Ruský vůdce Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Oznámil to v předtočeném televizním projevu. Povolání do zbraně by se zatím mělo týkat tří set tisíc rezervistů. Jde o první ruskou mobilizaci od druhé světové války. Putin také podpořil konání „referend“ v okupovaných částech Ukrajiny. V reakci na jeho projev mizí jednosměrné letenky z Ruska, padají akcie a aktivisté se od středečního odpoledne shromažďují na spontánních protestech.
Putin v projevu podle agentury Reuters mluvil o „obraně Ruska a teritorií“ a tvrdil, že Západ usiluje o zničení Ruska. Mobilizace je podle šéfa Kremlu „plně adekvátní hrozbám, kterým Rusko čelí“.
Zopakoval, že cílem Moskvy je „osvobodit“ ukrajinský Donbas. Opět mluvil o údajné „neonacistické“ vládě v Kyjevě, zároveň ale rámoval celou invazi jako boj proti Severoatlantické alianci, nikoliv pouze Ukrajině.
Podle vůdce Kremlu Západ překročil veškeré limity „ve své agresi vůči Rusku“ a Spojené státy se uchýlily k „jadernému vydírání“. Varoval, že Moskva disponuje velkým množstvím zbraní, a prohlásil, že „neblafuje“.
Šojgu: Rusko přišlo o šest tisíc mužů, mobilizujeme 300 tisíc
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu upřesnil, že povolání do zbraně se bude týkat tří set tisíc rezervistů. Podle jeho slov mají sloužit ke kontrole okupovaných ukrajinských území.
Poprvé od března také Šojgu hovořil o ruských ztrátách během invaze. Prohlásil, že na Ukrajině zahynulo 5937 ruských vojáků. Kyjev hlásí skoro 55 tisíc mrtvých okupantů a i odhady západních zpravodajských služeb se pohybují v desítkách tisíc mrtvých.
Zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek reportuje, že povolání do zbraně by se nemělo týkat branců a studentů, Moskva shání lidi s vojenskou zkušeností. V souvislosti s Putinovým projevem je podle korespondenta zajímavé, že válku vládce Kremlu stále nazývá pouze „speciální vojenskou operací“, zároveň ale změnil cíl. Už nemluví o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny jako v počátku dobyvačného tažení, ale pouze o ovládnutí Donbasu.
Rožánek podotýká, že Putinovým slovům o agresi Západu vůči Moskvě v Rusku věří velká většina společnosti, podle sociologických průzkumů čtyři z pěti Rusů.
Putin v projevu podpořil konání „referend“ o připojení k Rusku v Moskvou okupovaných částech ukrajinského území. Kyjev a západní země zdůrazňují, že narychlo zorganizované hlasování v oblastech ovládaných ruskou armádou není možné uznat. „Referenda“ se mají od pátku uskutečnit v samozvaných „republikách“, které ruské síly vyhlásily v Luhanské a Doněcké oblasti, ale také v okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti.
Takzvaná „referenda“ jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem.
Částečná mobilizace se může vztahovat na rezervisty do padesáti let věku. Agentuře Interfax to sdělil člen obranného výboru v ruské Dumě Andrej Guruljov. Ruská vláda v nejbližší době upřesní, na koho se budou vztahovat výjimky z povolávacího rozkazu, uvedla poté agentura TASS.
„Obvykle se mobilizace vztahuje na rezervisty ve věku do 50 let. Záleží i na zdravotním stavu,“ sdělil Guruljov. Předseda obranného výboru Andrej Kartapolov podle informačního serveru Vesti.ru dodal, že v první řadě budou povoláni řadoví vojáci, poddůstojníci a praporčíci do 35 let a nižší důstojníci do pětačtyřiceti let.
Posílení fronty i negativních nálad v Rusku
O možné mobilizaci se v Rusku šuškalo už několik dní, přibližuje redaktorka Deníku N Petra Procházková. Připomíná, že Putinův projev původně ruská média ohlašovala na úterní večer. Od té doby podle ní mnozí Rusové nespali a čekali, co se stane.
„Pro Rusko to znamená zásadní změnu. Znamená to, že už na frontu nebudou posíláni jen profesionální vojáci, dobrovolníci či vězni,“ shrnuje Procházková s tím, že bude trvat, než se povolání do zbraně projeví na frontě, protože mobilizované síly musí projít alespoň základním výcvikem.
„Příliv velkého množství lidí, byť ne tak vycvičených a vybavených jako ukrajinské jednotky, může značně ztížit postup ukrajinských vojsk,“ říká k možnému budoucímu vývoji války.
Upozorňuje ale, že mobilizace posílí negativní nálady přímo v Rusku. Dosud se válka proti Ukrajině většiny Rusů nedotkla, a kdo nechtěl, nemusel o ní příliš vědět. Nyní se ruská agrese začne týkat mnoha domácností, což značně změní veřejné mínění, domnívá se pozorovatelka.
Doplňuje, že ta část ruské veřejnosti, která se informacím o válce nevyhýbala, začínala už dříve pochybovat o smyslu „speciální vojenské operace“, jak invazi vůči sousední zemi nazývá Kreml.
