Putin mobilizací oddaluje svůj konec. A politicky už mrtvý je, říká ruská novinářka

Nahrávám video
Interview ČT24 – Ekaterina Kanaková
Zdroj: ČT24

Mobilizace, kterou v Rusku vyhlásil prezident Vladimir Putin, výsledek války na Ukrajině neovlivní. Může ale přispět ke svržení jeho samotného. Ruská elita mu totiž neodpustí, že kvůli sankcím ztrácí své postavení. Nový lídr však bude pokračovat v represích, což může vyústit v občanskou válku nebo rozpad Ruska. Myslí si to ruská novinářka Ekaterina Kanakova, která byla hostem pořadu Interview ČT24.

Putin oznámil, že do zbraně povolá 300 tisíc lidí. Novináři ruského listu Novaja Gazeta dokonce tvrdí, že v plánu je mobilizace až milionu Rusů. „(Putin) přitom ohlásil řadu kritérií pro lidi, kteří budou spadat pod mobilizaci. Podle těch kritérií to nebude vůbec částečná mobilizace, ale totální,“ komentuje Kanakova. Úřady podle ní navíc nehledí na to, zda muži podmínky splňují.

Novinářka, která dříve působila v nyní zakázané rozhlasové stanici Echo Moskvy, připomíná, že ať bude povoláno jakékoliv množství vojáků, bude je potřeba vycvičit. „Ale místo toho jsou okamžitě vyslání do války, jakmile jsou odvedeni. Jestli je stihnou něčemu naučit? Já o tom pochybuji,“ uvažuje.

Další otázkou je podle ní ekonomický faktor, a to náklady na výzbroj a výstroj. „Ukrajinská armáda, jak víme, je připravena na zimu. Má všechno potřebné, což se ovšem nedá říct o ruských vojácích,“ komentuje Kanakova, která v současnosti žije v Česku a přispívá do Deníku N.

Oficiální dokumenty tvrdí, že všichni, kdo absolvovali vojenskou službu, mají nějaké zkušenosti, pokračuje novinářka. „Ale jsou to opravdoví bojovníci? Ne. I ti muži, kterým je, řekněme, přes čtyřicet nebo k padesáti a sloužili v osmnácti letech… od té doby jsou samozřejmě jiné zbraně.“

Očekává, že Rusko kvůli mobilizaci uzavře hraniční přechody. „Když viděli, jaké fronty (po ohlášení mobilizace) stojí na hranicích se sousedními státy, tak zřejmě v nejbližší budoucnosti bude rozhodnuto zavřít hranice nejen mezinárodní, ale i regionální.“

Putin mobilizací oddaluje svůj konec

„Prohra v téhle válce bude znamenat Putinovu smrt,“ tvrdí ruská novinářka. „Ne politickou. Politicky už mrtev je. V západních politických kruzích mu nikdo nepodá ruku, vůbec s ním nikdo nemluví. Naprostým ponížením byla jeho návštěva na Šanghajské organizaci pro spolupráci, kde ho ponížil i Východ.“ Prezidenti středoasijských zemí podle ní totiž na schůzky s Putinem nechtěli chodit.

Ruský prezident mobilizací oddaluje svůj konec, předpokládá Kanaková. Povolání dalších bojovníků však válku na Ukrajině neovlivní. Jediné, co ji může urychlit, jsou Západem dodávané zbraně ukrajinským obráncům.

Prohru ve válce přitom Putinovi neodpustí Rusové ani politické špičky, které ztrácejí nemovitosti, jachty, peníze a také privilegia. „Oni chápou, že si to všechno budou muset vybojovat nazpět, ale s Putinem to nebude možné. Otázka je, jestli se jim to podaří bez Putina,“ uvažuje novinářka. Za vyjednávání se Západem o zrušení sankcí bude elita ochotná „předložit hlavu Putina na misce“, tvrdí.

Existuje podle ní názor, že tvrdou mobilizaci podporují generálové, kteří tak chtějí ve společnosti vyvolat odpor vůči prezidentovi a donutit ji protestovat. Opozice je podle ní silná například v Dagestánu, odkud pochází nejvíce na Ukrajině padlých ruských bojovníků.

Hrozba vzpoury v regionech

Za rozpoutání války může Putin a za to, co se děje na bojišti, ministr obrany Sergej Šojgu, analyzuje Kanaková. „Proto tak rychle upadl v nemilost ruského prezidenta. Veškerá odpovědnost padne na něho, ale až nastane skutečně kritický bod a bude se klást otázka, kdo byl iniciátorem téhle války, tak budou Putina jeho blízcí do posledního dechu bránit,“ očekává.

„(Putinovi spojenci) budou říkat: ‚Vladimir Vladimirovič tu ofenzivu přece nevymyslel sám. Někdo mu napověděl, že armáda je připravena, že jsou zdroje, že je dostatečná motivace.‘ A začne vyšetřování už mimo vojenský sektor. Utrpí ale především generálové a ti, kdo jsou na ministerstvu obrany,“ je přesvědčena ruská novinářka.

Mechanismus výběru případného nového ruského lídra je podle Kanakové „zkorumpován od A do Z“. Po smrti Putina podle ní dojde k boji několika vlivových klanů. Vůdcem se pak stane nejsilnější z nich. Další prezident však bude v poválečné nejistotě muset zesilovat represe až do okamžiku, kdy se lidé vzbouří. Nastat podle ní může občanská válka nebo rozpad země.

„V některých regionech už taková mez existuje. Příkladem je Čečensko nebo Dagestán. Možná jimi to všechno začne. Čečensko, řekněme, bude znovu toužit po nezávislosti, další regiony se podívají a řeknou, oč jsme my horší, proč máme věřit nějakému novému člověku, když si můžeme zvolit svého tady v regionu,“ uvažuje novinářka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
20:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Orbán viní Ukrajinu za výbušniny nalezené v Srbsku. Opozice mluví o záměrné propagaci

Předvolební dění v Maďarsku zasáhla kauza kolem údajných výbušnin v Srbsku. Tamní úřady v neděli ohlásily nastražené nálože v blízkosti společných hranic. Maďarská vláda to označila za sabotáž a naznačuje zapojení Ukrajiny. Opozice zas hovoří o záměrné provokaci s cílem ovlivnit závěr kampaně. Budapešť stejně jako Bělehrad posílila vojenskou ostrahu plynovodů.
před 1 hhodinou

Trump: Při záchranné misi v Íránu použily USA více než 170 letounů a helikoptér

USA použily při pátrání po posádce Íránem sestřeleného letounu F-15E více než 170 letounů a helikoptér. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle kterého nebyl při záchranné misi zraněn žádný příslušník amerických ozbrojených sil. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil vězením pracovníkům média, které zveřejnilo zprávu, že na území Íránu se stále nachází jeden člen posádky. Podle prezidenta tím ohrozili život tohoto vojáka i všech, kteří se podíleli na záchranné misi.
před 1 hhodinou

Agentura AP propustí až pět procent zaměstnanců, píše Reuters

Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustí až pět procent zaměstnanců v globálním zpravodajství. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na interní memorandum, které zaměstnancům AP rozeslala šéfredaktorka a viceprezidentka Julie Paceová.
před 2 hhodinami

Írán čeká nejhorší bombardování od začátku války, vzkázal Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth vzkázal Teheránu, že zemi čeká nejrozsáhlejší bombardování od začátku války a že úterý bude ještě horší. Šéf Bílého domu Donald Trump na stejné tiskové konferenci zopakoval svou výhrůžku, že USA zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která bude Washingtonu vyhovovat.
05:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael udeřil na íránský petrochemický komplex Jižní Pars

Izraelské letectvo zaútočilo na íránský petrochemický komplex Jižní Pars v Asalúji. Podle agentury AP to uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale je bez přívodu proudu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, uvedla agentura Reuters.
14:18Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Další šance pro Timmyho. Mohl by ho vyzvednout katamarán

Velryba uvázlá na mělčině na severu Německa, jejíž záchranu úřady před několika dny vzdaly, má znovu naději na vyproštění. Záchranáři podle ministra životního prostředí spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko Tilla Backhause nově zvažují vyzvednutí mladého keporkaka s pomocí katamaránu a jeho následný transport z Baltu do Severního moře. Informoval o tom deník Bild s tím, že záviset bude na úterní prohlídce, kdy odborníci znovu zhodnotí šance velryby.
před 6 hhodinami

Exgubernátor Kurské oblasti půjde na 14 let do vězení za braní úplatků při stavbě opevnění

Ruský soud uložil bývalému gubernátorovi Kurské oblasti Alexeji Smirnovovi čtrnáctiletý trest vězení a pokutu ve výši 400 milionů rublů (108 milionů korun). Shledal jej vinným z braní úplatků v souvislosti s výstavbou opevnění na rusko-ukrajinské hranici, informovala státní agentura TASS.
před 6 hhodinami
Načítání...