„Nikdy jsem nedržel v ruce zbraň.“ Mobilizace v Rusku se týká i nezkušených a cílí na menšiny

Nahrávám video

Po vyhlášení částečné mobilizace ruské armády se objevují zprávy o tom, že ruské úřady porušují její podmínky. Ačkoliv zástupci ruské vlády ve svých projevech tvrdili, že mají být odvedeni muži s vojenskými zkušenostmi, z celé země se množí svědectví o tom, že jsou často povoláváni ti, kteří naopak v armádě nikdy nepůsobili. Také někteří účastníci protiválečných protestů jsou trestáni předáním povolávacích rozkazů. Podle svědectví jsou také častěji než etničtí Rusové odváděni příslušníci menšin.

Viktor Bugrejev dostal povolávací rozkaz, přestože pracuje jako IT specialista a má doktorát z ekonomie. Podle svých slov zbraň v ruce nikdy nedržel. „Nikdy jsem v armádě nesloužil, nepodstoupil jsem žádný výcvik záložníků, s vojnou nemám žádné zkušenosti,“ řekl novinářům.

Rozkaz i přes obavy uposlechne, prý nemá na vybranou: „Půjdu. Mám snad nějakou jinou možnost? Buď budu ve tři odpoledne u odvodu, nebo mě čeká trestní stíhání.“

Ruská opoziční média také informovala o bankovním IT specialistovi, který obdržel povolávací rozkaz, přestože nikdy nesloužil v armádě ani nenavštěvoval vojenské vzdělávací kurzy.

Student univerzity v Burjatsku zveřejnil záběry, na nichž policie údajně povolává studenty přímo z výuky, přestože ruský ministr obrany Sergej Šojgu opakovaně prohlásil, že ruští studenti mobilizováni nebudou.

Do několika hodin od středečního vyhlášení částečné mobilizace dostalo předvolání k odvodové komisi například mnoho zaměstnanců aerolinek včetně Aeroflotu nebo letišť. Podle informací deníku Kommersant totiž většinou piloti aerolinek získali vzdělání na vojenských katedrách leteckých škol a jsou vedeni jako záložní důstojníci.

Podle zdrojů ze tří aerolinek může být mobilizováno 50 až 80 procent jejich zaměstnanců, napsal Kommersant.

Nahrávám video

Odvedeni rovnou z demonstrace

V mnoha ruských městech lidé proti mobilizaci protestovali, deník The Moscow Times píše o tom, že zadržení muži dostávali ihned na policejní stanici povolávací listiny. „Byl tam vojenský náborový důstojník, který zadrženým mužům dával oznámení o odvodu,“ řekla listu jedna ze zadržených žen, která se obávala uvést své jméno.

„Když byl první člověk vyzván, aby šel do oddělené místnosti, nechápali jsme, co se děje, ale když se vrátil s povolávacím lístkem, začali jsme plakat,“ dodala. Také novinář Arťom Krieger, který sledoval protesty v Moskvě, byl během práce zatčen a později uvedl, že obdržel povolávací rozkaz.

Skupina OVD-Info, která monitoruje protesty, informovala, že demonstrantům v Moskvě byly povolávací rozkazy předány nejméně v patnácti policejních stanicích.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek novinářům řekl, že praxe vydávání povolávacích rozkazů uvnitř policejních stanic „není v rozporu se zákonem“.

Od vyhlášení částečné mobilizace neznámí pachatelé v Rusku zaútočili už na šest vojenských komisariátů, upozornil portál Meduza. Při nejnovějších útocích kdosi hodil Molotovovy koktejly na budovu komisariátu ve Svobodném a Chabarovsku na východě Ruska.

Mobilizace více postihuje menšiny

Objevují se také svědectví o tom, že mobilizace se častěji týká nikoliv etnických Rusů, ale příslušníků menšin. Alexandra Garmažapovová, spoluzakladatelka Nadace Svobodné Burjatsko, řekla deníku The Moscow Times, že v Burjatsku bylo pravděpodobně mobilizováno až pět tisíc mužů.

Časopis Nastojaščeje vremja informoval o vesnici v Burjatsku, kde bylo odvedeno asi sedm set mužů z celkového počtu 5500 obyvatel, tedy čtvrtina mužské populace. „Nejedná se o omezenou mobilizaci, situace v Burjatsku odpovídá do značné míry plné mobilizaci,“ upozornila Garmažapovová. 

Arménský telegramový kanál zveřejnil seznam mobilizovaných z Tuapse v Krasnodarském kraji, kde jsou údajně z 90 procent etničtí Arméni, přestože arménská komunita tvoří ve městě jen 8,5 procenta obyvatel.

Je možné, že výjimkou mezi menšinami budou Čečenci. Tamní vůdce Ramzan Kadyrov podle serveru Kavkaz.Realii prohlásil, že v Čečensku žádná mobilizace nebude, protože tato autonomní republika už udělala víc než dost. Do bojů na Ukrajině se totiž podle Kadyrova zapojilo už dvacet tisíc Čečenců, region tak „překročil plán o 254 procent“. Jde zatím ale pouze o ruskými vojenskými autoritami nepotvrzené tvrzení samotného Kadyrova. 

Šojgu původně mluvil o mobilizaci tří set tisíc mužů, jak ale zjistil list Novaja Gazeta Europe, povolání do zbraně se může týkat až milionu branců. Právě toto číslo je podle periodika v utajeném sedmém paragrafu dekretu o mobilizaci. Dokument navíc nijak nestanovuje, že má jít o mobilizaci „částečnou“, jak ji nazval kremelský diktátor Vladimir Putin. Je naopak tak neurčitý, že umožňuje ruským úřadům poslat na frontu prakticky kohokoliv.

O vyslání na frontu požádali čtyři poslanci ruského parlamentu, uvedl podle serveru Meduza senátor Andrej Turčak. Uvedl jejich jména a upřesnil, že všichni čtyři jsou z vládní strany Jednotné Rusko. Také například šéf ruské správy poloostrova Krym Sergej Aksjonov podle státní agentury RIA Novosti tvrdí, že i jeho syn byl povolán do armády a už se připojil k jednotce.

Vyhnout se povolání nemusí být těžké, radí právník

Stanovené kvóty na odvedence pro jednotlivé regiony se zřejmě podaří naplnit, což však neznamená, že Moskva mobilizací získá efektivní bojovou sílu. Ve své pravidelné analýze války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).

„Kremlem stanovené kvóty pravděpodobně donutí regionální představitele mobilizovat jakékoliv muže bez ohledu na jejich vojenské zkušenosti,“ uvedl ISW s tím, že řada rekrutů vstoupí do armády už rovnou s bídnou morálkou. „Přístup Kremlu (…) pravděpodobně nevytvoří efektivní vojáky a bez většího přínosu vyvolá negativní reakce na domácí scéně,“ dodal institut.

Stanice Nastojaščeje vremja zase cituje odborníka na bezpečnost Pavla Luzina, podle kterého úřady budou mít problém naverbovat 300 tisíc rezervistů se zkušeností z armády, což je záměr ohlášený Šojguem. Povolávací rozkazy se sice v Rusku vydávají ve velkém, ale ne všichni adresáti je přijímají, potvrzuje také Luzin.

Náboroví úředníci a policie podle některých svědectví také uplatňují bezohledné mobilizační postupy, když předvolání sdělují telefonicky, vydávají ho uprostřed noci či mužům oznamují mobilizaci prostřednictvím webových stránek na sociální dávky.

Podle některých svědectví se také řada mužů chystá odjet ze země nebo se před odvedením skrývat v Rusku. Vyhnout se povolávacímu rozkazu nemusí být složité, upozorňuje nezávislý ruský server Meduza.

„Pokud jste obdrželi oznámení o odvodu prostřednictvím federální online služby pro vyřizování dokumentů, nemusíte reagovat. Zákon nestanoví žádné ustanovení pro doručení předvolání tímto způsobem,“ radí právník oslovený Meduzou. Podle něj se také řada lidí může schovat na venkově, a pokud je oznámení nezastihne, nehrozí jim žádný postih.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 5 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 5 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 8 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 10 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 11 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 11 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...