Spolu s tím, jak poslední americké letouny přeletěly pohoří Hindúkuš, americký prezident Joe Biden splnil předvolební slib ukončit nejdelší válku Spojených států. Válku, kterou USA nemohly vyhrát, píše agentura AP. Ruský tisk pak označuje stažení amerických vojsk z Afghánistánu jako ponížení velmoci. Reuters poznamenal, že konec tohoto válečného zapojení USA v zemi s sebou přináší každopádně řadu otázek pro amerického prezidenta a jeho administrativu.
S koncem bojů doprovázených chaotickou, krvavou evakuací, po které v Afghánistánu zůstaly stovky amerických občanů a tisíce Afghánců, kteří Spojeným státům pomáhali ve válečném úsilí, se prezident viditelně stáhl do ústraní. Nechal na předních armádních velitelích a ministru zahraničí, aby Američanům pověděli o posledních chvílích konfliktu, který pro USA skončil výraznou porážkou, hodnotí závěrečné působení agentura AP.
Biden zveřejnil písemné prohlášení, ve kterém pochválil americké vojáky dohlížející na leteckou přepravu více než 120 tisíc Afghánců, amerických občanů a spojenců, a to za jejich „bezkonkurenční odvahu, profesionalitu a odhodlání“. Zároveň ubezpečil, že v úterý toho řekne víc. „Nyní naše dvacetiletá vojenská přítomnost v Afghánistánu skončila,“ napsal v prohlášení. Zdrženlivá reakce naráží na tvrdou realitu: Válka je možná u konce, ale Bidenovy problémy s Afghánistánem pokračují, poznamenala AP.
Před prezidentem jsou teď podle agentury znepokojivé výzvy pramenící ze spěšného konce války. Na řešení mimo jiné čeká i to, jak ze země dostat až na dvě stě Američanů a tisíce Afghánců a jak zajistit přesídlení desítek tisíc uprchlíků, kteří zemi včas opustili. Biden také bude muset čelit Kongresu, který chce podrobně přezkoumat, jak je možné, že jeho administrativu i přes stále naléhavější varování rychlý pád afghánské vlády zaskočil.
Bidenovo odhodlání dodržet termín odchodu překvapilo spojence
Ve snaze ukončit válku a posunout americké priority z terorismu na Čínu a Rusko ale Biden možná podkopal ústřední bod své kampaně před loňskými prezidentskými volbami – slib, že jeho zvolení přinese období větší empatie a spolupráce se spojenci v rámci americké zahraniční politiky oproti jeho předchůdci v prezidentském úřadu Donaldu Trumpovi, který volil přístup „Amerika na prvním místě“, píše AP.
Někdo, kdo si jméno vybudoval na empatickém vedení, se zdá být až bezcitný v cestě za svým cílem ukončit válku, uvádí odborník na americkou vládu Jason Lyall z americké Darthmouthovy univerzity.
Bidenovo odhodlání dodržet termín 31. srpna překvapilo spojence včetně Británie, Francie a Německa, které se s obtížemi snažily evakuovat své občany a afghánské spolupracovníky. Armin Laschet, konzervativní kandidát na německého kancléře, to označil za „největší debakl, který Severoatlantická aliance od svého vzniku utrpěla“.
Na domácí půdě pak republikánští zákonodárci volají po vyšetřování toho, jak Bidenova administrativa zvládla evakuaci. Prošetřit, co přesně se v posledních a osudových měsících okupace nepodařilo, chtějí i demokraté.
Biden obvinil Trumpa, že mu svázal ruce. Současný státník opakovaně lidem připomínal, že zdědil dohodu republikánské administrativy s hnutím Taliban ohledně stažení amerických jednotek. Nedodržení této dohody by podle Bidena americké vojáky, kteří od února 2020 až do minulého týdne neměli v bojích ztráty na životech, vydalo opět na pospas povstalcům.
Biden v roce 2009, kdy byl viceprezidentem za vlády prezidenta Baracka Obamy, odmítl podpořit nasazení dalších vojáků v Afghánistánu, což ho v rámci tehdejší administrativy postavilo na stranu poražených. V posledních týdnech poradcům říkal, že jeho postoj proti rozšíření amerického zapojení je pro něj jedním z momentů, na které je ve svém životě nejvíc hrdý.
Tendence vidět věci černobíle však prezidentovi příliš nenahrává, uvedla AP. V červenci Biden odmítl obavy, že je nevyhnutelné, že Taliban nad Afghánistánem znovu převezme moc. O týdny později hnutí svrhlo afghánskou vládu.
Při rozhovoru z 18. srpna pro americkou stanici ABC News pak řekl, že americkým vojenským cílem v Afghánistánu je evakuovat „všechny“, včetně amerických a afghánských spojenců a jejich rodin. Zavázal se, že americké síly zůstanou, dokud tuto misi nesplní. Americký ministr zahraničí Antony Blinken však v pondělí uvedl, že existuje „malý počet Američanů, méně než dvě stě, pravděpodobně spíš ke stovce, kteří zůstali v Afghánistánu a stále chtějí odejít“.
Rychlá vojenská evakuace nyní ustupuje méně jasné diplomatické operaci, která má Taliban donutit, aby Spojeným státům a jejich spojencům umožnil mírumilovně odejít za pomoci jiných prostředků. Biden věří, že má nad hnutím, bývalým nepřítelem USA, se kterým nyní udržuje partnerství z rozumu, určitou moc. Ta pramení z toho, že se Afghánistán potýká s ekonomickou krizí kvůli zastavení většiny zahraniční pomoci. Ale američtí velitelé varují, že situace v zemi může být v následujících týdnech a měsících ještě více chaotická.
Ponížení velmoci, hodnotí vývoj v Afghánistánu ruský tisk
Ruský tisk srovnává „ostudný úprk“ Američanů z Kábulu se „spořádaným stažením“ sovětských vojsk z Afghánistánu. „Stažení amerických vojsk z Afghánistánu a vše, co je provázelo, vstoupí do dějin jako názorný, výmluvný a šokující symbol ponížení velmoci,“ míní komentátor listu Kommersant.
Připouští sice precedenty v podobě odchodu USA ze Saigonu, Francouzů z Alžírska či Britů z Indie, doprovázené ještě většími lidskými tragédiemi a oběťmi, ale dělo se tak podle něj v jiné době – bez internetu, sociálních sítí a mobilních aplikací, a tak si svět neuvědomoval rozsah utrpení a spáchaných chyb, ani je nesledoval v přímém přenosu.
„Nikdy dříve fiasko velmoci, jejího vedení, ozbrojených sil a tajných služeb nebylo tak veřejné. Následky toho, co se stalo, si všichni ještě budou muset uvědomit – jak Amerika, tak její spojenci i odpůrci. Není vyloučeno, že v geopolitice nastoupí předěl: před a po Kábulu. Jen čas ukáže, kdy a na čí účet dokáže Washington zlikvidovat kolosální poškození své pověsti – a zda to vůbec dokáže,“ míní komentátor Kommersantu.
Kdyby se srovnala nynější situace v Afghánistánu s tou, jaká byla před dvaceti lety, kdy Američané začínali svou operaci, tak ta nynější je podle Kommersantu mnohem horší. Tehdy totiž radikálové neovládali zdaleka celou zemi, na severu existoval „skorostát“ Severní aliance jako nárazník na hranicích s postsovětskou Střední Asií. Nyní tento nárazník chybí a Talibanci ovládli prakticky celý Afghánistán. A díky ukořistěné americké technice jsou lépe vyzbrojeni než mnohé sousední státy. Existuje tak reálná hrozba, že se afghánský chaos dříve či později může přelít přes hranice.
To ale už nebude zajímat Američany, kteří podle Kommersantu „předvedli neuvěřitelný příklad egoismu, když před hotovou věc postavili jak své afghánské klienty, tak vlastní spojence v NATO“, bojující dvacet let po jejich boku. Washington nepokládal za nutné konzultovat své rozhodnutí o odchodu s Brity, Němci, Nizozemci či Australany, kteří v Afghánistánu ztratili stovky svých vojáků, kritizují Rusové.
USA už nebudou garantem bezpečnosti, míní Kommersant
„To vše nepochybně bude mít dlouhodobé následky. Poučení z afghánské historie si jistě vezmou země a politici, kteří si zvykli orientovat se na USA a považovat je za garanty své bezpečnosti. Jako afghánský prezident Ašraf Ghání, nyní již bývalý,“ poznamenal Kommersant. Ani Talibanci v úvahách o dozrávajícím konfliktu s Čínou nemohou spoléhat na sliby Washingtonu ohledně vojenské pomoci, a tak možná raději přistoupí na kompromisy, dokud je Peking ještě nabízí.
Ani Saúdové se podle komentátora nebudou v konfliktu s Íránem cítit tak sebejistě jako dosud. A stejně tak Ukrajinci v případě vážného konfliktu s Moskvou by měli mít na zřeteli smutnou zkušenost amerického spojence v Kábulu.
„Každý konflikt má své zvláštnosti a každý region má v amerických očích různou hodnotu, a tak každý spojenec a každý klient bude doufat, že právě jeho Washington neopustí. Jako do poslední chvíle doufal prezident Ghání v Afghánistánu,“ dodal na závěr komentátor Kommersantu.
„Nejdelší ozbrojený konflikt v dějinách USA skončil ponižující porážkou Američanů a překotnou evakuací před zraky světa,“ zdůrazňuje vládní deník Rossijskaja gazeta, píšící o vojenském i politickém fiasku USA vyjádřeném obrázkem prezidenta Joea Bidena nad těly 13 zabitých námořních pěšáků – po někdejším slavnostně vyhlášeném vítězství nad terorismem.
Následující odvetný úder Američanů v Kábulu ve stylu „krev za krev“, o kterém se podle deníku zjevně rozhodlo z vnitropolitických důvodů, přinesl i smrt civilistů, včetně dětí.
„Katastrofální intervence USA v Afghánistánu končí eskalací násilí, četnými oběťmi na obou stranách a Bidenovými sliby dalšího bombardování,“ napsala Rossijskaja gazeta.
List Izvestija naopak varuje před vnímáním odchodu USA a jejich spojenců z Kábulu jako výlučně porážky Washingtonu, což pokládá za nebezpečné zjednodušení. Ve skutečnosti v regionu vznikla nová realita, ohrožující všechny sousední země včetně Ruska, z čehož USA mohou v budoucnu čerpat výhody. A uvolněné síly a prostředky mohou použít proti hlavním geopolitickým soupeřům, hlavně Číně, míní Izvestija.
Odchod nastoluje řadu otázek pro Bidena, píše Reuters
Konec válečného zapojení USA v Afghánistánu s sebou každopádně přináší řadu otázek pro amerického prezidenta Joea Bidena a jeho administrativu, píše agentura Reuters. Bidenova administrativa například očekává, že i po dokončeném stažení amerických vojáků hnutí Taliban umožní bezpečnou cestu ze země Američanům i Afgháncům, kteří ji chtějí opustit. Existují ale obavy, jak se jim to podaří, když nebude fungovat letiště.
Právě jeho bezpečnost a provoz zajišťovalo v posledních dvou týdnech na šest tisíc amerických vojáků. Taliban momentálně jedná s katarskou nebo tureckou vládou, jak zajistit pokračování civilních letů, které pro mnohé představují jedinou možnost, jak zemi opustit. Předtím, než se letiště otevře pro civilní lety, budou ale potřeba opravy, uvedl v neděli turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Turecko, které je členem NATO, zodpovídalo za bezpečnost letiště během posledních šesti let.
Udržení fungujícího letiště poté, co zahraniční mocnosti předaly jeho kontrolu, je životně důležité nejen pro to, aby Afghánistán zůstal ve spojení se světem, ale také pro doručování zásilek zdravotnického materiálu a další pomoci.
Spojené státy uvedly, že v Afghánistánu neponechají své diplomaty a jejich další působení v zemi určí chování Talibanu. Bidenova administrativa se ale musí rozhodnout, jak zajistí, aby v Afghánistánu nepropukla humanitární a ekonomická krize. Podle Organizace spojených národů (OSN) potřebuje pomoc přes 18 milionů lidí, tedy více než polovina všech Afghánců. Polovina dětí mladších pěti let už trpí akutní podvýživou kvůli suchu, které zemi postihlo podruhé během posledních čtyř let.
Jednou z oblastí spolupráce mezi Spojenými státy a Talibanem by mohla být hrozba, kterou představují bojovníci Islámského státu, píše Reuters. Otázkou je, jak mohou Washington a hnutí koordinovat svůj postup a případně sdílet potřebné informace.
Teroristická organizace Islámský stát-Chorásán (ISIS-K) se poprvé objevila ve východním Afghánistánu ke konci roku 2014 a rychle si získala pověst jako extrémně brutální. Skupina se přihlásila k sebevražednému bombovému útoku z 26. srpna, při němž zemřelo 13 amerických vojáků a desítky afghánských civilistů.
Spojené státy od té doby provedly nejméně dva letecké útoky proti ISIS-K a Biden uvedl, že jeho administrativa hodlá pokračovat v odvetě za atentát. Americké zpravodajské služby věří, že skupina, která je zapřísáhlým nepřítelem Talibanu, využila nestability, jež vedla ke kolapsu Západem podporované vlády, aby posílila svou pozici a vystupňovala nábor nových členů, většinou odpadlíků hnutí.
V zemi každopádně zůstaly také desetitisíce ohrožených Afghánců, například tlumočníci, kteří pracovali pro americkou armádu, novináři a obhájci ženských práv. Jejich osud je nejasný a existují obavy, že se jim Taliban pomstí, dodal Reuters.
