Jevgenij Viktorovič Prigožin

Ukrajinské síly ovládly ves Andrijivka jižně od Bachmutu v Doněcké oblasti na východě země, informoval v pátek ukrajinský generální štáb ve své ranní zprávě o situaci na bojišti. Ukrajinská média informují, že v noci na pátek Rusové útočili například na okolí Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti, výbuchy jsou hlášeny ale i z Chmelnycké oblasti v západní části Ukrajiny.

Tvrzení Západu, že Jevgenij Prigožin byl zabit na příkaz Vladimira Putina, i další podobné spekulace jsou „absolutní lži“. Prohlásil to mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, který zároveň odmítl definitivně potvrdit smrt šéfa wagnerovců s tím, že je potřeba počkat na výsledky testů DNA. Vyšetřovatelé uvedli, že se na místě nehody našla těla deseti lidí a také letové zapisovače, takzvané černé skříňky. Skupina Rusů bojujících na straně Ukrajiny mezitím vyzvala příslušníky žoldnéřské Wagnerovy skupiny, aby přešli na stranu Kyjeva a Kremlu se pomstili.

Francie dokončila evakuaci svých občanů a dalších Evropanů z Nigeru. Jde celkem o 1079 lidí, uvedla francouzská diplomacie. V hlavním městě Nigeru, Niamey, se mezitím shromáždily stovky stoupenců vojenské junty, přičemž řada z nich si přinesla velké ruské vlajky. S odvoláním na své zpravodaje na místě to napsala agentura AFP. Minulý týden provedla v Nigeru armáda převrat a svrhla demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma.

Mezinárodní situaci okolo Nigeru, který minulý týden zažil vojenský převrat, eskaloval výrok sousedního Mali a Burkina Faso. Tamní režimy budou považovat jakýkoliv vojenský zásah proti nově ustanovené juntě za vyhlášení války. Převrat slovně podpořil i šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin. Skupina západoafrických států ECOWAS však uzavřela vzdušný prostor nad Nigerem pro komerční lety a požaduje okamžité propuštění zajatého prezidenta Bazouma. Evropské státy mezitím evakuují své občany.

Pučisté v Nigeru obvinili Francii z toho, že plánuje v zemi vojensky zasáhnout, aby osvobodila svrženého prezidenta Mohameda Bazouma. Francie podle nich obdržela od svržené vlády povolení k náletům. Niger byl v minulosti francouzskou kolonií. Paříž převrat odsoudila a vyzvala k návratu Bazouma do funkce. V pondělním prohlášení zdůraznila, že prioritou je bezpečnost Francouzů. Změny v Nigeru naopak uvítal šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, strůjcům puče nabídl pomoc s nastolením pořádku. Mezitím v zemi během pondělního večera došlo k zatčení tří ministrů.

Polsko bedlivě sleduje situaci u hranic s Běloruskem. Na území sousední země, jen pár kilometrů od Polska, cvičí žoldnéři z Wagnerovy skupiny s běloruskou armádou. Varšava se rozhodla přesunout své vojáky zejména do okolí města Suvalky, které leží mezi Běloruskem a ruskou exklávou Kaliningradem.

Osmnáct dní po vzpouře wagnerovců se na veřejnosti poprvé objevily záběry náčelníka ruského generálního štábu. O osudu Valerije Gerasimova se doteď spekulovalo na mnoha úrovních. Stejně jako o ministru obrany Šojguovi, kterého ale státní média ukázala už dřív. Kreml zatím oznámil, že vůdce vzbouřenců Jevgenij Prigožin se pět dní po nepovedeném povstání setkal s ruským prezidentem a ujistil ho o své loajalitě.

Rada bezpečnosti OSN odhlasovala konec deset let trvající mírové mise v africkém Mali, v jejímž rámci působí i několik českých vojáků. Podle USA v ukončení mise sehrál roli vůdce ruské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, napsala agentura Reuters. Vojenská junta v Mali už dříve navázala s wagnerovci spolupráci.

Vysoce postavený ruský generál Sergej Surovikin věděl o chystaném ozbrojeném povstání žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin si tak možná myslel, že má podporu ruské armády. Píše to americký list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované americké činitele. Washington se nyní snaží zjistit, jestli Surovikin pomáhal povstání i plánovat. Podle amerických činitelů je navíc možné, že o akci wagnerovců věděli předem i další ruští generálové. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně popřel, že by Surovikin o chystaném povstání měl tušení. Ve středu se v médiích objevila informace o tom, že byl Surovikin zatčen.

Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin chtěl během své krátké vzpoury poukázat na neschopnost vedení ruské armády a ministerstva obrany, které řídí politický matador Sergej Šojgu. Podle expertů ale Kreml změny v blízké době nechystá. Šojgu patří mezi populární politiky a těší se důvěře vládce Vladimira Putina, pro něhož není snadno nahraditelný. Neúspěchy ruské armády na Ukrajině a laxní přístup vojsk k postupujícím silám wagnerovců nicméně odhalily slabiny v Šojguově vedení resortu obrany. Putin tak má podle analytiků o čem přemýšlet.

Ani ne čtyřiadvacet hodin trval pokus o vzpouru, který spustil Jevgenij Prigožin a jeho Wagnerova skupina. Obsadili Rostov na Donu a vydali se směrem k Moskvě. Tým vyjednavačů navenek v čele s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem dokázal najít argumenty, které Prigožina přiměly se stáhnout. O jeho osudu, ale také o budoucnosti čelných ruských armádních představitelů se teď spekuluje.

Ukrajina ve čtvrtek zahájila dlouho očekávanou protiofenzivu proti Rusku, informovali nejmenovaní ukrajinští představitelé server ABC News. Podobné informace mají i další média. Dobře vycvičené ukrajinské jednotky a západní technika se v posledních dnech shromažďovaly na jihovýchodě Ukrajiny poblíž frontové linie, kde se podle svědectví zahraničních novinářů daly do pohybu i tanky Leopard 2A4. Generální štáb v Kyjevě prohlásil, že informace o zahájení protiofenzivy nemá.

Jeden člověk v noci na čtvrtek zahynul v jihoukrajinské Oděse poté, co tam ruská raketa zasáhla průmyslový komplex. Dle ukrajinského letectva protivzdušná obrana sestřelila 29 z 30 raket, které ruské síly na Ukrajinu vyslaly. Škody a oběti však způsobily také trosky zničených střel. Terčem útoků se stal také Kyjev. Informovali o tom ukrajinští představitelé. Ukrajinci tvrdí, že v bojích u Bachmutu dosáhli dalších územních zisků.

Na ofenzivní operace v oblasti Bachmutu, Avdijivky a Marjinky se v současnosti soustřeďuje ruská armáda. Podle ukrajinského generálního štábu se zároveň v neděli neúspěšně pokusila o útok na okraji obcí Hryhorivka, Bohdanivka a Ivanivske, které leží několik kilometrů západně od Bachmutu. Ukrajinci naopak monitorují jih země a Krym. V případě vstupu na zmíněný poloostrov jadernou odvetu nepřítele neočekávají, tvrdí šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov.

Wagnerovci vyvěsili ruskou vlajku na budovu samosprávy v Bachmutu, a město tak z „právního hlediska“ dobyli, tvrdí šéf této ruské žoldnéřské skupiny Jevgenij Prigožin. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž ale jeho slova nelze nezávisle ověřit. Mluvčí ukrajinské armády řekl, že Rusové mají k dobytí Bachmutu „velmi daleko“ a že boje kolem sídla jeho samosprávy pokračují.

Soud v Moskvě poslal do vazby amerického novináře deníku The Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche, jehož zadržení pro podezření ze špionáže dříve ve čtvrtek oznámila ruská tajná služba FSB. Novinář vinu před soudem odmítl, informovala agentura TASS. Gershkovich psal o žoldnéřské Wagnerově skupině, řekl jeho spolupracovník.

Zatímco boje u Bachmutu pokračují a tamní situace je nadále složitá, jak přiznávají obě strany rusko-ukrajinského konfliktu, odehrává se v Rusku na pozadí ještě bitva politická. A hlavní roli v ní hraje Jevgenij Prigožin, šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, jejíž síly už několik měsíců dobývají Bachmut.

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina oznámila, že má plně pod kontrolou východní část ukrajinského města Bachmut. Oznámil to zakladatel skupiny Jevgenij Prigožin. Dobytí Bachmutu by bylo pro Rusko prvním významným vítězstvím za více než půl roku. Okupantům se tak může otevřít cesta k útoku na poslední zbývající městská centra v Doněcké oblasti. Kyjev zatím vyjádření wagnerovců nekomentoval. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga nelze vyloučit, že Bachmut padne v příštích dnech Rusům a je proto nutné zajistit, aby to nebyl rozhodující okamžik války.

Více než půlroční boje o Bachmut jsou, zdá se, u konce. Ukrajinští obránci se podle dostupných informací stahují a armáda informuje o odrážení ruských útoků v místě poslední přístupové cesty. Šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin prohlásil, že město, jehož předválečná populace čítala více než 70 tisíc obyvatel, je obklíčeno. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyzval k evakuaci Bachmutu.

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina už nesmí verbovat do války na Ukrajině trestance. Takzvaní wagnerovci přišli za devět měsíců marných bojů o město Bachmut na východě Ukrajiny až o osmdesát procent sil, uvádí zpravodajský server Meduza. Podle některých zpráv britských médií šéf Kremlu Vladimir Putin přikázal stáhnout žoldáky z Ukrajiny a nahradit je běžnými vojáky. Po invazi přišlo do země asi padesát tisíc wagnerovců.