Polské síly na hranici odrazily nápor běženců, Bělorusové podle Varšavy ničí plot

3 minuty
Události: Zásah proti migrantům na hranicích Polska
Zdroj: ČT24

Migranti na běloruské straně hraničního přechodu Bruzhi-Kuźnica v úterý dopoledne zaútočili kamením na polské síly střežící hranici, Poláci proti nim použili vodní dělo a slzný plyn. Informovaly o tom polské ministerstvo obrany a pohraniční stráž. Varšava obvinila běloruské vojáky z ničení hraničního plotu, aby migrantům usnadnili pronikání do Polska.

Při úterním útoku migrantů na přechodu Bruzhi-Kuźnica byl těžce zraněn jeden polský policista. Po zásahu kamenem byl s pravděpodobnou frakturou lebky převezen do nemocnice. Je vážně zraněn, ale není v ohrožení života, uvedla polská policie. Později upřesnila, že dohromady bylo zraněno sedm jejích příslušníků.

„Naši vojáci a příslušníci zvládli své úkoly skvěle. První vlna útoků na hranici byla zastavena,“ zhodnotila obranu proti migrantům polská pohraniční stráž.

Odpoledne se migranti začali vracet do původního tábora na okraji lesa, pár set metrů jižně od přechodu. Polští představitelé však zůstávají obezřetní. „Bereme v úvahu i pesimistické varianty. To znamená, že ten konflikt může pokračovat i v nejbližších měsících,“ řekl mluvčí polské vlády Piotr Müller.

Podle policejních odhadů je na polsko-běloruských hranicích asi dva tisíce migrantů, na polské strážce hranice jich zaútočila asi stovka z nich, píše agentura AP. Mezi migranty jsou běloruští důstojníci v civilu, uvedla mluvčí polské pohraniční stráže Anna Michalská na tiskové konferenci. Polské síly na hranicích jsou podle ní vybaveny zbraněmi s ostrou municí.

Pokud to bude nutné, jsme připraveni tyto zbraně (s ostrou municí) použít, ale udělali bychom to jen neradi.
Anna Michalská
mluvčí polské pohraniční stráže

Varšava také viní Minsk, že vybavil migranty zábleskovými granáty, které vydávají nepříjemný zvuk a ostré světlo.

Ověřování pravdivosti informací z místa je přinejmenším problematické kvůli omezenému přístupu pro média. Podle CNN kolují u hranic už dva dny zvěsti, že Polsko otevře humanitární koridor. Polsko ovšem tuto informaci popřelo.

Na bezútěšnost situace běženců poukázala v úterý komisařka pro lidská práva Rady Evropy Dunja Mijatovičová poté, co navštívila centrum pomoci migrantům v Polsku blízko hranic. „Musíme najít způsob, jak snížit napětí, aby se pozornost upřela k ukončení utrpení,“ podtrhla podle Reuters komisařka a vyzvala úřady, aby nebránily humanitárním organizacím a médiím v přístupu do oblasti.

Polsko: Bělorusové ničí hraniční plot

V úterý ráno polská pohraniční stráž sdělila, že v pondělí zmařila celkem 224 pokusů o překročení hranice z Běloruska do Polska. Stočlenná skupina se prý o průnik do země pokusila v úseku hranice u obce Dubicze Cierkewne. Z Polska bylo podle úřadů vykázáno dalších 29 cizinců.

V noci na úterý panoval na přechodu a v jeho okolí klid. Polské ministerstvo obrany nicméně uvedlo, že příslušníci běloruských bezpečnostních sil pod příkrovem tmy stříhali díry v hraničním oplocení, aby jím mohli proniknout migranti.

Tvrzení doložilo na Twitteru záznamem, na němž je vidět osobu v uniformě stříhající plot s ostnatým drátem.

Kaczyński: Lukašenko je nepředvídatelný protivník

Šéf polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński, považovaný za nejmocnějšího polského politika, rozhlasové stanici Radio 24 řekl, že ačkoli země už čelí „hybridní válce“, válka se zbraněmi v této chvíli spíše není na obzoru. „Používám slovo spíše, protože máme co do činění s nepředvídatelným protivníkem, mluvím o Lukašenkovi. Ale nezdá se mi, že by si mohl troufnout na něco, co by bylo něco víc než dosud.“

Autoritářský běloruský vůdce Lukašenko, viněný ze záměrného vyvolání migrační krize, prohlásil, že chce zabránit tomu, aby se situace zvrhla v konfrontaci se sousedními státy. „Hlavní věcí nyní je bránit naši zemi, naše lidi a vyhýbat se střetům,“ řekl podle vládní agentury BelTA. Podivoval se přitom nad tím, proč Poláci svou hranici tak střeží. „Nechápu, proč se nasazují letadla, vrtulníky a tanky proti uprchlíkům.“

Lukašenko rovněž sdělil, že chce o migrační krizi znovu mluvit s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. S Merkelovou Lukašenko telefonicky hovořil už v pondělí.

Polsko, Litva a Lotyšsko i EU viní Lukašenka, že láká migranty do své země a pak je posílá k unijním hranicím, čímž se mstí za unijní sankce uvalené na jeho režim kvůli porušování lidských práv.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury TASS novinářům sdělil, že polská pohraniční stráž porušila mezinárodní humanitární právo, když proti migrantům použila slzný plyn a vodní dělo. Zopakoval rovněž dřívější pozici Moskvy, že Rusko nemá se současnou migrační krizí nic do činění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 14 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
před 24 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
11:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 2 hhodinami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 2 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 3 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 5 hhodinami
Načítání...