraelských násilnostech, které dočasně zastavily provoz na letišti v Machačkale na jihu Ruska, zadržela policie šedesát lidí. Devět policistů utrpělo zranění, dva z nich skončili v nemocnici. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na ruskou agenturu RIA Novosti. Ruská federální agentura pro leteckou dopravu Rosaviacija prohlásila, že přesměrovává lety směřující z Tel Avivu do Machačkaly na jiná ruská letiště.

V Machačkale na ruském severním Kavkaze obývaném dagestánskými muslimy se odehrály antisemitské nepokoje. Asi dvacet lidí utrpělo při incidentu zranění. Dav mladých mužů se sešel u tamního letiště a zjišťoval, zda cestující odjíždějících aut nejsou Židé. Poté vtrhl do letiště i na ranvej a chtěl se dostat do letadla z Tel Avivu. Teprve tam je zastavila policie. Motivací davu byla zřejmě touha po pomstě za izraelskou vojenskou akci proti teroristům z Hamásu v Gaze. Prokuratura poté zahájila trestní stíhání účastníků pokusu o pogrom, informuje ruský opoziční web Meduza. Později úřady oznámily, že je situace pod kontrolou a osoby bez patřičného oprávnění už se na letišti nezdržují.

Nejméně 35 lidí přišlo o život a další desítky utrpěly zranění v důsledku exploze a požáru na benzinové stanici v Machačkale na jihu Ruska. S odvoláním na regionální úřady a federální ministerstvo pro mimořádné situace to v úterý uvedla agentura TASS. Záchranáři pokračují v rozebírání ruin a pátrání po lidech pod sutinami.

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil první vojenskou mobilizaci v Rusku od druhé světové války, ta v následujících dnech vyvolala protesty v desítkách měst po celé zemi a incidenty na vojenských komisariátech. V neděli se konala v hlavním městě regionu Dagestán demonstrace, během níž ruská policie provedla další násilné zatýkání. V pondělí mladý Rus na protest proti mobilizaci v Irkutské oblasti postřelil a těžce zranil odvodového komisaře. Po ohlášení částečné mobilizace zesílily snahy o úprk z Ruska, podle opozičního listu Novaja Gazeta uteklo ze země více než 260 tisíc mužů. Postoje států Evropské unie k jejich přijímání jsou však nejednotné.

Mobilizace, kterou v Rusku vyhlásil prezident Vladimir Putin, výsledek války na Ukrajině neovlivní. Může ale přispět ke svržení jeho samotného. Ruská elita mu totiž neodpustí, že kvůli sankcím ztrácí své postavení. Nový lídr však bude pokračovat v represích, což může vyústit v občanskou válku nebo rozpad Ruska. Myslí si to ruská novinářka Ekaterina Kanakova, která byla hostem pořadu Interview ČT24.

Válka na Ukrajině mění řadu věcí i pro Rusy, včetně destinací jejich dovolených. Oproti loňsku vzrostl zájem o ruské pobřeží Černého moře až o sedmdesát procent. Vyplývá to z údajů Asociace ruských turistických agentur. Válka totiž přinesla mimo jiné západní sankce, drahé letenky a nemožnost ruských leteckých společností létat do zemí Evropské unie.

Ruské úřady v tichosti rekrutují dobrovolníky pro boje na Ukrajině. Ačkoliv Moskva zatím nevyhlásila všeobecnou mobilizaci, nařídila ruským regionům, aby daly dohromady prapory o čtyřech stovkách dobrovolníků, kteří po měsíčním výcviku zamíří na frontu. Úřady za to slibují mzdy v násobcích ruského průměru. Do konce srpna by mohlo na Ukrajinu zamířit kolem 34 tisíc ruských dobrovolníků.

Většina ruské veřejnosti podle průzkumů podporuje invazi na Ukrajinu, v zemi se ale objevují i odmítavé hlasy. Často jde o jednotlivce, kterým hrozí vězení už jen za to, že válku nazývají válkou. Ve vzdálených ruských regionech pak matky a manželky odvedenců na frontu bojují za to, aby se jejich muži vrátili domů.

V Rusku se začíná razantně prosazovat pro něj nezvyklé nové odvětví – produkce značkových vín. Nové vinohrady se začaly na jihu země vysazovat teprve po roce 2000, ale od loňska už mají tamní vinaři i svoje chráněné geografické označení. Ročně dodají na domácí trh desítky milionů hektolitrů kvalitního vína.

Kaspické moře mizí a dopady pociťují lidé podél pobřeží v každodenním životě už teď. Vědci předpovídají, že se největší jezero na světě do konce století kvůli klimatickým změnám zmenší o čtvrtinu, píší The Moscow Times.

Kaspické moře o víkendu vyplavilo dalších 23 mrtvých tuleňů. Za poslední týden se na jeho březích objevilo takřka 300 mrtvých zvířat, která patří mezi ohrožené druhy. Ruské úřady už dříve oznámily, že masový úhyn vzácných ploutvonožců vyšetřují. Příčiny hromadného úhynu zatím nejsou jasné.

Postupující poušť a nadměrné spásání ohrožují Nogajskou step na jihu Ruska. Mění se rozsáhlý ekosystém i způsob života tamních pastevců. Pohyblivé písečné duny postupně pohlcují pastviny, ornou půdu a dokonce i domy.

Kavkaz je nejvyšším pohořím Evropy. I tato jednoduchá a na první pohled nekonfliktní věta je předmětem vleklých sporů. Někteří geografové už ho totiž do Evropy nepočítají. Symbolicky se tak ukazuje, co je pro Kavkaz typické: poloha na hranici světů, o níž si každý říká to, co se mu zrovna hodí.

Nejpopulárnější ruský bloger, publikující pod pseudonymem StalinGulag, se rozhodl vystoupit z anonymity. Jmenuje se Alexander Gorbunov a k rozhodnutí odhalit své jméno jej vedlo nejen pátrání úřadů po něm, ale i těžká nemoc, kvůli které je upoután na invalidní vozík. I přes svou nelehkou situaci si ale dokáže udržet smysl pro vtip a černý humor. Díky nim i ostrým výpadům vůči Kremlu si na sociálních sítích získal přes milion a půl příznivců.