Rusko se snaží v Srbsku naverbovat bojovníky do konfliktu na Ukrajině. Protestoval proti tomu srbský prezident Aleksandar Vučić, který tento týden také prohlásil, že Krym i Donbas vnímá jako část Ukrajiny. Tradiční evropský spojenec Moskvy však nepřijal žádné protiruské sankce a z federace levně nakupuje zemní plyn. Agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostního mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho navíc uvedla, že americké ministerstvo financí označí ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu za nadnárodní zločineckou organizaci a uvalí na ni další sankce.
Wagnerovci verbují Srby do bojů na Ukrajině. „Co to Srbsku děláte?“ reagoval Vučić
8 minut
Horizont ČT24: Wagnerovci verbují srbské žoldnéře do války na Ukrajině
Soukromá žoldnéřská skupina napojená na Moskvu, takzvaní wagnerovci, natočila videa v srbštině, aby podpořila nábor v zemi. Na začátku ledna se inzerát objevil například v srbském vydání ruské televize RT (dříve Russia Today). Ruská média podle BBC také zveřejnila videa, která údajně zachycují srbské dobrovolníky při výcviku k boji po boku ruských jednotek na Ukrajině.
V evropské zemi, která má v porovnání se zbytkem Evropy s Ruskem nadstandardní vztahy, to vyvolalo pobouření a odhalilo složitou pozici Bělehradu. Prezident Aleksandar Vučić snahy wagnerovců o posílení jednotek srbskými bojovníky kritizoval.
Účast Srbů v zahraničních konfliktech je ilegální. „Co to Srbsku děláte, co vy z wagnerovců vyzýváte (do války), když je to v rozporu s předpisy? Samozřejmě, že to zákon zakazuje,“ řekl Vučić v televizi. V zemi je podle něj „mnoho neodpovědných jedinců“, kteří by volání Wagnerovy skupiny mohli vyslyšet.
Šéf srbské bezpečnostní agentury nábor wagnerovců kryje, tvrdí právník
V souvislosti s činností wagnerovců též podalo několik protiválečných skupin se sídlem v Srbsku řadu trestních oznámení. Dotýkají se například ruského velvyslance, členů krajně pravicové skupiny Narodni Patrole nebo ředitele srbské Bezpečnostní informační agentury (BIA) Aleksandara Vulina, který do úřadu nastoupil teprve na začátku prosince. Vulin předtím zastával funkci ministra vnitra a bývá považován za jednoho z nejvíce proruských politiků v zemi.
Za trestními oznámeními stojí bělehradský právník Čedomir Stojković, podle kterého je do verbování bojovníků na stranu okupačních sil zapojená i ruská diplomatická mise v Srbsku. Šéf bezpečnostní agentury Vulin pak podle něj o těchto snahách věděl, ale pro jejich potlačení nepodnikl žádné kroky. „Máme důvodné podezření, že Aleksandar Vulin jako ředitel BIA vydával příkazy, směrnice a pokyny, aby nezabránil aktivitám Wagnerovy skupiny v Srbsku,“ uvedl Stojković pro Svobodnou Evropu.
Poukázal také na to, že na webových stránkách ruské ambasády byl zveřejněn postup ke vstupu do ruské armády. Tyto pokyny byly vydány před několika lety a poté, co se začaly šířit na sociálních sítích, je ambasáda odstranila, zůstaly však v historii internetového vyhledávače.
Počet Srbů zapojených do invaze na Ukrajinu se ale podle BBC nezdá být významný. Někteří vstoupili do bojů po boku ruských sil už v roce 2014, jednali však na vlastní pěst, bez oficiálního svolení Srbska. Za bojování „na zahraničních frontách“ pak srbské úřady odsoudily více než dvě desítky lidí.
Ruskem dosazený gubernátor okupované části Záporožské oblasti na Ukrajině Jevhen Balickyj přesto minulý týden uvedl, že do řad jednoho ze zde umístěných praporů vstoupili „dobrovolníci z bratrského Srbska“.
Obavy z přítomnosti wagnerovců v Srbsku, respektive jejich snah verbovat v Srbsku a dalších zemích žoldnéře, vyjádřil během své nedávné návštěvy Bělehradu zvláštní poradce amerického ministerstva zahraničí Derek Chollet.
Američané: Skupina se stává konkurenčním mocenským centrem
Na Ukrajině je podle bezpečnostního mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho nyní nasazeno asi 50 tisíc wagnerovců. Zhruba 10 tisíc z nich jsou podle Washingtonu klasičtí žoldnéři a na 40 tisíc lidé naverbovaní ve věznicích v Rusku, ale i v dalších zemích světa. Boje na Ukrajině Wagnerovu skupinu, která se účastní i některých z nejtěžších bitev na východě napadené země, každý měsíc přijdou na 100 milionů dolarů (2,2 miliardy korun), odhadují USA.
S rostoucím vlivem wagnerovců, jimž v některých případech byli podle Spojených států podřízeni i ruští vojenští představitelé, roste napětí mezi skupinou a ruským ministerstvem obrany. „Wagnerova skupina se stává konkurenčním mocenským centrem,“ je přesvědčen Kirby.
Washington v prosinci Wagnerovu skupinu obvinil z toho, že část zbraní pro boje na Ukrajině získala i ze Severní Koreje. V pátek Spojené státy ukázaly fotografie, které to podle nich dokládají. Kirby poznamenal, že očekává, že wagnerovci budou z KLDR zbraně dostávat i nadále, a vyzval komunistickou zemi, aby tyto dodávky zastavila.
Další sankce vůči žoldnéřskému uskupení podle mluvčího Washington přijme příští týden a vedle Wagnerovy skupiny dopadnou i na její podpůrnou síť na několika kontinentech. Wagnerovu skupinu založil před osmi lety ruský podnikatel blízký Kremlu Jevgenij Prigožin. Ochránci lidských práv ji viní z válečných zločinů v Sýrii a na východní Ukrajině, kde žoldnéřské jednotky působí od roku 2014.
Mezi Moskvou a Bruselem
Srbsko je kandidátem členství v Evropské unii, zároveň ale udržuje úzkou obchodní a vojenskou spolupráci s Ruskem. Srbská veřejnost se po začátku ruské invaze na Ukrajinu z většiny přiklonila na stranu Moskvy. Bělehrad pod vedením prezidenta Vučiče ale invazi odsoudil. Jeden z tradičně nejbližších spojenců Ruska v Evropě si v poslední době snaží udržet od Ruska odstup.
Ve středu prezident Vučić v rozhovoru s agenturou Bloomberg řekl, že Krym a Donbas jsou součástí Ukrajiny. „Pro nás je Krym Ukrajina a Donbas je Ukrajina. A tak to také zůstane,“ uvedl Vučić. „Od samého začátku jsme říkali, že nejsme schopni a nemůžeme podpořit ruskou invazi na Ukrajinu,“ dodal.
Podle agentury Bloomberg Vučić v minulosti bral hodiny ruštiny, aby mohl s ruským lídrem Vladimirem Putinem jednat přímo. Podle svých slov ale s Putinem již „mnoho měsíců“ nehovořil.
Vučić byl však vedle maďarského premiéra Viktora Orbána a běloruského diktátora Alexandra Lukašenka jediným evropským lídrem, kterému Putin popřál vše nejlepší do nového roku. Uvedl, že Bělehrad a Moskva v loňském roce rozvíjely vztahy zakládající se na principech strategického partnerství. Rusy a Srby v něm označil za bratrské národy.
Nábor wagnerovců není vzhledem k odmítnutí sankcí fér, stěžoval si Vučić
Srbsko poloostrov Krym jako součást Ruska nikdy formálně neuznalo, zároveň se ale odmítlo připojit k sankcím, které vůči Rusku v souvislosti s protiprávní anexí poloostrova zavedla EU. Rusko na oplátku opakovaně odsoudilo vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku.
K západním sankcím se Srbsko nepřipojilo ani po loňském únoru. Vučić podle Bloombergu sankce odmítá kvůli podpoře ve věci Kosova a také kvůli vlastní srbské zkušenosti s ekonomickou izolací. Rusko kromě toho dodává do země zemní plyn za nižší než tržní cenu.
Právě i s ohledem na vstřícný postoj Srbska k Rusku není podle Vučiće snaha verbovat v Srbsku žoldnéře wagnerovci „fér“. Připomněl také, že Srbsko přijalo „všechny Rusy“, kteří po zahájení války na Ukrajině odešli z vlasti.
Rozdělená je v postoji k invazi také srbská veřejnost. Podle ruskojazyčné BBC je Bělehrad jediným evropským hlavním městem, kde kromě zastánců Ukrajiny pravidelně protestují i podporovatelé Ruska. Stovky lidí například uspořádaly protestní pochod proti invazi na Štědrý den.
V Bělehradě se ale také opakovaně objevují nástěnné malby s emblémem wagnerovců, pod které se podepisuje krajně pravicová skupina Narodni Patrole. Protiváleční aktivisté jej několikrát přetřeli barvou, emblém se však vždy objevil znovu.
