„Nikdy jsem nedržel v ruce zbraň.“ Mobilizace v Rusku se týká i nezkušených a cílí na menšiny

4 minuty
Studio 6: Množí se svědectví o porušování podmínek mobilizace
Zdroj: ČT24

Po vyhlášení částečné mobilizace ruské armády se objevují zprávy o tom, že ruské úřady porušují její podmínky. Ačkoliv zástupci ruské vlády ve svých projevech tvrdili, že mají být odvedeni muži s vojenskými zkušenostmi, z celé země se množí svědectví o tom, že jsou často povoláváni ti, kteří naopak v armádě nikdy nepůsobili. Také někteří účastníci protiválečných protestů jsou trestáni předáním povolávacích rozkazů. Podle svědectví jsou také častěji než etničtí Rusové odváděni příslušníci menšin.

Viktor Bugrejev dostal povolávací rozkaz, přestože pracuje jako IT specialista a má doktorát z ekonomie. Podle svých slov zbraň v ruce nikdy nedržel. „Nikdy jsem v armádě nesloužil, nepodstoupil jsem žádný výcvik záložníků, s vojnou nemám žádné zkušenosti,“ řekl novinářům.

Rozkaz i přes obavy uposlechne, prý nemá na vybranou: „Půjdu. Mám snad nějakou jinou možnost? Buď budu ve tři odpoledne u odvodu, nebo mě čeká trestní stíhání.“

Ruská opoziční média také informovala o bankovním IT specialistovi, který obdržel povolávací rozkaz, přestože nikdy nesloužil v armádě ani nenavštěvoval vojenské vzdělávací kurzy.

Student univerzity v Burjatsku zveřejnil záběry, na nichž policie údajně povolává studenty přímo z výuky, přestože ruský ministr obrany Sergej Šojgu opakovaně prohlásil, že ruští studenti mobilizováni nebudou.

Do několika hodin od středečního vyhlášení částečné mobilizace dostalo předvolání k odvodové komisi například mnoho zaměstnanců aerolinek včetně Aeroflotu nebo letišť. Podle informací deníku Kommersant totiž většinou piloti aerolinek získali vzdělání na vojenských katedrách leteckých škol a jsou vedeni jako záložní důstojníci.

Podle zdrojů ze tří aerolinek může být mobilizováno 50 až 80 procent jejich zaměstnanců, napsal Kommersant.

3 minuty
Události: Povolávací rozkazy dostávají i Rusové, jichž se mobilizace oficiálně netýká
Zdroj: ČT24

Odvedeni rovnou z demonstrace

V mnoha ruských městech lidé proti mobilizaci protestovali, deník The Moscow Times píše o tom, že zadržení muži dostávali ihned na policejní stanici povolávací listiny. „Byl tam vojenský náborový důstojník, který zadrženým mužům dával oznámení o odvodu,“ řekla listu jedna ze zadržených žen, která se obávala uvést své jméno.

„Když byl první člověk vyzván, aby šel do oddělené místnosti, nechápali jsme, co se děje, ale když se vrátil s povolávacím lístkem, začali jsme plakat,“ dodala. Také novinář Arťom Krieger, který sledoval protesty v Moskvě, byl během práce zatčen a později uvedl, že obdržel povolávací rozkaz.

Skupina OVD-Info, která monitoruje protesty, informovala, že demonstrantům v Moskvě byly povolávací rozkazy předány nejméně v patnácti policejních stanicích.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek novinářům řekl, že praxe vydávání povolávacích rozkazů uvnitř policejních stanic „není v rozporu se zákonem“.

Od vyhlášení částečné mobilizace neznámí pachatelé v Rusku zaútočili už na šest vojenských komisariátů, upozornil portál Meduza. Při nejnovějších útocích kdosi hodil Molotovovy koktejly na budovu komisariátu ve Svobodném a Chabarovsku na východě Ruska.

Mobilizace více postihuje menšiny

Objevují se také svědectví o tom, že mobilizace se častěji týká nikoliv etnických Rusů, ale příslušníků menšin. Alexandra Garmažapovová, spoluzakladatelka Nadace Svobodné Burjatsko, řekla deníku The Moscow Times, že v Burjatsku bylo pravděpodobně mobilizováno až pět tisíc mužů.

Časopis Nastojaščeje vremja informoval o vesnici v Burjatsku, kde bylo odvedeno asi sedm set mužů z celkového počtu 5500 obyvatel, tedy čtvrtina mužské populace. „Nejedná se o omezenou mobilizaci, situace v Burjatsku odpovídá do značné míry plné mobilizaci,“ upozornila Garmažapovová. 

Arménský telegramový kanál zveřejnil seznam mobilizovaných z Tuapse v Krasnodarském kraji, kde jsou údajně z 90 procent etničtí Arméni, přestože arménská komunita tvoří ve městě jen 8,5 procenta obyvatel.

Je možné, že výjimkou mezi menšinami budou Čečenci. Tamní vůdce Ramzan Kadyrov podle serveru Kavkaz.Realii prohlásil, že v Čečensku žádná mobilizace nebude, protože tato autonomní republika už udělala víc než dost. Do bojů na Ukrajině se totiž podle Kadyrova zapojilo už dvacet tisíc Čečenců, region tak „překročil plán o 254 procent“. Jde zatím ale pouze o ruskými vojenskými autoritami nepotvrzené tvrzení samotného Kadyrova. 

Šojgu původně mluvil o mobilizaci tří set tisíc mužů, jak ale zjistil list Novaja Gazeta Europe, povolání do zbraně se může týkat až milionu branců. Právě toto číslo je podle periodika v utajeném sedmém paragrafu dekretu o mobilizaci. Dokument navíc nijak nestanovuje, že má jít o mobilizaci „částečnou“, jak ji nazval kremelský diktátor Vladimir Putin. Je naopak tak neurčitý, že umožňuje ruským úřadům poslat na frontu prakticky kohokoliv.

O vyslání na frontu požádali čtyři poslanci ruského parlamentu, uvedl podle serveru Meduza senátor Andrej Turčak. Uvedl jejich jména a upřesnil, že všichni čtyři jsou z vládní strany Jednotné Rusko. Také například šéf ruské správy poloostrova Krym Sergej Aksjonov podle státní agentury RIA Novosti tvrdí, že i jeho syn byl povolán do armády a už se připojil k jednotce.

Vyhnout se povolání nemusí být těžké, radí právník

Stanovené kvóty na odvedence pro jednotlivé regiony se zřejmě podaří naplnit, což však neznamená, že Moskva mobilizací získá efektivní bojovou sílu. Ve své pravidelné analýze války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).

„Kremlem stanovené kvóty pravděpodobně donutí regionální představitele mobilizovat jakékoliv muže bez ohledu na jejich vojenské zkušenosti,“ uvedl ISW s tím, že řada rekrutů vstoupí do armády už rovnou s bídnou morálkou. „Přístup Kremlu (…) pravděpodobně nevytvoří efektivní vojáky a bez většího přínosu vyvolá negativní reakce na domácí scéně,“ dodal institut.

Stanice Nastojaščeje vremja zase cituje odborníka na bezpečnost Pavla Luzina, podle kterého úřady budou mít problém naverbovat 300 tisíc rezervistů se zkušeností z armády, což je záměr ohlášený Šojguem. Povolávací rozkazy se sice v Rusku vydávají ve velkém, ale ne všichni adresáti je přijímají, potvrzuje také Luzin.

Náboroví úředníci a policie podle některých svědectví také uplatňují bezohledné mobilizační postupy, když předvolání sdělují telefonicky, vydávají ho uprostřed noci či mužům oznamují mobilizaci prostřednictvím webových stránek na sociální dávky.

Podle některých svědectví se také řada mužů chystá odjet ze země nebo se před odvedením skrývat v Rusku. Vyhnout se povolávacímu rozkazu nemusí být složité, upozorňuje nezávislý ruský server Meduza.

„Pokud jste obdrželi oznámení o odvodu prostřednictvím federální online služby pro vyřizování dokumentů, nemusíte reagovat. Zákon nestanoví žádné ustanovení pro doručení předvolání tímto způsobem,“ radí právník oslovený Meduzou. Podle něj se také řada lidí může schovat na venkově, a pokud je oznámení nezastihne, nehrozí jim žádný postih.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký režisér Rob Reiner zemřel násilnou smrtí

Americký režisér Rob Reiner a jeho žena Michele zemřeli v neděli násilnou smrtí ve svém domě v Los Angeles. Informovala o tom v pondělí agentura AP s odvoláním na policejní zdroj, podle něhož policisté vyšetřují útok nožem. Úřady obvinily syna manželů, je ve vazbě. Osmasedmdesátiletý filmař režíroval snímky jako Když Harry potkal Sally, Pár správných chlapů nebo Misery nechce zemřít.
06:31AktualizovánoPrávě teď

Washington a Kyjev jednaly o konci ruské války na Ukrajině

V sídle německého kancléře v Berlíně v pondělí proběhlo druhé kolo jednání ukrajinské a americké delegace o ukončení ruské války proti Ukrajině. Spojené státy zastupovali zmocněnec prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, za Ukrajinu se účastnil i prezident Volodymyr Zelenskyj. Německo a Ukrajina mezitím dohodly desetibodový plán na prohloubení obranné a zbrojní spolupráce.
14:45Aktualizovánopřed 25 mminutami

Exprezident Jižní Koreje chtěl vyprovokovat KLDR k útoku, tvrdí prokurátor

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol se pokusil vyprovokovat Severní Koreu k ozbrojené agresi, aby si vytvořil záminku pro vyhlášení stanného práva v prosinci 2024 a odstranění politických soupeřů, uvedl podle agentury Reuters zvláštní prokurátor v Soulu Čo Un-sok.
před 26 mminutami

Ruský soud zakázal Pussy Riot jako extremistickou organizaci

Moskevský soud označil skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci a zakázal její činnost na území Ruska, informovala tamní média. Za spolupráci s organizacemi, které úřady zakázaly jako extremistické, hrozí v zemi vězení. Jedna ze zakládajících členek skupiny Naděžda Tolokonnikovová míní, že cílem soudního rozhodnutí je vymazat Pussy Riot z ruského povědomí.
před 1 hhodinou

Většina Ukrajinců odmítá volby za války i stažení z Donbasu, ukázal průzkum

Více než polovina Ukrajinců míní, že nové volby by se měly konat až po dosažení konečné mírové dohody a úplném ukončení ruské války, uvádí průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického ústavu (KMIS). Naprostá většina obyvatel je proti stažení ukrajinských vojsk z Donbasu a téměř dvě třetiny jsou připraveny snášet válku tak dlouho, jak bude nutné.
před 2 hhodinami

Pomoc Ukrajině oslabí, píší v zahraničí o nové vládě

V Česku nově povládne koalice populistických a krajně pravicových či protiunijních stran, píší světové tiskové agentury a některá evropská média po jmenování ministrů kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO). Zmiňují mimo jiné ohrožení pomoci Ukrajině nebo čínskou zkušenost nového ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD).
před 3 hhodinami

EU uvalila další sankce kvůli ruským hybridním útokům

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších čtrnáct osob a subjektů v souvislosti s ruskými hybridními útoky vůči Evropské unii. Jde i o tři české návrhy, uvedlo stálé zastoupení Česka při EU. Nové sankce se týkají mimo jiné ruské hackerské skupiny Cadet Blizzard, která útočila i v tuzemsku. EU zároveň rozšiřuje sankce na Bělorusko za hybridní hrozby, mimo jiné kvůli dění v Litvě.
10:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Mezi oběťmi útoku v Sydney je blízká přítelkyně Čaputové

Jedna z obětí nedělního útoku na účastníky oslav židovského svátku chanuka na pláži Bondi Beach v Sydney je Slovenka, uvedla bývalá prezidentka Zuzana Čaputová. Podle ní byla oběť její blízkou přítelkyní. Slovenský prezident Peter Pellegrini potvrdil, že jedna z obětí je Slovenka. Australští činitelé mezitím zveřejnili jména dvou útočníků. Agentura Reuters také informovala, že muž, který odzbrojil jednoho z útočníků, se po operaci střelných poranění paže a ruky zotavuje v nemocnici.
09:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...