Wagnerovci krvácejí u Bachmutu. Prigožin podezřívá Moskvu, že záměrně, míní analytici

Zatímco boje u Bachmutu pokračují a tamní situace je nadále složitá, jak přiznávají obě strany rusko-ukrajinského konfliktu, odehrává se v Rusku na pozadí ještě bitva politická. A hlavní roli v ní hraje Jevgenij Prigožin, šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, jejíž síly už několik měsíců dobývají Bachmut.

Sílící Prigožinův vliv po dílčích úspěších u Bachmutu má v očích Kremlu stinnou stránku. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) je Prigožin obviňován z prosazování politických cílů, což ohrožuje wagnerovce na Ukrajině.

ISW připomíná sarkastické prohlášení šéfa wagnerovců z 11. března, že hodlá kandidovat v ukrajinských prezidentských volbách v roce 2024. Na to reagoval ruský politolog Alexej Muchin z Valdajského diskusního klubu spřízněného s Kremlem, když na svém telegramovém kanálu napsal, že ruská veřejnost začala Prigožinovo prohlášení vnímat jako oznámení o kandidatuře v ruských prezidentských volbách. Ty jsou naplánovány na stejný rok. Muchin se také rétoricky zeptal, zda Prigožin informoval ruského vůdce Vladimira Putina o svých „prezidentských ambicích“.

Muchin také poznamenal, že Prigožin je „perspektivní politik“, jenž hledá obětní beránky, kteří mohou za vysoké ztráty mezi jeho žoldnéři. Muchin dál poznamenal, že „každý ví, že ruská vláda platí za Prigožinovy vojáky a jejich munici“, a zdůraznil, že Prigožinova neschopnost uznat dostatečnou podporu ruských konvenčních sil odcizila jeho skupinu od ostatních ruských velitelů. To připustil sám Prigožin, jenž uvedl, že jeho zástupci byl odepřen přístup do ústředí ruského vojenského velení.

Dokud nebudou všichni mrtví

K sílícímu napětí mezi wagnerovci a Kremlem přispělo také další prohlášení Prigožina, ve kterém požadoval, aby ruské konvenční síly kryly jeho jednotky z boků, a že ruské síly možná budou muset odložit nechuť k Prigožinovi, aby zabránily dalším ztrátám wagnerovců v Bachmutu. Prigožin si také postěžoval, že situace v Bachmutu zůstává „těžká, velmi těžká“ a že jeho „550 pokusů“, aby wagnerovci od Moskvy obdrželi další munici, nebylo vyslyšeno.

„Klepu na všechny dveře a biju na poplach ohledně munice a posil a také potřeby krýt naše boky,“ uvedl Prigožin v prohlášení zveřejněném jeho tiskovou službou podle agentury Reuters. „Pokud budou všichni koordinovaní, bez ambicí, zmatků a záchvatů vzteku a vykonají svou práci, pak zablokujeme ozbrojené síly Ukrajiny. Pokud ne, všichni budou v háji,“ dodal.

Spojování nedostatku munice s velkými ztrátami v bojích o Bachmut následně vedly podle investigativního portálu The Insider k přerušení přímých komunikačních linek mezi Prigožinem a Kremlem.

„Neopustíme Bachmut,“ slíbil Prigožin ve svém zvukovém poselství podle BBC. „Jednoduše zemřeme ve dvojnásobném počtu, dokud nebudou všichni (wagnerovci) mrtví. A až budou wagnerovci kompletně zničeni, s největší pravděpodobností budou muset Šojgu a Gerasimov zvednout kulomety,“ dodal Prigožin v narážce na dvě hlavní postavy ruských vojenských sil, kterými jsou ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov.

Likvidace wagnerovců, výzva Čečencům

Už před Muchinovou kritikou navíc analytici z ISW poukazovali na to, že ruské ministerstvo obrany zřejmě záměrně nasadilo wagnerovce v Bachmutu, aby narušilo Prigožinovy politické aspirace. Sám Prigožin naznačil, že Moskva úmyslně poslala wagnerovce do intenzivních krvavých bojů městské války za účelem skupinu oslabit a na druhé straně uchránit ruské konvenční síly.

Vzájemný konflikt mezi ministerstvem obrany a Prigožinem dokresluje fakt, že resort stále více omezoval vůdce wagnerovců v rekrutování trestanců a začátkem letošního roku mu to už zakázal.

V souvislosti s Prigožinovými kontroverzními výroky a jeho hrozbou pro Putinův režim by se navíc Kreml podle ISW mohl společně s ministerstvem obrany pokusit obvinit šéfa wagnerovců ze zpomaleného tempa při postupu v Bachmutu a z vysokých obětí mezi najatými žoldáky.

Zároveň v souvislosti s velkými ztrátami wagnerovců se Kreml podle ISW pravděpodobně snaží přesvědčit čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, aby se jeho jednotky přihlásily o větší slovo. V současnosti sehrávají na ukrajinském bojišti minimální roli – útočí u Bilohorivky na východě Ukrajiny, ale jinak dohlížejí na pořádek v týlu okupované části Ukrajiny.

Prigožina necitovat

Server Meduza navíc informoval o tom, že podle nezávislého deníku Vjorstka s odvoláním na zdroje z Kremlem kontrolovaných médií a ruského ministerstva obrany dostali ruští státní novináři příkaz necitovat Prigožina, pokud to není nezbytně nutné.

Analýza novinářů tohoto deníku navíc zjistila, že Kremlem kontrolované tiskové agentury RIA Novosti, TASS a Interfax skutečně přestaly v posledních týdnech citovat Prigožinovy výroky s výjimkou prohlášení přímo souvisejících s činností wagnerovců na bojišti. Podle zprávy má mít ruská administrativa také připravenou mediální očerňovací kampaň proti Prigožinovi v případě potřeby.

Navzdory pravděpodobným sporům ministerstva obrany a Prigožina ruská Státní duma schválila dodatek zákona, který rozšiřuje zákaz kritiky ruské armády i na takzvané skupiny dobrovolníků válčících na Ukrajině. To Prigožin přivítal.

Bachmut je v současné době jedním z hlavních ohnisek války na Ukrajině a odehrávají se tam jedny z nejtěžších bojů konfliktu, který Moskva rozpoutala před více než rokem. Objevují se zprávy o mnoha padlých či raněných na obou stranách. Ruské jednotky v uplynulých týdnech postoupily severně i jižně od města a hrozí, že v něm obklíčí ukrajinské obránce. Ukrajina nyní kontroluje západní část města, zatímco východní je již v držení ruských sil.

Wagnerova armáda je ruská žoldnéřská organizace působící kromě Ukrajiny i v Sýrii, Iráku a několika zemích afrického kontinentu. Zakladatelem této skupiny je podle údajů Evropské unie bývalý pracovník ruské vojenské rozvědky GRU a podplukovník v záloze Dmitrij Utkin přezdívaný po jeho oblíbeném hudebním skladateli Richardu Wagnerovi.

Prigožin je od roku 2018 na sankčním seznamu USA a od roku 2020 na sankčním seznamu EU. Jeho skupina, kterou řada států považuje za teroristickou organizaci, najímala žoldnéře pro boje na Ukrajině v ruských věznicích, nedávno otevřela rekrutační střediska napříč Ruskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Musk napsal, že lituje svých výroků o Trumpovi

Miliardář Elon Musk na své sociální síti X napsal, že lituje některých ze svých příspěvků o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi z minulého týdne. Zašly podle něj příliš daleko. Ve čtvrtek svět sledoval ostrou slovní přestřelku mezi Muskem a Trumpem na sociálních sítích. Musk následně některé ze svých příspěvků smazal.
před 47 mminutami

Charkov hlásí mrtvé po nočních ruských úderech

Tři lidé zahynuli a nejméně šest desítek jich bylo v noci na středu zraněno při ruských vzdušných úderech na druhé největší ukrajinské město Charkov. Rusové na město útočili den poté, co podobné letecké útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi.
05:59Aktualizovánopřed 59 mminutami

Policie v L. A. hromadně zatýká kvůli porušování zákazu vycházení

Losangeleská policie oznámila hromadné zatýkání protestujících, kteří porušují zákaz nočního vycházení. Ten začal platit v noci na středu (SELČ) po pěti dnech protestů, původně namířených proti imigračním raziím administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Cílem zákazu je zastavit rabování a vandalismus. Na situaci dohlíží Národní garda. Kalifornský guvernér Gavin Newsom prezidentovi vyčetl, že zneužívá své pravomoci, a prohlásil, že demokracie čelí útoku. Národní garda má být nasazena i v Texasu, kam se protesty rozšířily.
06:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Turkmenistánu se daří zavírat Bránu do pekla

Turkmenským odborníkům se podařilo potlačit sílu požáru v plynovém kráteru Darvaza v poušti Karakum, kterému se říká Brána do pekla. Oheň hoří už desítky let. Prezident středoasijské země před lety podle stanice BBC nařídil likvidaci lokality z environmentálních důvodů a také ve snaze zvýšit export plynu.
před 1 hhodinou

Izraelské údery u centra pomoci v Gaze zabily desítky lidí, píše Reuters

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily desítky lidí, většinu poblíž jednoho z center pomoci Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF), uvedla s odvoláním na místní zdravotníky agentura Reuters. Obětí je podle ní nejméně 35 a další desítky lidí byly zraněny. Izrael se k informaci zatím nevyjádřil.
před 1 hhodinou

Cenzus kast v Indii budí vášně. Po sto letech může přepsat mapy

Indická vláda chce poprvé od roku 1931 zahrnout kasty do sčítání lidu. Nečekané rozhodnutí může vést k překreslení geograficko-sociální mapy země a k prohloubení propasti ve společnosti, míní indolog Zdeněk Štipl. Opozice volá po navýšení stropu u kvót pro znevýhodněné kasty.
před 5 hhodinami

V Los Angeles pokračovaly protesty. Policie použila gumové projektily

Stovky lidí demonstrovaly v americkém Los Angeles v pondělí večer místního času proti migrační politice federální vlády, informovala agentura DPA. Protest byl podle ní klidný, policie ale demonstranty vytlačila. Protesty se také rozšířily do dalších kalifornských měst, jako je San Francisco a Santa Ana, ale také do Dallasu a Austinu v Texasu, Louiseville v Kentucky nebo New Yorku. Policie při střetech s demonstranty některé z nich zatýkala.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Počet obětí útoku ve Štýrském Hradci stoupl na deset

V rakouském Štýrském Hradci (Graz) zemřel jeden ze zraněných po střelbě ve škole. Šlo o těžce raněnou ženu, počet obětí tak stoupl na deset, uvedla fakultní nemocnice. Policie dříve oznámila, že jedenadvacetiletý útočník po střelbě zabil i sebe. Ministr vnitra Gerhard Karner dříve informoval, že zraněno bylo nejméně dvanáct lidí, někteří z nich vážně. Rakousko uctí památku obětí třídenním státním smutkem, který podle kancléře Christiana Stockera začne ve středu ráno.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...