Nervozita na okupované Ukrajině roste, narychlo tam vypsali „referenda“ o připojení k Rusku

„Parlamenty“ Ruskem nepřímo spravovaných útvarů na východě Ukrajiny ohlásily „referenda“ o připojení k Rusku. Zákon o jeho vypsání nejdříve v úterý schválili v takzvané „Luhanské lidové republice“ (LNR), o chvíli později v takzvané „Doněcké lidové republice“ (DNR). Zprávy o uspořádání hlasování přicházejí také z dalších dvou okupovaných oblastí v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu nad téměř celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení už v červnu prohlásilo za „osvobozenou“. Plánované plebiscity jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem a Kyjev je označuje dopředu za zfalšované a jejich výsledky neuzná.

Hlasování se má uskutečnit také v části Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny a v části Záporožské oblasti. V jejím případě zatím není zcela jasné, kdy tamní proruské úřady chtějí hlasování uspořádat. Ostatní regiony hovoří o tom, že by „referendum“ mělo začít už tento pátek a skončit příští úterý.

Chersonští kolaboranti s okupačními silami navíc vyhlásili vytvoření vlastních ozbrojených sil, které mají bojovat společně s ruskou armádou proti Ukrajině. 

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba v reakci uvedl, že zfalšovaná „referenda“ nic nezmění a že Ukrajina bude pokračovat v osvobozování okupovaných oblastí. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak označil zprávy o „referendech“ za „naivní vydírání hrozbami a strašením“ od těch, „kteří umí bojovat jen s dětmi a civilisty“. „Tak vypadá strach z porážky,“ napsal podle stanice BBC Jermak na svém telegramovém účtu, kde zároveň poznamenal, že hrozbu lze odstranit pouze silou.

Výsledky pseudoreferend plánovaných na východě Ukrajiny nebudou uznány, řekl v úterý na úvod zasedání Valného shromáždění OSN německý kancléř Olaf Scholz. Připomněl, že nemají oporu v mezinárodním právu a mezinárodních smlouvách. Jeho názor sdíleli i další západní politici. Jake Sullivan, poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost, řekl, že Spojené státy tato území budou vždy uznávat jedině jako součást Ukrajiny. Za Ukrajinu se postavil i generální tajemník NATO nebo předsedkyně Evropské komise.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jsou ruské plány na referenda novou provokací. „Nebudou mít žádné právní dopady, celý proces je parodie,“ řekl Macron a dodal, že kdyby celý plán na vyhlášení referend na východě Ukrajiny nebyl tak tragický, byl by legrační. Uvedl také, že v příštích dnech bude mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Putinův neuskutečněný projev

Putin měl mít během úterý dlouho ohlašovaný a několikrát odkládaný veřejný projev, který nakonec nepronesl. Podle politického geografa Michaela Romancova z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy lze pouze spekulovat, nicméně teoreticky je možné připustit, že se v Kremlu něco stalo. „Sociální sítě jsou plné předpovědí à la britský film Stalinova smrt. Moc tomu nevěřím, ale už brzy se přesvědčíme, jak to je.“ Druhou možností, která mu přijde stejně málo pravděpodobná, je rezignační projev Putina. 

Romancov zmínil, že jako daleko pravděpodobnější se mu jeví varianta, že projev nebyl úplně dotažen do konce. „Buďto Putin čeká na reakci ze zahraničí – víme, že Nikolaj Patrušev, generální tajemník ruské rady bezpečnosti, je v Číně. Odletěl tam plánovaně v neděli, je možné, že tam Patrušev něco dojednává, protože Rusko na tom není dobře, nejen pokud jde o vývoj na frontě, ale i v řadě jiných oblastí. Takže je možné, že Putin čeká na nějakou klíčovou informaci.“

„Anebo je možné, že v Kremlu probíhají spory mezi těmi, kteří jsou označování jako ‚strana války‘, a mezi zbytkem, přičemž v tento okamžik asi nikdo neví, kdo jsou ti na ‚straně války‘ a kdo ti ostatní. Více si spekulovat netroufnu,“ řekl politolog v pořadu Události, komentáře.

Nahrávám video
Události, komentáře: Politický geograf Michael Romancov k dění v Rusku
Zdroj: ČT24

Jestřáb Medvěděv

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý řekl, že je na obyvatelích „separatisty kontrolovaných“ oblastí Ukrajiny, zda chtějí referendum o připojení k Rusku uspořádat. „Od samého počátku říkáme, že o svém osudu by měli rozhodnout obyvatelé příslušných území,“ uvedl Lavrov ve státní televizi. Zmíněné oblasti přitom většina obyvatel opustila a ti, kteří zůstali a vystupují proti ruské okupaci, jsou podle dostupných zpráv trestáni.

Konání hlasování podpořil i bývalý ruský prezident Dmitrij Medvěděv, který s válkou změnil rétoriku a zařadil se k nejtvrdším jestřábům v Kremlu. Je to „zásadní krok k ochraně jejich zájmů a může dále ospravedlnit použití plné ruské vojenské síly na jejich ochranu“, napsal na sociálních sítích. Narážel tím mimo jiné na fakt, že ruská doktrína umožňuje použití jaderných zbraní v případě útoku na vlastní území.

Romancov nazval Medvěděva „bizarní figurou ruského politického establishmentu. Je to člověk, který svého času nedělal na veřejnosti nic jiného, než že spal. Poté se prezentoval jako někdo, kdo vnese do Ruska technické a technologické inovace. Za to se mu posměšně přezdívalo ajfončik podle iPhonu. A teď se z něj stal super jestřáb. Kdybychom měli věřit jeho výrokům, tak už dávno létají jaderné hlavice. Těžko říct, jestli to, co říká, má vůbec nějakou relevanci. Že se tímto způsobem v Rusku uvažuje, to je evidentní, on se možná jen veze s nějakým mainstreamem,“ ilustroval politolog.

Moskva uznala nezávislost „Luhanské lidové republiky“ a „Doněcké lidové republiky“ krátce předtím, než 24. února zahájila invazi na Ukrajinu.

Nervozita z postupu ukrajinské armády roste

Urychlené přípravy „referend“ jsou podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) známkou nervozity Ruska a jím dosazených představitelů na okupovaných územích z rychlého postupu ukrajinské protiofenzivy.

„Ruské síly nemají pod kontrolou celou Doněckou a Luhanskou oblast. Anexí nárokovaných území DNR a LNR by tedy Rusko anektovalo i oblasti, které by podle kremelské definice byly částečně 'okupovány' legitimními ukrajinskými orgány a postupujícími ukrajinskými silami,“ připomíná ISW.

Anexe v této fázi války by podle institutu postavila Rusko do situace, kdy by požadovalo, aby ukrajinské síly vyklidily jím anektované území. Moskva by se tak ocitla v ponižující situaci, protože to nyní není schopna prosadit. „A není jasné, zda by se ruský prezident Vladimir Putin chtěl v takové situace ocitnout,“ dodává ISW.

„Referenda“ otevřou cestu k mobilizaci, míní Hajdaj

Ukrajinský šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj očekává, že uspořádání „referend“ otevře Rusku cestu k vyhlášení všeobecné mobilizace.

„Okupanti mohou vypsat zmanipulované referendum, nějak ho narychlo provést a uznat jeho 'výsledky'. Z nich bude vyplývat, že všichni místní obyvatelé si přejí připojení k Ruské federaci. Pak bude osvobození dočasně okupované Luhanské oblasti z ruského hlediska považováno za přímý útok na Rusko a poskytne to záminku k vyhlášení všeobecné mobilizace a vyhlášení války,“ řekl Hajdaj v rozhovoru pro Rádio Svoboda.

Serhij Hajdaj
Zdroj: ČT24

Všeobecná mobilizace by Rusku pomohla doplnit počty vojáků, kterých se mu v poslední době na ukrajinských bojištích nedostává. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 46 mminutami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 52 mminutami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 8 hhodinami
Načítání...