Putin mobilizací oddaluje svůj konec. A politicky už mrtvý je, říká ruská novinářka

28 minut
Interview ČT24 – Ekaterina Kanaková
Zdroj: ČT24

Mobilizace, kterou v Rusku vyhlásil prezident Vladimir Putin, výsledek války na Ukrajině neovlivní. Může ale přispět ke svržení jeho samotného. Ruská elita mu totiž neodpustí, že kvůli sankcím ztrácí své postavení. Nový lídr však bude pokračovat v represích, což může vyústit v občanskou válku nebo rozpad Ruska. Myslí si to ruská novinářka Ekaterina Kanakova, která byla hostem pořadu Interview ČT24.

Putin oznámil, že do zbraně povolá 300 tisíc lidí. Novináři ruského listu Novaja Gazeta dokonce tvrdí, že v plánu je mobilizace až milionu Rusů. „(Putin) přitom ohlásil řadu kritérií pro lidi, kteří budou spadat pod mobilizaci. Podle těch kritérií to nebude vůbec částečná mobilizace, ale totální,“ komentuje Kanakova. Úřady podle ní navíc nehledí na to, zda muži podmínky splňují.

Novinářka, která dříve působila v nyní zakázané rozhlasové stanici Echo Moskvy, připomíná, že ať bude povoláno jakékoliv množství vojáků, bude je potřeba vycvičit. „Ale místo toho jsou okamžitě vyslání do války, jakmile jsou odvedeni. Jestli je stihnou něčemu naučit? Já o tom pochybuji,“ uvažuje.

Další otázkou je podle ní ekonomický faktor, a to náklady na výzbroj a výstroj. „Ukrajinská armáda, jak víme, je připravena na zimu. Má všechno potřebné, což se ovšem nedá říct o ruských vojácích,“ komentuje Kanakova, která v současnosti žije v Česku a přispívá do Deníku N.

Oficiální dokumenty tvrdí, že všichni, kdo absolvovali vojenskou službu, mají nějaké zkušenosti, pokračuje novinářka. „Ale jsou to opravdoví bojovníci? Ne. I ti muži, kterým je, řekněme, přes čtyřicet nebo k padesáti a sloužili v osmnácti letech… od té doby jsou samozřejmě jiné zbraně.“

Očekává, že Rusko kvůli mobilizaci uzavře hraniční přechody. „Když viděli, jaké fronty (po ohlášení mobilizace) stojí na hranicích se sousedními státy, tak zřejmě v nejbližší budoucnosti bude rozhodnuto zavřít hranice nejen mezinárodní, ale i regionální.“

Putin mobilizací oddaluje svůj konec

„Prohra v téhle válce bude znamenat Putinovu smrt,“ tvrdí ruská novinářka. „Ne politickou. Politicky už mrtev je. V západních politických kruzích mu nikdo nepodá ruku, vůbec s ním nikdo nemluví. Naprostým ponížením byla jeho návštěva na Šanghajské organizaci pro spolupráci, kde ho ponížil i Východ.“ Prezidenti středoasijských zemí podle ní totiž na schůzky s Putinem nechtěli chodit.

Ruský prezident mobilizací oddaluje svůj konec, předpokládá Kanaková. Povolání dalších bojovníků však válku na Ukrajině neovlivní. Jediné, co ji může urychlit, jsou Západem dodávané zbraně ukrajinským obráncům.

Prohru ve válce přitom Putinovi neodpustí Rusové ani politické špičky, které ztrácejí nemovitosti, jachty, peníze a také privilegia. „Oni chápou, že si to všechno budou muset vybojovat nazpět, ale s Putinem to nebude možné. Otázka je, jestli se jim to podaří bez Putina,“ uvažuje novinářka. Za vyjednávání se Západem o zrušení sankcí bude elita ochotná „předložit hlavu Putina na misce“, tvrdí.

Existuje podle ní názor, že tvrdou mobilizaci podporují generálové, kteří tak chtějí ve společnosti vyvolat odpor vůči prezidentovi a donutit ji protestovat. Opozice je podle ní silná například v Dagestánu, odkud pochází nejvíce na Ukrajině padlých ruských bojovníků.

Hrozba vzpoury v regionech

Za rozpoutání války může Putin a za to, co se děje na bojišti, ministr obrany Sergej Šojgu, analyzuje Kanaková. „Proto tak rychle upadl v nemilost ruského prezidenta. Veškerá odpovědnost padne na něho, ale až nastane skutečně kritický bod a bude se klást otázka, kdo byl iniciátorem téhle války, tak budou Putina jeho blízcí do posledního dechu bránit,“ očekává.

„(Putinovi spojenci) budou říkat: ‚Vladimir Vladimirovič tu ofenzivu přece nevymyslel sám. Někdo mu napověděl, že armáda je připravena, že jsou zdroje, že je dostatečná motivace.‘ A začne vyšetřování už mimo vojenský sektor. Utrpí ale především generálové a ti, kdo jsou na ministerstvu obrany,“ je přesvědčena ruská novinářka.

Mechanismus výběru případného nového ruského lídra je podle Kanakové „zkorumpován od A do Z“. Po smrti Putina podle ní dojde k boji několika vlivových klanů. Vůdcem se pak stane nejsilnější z nich. Další prezident však bude v poválečné nejistotě muset zesilovat represe až do okamžiku, kdy se lidé vzbouří. Nastat podle ní může občanská válka nebo rozpad země.

„V některých regionech už taková mez existuje. Příkladem je Čečensko nebo Dagestán. Možná jimi to všechno začne. Čečensko, řekněme, bude znovu toužit po nezávislosti, další regiony se podívají a řeknou, oč jsme my horší, proč máme věřit nějakému novému člověku, když si můžeme zvolit svého tady v regionu,“ uvažuje novinářka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 7 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 30 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 39 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...