Polská pohraniční stráž za čtvrtek zaregistrovala 255 pokusů o nelegální překročení hranice. Na polské území se zkusily dostat i dvě velké skupiny migrantů – jedna podle pohraničníků čítala 500 a druhá padesát lidí. Ostraha hranic tvrdí, že byli agresivní. O situaci na hranici hovořil běloruský lídr Alexandr Lukašenko s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Lukašenko v rozhovoru pro BBC připustil, že běloruské síly pomáhaly migrantům přes hranice do Polska. Odmítl ale, že by Minsk běžence zval.
„Tato noc se nelišila od předchozích, byly pokusy o násilné překročení hranice. Ale byly použity jiné metody,“ konstatoval šéf polského resortu obrany Mariusz Blaszczak. Zatímco v úterý podle něj polští policisté a vojáci odrazili masový pokus o překonání hranice u přechodu Kuźnica-Bruzhi, nyní se pokoušejí do Polska přejít menší skupiny lidí na jiných místech.
„Jsou to skupiny čítající asi tucet lidí, někdy několik desítek osob. Takových pokusů bylo za uplynulou noc několik, ale jsme připraveni,“ prohlásil Blaszczak. Režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka nyní podle něj přemýšlí, co dále. „Lukašenko si přivezl lidi z Blízkého východu a teď má problém, co s nimi. Podvedl je, slíbil jim, že půjdou do západní Evropy,“ nechal se slyšet polský ministr.
Lukašenko připustil, že běloruské síly pomáhaly migrantům dostat se do Polska
Lukašenko v rozhovoru se stanicí BBC připustil, že běloruské síly možná pomáhaly migrantům dostat se přes hranice do Polska. Popřel ale, že by Minsk migranty zval do Běloruska. Na otázku, zda běloruské bezpečnostní síly migrantům pomáhaly v překonávání hranic, Lukašenko reagoval: „Myslím, že je to dost dobře možné. Jsme Slované. Máme srdce. Naši vojáci vědí, že migranti míří do Německa.“
„Možná jim někdo pomohl. Nebudu to ani zjišťovat,“ dodal Lukašenko. Upřesnil, že pokud budou migranti do Běloruska nadále proudit, nebude se je snažit zastavit, protože ví, že Bělorusko není jejich cíl.
Lukašenko však popřel, že by Minsk běžence do země zval a snažil se tak vyvolat migrační krizi. „Nepozval jsem je sem. A abych byl upřímný, nechci, aby cestovali přes Bělorusko,“ zdůraznil.
Běloruská asistence
Mluvčí pohraniční stráže Anna Michalská informovala, že její příslušníci ve čtvrtek zaznamenali, jak běloruské síly pomáhají migrantům při pokusech přejít do Polska poté, co vyklidily tábory poblíž běloruského města Bruzhi.
„Kolem 17. hodiny chtěla skupina asi 500 lidí překročit hranice poblíž našeho stanoviště v Dubicze Cerkiewne. Na naše bezpečnostní složky létaly kameny, větve a byl použit slzný plyn (…). Agresivní lidé byli přivezeni běloruskými kamiony, které později část lidí ze skupiny odvezly. Druhá část útočících se rozprchla do lesa,“ sdělila mluvčí. Několik vojáků podle ní utrpělo lehká zranění.
Na jiném místě se padesátičlenná skupina podle Michalské dostala na polské území, ale bezpečnostní složky ji vrátily zpět. „Pětičlenné rodině, včetně tří dětí, byla poskytnuta první pomoc. Byli nasměrováni do našeho střediska pro cizince. Budou moci požádat o pobyt v Polsku,“ dodala. Od začátku roku stráž eviduje téměř 35 400 pokusů o nelegální překročení hranice z Běloruska.
Mluvčí ministra pověřeného koordinací polských zpravodajských služeb Stanislaw Žaryn agentuře PAP řekl, že čtvrtek byl ve srovnání s předchozí nocí poměrně klidný. Dodal, že členové běloruských bezpečnostních složek ve čtvrtek vyklidili největší tábor migrantů a přesunuli je do nedalekého logistického střediska. To potvrdila i běloruská agentura BelTA. „Očekáváme, že běloruské úřady budou i nadále vysílat skupiny cizinců na hranice s Polskem,“ dodal.
Situace nyní nevyžaduje konzultace v rámci NATO
Šéf polské diplomacie Zbigniew Rau v pátek uvedl, že vývoj migrační krize nyní nevyžaduje aktivaci článku čtyři smlouvy o Severoatlantické alianci. Polsko a pobaltské státy v minulých dnech kvůli vyostřené situaci na polsko-běloruském pomezí veřejně zvažovaly uplatnění tohoto článku, který předpokládá konzultace v rámci NATO v případě ohrožení kteréhokoliv ze členů aliance.
„Situace na hranici nenaznačuje, že bychom nyní měli přistoupit k aktivaci článku čtyři,“ uvedl Rau v polské veřejnoprávní televizi s tím, že Polsko ze všeho nejvíc potřebuje upřímnou a širokou politickou podporu ze strany každého členského státu NATO.
Lukašenko chce koridor, Německo to odmítá
Nezávislý běloruský novinář Tadeusz Giczan ale upozorňuje, že v centru není pro všechny migranty místo a stovky jich zůstávají venku. „Uprchlíkům bylo také nabídnuto, aby zůstali v Bělorusku a pomoc v hledání práce či bydlení. Odmítli,“ píše státní běloruská tisková agentura, podle níž chtějí běženci do Německa.
Lukašenko podle své mluvčí navrhl v telefonátu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, aby EU vytvořila humanitární koridor do Německa pro dvě tisícovky migrantů. Dalších pět tisíc uprchlíků se prý běloruský režim bude snažit poslat zpět do jejich vlasti. Německý ministr vnitra Horst Seehofer ve čtvrtek řekl, že Německo se žádných migrantů uvázlých na polsko-běloruské hranici neujme.
Z Minsku mezitím ve čtvrtek odletěl první repatriační let s migranty, který podle serveru Onet zorganizoval Irák ve spolupráci s běloruskými úřady. K návratu do vlasti se podle irácké diplomacie registrovalo 430 Iráčanů, z nichž podle agentury AP ve čtvrtek 374 nastoupilo do letadla společnosti Iraqi Airways, které mělo v plánu dvě destinace – metropoli iráckého Kurdistánu Irbíl a hlavní město celé země Bagdád.
Putinovi a Lukašenkovi se nelíbí polská odezva
V pátek o situaci na polsko-běloruské hranici Lukašenko telefonicky hovořil s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Sdělení Moskvy o konverzaci, které přinesla agentura TASS, neobsahuje mnoho konkrétních informací. Kromě kritiky zásahu polských sil konstatuje, že Lukašenko Putina informoval o krocích, které podnikl k „deeskalaci krize“.
„Pokračovala diskuse o migrační situaci na hranicích Běloruska se zeměmi Evropské unie. Bylo vyjádřeno vážné znepokojení v souvislosti s nepřijatelnými brutálními činy polské pohraniční stráže, včetně aktivního použití hrubé síly a speciálního vybavení,“ stojí v kremelském komuniké.
Úspěšné úterní odražení útoků skupiny migrantů na polské síly střežící hranici u přechodu Bruzhi-Kuźnica Putin kvůli údajné brutalitě kritizoval už dříve. Bez povšimnutí ovšem ponechal zprávy i videozáznamy svědčící o tom, že střet vyvolali migranti, kteří házeli na polské vojáky a policisty kamení i jiné předměty včetně zábleskových granátů. Polská strana proti nim použila vodní dělo a slzný plyn.
Stranou zájmu šéfa Kremlu zůstává rovněž to, že se migranti snaží do Polska dostat ilegálně. Nepřipouští ani obvinění vznesená vůči Lukašenkovi, že migrační krizi na hranicích s Polskem a pobaltskými státy vyvolal záměrně.
Náznak uklidnění, míní Reuters
Několik tisíc migrantů, převážně z Blízkého východu, se minulý týden utábořilo v mrazivých teplotách na běloruské straně hranic s Polskem v naději, že se dostanou do Evropské unie. Západ obviňuje Lukašenkův režim, že láká migranty do země a pak je posílá k hranicím s EU. Minsk se prý tak mstí za sankce, které Unie uvalila na jeho režim kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.
Informace o dění na hranici je obtížné ověřit z nezávislých zdrojů, protože kvůli výjimečnému stavu v polském pohraničním pásmu nemají do oblasti přístup novináři ani humanitární organizace. Ochránci lidských práv viní Varšavu, že migranty, kterým se podaří proniknout do Polska, bezpečnostní složky zatlačují zpět přes hranici a neumožňují jim požádat o azyl, na což mají podle mezinárodního práva nárok.
V drsných podmínkách, které v polsko-běloruském pohraničí panují, zemřelo v posledních týdnech nejméně dvanáct lidí, uvedla agentura AP. Podle jedné polské nevládní organizace je mezi nimi zřejmě i roční dítě.
Čtvrteční vyklizení tábora a první repatriační let do Iráku se zdají být signálem změny postupu Minsku, poznamenala v pátek agentura Reuters. Tyto kroky by podle ní mohly pomoci uklidnit krizi, která se v posledních týdnech vystupňovala v zásadní konfrontaci mezi Východem a Západem.
Pomohou i Britové a Estonci
Zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé zmínil, že Polsku má pomoci 100 britských vojáků a také vojenská jednotka z Estonska. Doposud Varšava zahraniční pomoc odmítala, včetně té z české strany.
Mathé doplnil, že informace o dění na hranicích se dají těžko ověřit, protože tam platí nouzový stav a novináři nemají do vymezených oblastí na polském území přístup. Informace tak pocházejí od polských úřadů, které je dokumentují videi. „Situace by se mohla změnit po skončení nouzového stavu na začátku prosince,“ řekl Mathé s tím, že zákon by upravil přítomnost novinářů či lidskoprávních aktivistů ve vybraných místech.
Běloruská strana pouští na svoji stranu hranic některá vybraná média, kromě běloruských a ruských například BBC či CNN. Zpravodajové ČT v Rusku či Polsku speciální akreditaci nedostali.
Mathé doplnil, že Polsko čeká od EU, že bude vystupovat jedním hlasem. Kriticky proto hodnotí nedávný telefonický rozhovor německé kancléřky Angely Merkelové s Alexandrem Lukašenkem. Polští představitelé to považují za legitimizaci pozice běloruského vůdce.
