Wagnerovci krvácejí u Bachmutu. Prigožin podezřívá Moskvu, že záměrně, míní analytici

Zatímco boje u Bachmutu pokračují a tamní situace je nadále složitá, jak přiznávají obě strany rusko-ukrajinského konfliktu, odehrává se v Rusku na pozadí ještě bitva politická. A hlavní roli v ní hraje Jevgenij Prigožin, šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, jejíž síly už několik měsíců dobývají Bachmut.

Sílící Prigožinův vliv po dílčích úspěších u Bachmutu má v očích Kremlu stinnou stránku. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) je Prigožin obviňován z prosazování politických cílů, což ohrožuje wagnerovce na Ukrajině.

ISW připomíná sarkastické prohlášení šéfa wagnerovců z 11. března, že hodlá kandidovat v ukrajinských prezidentských volbách v roce 2024. Na to reagoval ruský politolog Alexej Muchin z Valdajského diskusního klubu spřízněného s Kremlem, když na svém telegramovém kanálu napsal, že ruská veřejnost začala Prigožinovo prohlášení vnímat jako oznámení o kandidatuře v ruských prezidentských volbách. Ty jsou naplánovány na stejný rok. Muchin se také rétoricky zeptal, zda Prigožin informoval ruského vůdce Vladimira Putina o svých „prezidentských ambicích“.

Muchin také poznamenal, že Prigožin je „perspektivní politik“, jenž hledá obětní beránky, kteří mohou za vysoké ztráty mezi jeho žoldnéři. Muchin dál poznamenal, že „každý ví, že ruská vláda platí za Prigožinovy vojáky a jejich munici“, a zdůraznil, že Prigožinova neschopnost uznat dostatečnou podporu ruských konvenčních sil odcizila jeho skupinu od ostatních ruských velitelů. To připustil sám Prigožin, jenž uvedl, že jeho zástupci byl odepřen přístup do ústředí ruského vojenského velení.

Dokud nebudou všichni mrtví

K sílícímu napětí mezi wagnerovci a Kremlem přispělo také další prohlášení Prigožina, ve kterém požadoval, aby ruské konvenční síly kryly jeho jednotky z boků, a že ruské síly možná budou muset odložit nechuť k Prigožinovi, aby zabránily dalším ztrátám wagnerovců v Bachmutu. Prigožin si také postěžoval, že situace v Bachmutu zůstává „těžká, velmi těžká“ a že jeho „550 pokusů“, aby wagnerovci od Moskvy obdrželi další munici, nebylo vyslyšeno.

„Klepu na všechny dveře a biju na poplach ohledně munice a posil a také potřeby krýt naše boky,“ uvedl Prigožin v prohlášení zveřejněném jeho tiskovou službou podle agentury Reuters. „Pokud budou všichni koordinovaní, bez ambicí, zmatků a záchvatů vzteku a vykonají svou práci, pak zablokujeme ozbrojené síly Ukrajiny. Pokud ne, všichni budou v háji,“ dodal.

Spojování nedostatku munice s velkými ztrátami v bojích o Bachmut následně vedly podle investigativního portálu The Insider k přerušení přímých komunikačních linek mezi Prigožinem a Kremlem.

„Neopustíme Bachmut,“ slíbil Prigožin ve svém zvukovém poselství podle BBC. „Jednoduše zemřeme ve dvojnásobném počtu, dokud nebudou všichni (wagnerovci) mrtví. A až budou wagnerovci kompletně zničeni, s největší pravděpodobností budou muset Šojgu a Gerasimov zvednout kulomety,“ dodal Prigožin v narážce na dvě hlavní postavy ruských vojenských sil, kterými jsou ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov.

Likvidace wagnerovců, výzva Čečencům

Už před Muchinovou kritikou navíc analytici z ISW poukazovali na to, že ruské ministerstvo obrany zřejmě záměrně nasadilo wagnerovce v Bachmutu, aby narušilo Prigožinovy politické aspirace. Sám Prigožin naznačil, že Moskva úmyslně poslala wagnerovce do intenzivních krvavých bojů městské války za účelem skupinu oslabit a na druhé straně uchránit ruské konvenční síly.

Vzájemný konflikt mezi ministerstvem obrany a Prigožinem dokresluje fakt, že resort stále více omezoval vůdce wagnerovců v rekrutování trestanců a začátkem letošního roku mu to už zakázal.

V souvislosti s Prigožinovými kontroverzními výroky a jeho hrozbou pro Putinův režim by se navíc Kreml podle ISW mohl společně s ministerstvem obrany pokusit obvinit šéfa wagnerovců ze zpomaleného tempa při postupu v Bachmutu a z vysokých obětí mezi najatými žoldáky.

Zároveň v souvislosti s velkými ztrátami wagnerovců se Kreml podle ISW pravděpodobně snaží přesvědčit čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, aby se jeho jednotky přihlásily o větší slovo. V současnosti sehrávají na ukrajinském bojišti minimální roli – útočí u Bilohorivky na východě Ukrajiny, ale jinak dohlížejí na pořádek v týlu okupované části Ukrajiny.

Prigožina necitovat

Server Meduza navíc informoval o tom, že podle nezávislého deníku Vjorstka s odvoláním na zdroje z Kremlem kontrolovaných médií a ruského ministerstva obrany dostali ruští státní novináři příkaz necitovat Prigožina, pokud to není nezbytně nutné.

Analýza novinářů tohoto deníku navíc zjistila, že Kremlem kontrolované tiskové agentury RIA Novosti, TASS a Interfax skutečně přestaly v posledních týdnech citovat Prigožinovy výroky s výjimkou prohlášení přímo souvisejících s činností wagnerovců na bojišti. Podle zprávy má mít ruská administrativa také připravenou mediální očerňovací kampaň proti Prigožinovi v případě potřeby.

Navzdory pravděpodobným sporům ministerstva obrany a Prigožina ruská Státní duma schválila dodatek zákona, který rozšiřuje zákaz kritiky ruské armády i na takzvané skupiny dobrovolníků válčících na Ukrajině. To Prigožin přivítal.

Bachmut je v současné době jedním z hlavních ohnisek války na Ukrajině a odehrávají se tam jedny z nejtěžších bojů konfliktu, který Moskva rozpoutala před více než rokem. Objevují se zprávy o mnoha padlých či raněných na obou stranách. Ruské jednotky v uplynulých týdnech postoupily severně i jižně od města a hrozí, že v něm obklíčí ukrajinské obránce. Ukrajina nyní kontroluje západní část města, zatímco východní je již v držení ruských sil.

Wagnerova armáda je ruská žoldnéřská organizace působící kromě Ukrajiny i v Sýrii, Iráku a několika zemích afrického kontinentu. Zakladatelem této skupiny je podle údajů Evropské unie bývalý pracovník ruské vojenské rozvědky GRU a podplukovník v záloze Dmitrij Utkin přezdívaný po jeho oblíbeném hudebním skladateli Richardu Wagnerovi.

Prigožin je od roku 2018 na sankčním seznamu USA a od roku 2020 na sankčním seznamu EU. Jeho skupina, kterou řada států považuje za teroristickou organizaci, najímala žoldnéře pro boje na Ukrajině v ruských věznicích, nedávno otevřela rekrutační střediska napříč Ruskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 5 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 9 mminutami

Důkazy o zamýšleném íránském útoku zřejmě chybí. Trump jím obhajoval údery na Teherán

Představitelé vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa neposkytli zákonodárcům v Kongresu důkazy o tom, že Írán chystal útok na americké síly, napsala agentura Reuters. Bílý dům přitom tímto zdůvodňoval, proč zahájil údery proti Teheránu. Většina demokratů a někteří republikáni navíc odsoudili rozhodnutí zaútočit bez souhlasu Kongresu, který vyžaduje americká ústava. Trump však není první prezidentem, který testoval limity tohoto pravidla.
před 11 mminutami

Trump: Velká vlna útoků na Írán teprve přijde

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy zatím neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země. Na pozdější tiskové konferenci podotkl, že Washington je v operaci rychlejší, než předpokládal.
18:00Aktualizovánopřed 11 mminutami

Repatriační let do Jordánska bude v úterý. Země dle Macinky uzavře vzdušný prostor

Vzhledem k tomu, že Jordánsko večer uzavře svůj vzdušný prostor, repatriační let do Ammánu bude posunut na úterní ráno, uvedl na brífinku v pondělí odpoledne ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Druhý letoun místo do Egypta nově zamíří do Ománu, dodal. Systém Drozd eviduje asi 6600 lidí v regionu, zájem o repatriaci jich má zhruba 650. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) Česko koordinuje postup i se Slovenskem a dalšími partnery.
01:38Aktualizovánopřed 26 mminutami

Skotská policie zatkla muže, který v Edinburghu pobodal dva lidi

Muž ve skotském městě Edinburgh pobodal dva lidi, kteří skončili v nemocnici. Podle policie je útočník zatčen a situace je pod kontrolou a nehrozí další nebezpečí. Čin zároveň policie nepovažuje za teroristický, napsala agentura Reuters. „Vyšetřování pokračuje a policisté zůstanou v této oblasti,“ uvedla na síti X skotská policie.
12:42Aktualizovánopřed 32 mminutami

V Íránu půjde o delší operaci, avizoval Caine. Podle Hegsetha nebude nekonečná

Americko-izraelská operace proti Íránu pokračuje. Podle ministra obrany USA Peta Hegsetha Spojené státy válku nezačaly, ale za prezidenta Donalda Trumpa ji ukončí. Jejich cílem nebylo změnit režim, ač k tomu již došlo, poznamenal s tím, že „nyní je chvíle Íránců“. Útoky na Írán podle něj nepovedou k nekonečné válce, smyslem je zničit jeho rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. Postup komentoval i šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine, který zopakoval Trumpova slova o tom, že operace bude „delší“. Očekává další ztráty na americké straně.
14:03Aktualizovánopřed 47 mminutami

VideoJe pro nás bezpečnější zůstat na místě, popsala Češka studující v Izraeli

Vývoj související s izraelsko-americkými útoky na Írán se dotýká i českých občanů pobývajících na Blízkém východě. Írán totiž provádí odvetné údery na okolní země včetně Izraele. V jeho severní části je i česká studentka Ilona Szárazová na studijním pobytu. „Napětí je mezi lidmi velmi znát, hlavně proto, že nemůžeme vycházet z domu. Můžeme se zdržovat jen v oblasti krytu, aby se nám případně nic nestalo. Kryt máme přímo v domě. Ne každý dům má ale svůj vlastní kryt, takže se v noci stává, že k nám přiběhnou sousedé i s dětmi, případně i s domácími mazlíčky,“ popsala pro ČT. Na dotaz moderátora Jiřího Václavka o úvahách o své blízké budoucnosti Szárazová odpověděla, že je pro ni momentálně bezpečnější setrvat na místě. „Nacházíme se na severní hranici Izraele. Do Tel Avivu zatím nejezdí veřejná doprava a auto nemáme, proto je pro nás bezpečnější zůstat a nepodnikat tuto cestu,“ dodala.
před 54 mminutami
Načítání...