Na ofenzivní operace v oblasti Bachmutu, Avdijivky a Marjinky se v současnosti soustřeďuje ruská armáda. Podle ukrajinského generálního štábu se zároveň v neděli neúspěšně pokusila o útok na okraji obcí Hryhorivka, Bohdanivka a Ivanivske, které leží několik kilometrů západně od Bachmutu. Ukrajinci naopak monitorují jih země a Krym. V případě vstupu na zmíněný poloostrov jadernou odvetu nepřítele neočekávají, tvrdí šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov.
Podle ruského ministerstva obrany Ukrajina v pondělí zaútočila na krymský přístav Sevastopol. „Kyjevský režim se okolo 3:30 moskevského času (2:30 SELČ) pokusil zaútočit na základnu černomořské flotily s třemi bezpilotními čluny,“ uvedl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.
Proti dronům podle něj zasáhly protiponorkové a další podpůrné síly, které je na cestě do sevastopolské zátoky zničily. „Nejsou žádné ztráty,“ dodal.
Ruské i ukrajinské účty na Telegramu zveřejňují záběry, které podle ruskojazyčného serveru BBC ukazují okamžik exploze jednoho ze člunů. Zařízení podle nich vybuchlo v sevastopolském přístavu, jejich pravost však nelze bezprostředně ověřit.
Kyjev se k útoku nepřihlásil a nijak ho nekomentoval – na rozdíl od představ, že získá vládu nad celým poloostrovem.
Podle šéfa rozvědky Budanova ruská armáda eventuální ztrátu Krymu vyzdvihne a označí ji za „vynucené opatření“, stejně jako při osvobození Chersonu (v listopadu 2022, pozn. red.).
„Při osvobození Chersonu se jejich propagandistická mašinérie ukázala v plné kráse. Ve finále to veřejně označila za něco, co bylo pro Rusko pozitivní,“ pokračoval šéf ukrajinské vojenské rozvědky.
„Už mají tento scénář naplánovaný a my o něm víme. Půjde o vynucené opatření. Věřte mi, jejich válečná propaganda funguje jako dobře promazaný stroj. Dělají ze svých obyvatel hlupáky způsobem, jakým to nikdo jiný na světě nedokáže,“ pokračoval Budanov.
V rozhovoru se serverem RBK-Ukrajina navíc v pondělí zdůraznil, že jediný způsob, jak ukončit válku, je obnovení ukrajinských hranic na stav v roce 1991 – tedy i se čtyřmi okupovanými oblastmi, které si nárokuje Rusko, a s ilegálně anektovaným Krymským poloostrovem.
„Faktem je, že se všichni připravují (na protiofenzivu),“ prohlásil Budanov. „Blížíme se k přelomové bitvě moderních dějin. To je fakt. Všichni to víme,“ dodal bez upřesnění, kdy očekávaná protiofenziva začne. Zároveň odmítl sdělit, v jakém směru či síle útok bude.
Velitel wagnerovců: Neberte žádné zajatce
Pozornost Ruska je momentálně i nadále zaměřena především na Bachmut, o jehož dobytí se snaží od loňského léta.
Ve směru na Avdijivku útočili na Pervomajske a podle ukrajinského generálního štábu utrpěli velké ztráty, ale podobné informace nelze nezávisle ověřit. U Marjinky, která leží nedaleko Doněcku, se dle Kyjeva několik početných útoků podařilo odrazit.
Což mimo jiné platí i pro Vuhledar, jenž se nachází několik desítek kilometrů jihozápadně od Doněcku a o který se bojovalo od konce ledna. „Rusové tam i přes nasazení těžké techniky utrpěli porážku, ale ofenzivu v oblasti hodlají brzy obnovit,“ řekl v neděli Oleksij Dmytraškivskyj, mluvčí ukrajinských obranných sil v tavrijském směru.
O ruskou ofenzivu se dlouhodobě stará i žoldnéřská Wagnerova skupina, jejíž šéf Jevgenij Prigožin podle serveru Kyiv Independent údajně nařídil vojákům, aby už na Ukrajině nebrali žádné zajatce, ale rovnou je postříleli. „Zabijeme na bojišti každého. Neberte ani jednoho zajatce,“ napsal Prigožin v komentáři na Telegramu.
Jeho rozkaz byl údajně učiněn v reakci na „zachycenou konverzaci“ zveřejněnou na neoficiálním telegramovém účtu spojeném s wagnerovci, ve které stálo, že se jedná o dva ukrajinské vojáky rozhodnuté zastřelit ruského válečného zajatce.
Rozsáhlá náborová kampaň
Podle hlášení britské vojenské rozvědky se Rusko zároveň snaží rozšířit svou armádu, aniž by vyvolalo nepokoje, jaké způsobila částečná mobilizace během loňského podzimu, která přiměla spoustu mladých mužů opustit zemi.
„Ruské ministerstvo obrany spustilo velkou kampaň na sociálních sítích, billboardech a v televizi. Nábor se snaží apelovat na hrdost ‚skutečných mužů‘ a zároveň láká na finanční výhody,“ napsali Britové.
„Vzhledem k faktu, že nábor vězňů byl zastaven, je velmi nepravděpodobné, že kampaň přiláká zveřejněný cíl v podobě 400 tisíc dobrovolníků.“
„Ruské úřady se snaží za každou cenu oddálit jakoukoli novou povinnou mobilizaci, aby minimalizovaly domácí nepokoje,“ dodala britská vojenská rozvědka.
Šéf NATO: Ukrajina je připravena na ofenzivu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak podle zdrojů britského deníku The Guardian prohlásil, že jeho země „aktivně připravuje nové jednotky“, a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se nechal slyšet, že Ukrajina je připravena osvobodit další oblasti.
„Jsem si jistý, že budou v pozici, aby byli schopni znovu dobýt ještě více území,“ odpověděl Stoltenberg na otázku, zda má armáda okupované země v současnosti vše, co potřebuje k úspěšnému provedení protiofenzivy.
Šéf NATO také oznámil, že Ukrajina už disponuje několika bateriemi systému protivzdušné obrany Patriot. „Německo a USA dodaly baterie Patriot, které jsou v provozu na Ukrajině,“ doplnil a odmítl poskytnout přesná čísla nebo bližší podrobnosti.
Kyjev opakovaně žádal, aby tento high-tech systém pomohl chránit zemi před ruskými silami, což se stalo realitou. Pentagon už koncem předchozího měsíce informoval o tom, že skupina ukrajinských vojáků dokončila výcvik na taktickém mobilním raketovém systému Patriot ve Spojených státech amerických a vrátila se do Evropy.
