Wagnerovci krvácejí u Bachmutu. Prigožin podezřívá Moskvu, že záměrně, míní analytici

Zatímco boje u Bachmutu pokračují a tamní situace je nadále složitá, jak přiznávají obě strany rusko-ukrajinského konfliktu, odehrává se v Rusku na pozadí ještě bitva politická. A hlavní roli v ní hraje Jevgenij Prigožin, šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, jejíž síly už několik měsíců dobývají Bachmut.

Sílící Prigožinův vliv po dílčích úspěších u Bachmutu má v očích Kremlu stinnou stránku. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) je Prigožin obviňován z prosazování politických cílů, což ohrožuje wagnerovce na Ukrajině.

ISW připomíná sarkastické prohlášení šéfa wagnerovců z 11. března, že hodlá kandidovat v ukrajinských prezidentských volbách v roce 2024. Na to reagoval ruský politolog Alexej Muchin z Valdajského diskusního klubu spřízněného s Kremlem, když na svém telegramovém kanálu napsal, že ruská veřejnost začala Prigožinovo prohlášení vnímat jako oznámení o kandidatuře v ruských prezidentských volbách. Ty jsou naplánovány na stejný rok. Muchin se také rétoricky zeptal, zda Prigožin informoval ruského vůdce Vladimira Putina o svých „prezidentských ambicích“.

Muchin také poznamenal, že Prigožin je „perspektivní politik“, jenž hledá obětní beránky, kteří mohou za vysoké ztráty mezi jeho žoldnéři. Muchin dál poznamenal, že „každý ví, že ruská vláda platí za Prigožinovy vojáky a jejich munici“, a zdůraznil, že Prigožinova neschopnost uznat dostatečnou podporu ruských konvenčních sil odcizila jeho skupinu od ostatních ruských velitelů. To připustil sám Prigožin, jenž uvedl, že jeho zástupci byl odepřen přístup do ústředí ruského vojenského velení.

Dokud nebudou všichni mrtví

K sílícímu napětí mezi wagnerovci a Kremlem přispělo také další prohlášení Prigožina, ve kterém požadoval, aby ruské konvenční síly kryly jeho jednotky z boků, a že ruské síly možná budou muset odložit nechuť k Prigožinovi, aby zabránily dalším ztrátám wagnerovců v Bachmutu. Prigožin si také postěžoval, že situace v Bachmutu zůstává „těžká, velmi těžká“ a že jeho „550 pokusů“, aby wagnerovci od Moskvy obdrželi další munici, nebylo vyslyšeno.

„Klepu na všechny dveře a biju na poplach ohledně munice a posil a také potřeby krýt naše boky,“ uvedl Prigožin v prohlášení zveřejněném jeho tiskovou službou podle agentury Reuters. „Pokud budou všichni koordinovaní, bez ambicí, zmatků a záchvatů vzteku a vykonají svou práci, pak zablokujeme ozbrojené síly Ukrajiny. Pokud ne, všichni budou v háji,“ dodal.

Spojování nedostatku munice s velkými ztrátami v bojích o Bachmut následně vedly podle investigativního portálu The Insider k přerušení přímých komunikačních linek mezi Prigožinem a Kremlem.

„Neopustíme Bachmut,“ slíbil Prigožin ve svém zvukovém poselství podle BBC. „Jednoduše zemřeme ve dvojnásobném počtu, dokud nebudou všichni (wagnerovci) mrtví. A až budou wagnerovci kompletně zničeni, s největší pravděpodobností budou muset Šojgu a Gerasimov zvednout kulomety,“ dodal Prigožin v narážce na dvě hlavní postavy ruských vojenských sil, kterými jsou ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov.

Likvidace wagnerovců, výzva Čečencům

Už před Muchinovou kritikou navíc analytici z ISW poukazovali na to, že ruské ministerstvo obrany zřejmě záměrně nasadilo wagnerovce v Bachmutu, aby narušilo Prigožinovy politické aspirace. Sám Prigožin naznačil, že Moskva úmyslně poslala wagnerovce do intenzivních krvavých bojů městské války za účelem skupinu oslabit a na druhé straně uchránit ruské konvenční síly.

Vzájemný konflikt mezi ministerstvem obrany a Prigožinem dokresluje fakt, že resort stále více omezoval vůdce wagnerovců v rekrutování trestanců a začátkem letošního roku mu to už zakázal.

V souvislosti s Prigožinovými kontroverzními výroky a jeho hrozbou pro Putinův režim by se navíc Kreml podle ISW mohl společně s ministerstvem obrany pokusit obvinit šéfa wagnerovců ze zpomaleného tempa při postupu v Bachmutu a z vysokých obětí mezi najatými žoldáky.

Zároveň v souvislosti s velkými ztrátami wagnerovců se Kreml podle ISW pravděpodobně snaží přesvědčit čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, aby se jeho jednotky přihlásily o větší slovo. V současnosti sehrávají na ukrajinském bojišti minimální roli – útočí u Bilohorivky na východě Ukrajiny, ale jinak dohlížejí na pořádek v týlu okupované části Ukrajiny.

Prigožina necitovat

Server Meduza navíc informoval o tom, že podle nezávislého deníku Vjorstka s odvoláním na zdroje z Kremlem kontrolovaných médií a ruského ministerstva obrany dostali ruští státní novináři příkaz necitovat Prigožina, pokud to není nezbytně nutné.

Analýza novinářů tohoto deníku navíc zjistila, že Kremlem kontrolované tiskové agentury RIA Novosti, TASS a Interfax skutečně přestaly v posledních týdnech citovat Prigožinovy výroky s výjimkou prohlášení přímo souvisejících s činností wagnerovců na bojišti. Podle zprávy má mít ruská administrativa také připravenou mediální očerňovací kampaň proti Prigožinovi v případě potřeby.

Navzdory pravděpodobným sporům ministerstva obrany a Prigožina ruská Státní duma schválila dodatek zákona, který rozšiřuje zákaz kritiky ruské armády i na takzvané skupiny dobrovolníků válčících na Ukrajině. To Prigožin přivítal.

Bachmut je v současné době jedním z hlavních ohnisek války na Ukrajině a odehrávají se tam jedny z nejtěžších bojů konfliktu, který Moskva rozpoutala před více než rokem. Objevují se zprávy o mnoha padlých či raněných na obou stranách. Ruské jednotky v uplynulých týdnech postoupily severně i jižně od města a hrozí, že v něm obklíčí ukrajinské obránce. Ukrajina nyní kontroluje západní část města, zatímco východní je již v držení ruských sil.

Wagnerova armáda je ruská žoldnéřská organizace působící kromě Ukrajiny i v Sýrii, Iráku a několika zemích afrického kontinentu. Zakladatelem této skupiny je podle údajů Evropské unie bývalý pracovník ruské vojenské rozvědky GRU a podplukovník v záloze Dmitrij Utkin přezdívaný po jeho oblíbeném hudebním skladateli Richardu Wagnerovi.

Prigožin je od roku 2018 na sankčním seznamu USA a od roku 2020 na sankčním seznamu EU. Jeho skupina, kterou řada států považuje za teroristickou organizaci, najímala žoldnéře pro boje na Ukrajině v ruských věznicích, nedávno otevřela rekrutační střediska napříč Ruskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 30 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 37 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 40 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 1 hhodinou

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
19:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...