„Nikdy jsem nedržel v ruce zbraň.“ Mobilizace v Rusku se týká i nezkušených a cílí na menšiny

Nahrávám video
Studio 6: Množí se svědectví o porušování podmínek mobilizace
Zdroj: ČT24

Po vyhlášení částečné mobilizace ruské armády se objevují zprávy o tom, že ruské úřady porušují její podmínky. Ačkoliv zástupci ruské vlády ve svých projevech tvrdili, že mají být odvedeni muži s vojenskými zkušenostmi, z celé země se množí svědectví o tom, že jsou často povoláváni ti, kteří naopak v armádě nikdy nepůsobili. Také někteří účastníci protiválečných protestů jsou trestáni předáním povolávacích rozkazů. Podle svědectví jsou také častěji než etničtí Rusové odváděni příslušníci menšin.

Viktor Bugrejev dostal povolávací rozkaz, přestože pracuje jako IT specialista a má doktorát z ekonomie. Podle svých slov zbraň v ruce nikdy nedržel. „Nikdy jsem v armádě nesloužil, nepodstoupil jsem žádný výcvik záložníků, s vojnou nemám žádné zkušenosti,“ řekl novinářům.

Rozkaz i přes obavy uposlechne, prý nemá na vybranou: „Půjdu. Mám snad nějakou jinou možnost? Buď budu ve tři odpoledne u odvodu, nebo mě čeká trestní stíhání.“

Ruská opoziční média také informovala o bankovním IT specialistovi, který obdržel povolávací rozkaz, přestože nikdy nesloužil v armádě ani nenavštěvoval vojenské vzdělávací kurzy.

Student univerzity v Burjatsku zveřejnil záběry, na nichž policie údajně povolává studenty přímo z výuky, přestože ruský ministr obrany Sergej Šojgu opakovaně prohlásil, že ruští studenti mobilizováni nebudou.

Do několika hodin od středečního vyhlášení částečné mobilizace dostalo předvolání k odvodové komisi například mnoho zaměstnanců aerolinek včetně Aeroflotu nebo letišť. Podle informací deníku Kommersant totiž většinou piloti aerolinek získali vzdělání na vojenských katedrách leteckých škol a jsou vedeni jako záložní důstojníci.

Podle zdrojů ze tří aerolinek může být mobilizováno 50 až 80 procent jejich zaměstnanců, napsal Kommersant.

Nahrávám video
Události: Povolávací rozkazy dostávají i Rusové, jichž se mobilizace oficiálně netýká
Zdroj: ČT24

Odvedeni rovnou z demonstrace

V mnoha ruských městech lidé proti mobilizaci protestovali, deník The Moscow Times píše o tom, že zadržení muži dostávali ihned na policejní stanici povolávací listiny. „Byl tam vojenský náborový důstojník, který zadrženým mužům dával oznámení o odvodu,“ řekla listu jedna ze zadržených žen, která se obávala uvést své jméno.

„Když byl první člověk vyzván, aby šel do oddělené místnosti, nechápali jsme, co se děje, ale když se vrátil s povolávacím lístkem, začali jsme plakat,“ dodala. Také novinář Arťom Krieger, který sledoval protesty v Moskvě, byl během práce zatčen a později uvedl, že obdržel povolávací rozkaz.

Skupina OVD-Info, která monitoruje protesty, informovala, že demonstrantům v Moskvě byly povolávací rozkazy předány nejméně v patnácti policejních stanicích.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek novinářům řekl, že praxe vydávání povolávacích rozkazů uvnitř policejních stanic „není v rozporu se zákonem“.

Od vyhlášení částečné mobilizace neznámí pachatelé v Rusku zaútočili už na šest vojenských komisariátů, upozornil portál Meduza. Při nejnovějších útocích kdosi hodil Molotovovy koktejly na budovu komisariátu ve Svobodném a Chabarovsku na východě Ruska.

Mobilizace více postihuje menšiny

Objevují se také svědectví o tom, že mobilizace se častěji týká nikoliv etnických Rusů, ale příslušníků menšin. Alexandra Garmažapovová, spoluzakladatelka Nadace Svobodné Burjatsko, řekla deníku The Moscow Times, že v Burjatsku bylo pravděpodobně mobilizováno až pět tisíc mužů.

Časopis Nastojaščeje vremja informoval o vesnici v Burjatsku, kde bylo odvedeno asi sedm set mužů z celkového počtu 5500 obyvatel, tedy čtvrtina mužské populace. „Nejedná se o omezenou mobilizaci, situace v Burjatsku odpovídá do značné míry plné mobilizaci,“ upozornila Garmažapovová. 

Arménský telegramový kanál zveřejnil seznam mobilizovaných z Tuapse v Krasnodarském kraji, kde jsou údajně z 90 procent etničtí Arméni, přestože arménská komunita tvoří ve městě jen 8,5 procenta obyvatel.

Je možné, že výjimkou mezi menšinami budou Čečenci. Tamní vůdce Ramzan Kadyrov podle serveru Kavkaz.Realii prohlásil, že v Čečensku žádná mobilizace nebude, protože tato autonomní republika už udělala víc než dost. Do bojů na Ukrajině se totiž podle Kadyrova zapojilo už dvacet tisíc Čečenců, region tak „překročil plán o 254 procent“. Jde zatím ale pouze o ruskými vojenskými autoritami nepotvrzené tvrzení samotného Kadyrova. 

Šojgu původně mluvil o mobilizaci tří set tisíc mužů, jak ale zjistil list Novaja Gazeta Europe, povolání do zbraně se může týkat až milionu branců. Právě toto číslo je podle periodika v utajeném sedmém paragrafu dekretu o mobilizaci. Dokument navíc nijak nestanovuje, že má jít o mobilizaci „částečnou“, jak ji nazval kremelský diktátor Vladimir Putin. Je naopak tak neurčitý, že umožňuje ruským úřadům poslat na frontu prakticky kohokoliv.

O vyslání na frontu požádali čtyři poslanci ruského parlamentu, uvedl podle serveru Meduza senátor Andrej Turčak. Uvedl jejich jména a upřesnil, že všichni čtyři jsou z vládní strany Jednotné Rusko. Také například šéf ruské správy poloostrova Krym Sergej Aksjonov podle státní agentury RIA Novosti tvrdí, že i jeho syn byl povolán do armády a už se připojil k jednotce.

Vyhnout se povolání nemusí být těžké, radí právník

Stanovené kvóty na odvedence pro jednotlivé regiony se zřejmě podaří naplnit, což však neznamená, že Moskva mobilizací získá efektivní bojovou sílu. Ve své pravidelné analýze války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).

„Kremlem stanovené kvóty pravděpodobně donutí regionální představitele mobilizovat jakékoliv muže bez ohledu na jejich vojenské zkušenosti,“ uvedl ISW s tím, že řada rekrutů vstoupí do armády už rovnou s bídnou morálkou. „Přístup Kremlu (…) pravděpodobně nevytvoří efektivní vojáky a bez většího přínosu vyvolá negativní reakce na domácí scéně,“ dodal institut.

Stanice Nastojaščeje vremja zase cituje odborníka na bezpečnost Pavla Luzina, podle kterého úřady budou mít problém naverbovat 300 tisíc rezervistů se zkušeností z armády, což je záměr ohlášený Šojguem. Povolávací rozkazy se sice v Rusku vydávají ve velkém, ale ne všichni adresáti je přijímají, potvrzuje také Luzin.

Náboroví úředníci a policie podle některých svědectví také uplatňují bezohledné mobilizační postupy, když předvolání sdělují telefonicky, vydávají ho uprostřed noci či mužům oznamují mobilizaci prostřednictvím webových stránek na sociální dávky.

Podle některých svědectví se také řada mužů chystá odjet ze země nebo se před odvedením skrývat v Rusku. Vyhnout se povolávacímu rozkazu nemusí být složité, upozorňuje nezávislý ruský server Meduza.

„Pokud jste obdrželi oznámení o odvodu prostřednictvím federální online služby pro vyřizování dokumentů, nemusíte reagovat. Zákon nestanoví žádné ustanovení pro doručení předvolání tímto způsobem,“ radí právník oslovený Meduzou. Podle něj se také řada lidí může schovat na venkově, a pokud je oznámení nezastihne, nehrozí jim žádný postih.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 29 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 33 mminutami

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku. Aktuálně platí výstraha na ambasádě v ománském Maskatu.
01:17Aktualizovánopřed 44 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 1 hhodinou

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 2 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 11 hhodinami
Načítání...