Nervozita na okupované Ukrajině roste, narychlo tam vypsali „referenda“ o připojení k Rusku

„Parlamenty“ Ruskem nepřímo spravovaných útvarů na východě Ukrajiny ohlásily „referenda“ o připojení k Rusku. Zákon o jeho vypsání nejdříve v úterý schválili v takzvané „Luhanské lidové republice“ (LNR), o chvíli později v takzvané „Doněcké lidové republice“ (DNR). Zprávy o uspořádání hlasování přicházejí také z dalších dvou okupovaných oblastí v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu nad téměř celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení už v červnu prohlásilo za „osvobozenou“. Plánované plebiscity jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem a Kyjev je označuje dopředu za zfalšované a jejich výsledky neuzná.

Hlasování se má uskutečnit také v části Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny a v části Záporožské oblasti. V jejím případě zatím není zcela jasné, kdy tamní proruské úřady chtějí hlasování uspořádat. Ostatní regiony hovoří o tom, že by „referendum“ mělo začít už tento pátek a skončit příští úterý.

Chersonští kolaboranti s okupačními silami navíc vyhlásili vytvoření vlastních ozbrojených sil, které mají bojovat společně s ruskou armádou proti Ukrajině. 

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba v reakci uvedl, že zfalšovaná „referenda“ nic nezmění a že Ukrajina bude pokračovat v osvobozování okupovaných oblastí. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak označil zprávy o „referendech“ za „naivní vydírání hrozbami a strašením“ od těch, „kteří umí bojovat jen s dětmi a civilisty“. „Tak vypadá strach z porážky,“ napsal podle stanice BBC Jermak na svém telegramovém účtu, kde zároveň poznamenal, že hrozbu lze odstranit pouze silou.

Výsledky pseudoreferend plánovaných na východě Ukrajiny nebudou uznány, řekl v úterý na úvod zasedání Valného shromáždění OSN německý kancléř Olaf Scholz. Připomněl, že nemají oporu v mezinárodním právu a mezinárodních smlouvách. Jeho názor sdíleli i další západní politici. Jake Sullivan, poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost, řekl, že Spojené státy tato území budou vždy uznávat jedině jako součást Ukrajiny. Za Ukrajinu se postavil i generální tajemník NATO nebo předsedkyně Evropské komise.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jsou ruské plány na referenda novou provokací. „Nebudou mít žádné právní dopady, celý proces je parodie,“ řekl Macron a dodal, že kdyby celý plán na vyhlášení referend na východě Ukrajiny nebyl tak tragický, byl by legrační. Uvedl také, že v příštích dnech bude mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Putinův neuskutečněný projev

Putin měl mít během úterý dlouho ohlašovaný a několikrát odkládaný veřejný projev, který nakonec nepronesl. Podle politického geografa Michaela Romancova z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy lze pouze spekulovat, nicméně teoreticky je možné připustit, že se v Kremlu něco stalo. „Sociální sítě jsou plné předpovědí à la britský film Stalinova smrt. Moc tomu nevěřím, ale už brzy se přesvědčíme, jak to je.“ Druhou možností, která mu přijde stejně málo pravděpodobná, je rezignační projev Putina. 

Romancov zmínil, že jako daleko pravděpodobnější se mu jeví varianta, že projev nebyl úplně dotažen do konce. „Buďto Putin čeká na reakci ze zahraničí – víme, že Nikolaj Patrušev, generální tajemník ruské rady bezpečnosti, je v Číně. Odletěl tam plánovaně v neděli, je možné, že tam Patrušev něco dojednává, protože Rusko na tom není dobře, nejen pokud jde o vývoj na frontě, ale i v řadě jiných oblastí. Takže je možné, že Putin čeká na nějakou klíčovou informaci.“

„Anebo je možné, že v Kremlu probíhají spory mezi těmi, kteří jsou označování jako ‚strana války‘, a mezi zbytkem, přičemž v tento okamžik asi nikdo neví, kdo jsou ti na ‚straně války‘ a kdo ti ostatní. Více si spekulovat netroufnu,“ řekl politolog v pořadu Události, komentáře.

8 minut
Události, komentáře: Politický geograf Michael Romancov k dění v Rusku
Zdroj: ČT24

Jestřáb Medvěděv

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý řekl, že je na obyvatelích „separatisty kontrolovaných“ oblastí Ukrajiny, zda chtějí referendum o připojení k Rusku uspořádat. „Od samého počátku říkáme, že o svém osudu by měli rozhodnout obyvatelé příslušných území,“ uvedl Lavrov ve státní televizi. Zmíněné oblasti přitom většina obyvatel opustila a ti, kteří zůstali a vystupují proti ruské okupaci, jsou podle dostupných zpráv trestáni.

Konání hlasování podpořil i bývalý ruský prezident Dmitrij Medvěděv, který s válkou změnil rétoriku a zařadil se k nejtvrdším jestřábům v Kremlu. Je to „zásadní krok k ochraně jejich zájmů a může dále ospravedlnit použití plné ruské vojenské síly na jejich ochranu“, napsal na sociálních sítích. Narážel tím mimo jiné na fakt, že ruská doktrína umožňuje použití jaderných zbraní v případě útoku na vlastní území.

Romancov nazval Medvěděva „bizarní figurou ruského politického establishmentu. Je to člověk, který svého času nedělal na veřejnosti nic jiného, než že spal. Poté se prezentoval jako někdo, kdo vnese do Ruska technické a technologické inovace. Za to se mu posměšně přezdívalo ajfončik podle iPhonu. A teď se z něj stal super jestřáb. Kdybychom měli věřit jeho výrokům, tak už dávno létají jaderné hlavice. Těžko říct, jestli to, co říká, má vůbec nějakou relevanci. Že se tímto způsobem v Rusku uvažuje, to je evidentní, on se možná jen veze s nějakým mainstreamem,“ ilustroval politolog.

Moskva uznala nezávislost „Luhanské lidové republiky“ a „Doněcké lidové republiky“ krátce předtím, než 24. února zahájila invazi na Ukrajinu.

Nervozita z postupu ukrajinské armády roste

Urychlené přípravy „referend“ jsou podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) známkou nervozity Ruska a jím dosazených představitelů na okupovaných územích z rychlého postupu ukrajinské protiofenzivy.

„Ruské síly nemají pod kontrolou celou Doněckou a Luhanskou oblast. Anexí nárokovaných území DNR a LNR by tedy Rusko anektovalo i oblasti, které by podle kremelské definice byly částečně 'okupovány' legitimními ukrajinskými orgány a postupujícími ukrajinskými silami,“ připomíná ISW.

Anexe v této fázi války by podle institutu postavila Rusko do situace, kdy by požadovalo, aby ukrajinské síly vyklidily jím anektované území. Moskva by se tak ocitla v ponižující situaci, protože to nyní není schopna prosadit. „A není jasné, zda by se ruský prezident Vladimir Putin chtěl v takové situace ocitnout,“ dodává ISW.

„Referenda“ otevřou cestu k mobilizaci, míní Hajdaj

Ukrajinský šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj očekává, že uspořádání „referend“ otevře Rusku cestu k vyhlášení všeobecné mobilizace.

„Okupanti mohou vypsat zmanipulované referendum, nějak ho narychlo provést a uznat jeho 'výsledky'. Z nich bude vyplývat, že všichni místní obyvatelé si přejí připojení k Ruské federaci. Pak bude osvobození dočasně okupované Luhanské oblasti z ruského hlediska považováno za přímý útok na Rusko a poskytne to záminku k vyhlášení všeobecné mobilizace a vyhlášení války,“ řekl Hajdaj v rozhovoru pro Rádio Svoboda.

Serhij Hajdaj
Zdroj: ČT24

Všeobecná mobilizace by Rusku pomohla doplnit počty vojáků, kterých se mu v poslední době na ukrajinských bojištích nedostává. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 29 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel na země, které se postavily proti Trumpovu záměru ostrov získat.
10:29Aktualizovánopřed 33 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Dosavadní zprávy, které přinesla v neděli agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele, hovořily o tom, že obětí bylo nejméně pět tisíc.
11:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 7 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 11 hhodinami
Načítání...