Veterány afghánských speciálních jednotek se snaží do svých řad získat ruská armáda. Bývalí členové komand prošli vysoce kvalitním výcvikem americké nebo britské armády, dnes se však kvůli převzetí moci Talibanem musí skrývat. Jejich nasazení na Ukrajině by mohlo ruské síly značně posílit, napsaly servery Foreign Policy a agentura AP. Nabídku na zformování speciální cizinecké legie Afgháncům podle nich zprostředkovávají wagnerovci, přijmout by ji podle jejich odhadů mohlo až deset tisíc bývalých příslušníků afghánských speciálních sil.
Během dvacetileté války v Afghánistánu bojovalo po boku Američanů 20 až 30 tisíc příslušníků speciálních afghánských sil. Prošli špičkovým výcvikem amerických námořnických jednotek SEAL a Zelených baretů nebo britské speciální letecké služby. Na konci srpna minulého roku se ale americké síly z Afghánistánu stáhly a Taliban brzy získal nad zemí kontrolu.
Členové komand se, navzdory slibům o amnestii, rychle stali cílem Talibanu. Z desítek tisíc jejich příslušníků se Američanům podařilo evakuovat pouze několik stovek důstojníků.
Jen během tří měsíců po stažení amerických sil podle organizace Human Rights Watch „zmizelo“ nebo bylo zabito asi sto bývalých afghánských vojáků. OSN zdokumentovala 160 případů vražd a 178 zatčených vládních nebo vojenských představitelů.
Tisíce bývalých vojáků prchly do sousedních zemí. Ti, kteří zůstali v Afghánistánu, se skrývají. Nebezpečí čelí také jejich rodiny, i ony se stávají cílem perzekucí a mučení. „Jsme velmi zklamaní. Osmnáct let jsme bok po boku plnili nebezpečné úkoly s americkými, britskými a norskými poradci. Nyní se skrývám. Trpím každou vteřinu,“ popsal listu Foreign Policy pětatřicetiletý bývalý kapitán.
Verbování wagnerovci
Nedávno mu přišla nabídka na cestu ze zoufalých podmínek. Jeho i další vojáky lehké pěchoty se snaží naverbovat Rusové, jejichž síly by při invazi na Ukrajinu posílili nejen díky špičkovému výcviku a bojovým zkušenostem, ale i znalostem západních taktik.
„Upřímně řečeno, nechci je vidět na žádném bojišti, ale rozhodně ne v boji proti Ukrajincům,“ řekl agentuře AP důstojník CIA ve výslužbě Michael Mulroy, který sloužil v Afghánistánu. Podle bývalého vysokého afghánského bezpečnostního činitele by jejich začlenění do ruské armády „změnilo pravidla hry“, řekl listu Foreign Policy pod podmínkou anonymity.
Naverbovat ostřílené bojovníky se pro Kreml snaží příslušníci soukromé ruské armády známé jako wagnerovci, která je také na Ukrajině nasazená do bojů. Mluvčí šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina snahy o získání sil z afghánských komand popřel a označil je za „šílený nesmysl“. Bývalý příslušník afghánské armády ale Foreign Policy popsal, že zapojení wagnerovců do verbování „není domněnka, ale známý fakt“.
Rusko nabízí plat, občanství a ochranu pro rodinu
Bývalé afghánské vojáky podle listu kontaktují přes aplikace WhatsApp nebo Signal s nabídkou zformování ruské „cizinecké legie“. Podle zpráv z tajných služeb by s ní mohlo souhlasit až deset tisíc bývalých příslušníků komand.
„Není to těžké,“ řekl Foreign Policy zdroj z vojenského prostředí. „Čekají na práci za tři až čtyři dolary denně v Pákistánu nebo Íránu nebo za deset dolarů denně v Turecku. Když za někým přijde wagnerovec nebo jiná zpravodajská služba a nabídne mu tisíc dolarů, aby se stal znovu vojákem, neodmítne to. Když se najde jeden muž, který se dá naverbovat, může se k němu přidat půlka jeho staré jednotky, protože jsou jako bratři. A za chvíli máte celou četu,“ popsal.
Podle agentury AP nabízí ruské síly budoucím příslušníkům „cizinecké legie“ měsíční plat 1500 dolarů a zajištění bezpečnosti jejich rodinných příslušníků. Foreign Policy hovoří i o nabídce ruského občanství. Bývalí elitní vojáci totiž de facto nepatří do žádné země – do Afghánistánu se kvůli Talibanu vrátit nemohou, a tak přežívají v ilegalitě v zahraničí s obavami z deportace.
Boj v řadách nepřítele
Přesto pro tyto Afghánce není ruská nabídka jednoznačným vysvobozením ze svízelné situace. Sovětský svaz napadl Afghánistán v roce 1979, a začal tak desetiletou válku proti mudžahedínům s podporou Spojených států. Rusko tak mnozí i dnes vnímají jako nepřítele.
„Bylo by lepší, kdyby je západní spojenci využili k boji po boku Ukrajinců. Nechtějí bojovat za Rusy, Rusové jsou pro ně nepřítel,“ řekl Foreign Policy bývalý důstojník afghánských speciálních sil.
Podle Mulroye navíc většina příslušníků afghánských komand do jednotek vstoupila, protože chtěla „zajistit fungování demokracie v jejich zemi“, a nechtěla se stát „nájemnými zabijáky“.
Bývalý afghánský generál Abdul Raof Arghandiwal řekl agentuře AP, že se na něj obrátilo asi deset příslušníků komand s žádostí o radu. „Ptají se mě: ‚Dejte mi nějaké řešení. Co máme dělat? Když se vrátíme do Afghánistánu, Taliban nás zabije.‘“ „Nechtějí jít bojovat – ale nemají na výběr,“ dodal.
Pětatřicetiletý bývalý kapitán afghánských speciálních sil ruskou nabídku zatím odmítl. Otec tří dětí, který se skrývá v rodné zemi, stále doufá, že se mu podaří zajistit útočiště ve Velké Británii, ačkoliv neví, jak kontaktovat příslušné úřady a požádat o ochranu.
Řada jeho bývalých spolubojovníků se již ale rozhodla opačně. „Když přijmou ruskou nabídku, telefony příslušníků komanda se vypnou. Postupují pod velkým utajením,“ přiblížil kapitán. „V Rusku projdete dvouměsíčním výcvikem a pak se vydáte do bojových linií,“ popsal ve zprávě jeden z bývalých afghánských vojáků generálu Arghandiwalovi.
Kolik příslušníků afghánských komand se ale pro odchod do Ruska rozhodlo, Arghandiwal netuší. Odešla podle něj „řada lidí“, jejich osud je ale kvůli naprostému přerušení kontaktů s rodinou a přáteli neznámý. „Přesné statistiky jsou nejasné,“ dodal.
