Dmitrij Medvěděv

Turecko potvrdilo, že součástí výměny vězňů mezi Ruskem a několika západními zeměmi včetně USA, kterou pomáhalo dojednávat, jsou dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Výměna se týká 26 lidí ze sedmi zemí, uvedl podle agentury Reuters úřad tureckého prezidenta. USA měly podle turecké strany převzít tři vězně, Německo třináct dalších a Rusko deset. Podle médií se jedná o největší takovou výměnnou akci mezi Ruskem a západními zeměmi od konce studené války.

Německo vyšetřuje závažný únik informací z jednání vysoce postavených příslušníků svého letectva, oznámil spolkový kancléř Olaf Scholz. Německé ministerstvo obrany potvrdilo, že tento rozhovor byl odposloucháván. Zvukový záznam asi třicetiminutového rozhovoru v pátek uveřejnila šéfredaktorka ruské televize RT Margarita Simonjanová. Záznam se mimo jiné týkal toho, jak Ukrajina ve válce s Ruskem využívá německé zbraně, píše agentura DPA.

Americký miliardář Elon Musk popřel, že by loni v reakci na chystaný ukrajinský útok na ruskou námořní flotilu na Krymu v oblasti vypnul internetovou službu Starlink vlastněnou jeho společností SpaceX. Tvrzení se podle stanice CNN objevuje v nové Muskově biografii, která se začne prodávat příští týden. Musk na síti X, bývalém Twitteru, reagoval prohlášením, že Starlink nad Krymem vypnout nemohl, protože tam nikdy aktivovaný nebyl.

Rusko na srpnovém summitu rozvíjejících se ekonomik skupiny BRICS nebude zastupovat vůdce Vladimir Putin, nýbrž ministr zahraničí Sergej Lavrov. Uvedla to ruská státní agentura TASS s odvoláním na kancelář jihoafrického prezidenta. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa dříve požádal Mezinárodní trestní soud (ICC), aby nemusel dát během summitu zatknout šéfa Kremlu Vladimira Putina. Ten čelí zatykači právě ze strany ICC kvůli únosům ukrajinských dětí během ruské agrese na Ukrajině. Ramaphosa se odvolával na tvrzení, že by zatčení podle něj vyvolalo válku. Kreml později uvedl, že Putin se schůzky zúčastní virtuálně a Lavrov dorazí do JAR osobně.

Ozbrojená vzpoura žoldnéřů ze soukromé Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina je zradou Ruska a její osnovatelé budou tvrdě potrestáni, řekl v sobotu v první reakci na dění na jihu země prezident Vladimir Putin. Vojáci podle něj postupu wagnerovců „hrdinně“ vzdorují, prezident však zároveň připustil, že situace v Rostově na Donu je velice složitá. Podporu Putinovi vyjádřili předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin i čečenský lídr Ramzan Kadyrov.

Za středečním dronovým útokem na Kreml stojí Washington, prohlásil ve čtvrtek tamní mluvčí Dmitrij Peskov. Přitom podle středečního vyjádření ruské propagandy stál za údajným úderem Kyjev. Ten to oficiálně opakovaně popřel. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) tvrdí, že útok zinscenoval přímo ruský režim. Objevují se také teorie o možném zapojení ruských partyzánů.

Twitter omezil anglicky psaný účet bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medvěděva za jeho příspěvek, v němž tvrdil, že Polsko „by nemělo existovat“. Politik by se podle svých slov bez sociální sítě obešel, protože ji využívá pouze k „prosazování našich propagandistických cílů“.

Na ofenzivní operace v oblasti Bachmutu, Avdijivky a Marjinky se v současnosti soustřeďuje ruská armáda. Podle ukrajinského generálního štábu se zároveň v neděli neúspěšně pokusila o útok na okraji obcí Hryhorivka, Bohdanivka a Ivanivske, které leží několik kilometrů západně od Bachmutu. Ukrajinci naopak monitorují jih země a Krym. V případě vstupu na zmíněný poloostrov jadernou odvetu nepřítele neočekávají, tvrdí šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov.

Přezdívá se jí „Matička Rus“, nechává se oslovovat i jako „Máša“. Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová ve středu uvedla, že neví, z čeho přesně ji Mezinárodní trestní soud (ICC) obviňuje. Soud na ni a na ruského vůdce Vladimira Putina minulý týden vydal mezinárodní zatykač v souvislosti s únosy ukrajinských dětí z Ruskem okupovaných území. Lvovová-Bělovová tvrdí, že soud podle ní není konkrétní.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Členské státy Evropské unie ve čtvrtek potvrdily zmrazení majetku třem lidem a jedné firmě odpovědným za dodávky íránských dronů Rusku, které je využívá ve válce proti Ukrajině. Nasazení íránských zbraní budí pozornost i v Izraeli, kde kvůli němu sílí tlak na poskytnutí vojenské pomoci napadené zemi. Vláda to ale odmítá a chce pomáhat jinak. Vztahy Izraele a Ruska zatěžuje i kauza Židovské agentury, jejíž ruskou pobočku chce Moskva zavřít.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ujistil, že jeho země bude dál bránit svá okupovaná území a jejich obyvatele navzdory tomu, co Rusko nazývá „referendy“. Moskva tvrdí, že se v nich většina obyvatel okupovaných oblastí vyslovila pro připojení k Rusku a místopředseda jeho bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv již jejich obyvatele přivítal „doma v Rusku“. Kremlem dosazení vůdci okupovaných území už ve třech případech požádali Vladimira Putina o připojení těchto míst k Rusku. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že brzy podnikne kroky, které aspirace okupovaných regionů uspokojí. „Referenda“ byla v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem.

„Parlamenty“ Ruskem nepřímo spravovaných útvarů na východě Ukrajiny ohlásily „referenda“ o připojení k Rusku. Zákon o jeho vypsání nejdříve v úterý schválili v takzvané „Luhanské lidové republice“ (LNR), o chvíli později v takzvané „Doněcké lidové republice“ (DNR). Zprávy o uspořádání hlasování přicházejí také z dalších dvou okupovaných oblastí v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu nad téměř celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení už v červnu prohlásilo za „osvobozenou“. Plánované plebiscity jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem a Kyjev je označuje dopředu za zfalšované a jejich výsledky neuzná.

Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí G7 se v pátek dohodli na zavedení cenového stropu na ruskou ropu i ropné produkty. O mechanismu stanovení cen se teprve rozhodne, informují zahraniční tiskové agentury. Opatření bude zahrnovat zákaz poskytování služeb umožňujících transport ruské ropy a ropných produktů v případě, že bude kupní cena přesahovat stanovený strop.

Letošní ruská plnohodnotná pozemní invaze na Ukrajinu dostala do složité situace některé dosavadní partnery Moskvy. Platí to i pro středoasijské státy, zejména pro Kazachstán, tamního nejbližšího ruského spojence. Kazašský režim podnikl od února řadu kroků, které překvapily svou razancí a protiruským vyzněním. Jakkoliv se Nur-Sultan snaží o posílení vztahů se Západem či Čínou, spíše než o radikální odklon od Moskvy jde o pokračování pro něj typické multivektorové zahraniční politiky a úsilí minimalizovat negativní dopady ruské agrese a západních sankcí. Napětí mezi Nur-Sultanem a Moskvou nicméně může postupně růst.

Rusko nezastaví své vojenské akce na Ukrajině ani v případě, že se Kyjev oficiálně vzdá ambice vstoupit do Severoatlantické aliance. V rozhovoru pro francouzskou televizi LCI to řekl místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv. Varoval před tím, aby Ukrajina dostala střely, které by mohly doletět na ruské území.

Sedmasedmdesát let od svržení jaderných bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki opět eskaluje riziko nasazení atomového arzenálu. Rusko přerušilo americké inspekce svých jaderných základen, s nimiž počítá smlouva Nový START. Moskva tvrdí, že jen reaguje na podobné překážky z americké strany.

Do hledáčku ukrajinských vojenských stratégů se v posledních týdnech znovu dostává most spojující ruskou pevninu s Krymem. Také bývalý vysoce postavený představitel NATO minulý týden potvrdil, že most je nyní pro Kyjev potenciálním strategickým cílem útoku. Místopředseda ruské bezpečnostní rady a někdejší ruský prezident Dmitrij Medvěděv podle agentury Interfax v neděli prohlásil, že pokud se Ukrajina pokusí získat Krym vojenskou cestou zpět, nastane pro ni „soudný den.“

Na začátku května napsala Rossijskaja gazeta, která je oficiálním kremelským mediálním kanálem, že západní odborníci nazvali Kaliningradskou oblast „nepotopitelnou letadlovou lodí“, která podrývá síly NATO. Příměr je to daleko starší, na jeho aktuálnosti to však nic nemění. Především jako domov Baltské flotily a základna pro rakety Iskander je oblast strategicky významná hlavně tím, že rozšiřuje dosah ruských zbraní. Status exklávy jí však přináší i řadu problémů.

Ruský prezident Vladimir Putin neodmítá schůzku s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, řekl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Musí před ní ale vzniknou text dohody k situaci na Ukrajině. V souvislosti s konfliktem zvažují Finsko a Švédsko vstup do Severoatlantické aliance, Kreml k možnému rozšíření NATO zaujal negativní postoj. Dmitrij Medvěděv ve čtvrtek varoval, že pokud severské země podají přihlášku do Aliance, nebude již možné hovořit o „bezjaderném Pobaltí“. Do bezpečí za hranice Ukrajiny utíká mnoho Ukrajinců, jen do Polska už přišlo přes 2,7 milionu uprchlíků.

Spojené státy dodají na Ukrajinu další protitankové rakety Javelin. Kyjev oslovil Česko a Slovensko ohledně možnosti oprav poškozené techniky. Předseda Evropské rady Charles Michel připustil, že po zákazu dovozu ruského uhlí bude EU muset zakázat i ropu a plyn. Nizozemsko zadržuje jachty oligarchů a další země vyhošťují ruské diplomaty. Budapešť si naproti tomu předvolala ukrajinského velvyslance. Německo vede důvěrná jednání s Kyjevem o bezpečnostních zárukách.

Dolní komora ruského parlamentu, Státní duma, podle očekávání ve čtvrtek schválila Michaila Mišustina ve funkci ruského premiéra. Mišustin ve funkci předsedy vlády nahradí Dmitrije Medvěděva, který ve středu nečekaně odstoupil poté, co prezident Putin oznámil, že se chystá navrhnout prozatím nepříliš specifikované změny ruské ústavy.

Prezident Vladimir Putin dal ve svém poselství najevo, že si chce udržet v Rusku rozhodující moc i po vypršení svého mandátu v roce 2024. Myslí si to vlivný ruský opozičník a Putinův kritik Alexej Navalnyj. Podobný názor vyjádřilo i několik známých ruských politologů a dalších expertů.

V čele ruské vlády nečekaně skončil Dmitrij Medvěděv, dlouholetý spojenec prezidenta Vladimira Putina. Dvojice si dokonce před lety vyměnila nejvyšší státní funkce, aby Putin mohl zůstat u moci. Medvěděv ale vždy zůstával ve stínu současného šéfa Kremlu. A právě na jeho hlavu mnohdy mířila kritika Rusů kvůli špatné ekonomické situaci a nepopulárním reformám.