„Nikdy jsem nedržel v ruce zbraň.“ Mobilizace v Rusku se týká i nezkušených a cílí na menšiny

Nahrávám video

Po vyhlášení částečné mobilizace ruské armády se objevují zprávy o tom, že ruské úřady porušují její podmínky. Ačkoliv zástupci ruské vlády ve svých projevech tvrdili, že mají být odvedeni muži s vojenskými zkušenostmi, z celé země se množí svědectví o tom, že jsou často povoláváni ti, kteří naopak v armádě nikdy nepůsobili. Také někteří účastníci protiválečných protestů jsou trestáni předáním povolávacích rozkazů. Podle svědectví jsou také častěji než etničtí Rusové odváděni příslušníci menšin.

Viktor Bugrejev dostal povolávací rozkaz, přestože pracuje jako IT specialista a má doktorát z ekonomie. Podle svých slov zbraň v ruce nikdy nedržel. „Nikdy jsem v armádě nesloužil, nepodstoupil jsem žádný výcvik záložníků, s vojnou nemám žádné zkušenosti,“ řekl novinářům.

Rozkaz i přes obavy uposlechne, prý nemá na vybranou: „Půjdu. Mám snad nějakou jinou možnost? Buď budu ve tři odpoledne u odvodu, nebo mě čeká trestní stíhání.“

Ruská opoziční média také informovala o bankovním IT specialistovi, který obdržel povolávací rozkaz, přestože nikdy nesloužil v armádě ani nenavštěvoval vojenské vzdělávací kurzy.

Student univerzity v Burjatsku zveřejnil záběry, na nichž policie údajně povolává studenty přímo z výuky, přestože ruský ministr obrany Sergej Šojgu opakovaně prohlásil, že ruští studenti mobilizováni nebudou.

Do několika hodin od středečního vyhlášení částečné mobilizace dostalo předvolání k odvodové komisi například mnoho zaměstnanců aerolinek včetně Aeroflotu nebo letišť. Podle informací deníku Kommersant totiž většinou piloti aerolinek získali vzdělání na vojenských katedrách leteckých škol a jsou vedeni jako záložní důstojníci.

Podle zdrojů ze tří aerolinek může být mobilizováno 50 až 80 procent jejich zaměstnanců, napsal Kommersant.

Nahrávám video

Odvedeni rovnou z demonstrace

V mnoha ruských městech lidé proti mobilizaci protestovali, deník The Moscow Times píše o tom, že zadržení muži dostávali ihned na policejní stanici povolávací listiny. „Byl tam vojenský náborový důstojník, který zadrženým mužům dával oznámení o odvodu,“ řekla listu jedna ze zadržených žen, která se obávala uvést své jméno.

„Když byl první člověk vyzván, aby šel do oddělené místnosti, nechápali jsme, co se děje, ale když se vrátil s povolávacím lístkem, začali jsme plakat,“ dodala. Také novinář Arťom Krieger, který sledoval protesty v Moskvě, byl během práce zatčen a později uvedl, že obdržel povolávací rozkaz.

Skupina OVD-Info, která monitoruje protesty, informovala, že demonstrantům v Moskvě byly povolávací rozkazy předány nejméně v patnácti policejních stanicích.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek novinářům řekl, že praxe vydávání povolávacích rozkazů uvnitř policejních stanic „není v rozporu se zákonem“.

Od vyhlášení částečné mobilizace neznámí pachatelé v Rusku zaútočili už na šest vojenských komisariátů, upozornil portál Meduza. Při nejnovějších útocích kdosi hodil Molotovovy koktejly na budovu komisariátu ve Svobodném a Chabarovsku na východě Ruska.

Mobilizace více postihuje menšiny

Objevují se také svědectví o tom, že mobilizace se častěji týká nikoliv etnických Rusů, ale příslušníků menšin. Alexandra Garmažapovová, spoluzakladatelka Nadace Svobodné Burjatsko, řekla deníku The Moscow Times, že v Burjatsku bylo pravděpodobně mobilizováno až pět tisíc mužů.

Časopis Nastojaščeje vremja informoval o vesnici v Burjatsku, kde bylo odvedeno asi sedm set mužů z celkového počtu 5500 obyvatel, tedy čtvrtina mužské populace. „Nejedná se o omezenou mobilizaci, situace v Burjatsku odpovídá do značné míry plné mobilizaci,“ upozornila Garmažapovová. 

Arménský telegramový kanál zveřejnil seznam mobilizovaných z Tuapse v Krasnodarském kraji, kde jsou údajně z 90 procent etničtí Arméni, přestože arménská komunita tvoří ve městě jen 8,5 procenta obyvatel.

Je možné, že výjimkou mezi menšinami budou Čečenci. Tamní vůdce Ramzan Kadyrov podle serveru Kavkaz.Realii prohlásil, že v Čečensku žádná mobilizace nebude, protože tato autonomní republika už udělala víc než dost. Do bojů na Ukrajině se totiž podle Kadyrova zapojilo už dvacet tisíc Čečenců, region tak „překročil plán o 254 procent“. Jde zatím ale pouze o ruskými vojenskými autoritami nepotvrzené tvrzení samotného Kadyrova. 

Šojgu původně mluvil o mobilizaci tří set tisíc mužů, jak ale zjistil list Novaja Gazeta Europe, povolání do zbraně se může týkat až milionu branců. Právě toto číslo je podle periodika v utajeném sedmém paragrafu dekretu o mobilizaci. Dokument navíc nijak nestanovuje, že má jít o mobilizaci „částečnou“, jak ji nazval kremelský diktátor Vladimir Putin. Je naopak tak neurčitý, že umožňuje ruským úřadům poslat na frontu prakticky kohokoliv.

O vyslání na frontu požádali čtyři poslanci ruského parlamentu, uvedl podle serveru Meduza senátor Andrej Turčak. Uvedl jejich jména a upřesnil, že všichni čtyři jsou z vládní strany Jednotné Rusko. Také například šéf ruské správy poloostrova Krym Sergej Aksjonov podle státní agentury RIA Novosti tvrdí, že i jeho syn byl povolán do armády a už se připojil k jednotce.

Vyhnout se povolání nemusí být těžké, radí právník

Stanovené kvóty na odvedence pro jednotlivé regiony se zřejmě podaří naplnit, což však neznamená, že Moskva mobilizací získá efektivní bojovou sílu. Ve své pravidelné analýze války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).

„Kremlem stanovené kvóty pravděpodobně donutí regionální představitele mobilizovat jakékoliv muže bez ohledu na jejich vojenské zkušenosti,“ uvedl ISW s tím, že řada rekrutů vstoupí do armády už rovnou s bídnou morálkou. „Přístup Kremlu (…) pravděpodobně nevytvoří efektivní vojáky a bez většího přínosu vyvolá negativní reakce na domácí scéně,“ dodal institut.

Stanice Nastojaščeje vremja zase cituje odborníka na bezpečnost Pavla Luzina, podle kterého úřady budou mít problém naverbovat 300 tisíc rezervistů se zkušeností z armády, což je záměr ohlášený Šojguem. Povolávací rozkazy se sice v Rusku vydávají ve velkém, ale ne všichni adresáti je přijímají, potvrzuje také Luzin.

Náboroví úředníci a policie podle některých svědectví také uplatňují bezohledné mobilizační postupy, když předvolání sdělují telefonicky, vydávají ho uprostřed noci či mužům oznamují mobilizaci prostřednictvím webových stránek na sociální dávky.

Podle některých svědectví se také řada mužů chystá odjet ze země nebo se před odvedením skrývat v Rusku. Vyhnout se povolávacímu rozkazu nemusí být složité, upozorňuje nezávislý ruský server Meduza.

„Pokud jste obdrželi oznámení o odvodu prostřednictvím federální online služby pro vyřizování dokumentů, nemusíte reagovat. Zákon nestanoví žádné ustanovení pro doručení předvolání tímto způsobem,“ radí právník oslovený Meduzou. Podle něj se také řada lidí může schovat na venkově, a pokud je oznámení nezastihne, nehrozí jim žádný postih.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 31 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 47 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...