Helikoptéry wagnerovců jsou slyšet až v Polsku. Lukašenko se cvičením snaží znervóznit Varšavu

Polsko bedlivě sleduje situaci u hranic s Běloruskem. Na území sousední země, jen pár kilometrů od Polska, cvičí žoldnéři z Wagnerovy skupiny s běloruskou armádou. Varšava se rozhodla přesunout své vojáky zejména do okolí města Suvalky, které leží mezi Běloruskem a ruskou exklávou Kaliningradem.

Wagnerovci se po krátké vzpouře proti ruskému ministerstvu obrany přesunuli za nepřehledných okolností do Běloruska, kde pomáhají s vojenským výcvikem tamní armády. Šéf skupiny Wagner Jevgenij Prigožin zveřejnil video, ve kterém vítá své bojovníky v zemi a říká jim, že se prozatím nebudou dále účastnit války na Ukrajině, ale nařizuje jim, aby shromáždili síly pro Afriku, zatímco budou cvičit běloruskou armádu.

Poláci žijící v blízkosti hranic s Běloruskem podle agentury Reuters vylíčili, že slyšeli střelbu a vrtulníky při wagnerovském výcviku, který probíhá jen asi pět kilometrů od hranic. Obávají se toho, že na ně sousední země zaútočí.

Tím hrozil i běloruský diktátor Alexandr Lukašenko, který při setkání s ruským vládcem Vladimirem Putinem řekl, že Wagnerovci prý chtějí zaútočit na Polsko. „Možná to nemělo být řečeno. Ale řeknu, že nás wagnerovci začali stresovat. Ptají se na Západ. Já říkám: ‚Proč byste tam na Západ jezdili? My kontrolujeme, co se děje.‘ ‚No, jedeme na zájezd do Varšavy a do Rzeszowa‘,“ prohlašoval Lukašenko.

„Samozřejmě je držím v centru Běloruska, jak bylo dohodnuto. Nerad bych je tam přemisťoval. Protože mají špatnou náladu,“ dodal diktátor při setkání s Putinem. Podle Institutu pro studium války (ISW) mohlo jít o jemný náznak ruskému vůdci, že wagnerovci pro Kreml stále znamenají výzvu, kterou momentálně kontroluje Minsk.

Polsko přesouvá jednotky

Polsko situaci u své východní hranice bedlivě sleduje. Jeho bezpečnostní výbor rozhodl o přesunu vojenských jednotek pro případ, že by se běloruské a žoldnéřské jednotky pokusily dobýt strategickou Suvalskou proláklinu, odříznout pobaltské státy od zbytku Evropy a propojit ruskou exklávu Kaliningrad s Běloruskem.

„Výcvik nebo společné cvičení běloruské armády a skupiny Wagner je nepochybně provokací,“ řekl agentuře PAP člen bezpečnostního výboru Zbigniew Hoffmann.

„Výbor analyzoval možné hrozby, například dislokaci jednotek skupiny Wagner. Proto ministr národní obrany, předseda výboru Mariusz Blaszczak, rozhodl o přesunu našich vojenských formací ze západu na východ Polska,“ dodal Hoffmann.

O hrozbě, která by mohla přijít z Ruska a Běloruska, jednali minulý týden i premiéři Mateusz Morawiecki a Petr Fiala (ODS). „Musíme být bdělí, protože Bělorusko a Rusko pracují společně na tom, aby destabilizovaly Polsko a východní křídlo NATO a EU,“ zdůraznil Morawiecki po setkání.

Wagnerovci nemají vybavení

Institut pro studium války si ve své analýze všímá výhrůžek mířících na Západ, myslí si ale, že wagnerovci nemají sílu na to, aby Polsko ohrozili, protože museli většinu své techniky odevzdat Rusku, když zemi opouštěli.

„Nic nenasvědčuje tomu, že by Wagnerovi bojovníci v Bělorusku disponovali těžkými zbraněmi potřebnými k vážné ofenzivě proti Ukrajině nebo Polsku bez výrazného přezbrojení, protože podmínkou dohody mezi Putinem, Lukašenkem a Prigožinem, která ukončila ozbrojené povstání, bylo, že wagnerovci tyto zbraně odevzdají ruskému ministerstvu obrany,“ píší analytici z ISW.

„Snímky hlavní základny Wagner v Tselu, pořízené pod šikmým úhlem 23. července, ukazují, že vozidla, která jsou v současné době zaparkována v areálu skladiště vozidel a v jeho okolí, jsou především stovky osobních automobilů, malé nákladní automobily a přibližně 35 návěsů,“ všímá si think-tank.

Migrace jako zbraň

Další hrozbou, kterou by mohli wagnerovci pro Polsko znamenat, je nárůst příchozích nelegálních migrantů přes běloruskou hranici. Upozornil na to Jacek Siewiera, který řídí Národní bezpečnostní úřad.

Žoldáci dříve působili v Africe, odkud se do Evropy snaží dostat velké množství lidí. Hrozbu je podle něj třeba posuzovat „v kombinaci se všemi prostředky, které má Wagner v Africe, v Maghrebu, v Sahelu a na Blízkém východě, a s rizikem eskalace nucené imigrace a asymetrického útoku na hranice Polska, Litvy a Lotyšska,“ popsal Siewiera listu Financial Times.

Vysvětlil, že Wagnerovy jednotky, které se skládají často z otrlých zločinců rekrutovaných z ruských věznic, se zapojí do obchodování s lidmi a další trestné činnosti.

„Mohou protlačit další migranty? Je to možné. Otázkou je, jaký budou mít z tohoto postupu zisk, protože se jedná o skupinu, která je většinou motivována ziskem,“ řekl Siewiera.

Polsko už jednou vlně migrantů na hranici s Běloruskem čelilo v roce 2021. Podle Evropské unie tehdy Lukašenko používal utečence jako nástroj hybridní války k tomu, aby vytvořil na západní země nátlak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA opět udeřily v Íránu. Teherán hlásí útoky na americké základny

Armáda Spojených států oznámila, že dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo podle ní zasaženo přibližně devadesát tamních cílů. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Trump také sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů zhodnotili summit NATO v Ankaře

V Ankaře skončil summit NATO. Přes původní obavy ho účastníci označili za úspěšný a mluvili o jednotě Severoatlantické aliance. „Myslím, že úspěch to určitě byl. Celkově ten summit ukázal na to, že Evropa se sebrala a začala se aktivovat a řešit svoji obranu sama,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Summit lze považovat za úspěšný také podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN). „Když se podívám do textu deklarace, která byla podepsaná, jsou tam věci, které mě velmi příjemně překvapily,“ sdělila. O úspěchu mluví také europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Co se týče české pozice, nedomnívám se, že jsme tam udělali úplně díru do světa,“ podotýká ovšem. „Summit NATO bych shrnula do toho, kolik dalších peněz se nalije do černé díry zvané Ukrajina,“ uvedla europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Summit NATO v Ankaře rozebrali také bývalí premiéři Petr Nečas (ODS) a Vladimír Špidla (NSD).
před 1 hhodinou

Albánský premiér hájí milionové výdaje na koncert Kanye Westa

Albánský premiér Edi Rama ve středu hájil rozhodnutí vynaložit čtyři miliony eur (85 milionů korun) na koncert amerického rappera Kanye Westa, který dříve mimo jiné chválil Adolfa Hitlera, informovala agentura Reuters. Podle ní se dlouholetý předseda vlády snaží zmírnit pobouření kvůli této akci, která přispěla k vyostření veřejných protestů a požadavků na jeho rezignaci.
před 1 hhodinou

Politici i sportovci kritizují zrušení suspendace Ruského olympijského výboru

Český olympijský výbor se postavil proti možné účasti Rusů a Bělorusů v kvalifikacích na Hry v Los Angeles. Podle něj by neměli soutěžit na mezinárodní scéně, dokud trvá agrese proti Ukrajině. Podobně reagoval také ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) i někteří sportovci. Účast na nejbližší olympiádě Rusům předběžně povolil Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zrušením suspendace Ruského olympijského výboru.
před 3 hhodinami

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 11 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 13 hhodinami

Evropský pohled