Helikoptéry wagnerovců jsou slyšet až v Polsku. Lukašenko se cvičením snaží znervóznit Varšavu

Polsko bedlivě sleduje situaci u hranic s Běloruskem. Na území sousední země, jen pár kilometrů od Polska, cvičí žoldnéři z Wagnerovy skupiny s běloruskou armádou. Varšava se rozhodla přesunout své vojáky zejména do okolí města Suvalky, které leží mezi Běloruskem a ruskou exklávou Kaliningradem.

Wagnerovci se po krátké vzpouře proti ruskému ministerstvu obrany přesunuli za nepřehledných okolností do Běloruska, kde pomáhají s vojenským výcvikem tamní armády. Šéf skupiny Wagner Jevgenij Prigožin zveřejnil video, ve kterém vítá své bojovníky v zemi a říká jim, že se prozatím nebudou dále účastnit války na Ukrajině, ale nařizuje jim, aby shromáždili síly pro Afriku, zatímco budou cvičit běloruskou armádu.

Poláci žijící v blízkosti hranic s Běloruskem podle agentury Reuters vylíčili, že slyšeli střelbu a vrtulníky při wagnerovském výcviku, který probíhá jen asi pět kilometrů od hranic. Obávají se toho, že na ně sousední země zaútočí.

Tím hrozil i běloruský diktátor Alexandr Lukašenko, který při setkání s ruským vládcem Vladimirem Putinem řekl, že Wagnerovci prý chtějí zaútočit na Polsko. „Možná to nemělo být řečeno. Ale řeknu, že nás wagnerovci začali stresovat. Ptají se na Západ. Já říkám: ‚Proč byste tam na Západ jezdili? My kontrolujeme, co se děje.‘ ‚No, jedeme na zájezd do Varšavy a do Rzeszowa‘,“ prohlašoval Lukašenko.

„Samozřejmě je držím v centru Běloruska, jak bylo dohodnuto. Nerad bych je tam přemisťoval. Protože mají špatnou náladu,“ dodal diktátor při setkání s Putinem. Podle Institutu pro studium války (ISW) mohlo jít o jemný náznak ruskému vůdci, že wagnerovci pro Kreml stále znamenají výzvu, kterou momentálně kontroluje Minsk.

Polsko přesouvá jednotky

Polsko situaci u své východní hranice bedlivě sleduje. Jeho bezpečnostní výbor rozhodl o přesunu vojenských jednotek pro případ, že by se běloruské a žoldnéřské jednotky pokusily dobýt strategickou Suvalskou proláklinu, odříznout pobaltské státy od zbytku Evropy a propojit ruskou exklávu Kaliningrad s Běloruskem.

„Výcvik nebo společné cvičení běloruské armády a skupiny Wagner je nepochybně provokací,“ řekl agentuře PAP člen bezpečnostního výboru Zbigniew Hoffmann.

„Výbor analyzoval možné hrozby, například dislokaci jednotek skupiny Wagner. Proto ministr národní obrany, předseda výboru Mariusz Blaszczak, rozhodl o přesunu našich vojenských formací ze západu na východ Polska,“ dodal Hoffmann.

O hrozbě, která by mohla přijít z Ruska a Běloruska, jednali minulý týden i premiéři Mateusz Morawiecki a Petr Fiala (ODS). „Musíme být bdělí, protože Bělorusko a Rusko pracují společně na tom, aby destabilizovaly Polsko a východní křídlo NATO a EU,“ zdůraznil Morawiecki po setkání.

Wagnerovci nemají vybavení

Institut pro studium války si ve své analýze všímá výhrůžek mířících na Západ, myslí si ale, že wagnerovci nemají sílu na to, aby Polsko ohrozili, protože museli většinu své techniky odevzdat Rusku, když zemi opouštěli.

„Nic nenasvědčuje tomu, že by Wagnerovi bojovníci v Bělorusku disponovali těžkými zbraněmi potřebnými k vážné ofenzivě proti Ukrajině nebo Polsku bez výrazného přezbrojení, protože podmínkou dohody mezi Putinem, Lukašenkem a Prigožinem, která ukončila ozbrojené povstání, bylo, že wagnerovci tyto zbraně odevzdají ruskému ministerstvu obrany,“ píší analytici z ISW.

„Snímky hlavní základny Wagner v Tselu, pořízené pod šikmým úhlem 23. července, ukazují, že vozidla, která jsou v současné době zaparkována v areálu skladiště vozidel a v jeho okolí, jsou především stovky osobních automobilů, malé nákladní automobily a přibližně 35 návěsů,“ všímá si think-tank.

Migrace jako zbraň

Další hrozbou, kterou by mohli wagnerovci pro Polsko znamenat, je nárůst příchozích nelegálních migrantů přes běloruskou hranici. Upozornil na to Jacek Siewiera, který řídí Národní bezpečnostní úřad.

Žoldáci dříve působili v Africe, odkud se do Evropy snaží dostat velké množství lidí. Hrozbu je podle něj třeba posuzovat „v kombinaci se všemi prostředky, které má Wagner v Africe, v Maghrebu, v Sahelu a na Blízkém východě, a s rizikem eskalace nucené imigrace a asymetrického útoku na hranice Polska, Litvy a Lotyšska,“ popsal Siewiera listu Financial Times.

Vysvětlil, že Wagnerovy jednotky, které se skládají často z otrlých zločinců rekrutovaných z ruských věznic, se zapojí do obchodování s lidmi a další trestné činnosti.

„Mohou protlačit další migranty? Je to možné. Otázkou je, jaký budou mít z tohoto postupu zisk, protože se jedná o skupinu, která je většinou motivována ziskem,“ řekl Siewiera.

Polsko už jednou vlně migrantů na hranici s Běloruskem čelilo v roce 2021. Podle Evropské unie tehdy Lukašenko používal utečence jako nástroj hybridní války k tomu, aby vytvořil na západní země nátlak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hormuz se otevře v neděli, hned po podpisu dohody s Íránem, tvrdí Trump

Podpis dohody s Íránem je naplánován na neděli, uvedl v sobotu americký prezident Donald Trump. Ihned po podpisu bude pro všechny otevřen Hormuzský průliv, tvrdí také. Teherán však v sobotu uvedl, že v neděli memorandum podepsané nebude. Írán chce také účtovat služby poskytované v Hormuzském průlivu.
19:43Aktualizovánopřed 47 mminutami

Obrazem: Přehlídka, přelet a davy v ulicích. Karel III. slavil oficiální narozeniny

Britský král Karel III. má sice narozeniny až v listopadu, oficiálně je ale slaví v červnu společně s Brity. Ani letos nechyběla vojenská přehlídka a procesí, v němž se král a jeho rodina vydali usazeni v kočáře z Buckinghamského paláce do ulic. V Británii se mezitím probírá, s kolika penězi může armáda počítat.
před 1 hhodinou

Orbán dál povede Fidesz. Strana se musí změnit, uznal

Bývalý premiér Maďarska Viktor Orbán po nedávné volební porážce v politice nekončí. Stranu Fidesz povede i nadále. Na volebním sjezdu neměl soupeře – sám ale vzkázal, že partaj se musí změnit. Jeho nástupce Péter Magyar mezitím vyzývá k demisi mnohé tváře bývalé vlády.
před 2 hhodinami

Ukrajinské útoky způsobily požáry v ruském přístavu a v závodě pro přepravu ropy

Ukrajinský dronový útok v noci na sobotu způsobil požár v přístavu Těmrjuk v jihoruském Krasnodarském kraji. Jeden člověk zemřel a tři další utrpěli zranění, informoval tamní gubernátor Veniamin Kondratěv. V jihoruské Volgogradské oblasti ukrajinská armáda zasáhla závod zajišťující přepravu ropy, také tento úder vedl k požáru, uvedl ukrajinský generální štáb. Ukrajinské úřady hlásí téměř dvě desítky zraněných po ruských útocích.
před 10 hhodinami

Cizí rozvědky nás špehují pomocí želv a ryb, tvrdí Čína

Zahraniční rozvědky využívají želvy a ryby vybavené senzory ke sběru citlivých dat a mapování podmořských zón čínského pobřeží. V pátek to podle agentury AFP uvedlo čínské ministerstvo státní bezpečnosti v příspěvku na sociálních sítích nazvaném V hlubinách moře se proudy chvějí. Rozvědky podle Pekingu používají i další nové špionážní vybavení a čínští rybáři by proto měli být ostražití a hlásit veškeré podezřelé předměty, které na moři naleznou.
před 12 hhodinami

Palestinský lékař uvězněný Izraelem se obrátil na nejvyšší soud

Až u izraelského nejvyššího soudu skončil případ palestinského lékaře, kterého zadržela izraelská armáda na sklonku roku 2024 v Gaze s tím, že patří k teroristickému hnutí Hamás. Lidskoprávní organizace tvrdí, že strávil přes 500 dní ve vězení bez konkrétního formálního obvinění. Nejvyšší soud má teď na stole žádost o jeho propuštění.
před 12 hhodinami

Dohoda s USA počítá s ukončením americké blokády Íránu, tvrdí Arakčí

Návrh mírové dohody Íránu se Spojenými státy počítá s ukončením americké blokády íránských přístavů a s novým uspořádáním v Hormuzském průlivu. Prohlásil to v pátek večer íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Řekl také, že žádné rozhovory o íránském jaderném programu nezačnou, dokud nebude úmluva zcela převedena do praxe, píší agentury AFP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
před 14 hhodinami
Načítání...