Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina už nesmí verbovat do války na Ukrajině trestance. Takzvaní wagnerovci přišli za devět měsíců marných bojů o město Bachmut na východě Ukrajiny až o osmdesát procent sil, uvádí zpravodajský server Meduza. Podle některých zpráv britských médií šéf Kremlu Vladimir Putin přikázal stáhnout žoldáky z Ukrajiny a nahradit je běžnými vojáky. Po invazi přišlo do země asi padesát tisíc wagnerovců.
Obrovské lidské ztráty a příliš velký vliv. Putin zatočil s wagnerovci, nesmí verbovat vězně
Ukrajinským obráncům se daří vzdorovat na východě země nepřetržitým ruským útokům, a naopak způsobují okupantům vážné ztráty, tvrdí Kyjev. „Zejména u některých útočných oddílů Wagnerovy skupiny a dvou (dalších) jednotek dosahují ztráty až osmdesáti procent personálu. Evakuace mrtvých a raněných nepřítelem je omezená nebo se neprovádí vůbec,“ prohlásila na Telegramu náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maliarová.
Důvěra Rusů nasazených na Ukrajině v rozhodnutí velení proto podle náměstkyně klesá. „Stále více ruských vojáků si uvědomuje, že jejich velitelé nedostatečně vyhodnocují situaci na bojišti, o čemž svědčí intenzivní využívání takzvaných ‚sebevražedných komand‘ – jednotek s nedostatečným výcvikem, které budou každý den trpět těžkými ztrátami,“ upozornila Maliarová, kterou citoval Interfax.
Náměstkyně zmínila jedno výcvikové středisko v Rostovské oblasti, které podle ní vysílá do boje asi pět set narychlo vycvičených mobilizovaných týdně, z nichž většina absolvuje výcvikový kurz v délce maximálně tří týdnů. „Do jednotek se dostanou takoví vojáci, kteří nechtějí plnit roli sebevražedných čet a uchylují se k úmyslnému poškozování vojenské techniky, hlavně motorů,“ tvrdí Maliarová.
Počty ruských obětí mohou jít do statisíců
Analytici Conflict Intelligence Team, nezávislé vyšetřovací organizace pocházející z Ruska, odhadují ruské ztráty za rok od velké invaze až na 270 tisíc mužů. Ukrajinské statistiky v polovině února tvrdily, že nepřítel už na bojišti přišel o 140 tisíc vojáků. Tato čísla však média nejsou schopná ověřit.
„Vysoký počet ruských obětí ve válce na Ukrajině má nadále zhoubné dopady na bojovou efektivitu ruské armády a pravděpodobně zčásti přiměje ruské představitele k provedení druhé vlny mobilizace, protože se ruská armáda připravuje na budoucí ofenzivy na Ukrajině,“ píše americký Institut pro studium války (ISW).
Kreml v lednu rozhodl o změnách taktiky na Ukrajině, kde se Rusům nepodařilo dosáhnout rychlého vítězství, ba naopak o řadu okupovaných území opět přišli. Mezinárodní institut strategických studií (IISS) navíc odhaduje, že jen za prvních devět měsíců boje ztratila ruská armáda na Ukrajině o téměř 40 procent své předválečné tankové flotily, což nutí Rusko sáhnout do svých stále ještě značných zásob z dob studené války, píše britský Guardian.
V čele ruských vojsk nově stanul generál Valerij Gerasimov a Rusko nedávno pod jeho taktovkou zahájilo obávanou ofenzivu na Donbase. Gerasimov měl přinést tradičnější způsob vedení války oproti wagnerovcům, jejichž agresivní zapojení do bojů se zprvu ukázalo jako účinné, avšak současně znamená pro Moskvu obrovské ztráty.
„Jako mlýnek na maso,“ říká Prigožin o Bachmutu
Žoldnéřské skupině se přitom ani za cenu mnoha lidských životů dosud nepodařilo dobýt Bachmut, který slibovali přinést na stříbrném podnosu přímo ruskému vůdci Vladimiru Putinovi. Východoukrajinské město má pro Moskvu strategický význam, jelikož jeho dobytí by znamenalo ovládnout tah na východ do Kramatorsku a Slavjansku.
Ruské síly se Bachmut snaží obsadit už dlouhé měsíce. O víkendu Moskva tvrdila, že dobyly vesnici Krasna Hora asi pět kilometrů severně od Bachmutu, ale Ukrajina to následující den popřela. Britští zpravodajci nicméně očekávají, že wagnerovcům se v posledních dnech „takřka jistě“ podařilo dosáhnout dalších menších zisků kolem severního předměstí Bachmutu, včetně Krasne Hory.
Samotné vedení žoldácké skupiny je ale spíše pesimistické. „Bachmut nebude dobyt zítra, protože je tam silný odpor,“ připustil v úterý ruský miliardář Jevgenij Prigožin, který je hlavou Wagnerovy skupiny a má blízko k Putinovi. Bitvu o město přirovnal k „mlýnku na maso“. Obklíčení města předpokládá nejdříve v březnu nebo v dubnu.
Prigožin kdysi popíral existenci Wagnerovy milice, nyní ovšem zcela otevřeně mluví o jejím angažmá na Ukrajině. „Podívejme se na milici Wagner, na to, co teď předvádí,“ upozornil před pár dny náčelník generálního štábu pozemních sil francouzské armády Pierre Schill. Skupina se podle něj snaží vybojovat „své místo v Kremlu“ a ukazuje při tom, že je „obávaným nepřítelem“. Milice „je schopna zaplatit v krvi velmi vysokou cenu,“ podotkl Schill.
Dezertér si kopal vlastní hrob
Podle amerického listu The New York Times na Prigožinovu nabídku odpuštění zbytku trestu výměnou za účast ve válce přistoupily stovky ruských vězňů. Pracovníci západních tajných služeb a skupiny hájící práva vězňů hovoří o čtyřiceti až padesáti tisících takto mobilizovaných, uvedla americká stanice CNN.
Ta nedávno zveřejnila rozhovory se dvěma Rusy, kteří se do řad wagnerovců dostali z ruského vězení. Oba muži jsou ženatí a mají děti, jeden z nich si odpykával dvacetiletý trest za zabití. Ukrajinci je zajali ke konci loňského roku. Po odchodu z vězení dostali jen krátký a základní výcvik.
„Bylo nás devadesát. Šedesát zemřelo v tom prvotním výpadu,“ líčil jeden zajatec první ofenzivu, do níž byl na východě Ukrajiny zapojen. „Když jedna skupina není úspěšná, hned je vyslána další. Když je druhá neúspěšná, pošlou další skupinu,“ dodal Rus.
Druhý z mužů hovořil o útoku skrze les nedaleko města Lysyčansk v Luhanské oblasti, který nakonec trval pět dní. „První kroky do lesa byly složité kvůli všem těm rozmístěným minám. Z deseti chlapů bylo sedm okamžitě zabito… Jste tam pět dní, lidé umírali hned vedle mě, modlili se k Bohu, prosili o vodu,“ vzpomínal muž.
Za neuposlechnutí rozkazu zaútočit přitom hrozilo okamžité zastřelení. „Jeden muž zůstal na své pozici, měl velký strach, byl to jeho první útok. Dostali jsme rozkaz běžet dopředu, ale on se schoval pod stromem a odmítal. Bylo to nahlášené velení a bylo hotovo. Odvedli ho padesát metrů od základny. Kopal si svůj hrob a pak ho zastřelili,“ vypověděl jeden z Rusů.
Dobrovolníci se hledají hůře
V průběhu času se objevilo na sociálních sítích několik videí s brutálními metodami wagnerovců. Loni v listopadu kupříkladu milice v jednom z nich popravila dezertéra Jevgenije Nužina, který byl bývalým vězněm.
V únoru šlo zase o vraždu kladivem u 44letého Dmitrije Jakuščenka, jenž přeběhl na Ukrajinu čtyři dny poté, co se přidal k wagnerovcům. Ruská skupina ale později video sama zpochybnila. V novém videu voják říká: „Bylo mi odpuštěno.“ Prigožin ho dokonce nazývá „skvělým chlapíkem“. Nicméně o tom, kde se Jakuščenko může nacházet, chybí informace, a tak dle BBC stále může být po smrti.
Podle britské stanice BBC rostoucí počty obětí a mimosoudní popravy wagnerovcům v současné době značně ztěžují hledání dobrovolníků, a to i ve zmiňovaných věznicích. Mnoho odsouzených se obávalo, že mohou být donuceni jít do války.
Podle informací BBC v některých trestaneckých koloniích byli vězni donuceni podepsat vojenské smlouvy. Obzvlášť zranitelní jsou v Rusku migrující pracovníci ze středoasijských zemí. „Ve vězení je spousta Uzbeků, Tádžiků a Kyrgyzů. Nyní plánují poslat další skupinu a můj syn se obává, že ho donutí jít také,“ řekl BBC otec jednoho z trestanců.
Wagnerovci možná odejdou z Ukrajiny
Podle Prigožina nábor Wagnerovy skupiny ve věznicích již skončil, napsal ISW. Prigožin v této souvislosti zmínil konec platnosti dohody mezi žoldáckou organizací a nespecifikovaným úřadem. Ruská vláda věc nekomentovala, avšak dle ISW je to důkaz, že se Kreml Prigožina i celou Wagnerovu skupinu snaží upozadit.
Prigožin se v minulosti pouštěl do střetů s ruským ministerstvem obrany, které obvinil ze snahy přivlastnit si úspěchy wagnerovců, upozornila v této souvislosti agentura Reuters. Objevují se také názory, že Putin se obává rostoucího vlivu Prigožina v Rusku, a tak se ho nyní snaží spolu s jeho milicemi upozadit.
Podle některých zpráv již Prigožin dostal rozkaz svou armádu stáhnout z Ukrajiny a nahradit ji tři sta tisíci běžnými vojáky, napsal před pár dny britský Daily Mail. Server GB News k tomu uvedl, že Kreml dokonce nakázal ruským médiím vůbec nezmiňovat Prigožinovo jméno ani wagnerovce.
Přestože Prigožin nebo čečenský vůdce Ramzan Kadyrov byli dosud Putinovými spojenci, v regionu jejich vliv stále roste. Spolu s nedávno degradovaným ruským generálem Sergejem Surovikinem jsou tak všichni podezřelí z možných spiknutí proti ruskému prezidentovi, upozorňuje britský The Mirror.
Ukrajinský parlament letos v únoru označil Wagnerovu skupinu za mezinárodní zločineckou organizaci. Ukrajinská generální prokuratura pokládá Prigožinovu žoldnéřskou společnost za přímo odpovědnou za tisíce válečných zločinů.
Prohlášení wagnerovců za zločineckou organizaci by podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Andrije Jermaka mělo usnadnit konfiskaci ruských aktiv v zahraničí. Letos v lednu označily Wagnerovu žoldnéřskou armádu za nadnárodní zločineckou organizaci také Spojené státy. Sám Prigožin čelí sankcím ze strany USA i Evropské unie.
- Ruská Wagnerova soukromá armáda je ruská žoldnéřská organizace působící v Sýrii, Iráku, na Ukrajině a v řadě zemí afrického kontinentu (například, Libye, Středoafrická republika, Mali).
- Zakladatelem skupiny je podle údajů Evropské unie bývalý pracovník ruské vojenské rozvědky GRU a podplukovník v záloze Dmitrij Utkin přezdívaný po jeho oblíbeném hudebním skladateli Richardu Wagnerovi.
- Skupina je napojena na ruského miliardáře Jevgenije Prigožina blízkého Kremlu, který je od roku 2018 na sankčním seznamu USA a od roku 2020 na sankčním seznamu EU.
- Utkin, který je podle petrohradského zpravodajského serveru Fontanka obdivovatelem nacistické Třetí říše, nastoupil v roce 2013 do soukromé bezpečnostní agentury Moran Security Group. Poté vstoupil do takzvaného Slovanského sboru zaregistrovaného v Hongkongu, jehož úkolem byla ochrana ropných objektů v Sýrii. Z tohoto sboru v roce 2014 vznikla Wagnerova armáda.
- Tato armáda působila v letech 2014 až 2015 v okupované části Donbasu, kde Rusko společně s místními separatisty vedlo proti Ukrajině válku. Od podzimu 2015 působí v Sýrii. Předpokládá se, že právě tato jednotka sehrála klíčovou roli při dobytí Palmýry z rukou takzvaného Islámského státu. Mnozí vojáci z této skupiny byli vyznamenáni ruskými řády a medailemi. V prosinci 2016 byl Utkin zaznamenán na slavnostní recepci v Kremlu, později se objevil jeho snímek spolu s vůdcem Vladimirem Putinem.
- V dubnu 2022 členové skupiny zamířili na východ Ukrajiny, kde se mimo jiné účastnili bojů o Bachmut. U Bachmutu jsou wagnerovci podle zástupce Bílého domu i kvůli nerostům, sůl a sádrovec z dolů v okolí tohoto města jim dodává motivaci o město bojovat. Spojené státy ruské žoldnéře již dříve obvinily ze zneužívání přírodních zdrojů ve Středoafrické republice, Mali, Súdánu i jinde. Chtějí tak údajně pomoci Moskvě financovat válku na Ukrajině. Moskva to odmítla a označila za „protiruskou zlost“.
- Podle zprávy britského ministerstva obrany z července 2022 Rusko využilo žoldnéře z Wagnerovy skupiny k posílení svých jednotek na Ukrajině a tito vojáci podle něj téměř jistě sehráli ústřední roli v některých bojích, včetně dobytí Popasny a Lysyčansku. Právě tam ale wagnerovci utrpěli těžké ztráty.
- Skupina také najímá žoldnéře do bojů na Ukrajině ve věznicích v různých částech Ruska. Podle informací investigativního portálu The Insider z léta 2022 zástupci Wagnerovy skupiny provedli nábor už v sedmnácti věznicích v deseti ruských regionech a přihlásilo se jim více než tisíc odsouzených, později se hovořilo už o desítkách tisíc vězňů.
- Přítomnost Wagnerovy skupiny byla zaznamenána i v Libyi a Středoafrické republice. Rusko to vždy popřelo. Mnoho nevládních organizací a novinářů ale nemá pochyby o tom, že Kreml využívá skupinu a její žoldnéře k prosazování svých zájmů. V březnu 2021 tři nevládní organizace podaly v Rusku trestní oznámení proti ruským žoldnéřům ze skupiny kvůli mimořádně kruté vraždě jednoho Syřana v roce 2017.
- Spojené státy a Francie v roce 2022 také kritizovaly ruské žoldnéře za vraždy civilistů ve Středoafrické republice. Rusové v zemi působí po boku místní armády a podle vyslanců USA a Francie při OSN mají na svědomí životy desítek lidí. Rusko přímo o Wagnerově skupině nemluví, tvrdí ale, že aktivity „ruských specialistů“ v africké zemi, jejichž počet odhaduje na více než tisícovku, jsou úspěšné.
- Zdroj: ČTK
