Luhanská lidová republika

Dopravní letadlo společnosti Malaysia Airlines bylo v létě 2014 sestřeleno raketou ruské výroby odpálenou z pole na separatisty ovládaném východu Ukrajiny, který v té době kontrovalo Rusko. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek potvrdil soud v nizozemském Haagu. Soud v nepřítomnosti odsoudil na doživotí dva Rusy a jednoho ukrajinského občana za vraždu všech 298 cestujících a členů posádky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj verdikt uvítal, Rusko rozhodnutí označilo za politickou objednávku.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nařídil v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny stažení ruských vojsk z pravého břehu Dněpru, uvedl podle agentury TASS jeho resort. Na pravém břehu řeky leží středisko oblasti Cherson, jedno z největších měst, které se ruským vojskům podařilo během invaze dobýt. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak ale upozornil, že dělat z prohlášení závěry ohledně stažení Rusů z Chersonu by bylo ukvapené. Kyjev podle něj nevidí žádné známky toho, že by se Rusové chystali opustit Cherson bez boje. Ve městě podle něj zůstává významná část ruských sil, a do regionu se dokonce přesouvají další ruští vojáci.

Minulost vysokých představitelů ruské okupační správy na Ukrajině je velmi pestrá – nechybí mezi nimi například bývalý vysoký důstojník ukrajinské tajné služby SBU či muž, který v minulosti propagoval podvodné pyramidové schéma. Být ve vysoké funkci v okupační správě ovšem může být zároveň velmi nebezpečné – ti, kteří se stanou v očích Ukrajinců zrádci, se velmi často stávají cíli atentátníků. A ne vždy exploze nastražených bomb, otravy či střelbu ze zálohy přežijí.

Na Valném shromáždění OSN ve středu 143 ze 193 zemí odsoudilo nedávnou ruskou anexi čtyř částečně okupovaných ukrajinských území. Proti rezoluci odsuzující krok Moskvy jako nelegální hlasovalo pouze Rusko, Bělorusko, Sýrie, Nikaragua a Severní Korea. Dalších 35 zemí, včetně tradičního ruského spojence Číny, se zdrželo hlasování. Několik zemí nehlasovalo, informovaly zahraniční agentury.

V Moskvou okupovaných částech Ukrajiny se konají pseudoreferenda o připojení k Rusku. Západní země už při oznámení o jejich konání v úterý uvedly, že jejich výsledky neuznají, považují je za krok Moskvy k anexi dalšího ukrajinského území. Tato „referenda“ jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem. Ukrajinské úřady uvádějí, že okupanti nutí obyvatele k účasti.

„Parlamenty“ Ruskem nepřímo spravovaných útvarů na východě Ukrajiny ohlásily „referenda“ o připojení k Rusku. Zákon o jeho vypsání nejdříve v úterý schválili v takzvané „Luhanské lidové republice“ (LNR), o chvíli později v takzvané „Doněcké lidové republice“ (DNR). Zprávy o uspořádání hlasování přicházejí také z dalších dvou okupovaných oblastí v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu nad téměř celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení už v červnu prohlásilo za „osvobozenou“. Plánované plebiscity jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem a Kyjev je označuje dopředu za zfalšované a jejich výsledky neuzná.

Ukrajinští muži ve věku od 18 do 65 let bez vojenských zkušeností jsou v donbaském regionu vyhledáváni a odchytáváni proruskými separatisty na ulicích a posíláni přímo do války. I taková je realita současného života na východě Ukrajiny v oblasti samozvané Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky.

Většina východoukrajinského Severodoněcku je pod kontrolou ruských vojáků, uvedl předseda regionální administrativy Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Oznámil také, že okupanti zasáhli ve městě nádrž s kyselinou dusičnou, z níž vylétl narůžovělý oblak. Ukrajinský generální štáb již dříve uvedl, že ruští vojáci připravují rovněž ofenzivu na nedaleká města Siversk a Rajhorodok.

Rusové bombardovali nemocnici u oceláren Azovstal v Mariupolu, uvedli Ukrajinci. Liší se však jejich informace, zda pod troskami jsou, nebo nejsou lidé. Ocelárny jsou podle obránců zcela zničené a vojáci z trosek vytahují lidi. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že cílem současné operace je kompletní „osvobození“ samozvaných útvarů Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Na tamní frontě ruské síly obsadily město Kreminna, ukrajinský generální štáb naopak hlásí úspěšný protiútok u Marjinky. USA vidí aktuální ruské snahy na východě Ukrajiny jako předehru k mnohem výraznější eskalaci konfliktu. Tam, kde boje skončily, se sčítají mrtví, v Kyjevské oblasti našli už přes tisíc těl civilistů.

Vůdce separatistické „Luhanské lidové republiky“ (LNR) Leonid Pasečnik oznámil, že se v brzké době chystá uspořádat referendum o připojení této oblasti na východě Ukrajiny k Rusku. Je velmi pravděpodobné, že podobný scénář připravují i separatisté v sousední „Doněcké lidové republice“ (DNR). Tyto dva samozvané útvary uznává pouze Moskva. Kyjev dal v reakci najevo, že referendum provedené Rusy na okupovaném území bude neplatné.

Vůdci neuznávané „Doněcké lidové republiky“ i „Luhanské lidové republiky“ vyhlásili dekretem „všeobecnou mobilizaci“. Pozorovatelé OBSE zaznamenali na východě Ukrajiny za 24 hodin 1500 případů porušení příměří, což je letos rekordní počet násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou Ruskem koordinovanými silami. Ukrajinská armáda uvedla, že v sobotu přišla o dva své vojáky a má čtyři zraněné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvádí, že východ země má vláda pod kontrolou. Navrhuje, aby se bezpečnostním zárukám Ukrajině věnovala Rada bezpečnosti OSN.

Odvolací soud zmírnil z dvaceti let na šest let vězení trest Lukáši Nováčkovi, který se zapojil do činnosti proruských separatistů na východní Ukrajině. Neprokázalo se totiž, že muž se tam přímo zúčastnil bojů. Soudci proto sedmadvacetiletého opraváře z Karlovarska uznali vinným z účasti na organizované zločinecké skupině, nikoliv také z teroristického útoku. Verdikt je pravomocný.

Městský soud v Praze v úterý odsoudil za účast na teroristické skupině a teroristický útok k dvaceti letům vězení Jiřího Urbánka. Bojoval proti Ukrajině v řadách Ruskem koordinovaných separatistických sil. Muž je stíhaný jako uprchlý. Obhájce si ponechal lhůtu na odvolání. Za obdobné činy byli letos odsouzení i další Češi.

Soud uložil 20 let vězení Martinu Kantorovi, který se podle obžaloby zúčastnil v Donbasu bojů proti ukrajinským ozbrojeným silám na straně Ruska v řadách takzvané Luhanské lidové republiky. Dvaatřicetiletého muže uznal vinným z teroristického útoku a z účasti na teroristické skupině. Verdikt není pravomocný. Muž je stíhán jako uprchlý, jeho advokát se domáhal osvobození.

U města Zolote na východě Ukrajiny začalo další oddělování jednotek ukrajinské armády a sil proruských separatistů. Podle ukrajinských a ruských médií to v úterý oznámil ukrajinský ministr zahraničí Vadym Prystajko. Zprávu následně potvrdila ukrajinská armáda a také představitel povstalců v Luhanské oblasti, kde se Zolote nachází.